PŮVODNÍ ZPRÁVA | Trumpovo zvolení může vést k obchodní válce, shodnou se experti pro EZ

Jestliže Američané zvolí Donalda Trumpa do Bílého domu, může to vést k obchodní válce, která může upadnout až do stavu „oko za oko“. O tomto možném scénáři pro EuroZprávy.cz hovořili dva odborníci z Masarykovy univerzity v Brně – Petr Kaniok, expert na institucionální politiku a politický systém EU, a renomovaný ekonom Libor Žídek.

Pro budoucí podobu americké ekonomické politiky není až tak důležitý prezident jako administrativa, kterou vytvoří. „Přímo jako osoba určitě ne. Ale je potřeba si být vědom toho, že Trump je protekcionista, ukázal to již během svého prvního mandátu, a v tomto duchu budu tvořit svou administrativu. A ta samozřejmě důležitá je,“ uvedl Kaniok pro EuroZprávy.cz.

Žídek pak zdůraznil jeho politický vliv. „Prezident v USA má na ekonomiku podstatný vliv. Pochopitelně jsou některá rozhodnutí vázaná na Kongres, který má poměrně široké pravomoci, které zahrnují kontrolu federálních daní a výdajů. Mimo stojí i měnová politika, kterou provádí FED a která je na politické reprezentaci nezávislá, ale i ona se může dostat pod politický tlak,“ shrnul pro EuroZprávy.cz.

Obchodní válka může nastat

Kaniok varoval, že v případě zvolení Trumpa může nastat obchodní válka mezi USA a Evropskou unií. „Ano, myslím si, že to je velmi reálné, protože Trump bude chtít ukázat rozhodnost a ‚svaly‘, tj. něco ve smyslu ochrany americké ekonomiky, zejména například v automobilovém průmyslu, na EU určitě zkusí,“ přiblížil.

Totéž si myslí Žídek. „Myslím, že taková situace může nastat velmi snadno. V roce 2018 Trump uvalil cla na evropskou ocel a hliník. EU byla zaskočena a ve snaze spor urovnat neuvalila odvetná opatření v plné výši zavedených cel,“ nastínil. „Trump však místo hledání kompromisu začal vyhrožovat cly na dovoz automobilů z EU. K tomu nakonec nedošlo, ale EU se z těchto Trumpových kroků poučila. Z mého pohledu si Trump neuvědomuje, kdo je spojenec a koho může i někdy potřebovat,“ dodal Žídek.

Washington ale v tomto ohledu nepůjde proti slabému soupeři, právě naopak. „Na druhou stranu, EU – zde myšlena hlavně Evropská komise, protože tohle je její pravomoc, je podle všeho připravená a rozhodně nebude jen rány přijímat,“ doplnil Kaniok. EU může na Trumpovy kroky reagovat různě. „V prvé řadě vzájemnými ochrannými opatřeními, to znamená především cla a tarify na zboží z druhé strany. EU může samozřejmě reagovat také regulacemi, v tomhle je velmi produktivní,“ podotkl.

USA a EU by si ale vzájemně neměly být nepřáteli. „Na druhou stranu – podle mého názoru by takový konflikt neměl dlouhé trvání, protože v zájmu obou stran je se dohodnout a spíše spolupracovat ve vztahu k Číně. Ta oba aktéry ohrožuje mnohem více,“ upozornil Kaniok. Především ale obchodní válkou utrpí transatlantické vztahy. „Jakýkoliv konflikt, byť by se dojednal ke kompromisu, je určitě nezlepší a nelze čekat, že pro Trumpa bude EU, potažmo Evropa, klíčový objekt zájmu a že na EU bude nahlížet s nějakými sympatiemi,“ poznamenal.

Trump má podle Kanioka na Evropu jasný názor. „Spíše se mně jeví, že Trump Evropou pohrdá, má ji za slabou a neschopnou. V jeho pojetí správy veřejných věcí prostě nemá unijní hyperkonsensuální rozhodovací systém místo pro respekt,“ míní expert.

Jak obchodní válka bude probíhat?

Podle Žídka takováto obchodní válka probíhá v podobě vzájemných odvetných opatření. „Donald Trump mluví o zavedení plošných cel na všechny importy bez ohledu na to, jestli jde o spojence či nepřátele. Původně mluvil o 10 % a teď zmiňuje 20 % a na čínské zboží 60 %,“ pokračoval.

Bývalý prezident explicitně mluví i o automobilovém průmyslu. „USA jsou pro německé automobilky největší trh z pohledu hodnoty exportu. Mimo to si Trump stěžuje i na antimonopolní vyšetřování amerických technologických gigantů v EU,“ dodal.

EU v případě zavedení takových cel bude nepochybně reagovat. „Již v tuto chvíli se chystají potenciální evropská odvetná opatření vůči USA, pokud dojde k zavedení takových cel. Evropští představitelé mluví o ‚rychlé a tvrdé reakci‘ na zavedení cel s cílem přinutit Trumpa okamžitě vyjednávat s EU,“ upřesnil Žídek – na připravenosti EU se tak shodne s Kaniokem.

Varoval před důsledky takové politiky. „Takové kroky mohou snadno vyústit do politiky oko za oko. Jako určitá možnost se jeví obchodní spojenectví mezi EU a USA proti Číně, což by mohlo otupit opatření vůči EU,“ doplnil.

Negativní vliv na vzájemné vztahy

Obchodní válka sice není válka v pravém slova smyslu, přesto může mít výrazné dopady na vztahy mezi EU a USA. „Již předchozí Trumpovo prezidentství mělo negativní vliv na vzájemné vztahy. Závažný problém je také to, že evropská ekonomika je v současnosti ve výrazně horší stavu, než byla v době jeho prvního prezidentství,“ upozornil Žídek.

Celní opatření ze strany USA by tak měla výrazně negativní vliv na evropské ekonomiky. „Pokud by byl navíc tvrdě zasažen německý automobilový průmysl, tak bude skrz dodavatelské řetězce zasažena prakticky celá EU. Mimo to by zavedená cla vedla k růstu cen, což by dělalo starosti i centrálním bankéřům,“ pokračoval.

Podle něj je Česká republika pro USA relativně malý obchodní partner, ale „pokud se započtou i re-exporty například před Německo, tak bude mít případná obchodní válka přímý vliv i na českou produkci“.

Světové hospodářství má s americkým protekcionismem špatné zkušenosti historicky. „Jako velmi negativní je vnímám zejména Smoot-Hawleyho celní sazebník, který v roce 1930 rozpoutal všeobecný protekcionismus. Jednotlivé země se snažily chránit domácí trhy a provádět tzv politiku ožebrač svého souseda. V důsledku se měli všichni hůře a došlo k poklesu světového obchodu na jednu třetinu!“ zdůraznil Žídek.

Posléze dodal, že do jisté míry přišlo i ponaučení. „Od té doby se zdálo, že se USA i další země poučily a protekcionismus neuplatňovaly,“ podotkl.

Jiný případ pro zahraniční investory

Žídek vysvětlil, že chráněný americký domácí trh může být pro zahraniční investory „paradoxně zajímavější“. „Respektive celní bariéry mohou firmy přinutit, aby přesunuly svoje výroby na půdu USA a tím, se celním opatřením vyhnuly. Což je jedna s dalších evropských obav, protože podobná situace již nastala s Bidenovým Zákonem o snížení inflace,“ popsal.

Nakonec ale v delším časovém období ochrana domácího trhu a snížený konkurenční tlak vedou k neefektivitě a slabšímu hospodářskému růstu. „Negativní vliv má na produktivitu práce, která v posledním období roste málo v USA i Evropě.“

Obě oblasti potřebují pravý opak obchodní války. „Obě oblasti by tak potřebovaly spíše se ekonomicky více provázat a zvýšit míru konkurence na domácích trzích, k tomu však vývoj v tuto chvíli nesměřuje – bez ohledu na to, kdo volby v USA vyhraje,“ uzavřel Žídek.

Související

Více souvisejících

prezidentské volby USA 2024 USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

včera

včera

Rozvodněná Morava v olomouckém Chomoutově. (16.9.2024)

Vláda opět řešila pomoc po povodních. Do krajů putují další stovky milionů korun

Moravskoslezský kraj dostane na odstraňování povodňových škod dalších 560 milionů korun ze státního rozpočtu. O udělení státní dotace rozhodla vláda středeční schůzi, informovala o tom na webu. Kabinet také souhlasil s žádostí Olomouckého kraje na další prodloužení stavu nebezpečí na Jesenicku a Šumpersku. Do Parlamentu pošle také několik návrhů legislativních změn, mimo jiné návrh nového zákona o řízení a kontrole veřejných financí.

včera

Letošní štědrovečerní pohádkou budou Tři princezny. (foto: Jaroslav Fikota)

ČT představila vánoční program. Štědrovečerní pohádkou jsou Tři princezny

Sváteční program České televize začne už 1. prosince na ČT1 přímým přenosem prvního ze čtyř charitativních adventních koncertů. Na Štědrý den bude mít premiéru výpravná pohádka Tři princezny a vstup do nového roku diváci oslaví s osobnostmi české hudební scény v zábavním pořadu Muzikálová noc plná hvězd. ČT o tom informovala v tiskové zprávě.

včera

včera

včera

Robert Fico

Ficova vláda v nesnázích. Koalice visí na šňůře od Huliakových kalhot

Čtvrtá vláda Roberta Fica se ocitla v patové situaci po odchodu Rudolfa Huliaka, Ivana Ševčíka a Pavla Ľuptáka z poslaneckého klubu Slovenské národní strany (SNS). Trojice poslanců kolem Huliaka aktuálně své požadavky vůči vládní trojkoalici. Premiér Fico se zapojil do jednání s huliakovci a pokouší se o zažehnání krize. 

včera

Znak jednoho z největších anglických týmů - Manchesteru United.

Nástupcem ten Haga v Manchesteru United se stal Portugalec Amorim

Až do června roku 2027 má vést fotbalisty Manchesteru United jako trenér devětatřicetiletý Portugalec Rúben Amorim, přičemž součástí dohody mezi ním a anglickým velkoklubem je opce na další rok. Podle dohody s vedením klubu přebere Manchester United během nadcházející reprezentační přestávky 11. listopadu. Do té doby povede tým jako trenér dosavadní asistent Ruud van Nistelrooij. Ten vedl tým už o posledním víkendu proti Chelsea, na lavičce bude i proti Leicesteru a v týdnu i proti PAOK Soluň.

včera

Kamala Harrisová, viceprezidentka Spojených států amerických

Výsledek amerických voleb je zpečetěn. Harrisová se chystá uznat porážku

Úřadující viceprezidentka a poražená prezidentská kandidátka Kamala Harrisová ve středu vystoupí se svým projevem. Očekává se, že Harrisová uzná porážku v úterních prezidentských volbách. Republikánský kandidát Donald Trump totiž získal více než potřebných 270 volitelů a prohlásil se za vítěze. Jeho triumf oznámila také americká média. 

včera

včera

Donald Trump po volbách promluvil ve West Palm Beach na Floridě (6. listopadu 2024).

Trump může ukázat, jak za 24 hodin vyřeší konflikt na Ukrajině. Co znamená jeho vítězství pro svět?

Americké prezidentské volby jsou jedním z nejsledovanějších politických procesů na světě. Prezident Spojených států, jako představitel jedné z nejvýznamnějších světových mocností, má rozsáhlý vliv na mezinárodní vztahy a globální bezpečnost. Každé čtyři roky proto volby přitahují pozornost státníků, odborníků na mezinárodní vztahy i veřejnosti, která očekává, jakým směrem se politika USA vydá. Role USA na světové scéně a její závazky v rámci mezinárodních organizací činí z každé změny prezidenta událost s potenciálně dalekosáhlými dopady. Nynější vítězství Donalda Trumpu ve volbách je proto další důležitou kapitolou.

včera

včera

včera

včera

včera

Teroristé Hamásu

K vítězství Trumpa ve volbách se vyjádřil i Hamás

Vedení palestinského hnutí Hamás vyzvalo Spojené státy, aby pod případným vedením Donalda Trumpa změnily svůj přístup a ukončily „slepou podporu“ Izraele ve válce v Gaze. Naím Básim, člen politbyra Hamásu a bývalý ministr zdravotnictví v Gaze, prohlásil, že USA musí přehodnotit svou politiku vůči Izraeli, kterou považuje za překážku v dosažení míru a stability v regionu.

včera

včera

Opičí neštovice

Opičí neštovice se v Evropě poprvé rozšířili mezi lidmi

Ve Velké Británii byly potvrzeny další dva případy infekčního virového onemocnění mpox, dříve známého jako opičí neštovice. Britská Agentura pro zdravotní bezpečnost (UKHSA) uvedla, že riziko rychlého šíření v zemi zůstává nízké, oba nakažení ale byli v kontaktu s první infikovanou osobou v rámci jedné domácnosti.

včera

Kamala Harrisová

Proč Trump vyhrál volby? Harrisové se sázka na potraty nevyplatila

Prezident Donald Trump je označen za vítěze v několika klíčových státech a je prakticky jisté, že se stane dalším prezidentem USA. Výsledky výstupních průzkumů CNN z let 2016, 2020 a 2024 odhalují významné posuny v americké voličské základně a ukazují, jak se politické preference mění v reakci na ekonomickou situaci, otázky práv žen a demografické změny.

Aktualizováno včera

včera

Špatná zpráva pro Netanjahua? Expert pro EZ popsal, jak se zvolení Trumpa promítne na Blízkém východě

Donald Trump chce mít krizi v Izraeli vyřešenou do 20. ledna, kdy proběhne jeho inaugurace. Pro EuroZprávy.cz to řekl Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Trump podle něj sice nesouhlasí s palestinskou věcí, ale přesto ve funkci šéfa Bílého domu nechce tuto válku řešit.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy