Válka na Černém moři je zřejmě nejintenzivnější od začátku ruské plnohodnotné invaze proti Ukrajině. Ukrajinské síly dokážou zasáhnout Krymský poloostrov a Rusové si potřebují chránit Černomořskou flotilu. K udržení vlivu kromě prostředků konvenčního boje používají kybernetické útoky proti přístavům, a to i těm bulharským a rumunským.
Válka mezi Ukrajinou a Ruskem se zintenzivňuje i na Černém moři. Koncem srpna se obě vojska střetla poblíž Hadího ostrova, nedaleko kterého se nachází těžební plošina. Rusko tehdy uvedlo, že jeho stíhačka zlikvidovala vysokorychlostní čluny s ukrajinskými vojáky. Ukrajinci pro změnu tvrdili, že útok stíhačky byl odražen a podařilo se jim ji poškodit.
Podle serveru listu New York Times není známo, která armáda při bojích o ropnou a plynovou plošinu uspěla. Ukazuje se ale hodnota zejména Hadího ostrova, který leží přes sto kilometrů od Krymského poloostrova. Ukrajinské síly dokážou zasáhnout jeho území raketami dlouhého doletu.
„V severozápadní části Černého moře se nachází asi deset plošin. Několik z nich jsou mobilní bárky vybavené vrtným zařízením a dlouhými podpěrnými nohami, které se spouštějí na mořské dno,“ vysvětlil šéfredaktor Black Sea News Andrij Klymenko. ¨
Tyto plošiny patří společnosti Černomorněftěgaz se sídlem na Krymu. Moskva ji v roce 2014 zabavila. „Nejsou v provozu od června loňského roku, kdy na ně Ukrajina poprvé zaútočila,“ zdůraznil Klymenko.
Nyní mohou plošiny působit zejména jako základny pro předsunuté jednotky, místa pro přistání vrtulníků či pro umístění raketových systémů dlouhého doletu. NY Times to uvedl s odvoláním na informace britské rozvědky MI6. Kromě toho lze na plošiny umístit sledovací a průzkumné zařízení shromažďující informace o pohybech nepřítele. „Jsou důležité pro jejich využití jako ostrovů pro útočné a obranné operace. To je činí cennými pro obě strany tohoto boje,“ poznamenal vojenský analytik Seth Jones z Centra pro strategická a mezinárodní studia.
Kybernetické útoky
Černomořské přístavy – a nejen ty ukrajinské, se stávají terčem častých kybernetických útoků. Rumunské, bulharské a ukrajinské přístavy „představují poměrně atraktivní alternativu ke konvenčním úderům v Černém moři,“ píše server Black Sea News.
Rusko by kybernetickými útoky mohlo dosáhnout zásadní námořní destabilizace a tím ochromit a následně ovládnout obchod. Takové útoky mohou ohrozit i globální lodní dopravu, jako před šesti lety ukázal kybernetický útok NotPetya. Zasáhl 76 přístavů po celém světě a způsobil globální škody za více než 10 miliard dolarů.
Pro Moskvu je Černé moře zásadní pro šíření vlivu. Ruskému námořnictvu i obchodu chybí nezamrzající přístavy. Přístav v Petrohradu by sice mohl sloužit jako alternativa, nicméně Baltské moře je se vstupem Finska do řad Severoatlantické aliance ještě lépe střežené a ruské námořnictvo má do značné míry svázané ruce. Výstupy z Černého moře – úžiny Bospor a Dardanely – pro změnu mají pod kontrolou Turci, Rusko na této vodní ploše tedy rozhodně není suverénní.
Ukrajinský námořní vývoz se v tuto chvíli uskutečňuje především z rumunského přístavu Konstanta, bulharské Varny a podunajských přístavů Izmail, Reni a Kilija. Poslední tři jmenované jsou po zrušení černomořské obilné dohody frekventovaným terčem ruských útoků, proti Bulharsku a Rumunsku však ruská armáda vyslat drony a rakety nemůže, vyprovokovala by NATO k aktivaci článku 5 a totální válce.
Související
Rusko řeklo, kdy obnoví kontrolu nad pohraniční Kurskou oblastí
Rusové věděli o ukrajinském vpádu předem. Utekli, aniž by se evakuovali nebo zničili dokumenty
válka na Ukrajině , Ruská armáda
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Volby nic nezmění? Naopak, je to jediná možnost změny, vzkázal lidem Pavel
před 2 hodinami
„Královna Evropy“ Leyenová upevňuje kontrolu a eliminuje nesouhlasné hlasy. Nejvíce utrpěla Francie
před 2 hodinami
Čína řeší bizarní případ: Pandy štěkaly na návštěvníky, byli to přebarvení psi
před 3 hodinami
Maďaři a Nizozemci se chtějí odklonit od unijní migrační politiky. Má to ale háček
před 3 hodinami
Rusko řeklo, kdy obnoví kontrolu nad pohraniční Kurskou oblastí
před 4 hodinami
Rusové věděli o ukrajinském vpádu předem. Utekli, aniž by se evakuovali nebo zničili dokumenty
před 4 hodinami
Policisté objasnili případ zmizelé ženy. Její mrtvé tělo u sebe doma skrýval přítel
před 4 hodinami
Izrael zaútočil na Bejrút, Hizballáh předtím vypálil přes sto raket. Napětí překonává únosnou mez
před 5 hodinami
Krajský úřad omezil vstup na Jesenicko. Tisíce neregistrovaných dobrovolníků mohou zablokovat cesty
před 6 hodinami
Podařilo se identifikovat těla 70 tisíc mrtvých ruských vojáků. Podle odhadů jich ale zahynulo mnohem víc
před 6 hodinami
Leyenová odcestovala do Kyjeva za Zelenským. Ohlásila půjčku ve výši 35 miliard
před 6 hodinami
Krajské a senátní volby odstartovaly. O přízeň voličů se uchází tisíce kandidátů
před 7 hodinami
Lavrov: Moskva bude bránit své zájmy v Arktidě. Diplomaticky i vojensky
před 7 hodinami
Prezident Pavel jednal s jihokorejským protějškem o Dukovanech a posílení spolupráce
před 8 hodinami
Německá diplomacie opravila ruské tvrzení o invazi Rudé armády do Polska
před 8 hodinami
Povodně v ČR končí, to nejtěžší teprve přijde. Armáda, hasiči i dobrovolníci likvidují škody
před 9 hodinami
Rusové na Ukrajině bombardují už i domovy důchodců
před 9 hodinami
MANUÁL: Dnes startují krajské a senátní volby. Jak volit a kde nekroužkovat?
před 9 hodinami
Ústavní soud zamítl stížnost na kampaň SPD. Podobné chování je i nadále možné, zlobí se advokátka
před 9 hodinami
Orbán se rozčiloval nad pomalou pomocí EU. Ta už ale je na cestě, Česku připadnou dvě miliardy
Maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek dopoledne kritizoval Evropskou unii za nedostatečnou rychlost pomoci po povodních. Ve skutečnosti ale už je uvolněno deset miliard eur, z toho dvě půjdou České republice.
Zdroj: Jakub Jurek