Velká část lidí ve světě chce zásadní politické reformy, ukázal průzkum

S tím, jak se západní společnosti již déle než rok potýkají s pandemií covidu-19 a ekonomickými obtížemi, sílí volání po zásadních ekonomických reformách. Asi dvě třetiny obyvatel USA a Francie a polovina Britů požadují významné změny ve fungování politiky, nebo kompletní reformu politického systému.

V Německu je nespokojenost se současným uspořádáním nižší, asi kolem 40 procent, ukazuje nový průzkum společnosti Pew Research Center v těchto čtyřech zemích.

Politická frustrace je do určité míry spojena s názorem lidí na politické elity. Zvláště v USA jsou velmi rozšířené obavy z úplatnosti vrcholných činitelů, dvě třetiny dotazovaných tam souhlasí s vyjádřením, že "většina politiků je zkorumpovaných". Ve Francii a Británii by touto větou vystihla politickou situaci asi polovina lidí. Podobný názor přitom převládá zejména u mladých. Ti, kteří jej zastávají, rovněž častěji podporují zásadní politické reformy.

Ve zkoumaných zemích je rovněž časté přesvědčení, že politici nemají ponětí o životech a potřebách běžných občanů. Asi polovina dotazovaných v USA, Francii a Británii se domnívá, že se volení zástupci nestarají o názory většinového obyvatelstva.

Ve Francii a Německu nicméně v posledních letech vzrostl počet lidí, kteří mají vůči vládě důvěru. Zatímco v roce 2018 se například domnívalo jen 20 procent Francouzů, že politici činí správná rozhodnutí pro jejich zemi, podle nového šetření si to nyní myslí 55 procent dotazovaných. Důvěra přitom roste zejména mezi příznivci prezidenta Emmanuela Macrona a jeho strany Republika v pohybu (REM).

V USA se celková úroveň důvěry v politiky v podstatě nezměnila od roku 2017, výrazně se však proměnilo to, kdo vládě důvěřuje. Před čtyřmi lety, krátce po zvolení Donalda Trumpa prezidentem, se na vládu obraceli s důvěrou především stoupenci republikánů. V novém průzkumu, provedeném mezi listopadem a prosincem loňského roku, kdy většina médií již označila demokrata Joea Bidena za vítěze voleb, projevili největší důvěru v instituce stoupenci Demokratické strany.

Ve všech zkoumaných zemích jsou přitom spokojeni s politickým vedením především lidé, které nezasáhly ekonomické obtíže a kteří se domnívají, že si vedení státu dobře poradilo s pandemií covidu-19.

V Evropě jde však nespokojenost s reakcí na šíření koronaviru ruku v ruce s nespokojeností ohledně fungování demokracie. Kromě Německa se pak většina dotazovaných ve zkoumaných zemích domnívá, že politický systém v jejich zemích potřebuje buď zásadní změny, nebo zcela od základu přepracovat.

V USA se k větším změnám kloní především demokraté, což odpovídá zjištěním z jiných průzkumů, podle nichž častěji než republikáni podporují například zavedení přímé prezidentské volby či uvolnění různých volebních restrikcí v jednotlivých amerických státech. Demokraté rovněž v menší míře než republikáni souhlasí s tvrzením, že jsou USA zemí, kde panuje naprostá svoboda pokojně protestovat a kde jsou respektována práva a svobody všech bez rozdílu.

Ve všech čtyřech zemích pak volají po reformách především lidé, kteří považují politiky za zkorumpované. Roli hraje rovněž názor na to, jak si země poradila s pandemií. Pokud se lidé domnívají, že vláda v tomto ohledu selhala, častěji chtějí politické reformy. To samé platí rovněž o občanech, podle nichž vláda selhala v ekonomických otázkách.

Většina lidí ve sledovaných zemích se domnívá, že by o důležitých otázkách měla rozhodovat volební většina, tamní veřejnost je však rozdělena v názoru na to, zda obyčejní lidé mají možnost smysluplně ovlivnit dění ve veřejné sféře.

Ve všech čtyřech státech však lidé přesvědčivou většinou podporují možnost lidových shromáždění, kde by občané mohli debatovat a připomínkovat chystané změny zákonů. Takové názory zastávají v největší míře zastánci zásadních politických reforem a rovněž stoupenci populistických stran, za něž Pew Research Center označuje Alternativu pro Německo (AfD), Nepodrobenou Francii a britskou Reform UK založenou euroskeptikem Nigelem Faragem.

Související

Více souvisejících

průzkumy politika Lidé

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 32 minutami

před 34 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Tanky ABRAMS, ilustrační fotografie

Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy

Ukrajina dočasně stáhla z bojiště americké tanky Abrams M1A1. Ukázaly se jako zranitelné při útocích ruskými drony, uvedla agentura AP s odvoláním na zdroje v americké armádě.

před 7 hodinami

včera

Film Rivalové

RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu

Česká kina pohostí rozhodující tenisový zápas, který v závěru není ani tak důležitý ze sportovního hlediska, jako z toho osobního. Stojí proti sobě dva muži, jejichž mladistvé přátelství skrečovala společná láska k jedné ženě. Rivalové v melodramatických konturách konstruují milostný trojúhelník, jehož exekuce je jedna z těch nejlepších za poslední dobu. 

včera

Harvey Weinstein

Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem

Nejvyšší soud amerického státu New York ve čtvrtek zrušil rozsudek nad hollywoodským producentem Harveym Weinsteinem z roku 2020, ve kterém byl uznán vinným ze sexuálních trestných činů. Nařídil zároveň nový proces v případě.

včera

včera

včera

včera

včera

Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný

Podle státní zástupkyně Jany Murínové, která vystoupila na dnešním jednání sněmovního bezpečnostního výboru, není motiv pachatele loňské tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy způsoben duševní poruchou. 

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy