USS Pennsylvania je děsivá. Brzy ji ale předčí americké jaderné ponorky bez potřeby tankovat

USS Pennsylvania je jednou z nejobávanějších ponorek na světě, což je to také její jediný účel – strategické odstrašování. Její jaderné zbraně je možné zaměřit prakticky na kterékoli místo na světě.

Pennsylvania je součástí třídy ponorek s jaderných ponorek Ohio, která zahrnuje celkem čtrnáct podmořských monster s balistickými raketami (SSBN) a čtyři ponorky s řízenými střelami (SSGN). Takzvané ponorky Trident jsou schopné nést až 24 jaderných balistických střel UGM-133 Trident II, a zároveň fungují na jaderný pohon. 

Na vodu byla Pennsylvania spuštěna roku 1988 a v roce 2014 dokončila rekordní 140denní hlídku, čímž se zapsala do historie amerického námořnictva. „Hlídka USS Pennsylvania ‚Gold‘ je výjimečným příkladem flexibility a schopností balistických raketových ponorek třídy Ohio. Vždy jsme počítali s tím, že tato hlídka bude delší než obvykle, a vysoce schopná posádka to dokázala,“ shrnul kapitán námořnictva Mark VanYe. 

„Strategická odstrašující hlídka SSBN je nejdůležitějším úkolem jednotky v rámci ponorkových sil a je životně důležitá pro obranu našeho národa. Posádka Pennsylvania 'Gold' byla v první linii odstrašení, prováděla kritické mise od okamžiku, kdy loď vyplouvala na vodu, až do návratu domů a já nemohu být pyšnější na to, co dokázali,“ dodal velitel ponorkových sil USA v Tichomoří Philip Sawyer. 

Právě schopnost USS Pennsylvania jsou klíčové, co se amerických kapacit jaderného zastrašení týká. Ponorka zvládne vypálit raketu i pod hladinou. Posádka se tak nemusí obávat, že by se musela kvůli odpalu vynořit; zůstává tak nedetekována. 

Co je ale pro nepřátele ještě děsivější, jsou kapacity americké ponorkové armády. Každá ze čtrnácti ponorek SSBN má kapacitu pro zničení několika velkoměst, řada z nich se kvůli tomu ani nemusí vynořit. 

Ponorky třídy Ohio nabízejí americké obraně výraznou výhodu – ve chvíli, kdy dojde ke zničení pozemních odpalovacích zařízení, pod vodou se budou nacházet kovová monstra, připravená k úderu po celém světě. 

Jaderné ponorky amerického námořnictva patří do jaderné triády USA. Vedle nich do ní zapadají strategické bombardéry amerického letectva a mezikontinentální balistické rakety. Dohromady SSBN nesou až polovinu aktivních amerických strategických termonukleárních hlavic.

Postupem času i ponorky třídy Ohio budou nahrazeny, první z nich Pentagon stáhne roku 2029. Od roku 2031 budou postupně spouštěny na moře ponorky třídy Columbia s tím, že primárním strojem bude dosud nepostavená USS District of Columbia – pojmenovaná po hlavním městě USA Washingtonu D.C.

Ponorky třídy Columbia ale budou v jedné věci daleko lepší. Každé jádro bude navrženo tak, aby vydrželo po celou dobu provozu ponorky, tedy zhruba 40 let.

USS Pennsylvania Ponorky Americká armáda (U.S. Navy) USA (Spojené státy americké) zbraně

Aktuálně se děje

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy