Trump na poslední chvíli zablokoval izraelský útok na Írán, zjistil prestižní deník

Izrael podle zdrojů amerického listu New York Times disponoval konkrétními operačními plány a byl připraven k jejich okamžitému provedení. V Tel Avivu údajně panovalo přesvědčení, že se USA pod Trumpovým vedením nakonec připojí k zásahu, nebo ho alespoň tiše podpoří. Cílem mělo být oddálení íránské schopnosti vyrobit jadernou zbraň minimálně o rok.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zůstává k diplomacii krajně skeptický. V nedávném projevu prohlásil, že jakákoli dohoda s Teheránem může být životaschopná pouze tehdy, „když její součástí bude možnost vstoupit do zařízení, vyhodit je do povětří, demontovat celou infrastrukturu – a to vše pod americkým dohledem a americkým provedením.“

Trumpova administrativa ale podle všeho míří jiným směrem. Po měsících napětí a narůstající hrozbě otevřeného konfliktu v regionu Blízkého východu se Bílý dům snaží restartovat jednání, která by omezila íránský jaderný program výměnou za částečné uvolnění sankcí.

Trump minulý týden oznámil zahájení nového kola jednání mezi Spojenými státy a Íránem, které odstartovalo v sobotu a týkalo se citlivého tématu – íránského jaderného programu. Šéf Bílého domu požaduje, aby Írán nejen zcela zastavil obohacování uranu, ale rovněž aby odevzdal své zásoby již obohaceného materiálu a zničil infrastrukturu svého jaderného programu. 

Tyto požadavky však narazily na tvrdý odpor íránského vedení. Jak informoval deník NY Times, nejvyšší duchovní vůdce Íránu, ajatolláh Alí Chameneí, tyto požadavky téměř jistě považuje za „nepřijatelné ponížení a kapitulaci“.

Paul Salem z Middle East Institute pro EuroZprávy.cz varoval, že pokud dialog selže, mohou Spojené státy společně s Izraelem dojít k závěru, že jedinou cestou, jak přimět Írán k návratu k jednání, je vojenský zásah. „Nemyslím si, že v krátkodobém horizontu mají jednání šanci na úspěch … Může říct, že dochází k dostatečnému postupu a vypadá to slibně, nebo bude frustrovaný, jednání vzdá a možná přistoupí na vojenský zásah. Může to udělat jen Izrael nebo Izrael spolu s USA,“ upozornil.

V případě vojenských akcí by podle něj nešlo nutně o rozsáhlý konflikt, ale spíše o cílené údery s jasným cílem – donutit Írán k návratu k jednacímu stolu. „Mohly by být (vojenské akce) malé, střední, ale Trumpův konečný cíl by stále byl dostat Írán zpět k jednacímu stolu než s ním mít velký konflikt. Ale z Trumpova a Netanjahuova pohledu by mohly být údery nutné,“ dodal Salem.