Rusové se marně snaží ovládnout Černé moře. Spoléhají hlavně na kybernetické útoky, nechtějí vyprovokovat NATO

Válka mezi Ukrajinou a Ruskem se zintenzivňuje i na Černém moři. Koncem srpna se obě vojska střetla poblíž Hadího ostrova, nedaleko kterého se nachází těžební plošina. Rusko tehdy uvedlo, že jeho stíhačka zlikvidovala vysokorychlostní čluny s ukrajinskými vojáky. Ukrajinci pro změnu tvrdili, že útok stíhačky byl odražen a podařilo se jim ji poškodit.

Podle serveru listu New York Times není známo, která armáda při bojích o ropnou a plynovou plošinu uspěla. Ukazuje se ale hodnota zejména Hadího ostrova, který leží přes sto kilometrů od Krymského poloostrova. Ukrajinské síly dokážou zasáhnout jeho území raketami dlouhého doletu.

„V severozápadní části Černého moře se nachází asi deset plošin. Několik z nich jsou mobilní bárky vybavené vrtným zařízením a dlouhými podpěrnými nohami, které se spouštějí na mořské dno,“ vysvětlil šéfredaktor Black Sea News Andrij Klymenko. ¨

Tyto plošiny patří společnosti Černomorněftěgaz se sídlem na Krymu. Moskva ji v roce 2014 zabavila. „Nejsou v provozu od června loňského roku, kdy na ně Ukrajina poprvé zaútočila,“ zdůraznil Klymenko.

Nyní mohou plošiny působit zejména jako základny pro předsunuté jednotky, místa pro přistání vrtulníků či pro umístění raketových systémů dlouhého doletu. NY Times to uvedl s odvoláním na informace britské rozvědky MI6. Kromě toho lze na plošiny umístit sledovací a průzkumné zařízení shromažďující informace o pohybech nepřítele. „Jsou důležité pro jejich využití jako ostrovů pro útočné a obranné operace. To je činí cennými pro obě strany tohoto boje,“ poznamenal vojenský analytik Seth Jones z Centra pro strategická a mezinárodní studia.

Kybernetické útoky

Černomořské přístavy – a nejen ty ukrajinské, se stávají terčem častých kybernetických útoků. Rumunské, bulharské a ukrajinské přístavy „představují poměrně atraktivní alternativu ke konvenčním úderům v Černém moři,“ píše server Black Sea News.

Rusko by kybernetickými útoky mohlo dosáhnout zásadní námořní destabilizace a tím ochromit a následně ovládnout obchod. Takové útoky mohou ohrozit i globální lodní dopravu, jako před šesti lety ukázal kybernetický útok NotPetya. Zasáhl 76 přístavů po celém světě a způsobil globální škody za více než 10 miliard dolarů.

Pro Moskvu je Černé moře zásadní pro šíření vlivu. Ruskému námořnictvu i obchodu chybí nezamrzající přístavy. Přístav v Petrohradu by sice mohl sloužit jako alternativa, nicméně Baltské moře je se vstupem Finska do řad Severoatlantické aliance ještě lépe střežené a ruské námořnictvo má do značné míry svázané ruce. Výstupy z Černého moře – úžiny Bospor a Dardanely – pro změnu mají pod kontrolou Turci, Rusko na této vodní ploše tedy rozhodně není suverénní.

Ukrajinský námořní vývoz se v tuto chvíli uskutečňuje především z rumunského přístavu Konstanta, bulharské Varny a podunajských přístavů Izmail, Reni a Kilija. Poslední tři jmenované jsou po zrušení černomořské obilné dohody frekventovaným terčem ruských útoků, proti Bulharsku a Rumunsku však ruská armáda vyslat drony a rakety nemůže, vyprovokovala by NATO k aktivaci článku 5 a totální válce.