Valí se na nás neomezený počet Rusů. Jeden den je zabijeme, druhý den přijdou další, popisuje voják

Ukrajinští vojáci pokračují v intenzivní obraně obsazeného regionu Kursk na ruském území, kde čelí enormnímu tlaku nepřátelských jednotek. Podle Oleksandra, velitele jednotky 225. útočného praporu, čelí ukrajinské síly zdánlivě nekonečným vlnám ruských vojáků, kteří přicházejí bez informací o osudu svých předchůdců.

V rozhovoru pro CNN z kavárny v ukrajinském městě Sumy popsal nedávný střet, během kterého byla skupina pěti Rusů zneškodněna termálním dronem dříve, než se stihli přiblížit k frontě.

„Mám pocit, že (Rusové) mají neomezený počet lidí,“ uvedl Oleksandr. „Posílají skupiny, a téměř nikdo z nich nepřežije. A druhý den přicházejí další, jako by nevěděli, co se stalo těm před nimi.“

Ukrajinská okupace Kursku, která trvá téměř čtyři měsíce, je vnímána jako významný taktický úspěch Kyjeva, přestože někteří kritici tvrdí, že náročná operace oslabila ukrajinskou obranu na jiných frontách, zejména na východě v Donbasu. Zastánci operace však poukazují na strategický význam této pozice pro případné mírové rozhovory, které by mohly být iniciovány nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Oleksandr, jehož jednotka se neodpočala již několik dní, vyjádřil odhodlání pokračovat v obraně, i když přiznal nejistotu ohledně dlouhodobého cíle operace. „Možná bychom tu měli zůstat čtyři měsíce a pak se otočit a odejít,“ řekl. „Pokud je cílem udržet to do určitého bodu, tak to uděláme.“

Velitel také zdůraznil důležitost mezinárodní podpory a připomněl závazky z Budapešťského memoranda z roku 1994, podle kterého se Ukrajina vzdala svých jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní záruky od Ruska, Spojených států a Velké Británie. „Vzal jste nám naše jaderné zbraně? Slibovali jste nám ochranu,“ řekl Oleksandr. „Držte své slovo. Jsme tady masakrováni, a vy stále hrajete hry.“

Navzdory vysokým ztrátám na ruské straně ukrajinské jednotky přiznávají, že Rusové již získali zpět 40 % území obsazeného v létě. Podle Oleksandra čelí jeho jednotka rozmanitým ruským silám, od dobře vycvičených výsadkářů 76. brigády až po méně organizované čečenské jednotky a africké žoldáky. Zprávy o nasazení 12 000 severokorejských vojáků, o kterých informoval Pentagon, však zatím nejsou potvrzené.

„Když je chytíme, nebo uvidíme tělo, pak budu vědět, že tu jsou,“ uvedl Oleksandr.

Jeho jednotka nedávno čelila mohutnému útoku zahrnujícímu 40 obrněných vozidel a přibližně 300 ruských vojáků. „Naše drony zlikvidovaly 50 Rusů během jednoho dne,“ řekl operátor dronu s přezdívkou „JS“. Boj trval téměř 24 hodin, přičemž druhý den ukrajinské síly dočišťovaly zbývající nepřátele.

Ukrajinská obrana Kursku představuje nejen vojenskou, ale i symbolickou výzvu. Přes obrovské úsilí ukrajinských sil zůstává otázkou, jak dlouho dokáží udržet pozice na ruském území a za jakou cenu.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno včera

Češi hrají třetí zápas ve skupině MS proti Dánsku.

MS v hokeji 2025 ONLINE: Česko – Dánsko 7:2. Pastrňák a Nečas úřadovali

Třetí zápas mají na programu na světovém šampionátu v hokeji v pondělí večer hokejisté České republiky. Po Švýcarsku (5:4 po prodloužení) a Norsku (2:1) tentokrát svěřence kouče Radima Rulíka čeká domácí Dánsko. Oproti zápasu s Nory se poprvé na turnaji v brance představí Daniel Vladař, pro kterého to bude debut na mistrovství světa. Trenéři pak na soupisku nově zapsali obránce Daniela Gazdu kvůli zranění Tomáše Kundrátka. Z duelu s Norskem neodešel bez šrámů ani útočník Jáchym Kondelík, jehož na pozici centra ve třetím útoku nahradí Daniel Voženílek. Jak si povedou Češi proti Dánům, sledujte online třetinu po třetině na serveru Eurozpravy.cz.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Francouzi byli blízko senzace. Finové ale v závěru vyrovnali a vyhráli v prodloužení

V neděli večer mohli zažít fanoušci na právě probíhajícím letošním hokejovém světovém šampionátu v Dánsku a ve Švédsku první šok. Mohli se o něj postarat Francouzi, kteří trápili favority z Finska. Ti svým výkonem po většinu zápasu navázali na nevýrazné výkony z přípravy na tento turnaj a už už se tak zdálo, že si z tohoto zápasu Francie odnese senzační tři body za výhru 3:1 Jenže v posledních dvou a půl minutách třetí třetiny Finové konečně zabrali a při hře bez gólmana dokázali vyrovnat na 3:3. Následovalo tak prodloužení, v němž rozhodl o finském vítězství Pärssinen.

včera

včera

Klára Červenková

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.

včera

včera

Pákistánská armáda, ilustrační fotografie.

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

včera

včera

Donald Trump

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?

Prezident Spojených států Donald Trump opět rozvířil mezinárodní vody — tentokrát nikoli novými sankcemi nebo vojenským nasazením, ale svým dlouholetým koníčkem: mapami. Jeho úterní schůzka s kanadským premiérem Markem Carneym, během níž Trump znovu vyjádřil přání přeměnit Kanadu na 51. stát USA, přinesla jasný důkaz, že jeho kartografické touhy mají reálný dopad na světovou geopolitiku. 

včera

včera

Evropská unie

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

včera

včera

včera

včera

Oči Evropy se upínají k von der Leyen: Soud rozhodne o tajných zprávách v jedné z největších smluv v EU

Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyen se tento týden ocitne v centru pozornosti, když Soudní dvůr EU vynese rozsudek v kauze tzv. „Pfizergate“ – tedy o tajných textových zprávách, které si vyměňovala s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou během jednání o největší vakcinační smlouvě v historii EU.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy