Ukrajina žádá kvůli ruským jaderným zbraním v Bělorusku o schůzi Rady bezpečnosti OSN

Kvůli ohlášenému rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku dnes Ukrajina vyzvala k mimořádné schůzi Rady bezpečnosti OSN. Její stálí členové by podle Kyjeva měli zakročit proti ruskému "jadernému vydírání", informovala agentura AFP. NATO označilo krok Moskvy za nebezpečný a nezodpovědný.

"Ukrajina očekává od Británie, Číny, Spojených států a Francie účinné kroky, které Kremlu zamezí provádět jaderné vydírání," uvedlo v prohlášení ukrajinské ministerstvo zahraničí s odkazem na čtveřici států, které jsou spolu s Ruskem stálými členy RB OSN s právem veta. "Požadujeme za tímto účelem okamžité svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN," dodává prohlášení.

Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu oznámil, že Rusko na základě dohody s Minskem rozmístí v sousedním Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle Putina tím Moskva reaguje na oznámení Británie, která chce na Ukrajinu dodávat protitankové náboje z ochuzeného uranu.

Mluvčí Severoatlantické aliance dnes ruskou "jadernou rétoriku" označil za nebezpečnou a nezodpovědnou. "NATO je ostražité a situaci pozorně sledujeme. Nezaznamenali jsme žádné změny v ruském postoji k použití jaderných zbraní, které by nás vedly k úpravě našeho vlastního," uvedl podle agentury Reuters mluvčí.

Moskvu zároveň obvinil ze soustavného porušování závazků, pokud jde o kontrolu jaderných zbraní. Putin naopak v sobotu řekl, že Moskva rozmístěním jaderných zbraní do Běloruska žádná ujednání o nešíření jaderných zbraní neporušuje, a poukázal na to, že Spojené státy mají podle něj rozmístěny své jaderné zbraně v několika zemích NATO. To mluvčí aliance označil za zavádějící.

Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov dnes v souvislosti s ohlášeným rozmístění mruských jaderných zbraní v Bělorusku uvedl, že krok povede k destabilizaci Běloruska, které se podle něj stalo "jaderným rukojmím" Moskvy.

Americký Institut pro studium války (ISW) ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině označil Putinovo prohlášení za informační operaci s cílem vyvolal obavy Západu z jaderného střetu. Podle něj je však krok "irelevantní z hlediska rizika eskalace směrem k jaderné válce, které zůstává extrémně nízké".

Analytici také uvedli, že Putin zřejmě hledal příležitost k rozmístění jaderných zbraní v Bělorusku již od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu loni v únoru. Připomínají také, že běloruský vůdce Alexandr Lukašenko nabídl Rusku rozmístění jaderných zbraní již v listopadu 2021. Podle ISW tento krok prohloubí ruskou kontrolu nad Běloruskem.

Bělorusko je nejbližším spojencem Ruska, které už více než rok vede válku proti Ukrajině. Své vojáky do bojů sice východoevropská země nevyslala, ale poskytla Rusku k útoku proti Ukrajině své území. V počáteční fázi invaze odtud ruská vojska vedla ofenzivu na Kyjev.

Související

Více souvisejících

Ukrajina Bělorusko OSN Rusko

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 21 minutami

Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně

Orbán a Le Penová slaví. Výhra Nawrockého by mohla pomoci Babišovi, píše The Guardian

Karol Nawrocki, kandidát národně konzervativní opozice a někdejší šéf Institutu národní paměti, zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb v Polsku. Výsledek představuje zásadní zvrat na domácí politické scéně a silnou ránu pro premiéra Donalda Tuska, jehož středopravá vláda se nyní musí vyrovnat s prezidentem, který je ideologickým protivníkem a může zásadně zkomplikovat její další fungování.

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajina překvapila svět. Operace Pavučina poslala silný vzkaz Rusku i Západu

Ukrajina v posledních dnech překvapila svět nejen odvahou, ale i vynalézavostí. Nejnovější operace proti ruským leteckým základnám, označovaná jako „Pavučina“, se podle ukrajinských představitelů stala jedním z nejsofistikovanějších útoků od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022. I když není možné nezávisle ověřit ukrajinské tvrzení o způsobené škodě ve výši sedmi miliard dolarů, její symbolický dopad je zcela nesporný.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Tupolev Tu-95 (v kódu NATO „Bear“) , autor: RAF

Nejvýznamnější útok od začátku války. Rusko přišlo po ukrajinském útoku o značnou část kapacit

Rozsáhlý útok ukrajinských dronů na ruské letecké základny, vzdálené tisíce kilometrů od fronty, představuje nejnovější z řady mimořádně odvážných operací Kyjeva proti mnohem většímu protivníkovi. Podle zdrojů z ukrajinské tajné služby SBU šlo o misi, která se připravovala více než rok a půl – bezpilotní letouny byly propašovány do Ruska ukryté ve dřevěných domech na nákladních vozech.

před 3 hodinami

Sergej Lavrov

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu začnou už za chvíli

V istanbulském paláci Çırağan dnes odpoledne odstartovalo nové kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, které by mohlo naznačit možný posun v dosud zablokovaném mírovém procesu. Na místo postupně dorazily všechny delegace – jako první turečtí hostitelé, následovaní ruskou delegací vedenou kremelským poradcem Vladimirem Medinským a nakonec ukrajinskou delegací, která přijela jen několik minut poté. Jednání byla zahájena ve 13:00 místního času (11:00 SELČ) bez stanoveného časového rámce, přičemž minulá kola netrvala ani dvě hodiny.

před 4 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Extrémní počasí padá politikům na hlavu. Šéf klimatické politiky EU lobboval v Německu

Wopke Hoekstra, eurokomisař pro klima, sehrál klíčovou roli při vyjednávání německé klimatické politiky a přiměl novou vládní koalici, aby podpořila kontroverzní opatření oslabující klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Podle informací serveru Politico úspěšně prosadil využití mezinárodních uhlíkových kreditů, které by umožnily EU část emisních redukcí „nakoupit“ v zahraničí.

před 5 hodinami

Karol Nawrocki

Zvolení Trumpova spojence otřese Evropou: Jak se změní postoj Polska k EU a Ukrajině

Vítězství Karola Nawrockého v prezidentských volbách v Polsku představuje zásadní posun ve střední Evropě. Historik bez politické minulosti, který staví na konzervativních hodnotách, patriotismu a silném nacionalismu, přebírá od 6. srpna nejvyšší ústavní funkci v zemi s téměř 38 miliony obyvatel. Tato událost přichází v klíčové době – uprostřed geopolitických napětí, obnovy pravice napříč Evropou i pokračující války na Ukrajině. Co tedy jeho nástup znamená pro budoucnost Polska, Evropské unie a širšího regionu?

před 6 hodinami

Donald Tusk

Politický otřes v Polsku: Tuskova vláda chystá hlasování o důvěře. Máme svého Trumpa, píší tamní média

Polskem otřásla politická zpráva roku – Karol Nawrocki, kandidát podporovaný Právem a spravedlností (PiS), byl zvolen novou hlavou státu. Ve finále prezidentských voleb získal těsnou většinu 50,89 % hlasů, zatímco jeho protikandidát, dosavadní varšavský primátor Rafał Trzaskowski, dosáhl na 49,11 %. Výsledky zveřejnila v pondělí brzy ráno Státní volební komise po sečtení všech hlasovacích okrsků.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno před 15 hodinami

Aktualizováno před 15 hodinami

Karol Nawrocki

OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná

V druhém kole prezidentských voleb v Polsku podle zpřesněného exit pollu agentury Ipsos těsně zvítězil opoziční kandidát Karol Nawrocki z Práva a spravedlnosti. Získal 50,7 procenta hlasů, zatímco jeho protikandidát Rafał Trzaskowski z vládní Občanské koalice obdržel 49,3 procenta. Rozdíl mezi nimi se však pohybuje v rámci statistické chyby. Účast byla rekordní – k urnám přišlo téměř 72 procent voličů.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Rusové přiznali ukrajinský útok, Zelenskyj dohlížel. Škody jsou podle Kyjeva obrovské

Na speciální operaci Pavučina dohlížel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev odhaduje výši způsobených škod na více než dvě miliardy dolarů (téměř 44 miliard korun), uvedla britská BBC. Rusové již přiznali, že k ukrajinskému útoku na letecké základny opravdu došlo. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy