Ruský generálmajor Ivan Popov se po měsících v nemilosti vrací na ukrajinskou frontu. Respektovaný velitel 58. kombinované armády, která operovala na jihu Ukrajiny, se v minulosti těšil uznání, dokud nezaslal kolegům hlasovou zprávu, v níž ostře kritizoval vedení ruského ministerstva obrany. Podle jeho slov byl odvolán poté, co si „dovolil stěžovat“.
Popov ve zprávě nešetřil kritikou zejména směrem k náčelníkovi generálního štábu Valeriji Gerasimovovi. „Ozbrojené síly Ukrajiny nemohly prorazit naši armádu zepředu, ale náš vyšší velitel nás zasáhl zezadu, zrádně a podle dekapitoval armádu v nejtěžší a nejvypjatější chvíli,“ uvedl. Zmínil nedostatečnou dělostřeleckou podporu a obvinil velení, že se ho zbavilo, protože v něm „vycítilo nebezpečí“. Tvrdí, že byl odvolán během jediného dne rozkazem ministra obrany.
Podle Kateryny Stěpanenko z Institutu pro studium války vyvolalo Popovovo odvolání silné pobouření mezi ruskými ultranacionalisty, důstojníky i veterány. Ti obvinili ministerstvo obrany z pokusu zamaskovat vážné problémy v armádě tím, že odstranilo populárního velitele. O jejích slovech informovala americká stanice CNN.
Vedení Kremlu Popova následně přeložilo do Sýrie jako zástupce velitele ruských sil. V květnu loňského roku byl ale zatčen kvůli údajnému podvodu. Podle Stěpanenkové se Kreml nedokázal přesvědčivě obhájit ani před vlastní veřejností. „Kreml do značné míry nedokázal přesvědčit ruské ultranacionalisty, důstojníky a veterány o Popovově údajném zapojení do případu zpronevěry, což mělo za následek přetrvávající odpor na internetu,“ uvedla.
Popov se následně obrátil na prezidenta Vladimira Putina otevřeným dopisem, v němž ho označil za svého „morálního vůdce a vzor“ a požádal o možnost návratu na frontu. Kreml mu vyhověl.
Nyní se Popov vrací jako velitel jedné z jednotek Šturm-Z – trestných praporů složených často z mobilizovaných vězňů. Podle Stěpanenkové jde o „fakticky rozsudek smrti, protože ruské vojenské velení používá především trestné oddíly ‚Bouře Z‘ při sebevražedných frontových útocích“.
Související
Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
před 1 hodinou
Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu
před 2 hodinami
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
před 2 hodinami
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
před 3 hodinami
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
před 4 hodinami
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
před 5 hodinami
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
před 5 hodinami
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
před 6 hodinami
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
před 7 hodinami
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
před 8 hodinami
Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
včera
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
včera
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
včera
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
včera
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
včera
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
včera
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
včera
Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI
Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.
Zdroj: Libor Novák