Za válku na Ukrajině si podle Trumpa může sám Zelenskyj

Bývalý americký prezident a republikánský kandidát pro nadcházející prezidentské volby, Donald Trump, znovu upoutal pozornost svými kontroverzními výroky týkajícími se války na Ukrajině. Ve čtvrtečním rozhovoru pro podcast PBD obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že má podíl na zahájení konfliktu s Ruskem, ačkoli vojenský konflikt začal ruskou invazí na Ukrajinu. Tato slova naznačují, že případné Trumpovo vítězství by mohlo znamenat zásadní obrat v politice Spojených států vůči Ukrajině a Rusku.

Trumpova kritika Zelenského není novinkou. Během své předvolební kampaně opakovaně poukazoval na to, že Zelenskyj, kterého nazval „nejlepším obchodníkem na světě“, od začátku války v roce 2022 získal miliardy dolarů ve formě vojenské pomoci od Spojených států.

Podle Trumpa by ukrajinský prezident měl více usilovat o dosažení mírového řešení s Moskvou, přičemž naznačil, že Ukrajina bude muset obětovat část svého území ve prospěch Ruska, aby válku ukončila. Tento názor Kyjev jednoznačně odmítá jako nepřijatelný.

Trumpovy výroky ohledně Zelenského však ve čtvrtek získaly nový rozměr, když přímo naznačil, že ukrajinský prezident má podíl na tom, že válka vůbec začala. „To neznamená, že mu nechci pomoci, protože mám soucit s těmi lidmi. Nikdy však neměl dopustit, aby ta válka začala,“ prohlásil Trump během podcastu PBD.

Trumpova slova vyvolala spekulace, že jeho případné vítězství v listopadových prezidentských volbách by přineslo radikální změnu v přístupu Spojených států k Ukrajině a konfliktu s Ruskem.

Trump, který je známý svým nekonvenčním přístupem k zahraniční politice, tvrdí, že by byl schopen ukončit válku na Ukrajině ještě před svým nástupem do úřadu, pokud by byl znovu zvolen. Doposud však neupřesnil, jak by toho chtěl dosáhnout.

Tato vyjádření přicházejí v době, kdy Spojené státy hrají klíčovou roli v poskytování vojenské a finanční pomoci Ukrajině v jejím boji proti ruské invazi. Zelenskyj se během svého zářijového setkání s Trumpem v New Yorku snažil představit svůj „vítězný plán“ na ukončení války, což oba lídři popsali jako přátelskou schůzku. Přesto Trumpovy opakované výroky o možnosti mírového řešení zahrnujícího ústupky Ukrajiny vůči Rusku vyvolávají obavy u Zelenského vlády, která takový scénář odmítá.

Pokud by Trump zvítězil ve volbách, mohlo by to znamenat oslabení americké podpory pro Ukrajinu. Během své předchozí prezidentské kampaně opakovaně kritizoval americké angažmá v zahraničních konfliktech a zdůrazňoval potřebu soustředit se na domácí problémy. Jeho nynější kritika Zelenského může naznačovat, že by v případě svého návratu do Bílého domu tlačil na rychlé dosažení dohody s Ruskem, a to i za cenu územních ústupků Ukrajiny.

Trumpova rétorika odráží stále silnější hlas v republikánské straně, která je skeptická vůči pokračující finanční a vojenské pomoci Ukrajině. Tato skupina republikánů tvrdí, že by Spojené státy měly klást větší důraz na diplomatická řešení a minimalizovat svou angažovanost v zahraničních konfliktech. Tento postoj však stojí v ostrém kontrastu s postoji současné administrativy prezidenta Joea Bidena, která opakovaně zdůrazňuje, že USA budou Ukrajinu podporovat „tak dlouho, jak bude třeba“.

Trumpovo obvinění Zelenského, že přispěl k zahájení války s Ruskem, vyvolává nejen otázky ohledně budoucí americké politiky vůči Ukrajině, ale také obavy z možného oslabení transatlantické podpory pro Kyjev v jeho boji proti ruské agresi.

Přestože Trump tvrdí, že má soucit s ukrajinským lidem, jeho opakovaná kritika Zelenského a jeho náznaky o územních ústupcích jako součásti mírové dohody mohou signalizovat zásadní změnu americké politiky, pokud by se vrátil do Bílého domu. Jak by taková změna ovlivnila průběh války a mezinárodní vztahy, je zatím nejasné. 

Související

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.
Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Donald Trump Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Suchoj Su-34 sloužící v ruské armádě, ilustrační fotografie

Rusko podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu

Rusko v pátek podniklo masivní letecký útok na Ukrajinu, při kterém použilo desítky řízených střel a dronů. Útoky se zaměřily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, jak uvedl ministr energetiky Herman Haluščenko na svém Facebooku. Uvedl to server The Guardian.

před 51 minutami

Sýrie, ilustrační foto

Syrské márnice vypráví příběhy o drsném týrání a mučení

Uvnitř márnice nemocnice Mujtahid v Damašku je k vidění scéna, která mrazí do morku kostí. Pohmožděná a zmučená těla obětí představují nepopiratelný důkaz brutality režimu syrského diktátora Bašára al-Asada, který byl nedávno svržen. Zoufalé rodiny sem proudí v naději, že najdou odpověď na otázky, které je sužují dlouhá léta: Kde jsou jejich blízcí?

před 2 hodinami

včera

včera

Afghanistán, ilustrační foto

Ve stínu nemohoucího Brežněva. O intervenci v Afghánistánu se v Moskvě rozhodlo před 45 lety

Sovětská vojenská intervence v Afghánistánu měla být rychlou a z globálního hlediska nepříliš významnou akcí. Ve skutečnosti podstatně ovlivnila vývoj světové politiky. Moskevské vedení o ní definitivně rozhodlo před 45 lety, na schůzi politbyra komunistické strany 12. prosince 1979. Zpětný pohled na její průběh odhaluje nejen to, jakým způsobem se na přelomu 70. a 80. let jednalo v Kremlu o zásadních bezpečnostních a mezinárodních záležitostech, ale může vést také k zamyšlení nad některými aktuálnějšími otázkami. 

včera

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit změny počasí? Na vině je nejen Trump a krajní pravice

Evropský komisař pro klima Wopke Hoekstra varuje, že svět čelí nejen zhoršujícím se klimatickým podmínkám, ale i „geopolitické zimě“. Podle něj se současné politické prostředí stává stále složitějším pro prosazování klimatických cílů Evropské unie. Vliv má návrat Donalda Trumpa na politickou scénu, vzestup krajní pravice v Evropě a rostoucí skepticismus vůči zeleným politikám v rámci samotné EU.

včera

Gaza

Neúnosné podmínky v Gaze: Zima přináší zoufalství a boj o přežití

V Pásmu Gazy, kde se desetitisíce lidí uchylují na exponované středomořské pobřeží, se tvrdá zima stává noční můrou pro ty, kteří ztratili své domovy. Místní obyvatelé, zbaveni základních potřeb, čelí drsným podmínkám v provizorních přístřešcích, zatímco teploty klesají a bouře ničí jejich už tak skromné zázemí.

včera

včera

Mark Rutte, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

NATO se musí připravit na válku, vyzval Rutte

Generální tajemník NATO Mark Rutte varoval, že aliance není připravena na hrozby, kterým bude čelit v příštích letech, a zdůraznil potřebu zásadní změny v přístupu k obraně. Podle něj je Rusko připraveno na dlouhodobou konfrontaci s Ukrajinou i se státy NATO, a to vyžaduje výrazné zvýšení obranných výdajů a modernizaci vojenské produkce.

včera

včera

včera

Joe Biden

Biden udělil největší milosti v historii USA

Joe Biden, prezident Spojených států, provedl dosud největší jednorázový akt prezidentské milosti, když zmírnil tresty téměř 1 500 lidem a omilostnil dalších 39 osob odsouzených za nenásilné trestné činy. Tento krok, oznámený Bílým domem, má za cíl pomoci rodinám, posílit komunity a podpořit reintegraci těch, kteří již prokázali svou rehabilitaci.

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Spása Francie, nebo její zhouba? Marine Le Pen stojí před klíčovým rozhodnutím

Marine Le Pen, dlouholetá lídryně krajní pravice ve Francii, se nachází na klíčovém rozcestí své politické kariéry. V posledních týdnech si musela vybrat mezi tím, zda bude nadále působit jako disruptivní síla schopná otřást francouzskou politikou, nebo zda bude pokračovat v kultivování své mainstreamové image, která je nezbytná pro dosažení prezidentského úřadu v roce 2027.

včera

včera

Donald Trump

Časopis Time vybral osobnost roku 2024. Neuspěla vévodkyně Kate ani Elon Musk

Donald Trump se stal osobností roku časopisu Time již podruhé. Po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 byl oceněn za svou schopnost zorganizovat „historický comeback“, za přetvoření politické krajiny USA a za výraznou proměnu amerického prezidentského úřadu i role Spojených států na světové scéně.

včera

včera

Donald Trump

Přátelství USA a Ruska je vyloučeno. Trump to dal Putinovi jasně najevo

Donald Trump, bývalý a čerstvě zvolený prezident Spojených států, vyvolal pozornost svým nedělním prohlášením na sociální síti Truth Social, kdy komentoval pád režimu Bašára al-Asada v Sýrii. Trump ostře kritizoval roli Ruska, klíčového podporovatele Asada, a zdůraznil, že „Rusko nemělo být v Sýrii vůbec přítomno.“

včera

včera

Dan Jørgensen

Rusko už nebudeme potřebovat. Připravme se na to, vyzval nový evropský komisař

Dan Jørgensen, nový evropský komisař pro energetiku, oznámil, že jeho hlavní prioritou je připravit plán, který definitivně přeruší veškeré energetické vazby Evropské unie na Rusko. Ve svém prvním rozhovoru od nástupu do funkce pro Politico varoval, že úsilí EU o odstřižení od ruských energetických zdrojů stagnuje a je třeba znovu získat dynamiku.

včera

EU zvažuje, že bude financovat válku na Ukrajině ruskými penězi

Kaja Kallasová, nová vysoká představitelka EU pro zahraniční věci, uvedla, že miliardy eur z ruských státních prostředků zmrazených v Evropské unii by měly být využity na pomoc Ukrajině. Podle ní má Ukrajina legitimní nárok na odškodnění za škody způsobené ruskou agresí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy