Trumpovo zmrazení pomoci paralyzuje Blízký východ. Stabilita se hroutí, spojenci se na USA už nemohou spolehnout

Nevyzpytatelná a konfrontační zahraniční politika amerického prezidenta vyvolává na Blízkém východě vlnu destabilizace. Hned po nástupu do úřadu Trump zmrazil 40 miliard dolarů zahraniční pomoci, přičemž klíčová agentura USAID přišla o 90 % svých zakázek. „Méně naděje, více nemocí, umírání dětí lidí z příčin, kterým lze předcházet... to vše se projeví zvýšenou zranitelností, pokud jde o ideologický extremismus,“ nastínil anonymní úředník USAID.

Bezprostřední dopady byly tvrdé a viditelné: v Jordánsku se okamžitě zastavila výstavba střední školy pro 1 500 studentů v Zarqě, dělníci byli propuštěni doslova ze dne na den. Humanitární kliniky přišly o polovinu personálu, a to v zemi, kde americká pomoc tvoří až 2 % HDP. „Tento druh práce byl skutečně o udržení stability a demokracie v některých částech světa, kde demokracie a stabilita nejsou samozřejmostí,“ upozornila podle serveru Politico Amal Hamdanová, konzultantka Mezinárodní nadace pro volební systémy.

„Jordánsko bylo pro USA klíčovým partnerem z hlediska bezpečnosti, vojenské podpory, ale USA snížením této pomoci Jordánsko přímo destabilizovaly,“ zdůraznila programová manažerka Kelly Petillová z Evropské rady pro zahraniční vztahy.

V Jemenu a Sýrii je závislost na amerických financích ještě vyšší – dosahuje až 4 % HDP. „Právě teď jsme svědky dramatického omezení pomoci způsobem, který pravděpodobně zásadně změní celý systém pomoci a humanitární operace v terénu,“ varoval Delaney Simon, vedoucí analytik International Crisis Group.

Rozhodnutí však není pouze humanitární katastrofou – je i geopolitickým selháním. Spojené státy okamžitě začaly ztrácet vliv v regionu, který byl klíčový pro jejich zájmy. Boj proti extremismu a proti Islámskému státu tímto krokem utrpěl přímý zásah. Irák, silně závislý na americkém financování, čelí prohlubující se nejistotě, a bez podpory USA hrozí nové posilování radikalismu.

Trumpova izolacionistická doktrína zároveň spustila domino efekt v Evropě. Velká Británie, Německo, Nizozemsko i Francie omezily své rozpočty na rozvojovou pomoc – často ve prospěch investic do zbrojení.

Na horizontu se navíc rýsuje další migrační krize. S rostoucí chudobou, kolapsem veřejných služeb a pokračujícími konflikty v Sýrii, Jemenu či Libanonu bude tlak na evropské hranice nevyhnutelný. Analytici varují, že méně pomoci dnes znamená více radikalizace, více násilí. „Stanou se z nich země, kde přežívá nerovnost, které se stanou bezpečným útočištěm pro ozbrojené skupiny,“ varovala generální tajemnice Dánské rady pro uprchlíky Charlotte Slenteová.