Našlo lidstvo mimozemský život? Teplý oceán na exoplanetě podle vědců zřejmě překypuje životem

Astronom Nikku Madhusudhan z Cambridgeské univerzity vyzval ke zdrženlivosti při interpretaci nových poznatků. Podle něj by bylo nezodpovědné předčasně tvrdit, že byl nalezen důkaz života. O jeho slovech informoval americký list New York Times.

Zároveň ale připustil, že nejpravděpodobnějším vysvětlením pozorování jeho týmu je existence teplého oceánu na planetě K2-18b, který by mohl překypovat životem. Označil tuto možnost za revoluční průlom a zdůraznil, že jde o vůbec první případ, kdy lidstvo identifikovalo možné biosignatury na planetě, která se nachází v obyvatelné zóně.

Další odborníci přistupují k novým zjištěním s výraznou zdrženlivostí. Planetární vědec Stephen Schmidt z Univerzity Johna Hopkinse upozornil, že zatím nejde o průlomový objev, ale spíše o náznak. Podle něj nelze v tuto chvíli vyvozovat, že by planeta K2-18b byla skutečně obyvatelná.

Christopher Glein z Jihozápadního výzkumného institutu v San Antoniu varoval, že cesta k potvrzení existence mimozemského života bude pravděpodobně velmi zdlouhavá a frustrující. Podle jeho slov bez jednoznačného důkazu – obrazně řečeno bez toho, aby „nám zamával E.T.“ – nelze mluvit o průkazném potvrzení.

Planetu K2-18b objevili kanadští astronomové v roce 2017 při pozorování z pozemních observatoří v Chile. Jedná se o tzv. subneptun – typ planety běžně se vyskytující mimo naši sluneční soustavu, avšak bez přímého ekvivalentu v jejím okolí. Subneptuny jsou rozměrově větší než kamenné planety vnitřní sluneční soustavy, ale menší než plynoví obři typu Neptun.

V roce 2021 představil tým doktora Madhusudhana nový typ exoplanet – tzv. hyceánské světy, tedy planety s teplými oceány a atmosférou bohatou na vodík a uhlíkaté sloučeniny. Hypotézu podpořila pozorování teleskopu Jamese Webba, který u planety K2-18b odhalil molekuly odpovídající tomuto typu prostředí a náznaky dimethylsulfidu – látky, která je na Zemi výhradně produktem živých organismů.

O dva roky později vědci zaznamenali ještě silnější signál dimethylsulfidu a příbuzné látky dimethyldisulfidu. Přestože opakované kontroly výsledky potvrdily, část odborné komunity zůstává skeptická. Upozorňuje, že planeta může být i nehostinným tělesem s magmatickým oceánem a hustou vodíkovou atmosférou, nevhodnou pro život v jakékoli podobě, jak ji známe.

K objasnění těchto možností bude nutný další výzkum. Vědci plánují laboratorní simulace i pokračování pozorování pomocí teleskopu Jamese Webba. Budoucnost poznání však může ohrozit i politika – například případné škrty v americkém rozpočtu na vesmírný výzkum, které by vývoj astrobiologie výrazně zpomalily.