PŮVODNÍ ZPRÁVA | Trumpovo zvolení může vést k obchodní válce, shodnou se experti pro EZ

Jestliže Američané zvolí Donalda Trumpa do Bílého domu, může to vést k obchodní válce, která může upadnout až do stavu „oko za oko“. O tomto možném scénáři pro EuroZprávy.cz hovořili dva odborníci z Masarykovy univerzity v Brně – Petr Kaniok, expert na institucionální politiku a politický systém EU, a renomovaný ekonom Libor Žídek.

Pro budoucí podobu americké ekonomické politiky není až tak důležitý prezident jako administrativa, kterou vytvoří. „Přímo jako osoba určitě ne. Ale je potřeba si být vědom toho, že Trump je protekcionista, ukázal to již během svého prvního mandátu, a v tomto duchu budu tvořit svou administrativu. A ta samozřejmě důležitá je,“ uvedl Kaniok pro EuroZprávy.cz.

Žídek pak zdůraznil jeho politický vliv. „Prezident v USA má na ekonomiku podstatný vliv. Pochopitelně jsou některá rozhodnutí vázaná na Kongres, který má poměrně široké pravomoci, které zahrnují kontrolu federálních daní a výdajů. Mimo stojí i měnová politika, kterou provádí FED a která je na politické reprezentaci nezávislá, ale i ona se může dostat pod politický tlak,“ shrnul pro EuroZprávy.cz.

Obchodní válka může nastat

Kaniok varoval, že v případě zvolení Trumpa může nastat obchodní válka mezi USA a Evropskou unií. „Ano, myslím si, že to je velmi reálné, protože Trump bude chtít ukázat rozhodnost a ‚svaly‘, tj. něco ve smyslu ochrany americké ekonomiky, zejména například v automobilovém průmyslu, na EU určitě zkusí,“ přiblížil.

Totéž si myslí Žídek. „Myslím, že taková situace může nastat velmi snadno. V roce 2018 Trump uvalil cla na evropskou ocel a hliník. EU byla zaskočena a ve snaze spor urovnat neuvalila odvetná opatření v plné výši zavedených cel,“ nastínil. „Trump však místo hledání kompromisu začal vyhrožovat cly na dovoz automobilů z EU. K tomu nakonec nedošlo, ale EU se z těchto Trumpových kroků poučila. Z mého pohledu si Trump neuvědomuje, kdo je spojenec a koho může i někdy potřebovat,“ dodal Žídek.

Washington ale v tomto ohledu nepůjde proti slabému soupeři, právě naopak. „Na druhou stranu, EU – zde myšlena hlavně Evropská komise, protože tohle je její pravomoc, je podle všeho připravená a rozhodně nebude jen rány přijímat,“ doplnil Kaniok. EU může na Trumpovy kroky reagovat různě. „V prvé řadě vzájemnými ochrannými opatřeními, to znamená především cla a tarify na zboží z druhé strany. EU může samozřejmě reagovat také regulacemi, v tomhle je velmi produktivní,“ podotkl.

USA a EU by si ale vzájemně neměly být nepřáteli. „Na druhou stranu – podle mého názoru by takový konflikt neměl dlouhé trvání, protože v zájmu obou stran je se dohodnout a spíše spolupracovat ve vztahu k Číně. Ta oba aktéry ohrožuje mnohem více,“ upozornil Kaniok. Především ale obchodní válkou utrpí transatlantické vztahy. „Jakýkoliv konflikt, byť by se dojednal ke kompromisu, je určitě nezlepší a nelze čekat, že pro Trumpa bude EU, potažmo Evropa, klíčový objekt zájmu a že na EU bude nahlížet s nějakými sympatiemi,“ poznamenal.

Trump má podle Kanioka na Evropu jasný názor. „Spíše se mně jeví, že Trump Evropou pohrdá, má ji za slabou a neschopnou. V jeho pojetí správy veřejných věcí prostě nemá unijní hyperkonsensuální rozhodovací systém místo pro respekt,“ míní expert.

Jak obchodní válka bude probíhat?

Podle Žídka takováto obchodní válka probíhá v podobě vzájemných odvetných opatření. „Donald Trump mluví o zavedení plošných cel na všechny importy bez ohledu na to, jestli jde o spojence či nepřátele. Původně mluvil o 10 % a teď zmiňuje 20 % a na čínské zboží 60 %,“ pokračoval.

Bývalý prezident explicitně mluví i o automobilovém průmyslu. „USA jsou pro německé automobilky největší trh z pohledu hodnoty exportu. Mimo to si Trump stěžuje i na antimonopolní vyšetřování amerických technologických gigantů v EU,“ dodal.

EU v případě zavedení takových cel bude nepochybně reagovat. „Již v tuto chvíli se chystají potenciální evropská odvetná opatření vůči USA, pokud dojde k zavedení takových cel. Evropští představitelé mluví o ‚rychlé a tvrdé reakci‘ na zavedení cel s cílem přinutit Trumpa okamžitě vyjednávat s EU,“ upřesnil Žídek – na připravenosti EU se tak shodne s Kaniokem.

Varoval před důsledky takové politiky. „Takové kroky mohou snadno vyústit do politiky oko za oko. Jako určitá možnost se jeví obchodní spojenectví mezi EU a USA proti Číně, což by mohlo otupit opatření vůči EU,“ doplnil.

Negativní vliv na vzájemné vztahy

Obchodní válka sice není válka v pravém slova smyslu, přesto může mít výrazné dopady na vztahy mezi EU a USA. „Již předchozí Trumpovo prezidentství mělo negativní vliv na vzájemné vztahy. Závažný problém je také to, že evropská ekonomika je v současnosti ve výrazně horší stavu, než byla v době jeho prvního prezidentství,“ upozornil Žídek.

Celní opatření ze strany USA by tak měla výrazně negativní vliv na evropské ekonomiky. „Pokud by byl navíc tvrdě zasažen německý automobilový průmysl, tak bude skrz dodavatelské řetězce zasažena prakticky celá EU. Mimo to by zavedená cla vedla k růstu cen, což by dělalo starosti i centrálním bankéřům,“ pokračoval.

Podle něj je Česká republika pro USA relativně malý obchodní partner, ale „pokud se započtou i re-exporty například před Německo, tak bude mít případná obchodní válka přímý vliv i na českou produkci“.

Světové hospodářství má s americkým protekcionismem špatné zkušenosti historicky. „Jako velmi negativní je vnímám zejména Smoot-Hawleyho celní sazebník, který v roce 1930 rozpoutal všeobecný protekcionismus. Jednotlivé země se snažily chránit domácí trhy a provádět tzv politiku ožebrač svého souseda. V důsledku se měli všichni hůře a došlo k poklesu světového obchodu na jednu třetinu!“ zdůraznil Žídek.

Posléze dodal, že do jisté míry přišlo i ponaučení. „Od té doby se zdálo, že se USA i další země poučily a protekcionismus neuplatňovaly,“ podotkl.

Jiný případ pro zahraniční investory

Žídek vysvětlil, že chráněný americký domácí trh může být pro zahraniční investory „paradoxně zajímavější“. „Respektive celní bariéry mohou firmy přinutit, aby přesunuly svoje výroby na půdu USA a tím, se celním opatřením vyhnuly. Což je jedna s dalších evropských obav, protože podobná situace již nastala s Bidenovým Zákonem o snížení inflace,“ popsal.

Nakonec ale v delším časovém období ochrana domácího trhu a snížený konkurenční tlak vedou k neefektivitě a slabšímu hospodářskému růstu. „Negativní vliv má na produktivitu práce, která v posledním období roste málo v USA i Evropě.“

Obě oblasti potřebují pravý opak obchodní války. „Obě oblasti by tak potřebovaly spíše se ekonomicky více provázat a zvýšit míru konkurence na domácích trzích, k tomu však vývoj v tuto chvíli nesměřuje – bez ohledu na to, kdo volby v USA vyhraje,“ uzavřel Žídek.

Související

Donald Trump

Jak výhra Trumpa změnila Ameriku? Řada lidí zcela mění svůj názor

Nové průzkumy Politico a Morning Consult, jeden provedený v posledních dnech před volbami a druhý po Trumpově vítězství, odhalují výrazné změny veřejného mínění v USA. Zatímco před volbami byl mezi Trumpovými voliči výrazný pocit nedůvěry k férovosti voleb, po jeho vítězství se situace zásadně změnila. Obdobně se změnily i postoje k ekonomice a očekávání spojená s jeho druhým prezidentským obdobím.

Více souvisejících

prezidentské volby USA 2024 USA (Spojené státy americké) Donald Trump

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 26 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

včera

včera

Bašár al-Asad

Rusové prozradili, jak se má Asad po útěku ze Sýrie v Moskvě

Rusko poskytuje útočiště Bašáru Asadovi, jehož ze Sýrie přepravilo tou nejbezpečnější možnou cestou, řekl ruský diplomat Sergej Rjabkov. Asad opustil zemi, jejímž prezidentem byl od roku 2000, ve spěchu během noci ze soboty na neděli, když do hlavního města Damašku vstoupili rebelové. 

včera

Pendolino jen těsně minulo skupinu lidí.

VIDEO: Zákazu si nevšimli. Pendolino málem způsobilo velkou tragédii

Neuvěřitelný hazard s vlastními životy předvedlo několik lidí v Zábřehu na Moravě, když se rozhodli přecházet koleje, aniž by věděli, že se po jedné z nich řítí rychlík. K tragédii nedošlo i zásluhou pohotové reakce strojvedoucího. Podle Drážního úřadu není pochyb o tom, že se lidé dopustili přestupku. Událostí se zabývá policie. 

včera

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se pochlubil tím, že uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro rozmístění střel Orešnik. Kombinovaný rusko-běloruský arsenál ohrožuje absolutní většinu evropského kontinentu, přičemž v případě nasazení mohou taktické jaderné zbraně zlikvidovat klíčové základny Severoatlantické aliance v Rammsteinu a Neapoli.

včera

Armáda Francie

Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setká s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě, aby projednali možnost rozmístění mírových jednotek na Ukrajině po skončení války. Tato iniciativa, která zahrnuje vyslání zahraničních vojáků na ukrajinské území, má potenciál výrazně ovlivnit poválečné uspořádání regionu. Uvedl to server Politico.

včera

včera

včera

Polsko, ilustrační foto

Polsko si došlápne na Rusko. Bude požadovat vysvětlení

Polsko hodlá zaslat Rusku protestní nótu v souvislosti se zničením komplexu památníků polských vojáků, kteří padli během druhé světové války. Incident se odehrál ve městech Boroviči a Jogla na západě Ruska. Podle polského ministerstva zahraničních věcí byly památníky záměrně poničeny, což vyvolalo diplomatické napětí mezi oběma zeměmi.

včera

Ilustrační foto

Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě

Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.

včera

včera

včera

Sjednocená Sýrie zůstává nesplněným snem. Pád Asada na tom nic nemění

Nedělní pád syrského diktátora Bašára Asada znamená zásadní zlom v moderní historii země. Asad, který vládl více než dvě desetiletí, spolu se svou rodinou údajně uprchl do Ruska. Jeho odchod otevřel dveře k novým možnostem pro miliony Syřanů, kteří uprchli během občanské války.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy