Za válku na Ukrajině si podle Trumpa může sám Zelenskyj

Bývalý americký prezident a republikánský kandidát pro nadcházející prezidentské volby, Donald Trump, znovu upoutal pozornost svými kontroverzními výroky týkajícími se války na Ukrajině. Ve čtvrtečním rozhovoru pro podcast PBD obvinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že má podíl na zahájení konfliktu s Ruskem, ačkoli vojenský konflikt začal ruskou invazí na Ukrajinu. Tato slova naznačují, že případné Trumpovo vítězství by mohlo znamenat zásadní obrat v politice Spojených států vůči Ukrajině a Rusku.

Trumpova kritika Zelenského není novinkou. Během své předvolební kampaně opakovaně poukazoval na to, že Zelenskyj, kterého nazval „nejlepším obchodníkem na světě“, od začátku války v roce 2022 získal miliardy dolarů ve formě vojenské pomoci od Spojených států.

Podle Trumpa by ukrajinský prezident měl více usilovat o dosažení mírového řešení s Moskvou, přičemž naznačil, že Ukrajina bude muset obětovat část svého území ve prospěch Ruska, aby válku ukončila. Tento názor Kyjev jednoznačně odmítá jako nepřijatelný.

Trumpovy výroky ohledně Zelenského však ve čtvrtek získaly nový rozměr, když přímo naznačil, že ukrajinský prezident má podíl na tom, že válka vůbec začala. „To neznamená, že mu nechci pomoci, protože mám soucit s těmi lidmi. Nikdy však neměl dopustit, aby ta válka začala,“ prohlásil Trump během podcastu PBD.

Trumpova slova vyvolala spekulace, že jeho případné vítězství v listopadových prezidentských volbách by přineslo radikální změnu v přístupu Spojených států k Ukrajině a konfliktu s Ruskem.

Trump, který je známý svým nekonvenčním přístupem k zahraniční politice, tvrdí, že by byl schopen ukončit válku na Ukrajině ještě před svým nástupem do úřadu, pokud by byl znovu zvolen. Doposud však neupřesnil, jak by toho chtěl dosáhnout.

Tato vyjádření přicházejí v době, kdy Spojené státy hrají klíčovou roli v poskytování vojenské a finanční pomoci Ukrajině v jejím boji proti ruské invazi. Zelenskyj se během svého zářijového setkání s Trumpem v New Yorku snažil představit svůj „vítězný plán“ na ukončení války, což oba lídři popsali jako přátelskou schůzku. Přesto Trumpovy opakované výroky o možnosti mírového řešení zahrnujícího ústupky Ukrajiny vůči Rusku vyvolávají obavy u Zelenského vlády, která takový scénář odmítá.

Pokud by Trump zvítězil ve volbách, mohlo by to znamenat oslabení americké podpory pro Ukrajinu. Během své předchozí prezidentské kampaně opakovaně kritizoval americké angažmá v zahraničních konfliktech a zdůrazňoval potřebu soustředit se na domácí problémy. Jeho nynější kritika Zelenského může naznačovat, že by v případě svého návratu do Bílého domu tlačil na rychlé dosažení dohody s Ruskem, a to i za cenu územních ústupků Ukrajiny.

Trumpova rétorika odráží stále silnější hlas v republikánské straně, která je skeptická vůči pokračující finanční a vojenské pomoci Ukrajině. Tato skupina republikánů tvrdí, že by Spojené státy měly klást větší důraz na diplomatická řešení a minimalizovat svou angažovanost v zahraničních konfliktech. Tento postoj však stojí v ostrém kontrastu s postoji současné administrativy prezidenta Joea Bidena, která opakovaně zdůrazňuje, že USA budou Ukrajinu podporovat „tak dlouho, jak bude třeba“.

Trumpovo obvinění Zelenského, že přispěl k zahájení války s Ruskem, vyvolává nejen otázky ohledně budoucí americké politiky vůči Ukrajině, ale také obavy z možného oslabení transatlantické podpory pro Kyjev v jeho boji proti ruské agresi.

Přestože Trump tvrdí, že má soucit s ukrajinským lidem, jeho opakovaná kritika Zelenského a jeho náznaky o územních ústupcích jako součásti mírové dohody mohou signalizovat zásadní změnu americké politiky, pokud by se vrátil do Bílého domu. Jak by taková změna ovlivnila průběh války a mezinárodní vztahy, je zatím nejasné. 

Související

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Ruská armáda, ilustrační foto

Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev

Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Donald Trump Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy