Slovensko jde ve stopách Ruska. Schválilo kontroverzní zákon o neziskových organizacích

Původně měl zákon označovat neziskové organizace za „lobbisty“, což byla podle mnohých nejkontroverznější část návrhu. Tato formulace však byla z konečné verze vyškrtnuta, aby se zvýšila šance na jeho přijetí. Přesto zákon vyvolal silný odpor, zejména ze strany opozičních stran Progresivní Slovensko a Sloboda a Solidarita (SaS), které nyní vyzývají prezidenta Petera Pellegriniho, aby právní předpis nepodepsal.

Organizace jako Via Iuris nebo Mír pro Ukrajinu označily zákon za „ruský“ nejen kvůli jeho obsahu, ale i kvůli širším dopadům na demokratickou opozici. „Tento zákon je kopií z Ruska, kde podobná legislativa zlikvidovala nezávislé organizace, poslala oponenty do vězení, umlčela média a nastolila represe,“ řekla Lucia Stasselová z iniciativy Mír pro Ukrajinu v rozhovoru pro Politico.

Začátkem dubna se proti zákonu konaly masové protesty. Tisíce Slováků vyšly do ulic více než třiceti měst po celé zemi, ale i v zahraničí – v Madridu, Kodani či Londýně. Protestující upozorňovali na ohrožení občanské společnosti a přibližování Slovenska k autoritářskému modelu vlády.

Přijetí zákona je dalším krokem v dlouhodobém úsilí premiéra Roberta Fica omezit vliv nezávislých médií a občanského sektoru. Již po svém znovuzvolení v roce 2023, kdy se stal premiérem počtvrté, slíbil, že ukončí „nadvládu neziskovek“ na Slovensku.

Evropská komise původní návrh ostře kritizovala ve své zprávě o právním státu z roku 2024. Zákon měl tehdy označovat neziskové organizace jako „zahraniční agenty“, což vyvolalo ostré varování Bruselu, že v případě přijetí by mohlo dojít k právním krokům vůči Slovensku.

Fico a jeho spojenci obhajují nový zákon jako snahu o větší transparentnost v činnosti neziskových organizací. Opozice to však označuje za zástěrku. „Autoři zákona si uvědomili, že původní návrh by byl v rozporu s legislativou EU, podobně jako tomu bylo v Maďarsku, a proto našli jiný způsob, jak podkopat neziskový sektor,“ uvedl poslanec SaS Ondrej Dostál.

Podle něj zákon nejen mění terminologii, ale usiluje o stigmatizaci občanského sektoru. „Jde o pokus označit neziskové organizace a dát jim negativní nálepku,“ dodal Dostál.

Prezident Pellegrini, který se do úřadu dostal díky podpoře Ficovy koalice, zatím neoznámil, zda zákon podepíše. Opoziční politici však doufají, že tlak veřejnosti a varování z Bruselu povedou k jeho odmítnutí.

Slovensko se tak ocitá v centru dalšího konfliktu mezi domácí politickou scénou a evropskými hodnotami právního státu. O osudu zákona rozhodne nejen prezident, ale i to, jak bude reagovat Evropská unie na další možné narušení demokratických pravidel v jejím středu.