Slováci v referendu rozhodnou o Ficově rentě. Volební období se řešit nebude

Voliči budou odpovídat na otázku, zda souhlasí se zrušením doživotní renty pro ústavní činitele, například pro Roberta Fica, jak je definována v zákoně o platových poměrech. Druhá otázka se zaměřuje na to, zda voliči souhlasí s obnovením Úřadu speciální prokuratury a Národní kriminální agentury. Tyto dva body budou tvořit obsah hlasovacího lístku.

Původně navrhovaná třetí otázka se týkala zkrácení volebního období Národní rady SR. Iniciátoři chtěli, aby parlament přijal usnesení o zkrácení svého mandátu a vypsání předčasných voleb do 180 dnů. Hlava státu však rozhodla, že tato otázka nebude součástí referenda, protože je v přímém rozporu s ústavou.

Prezident vysvětlil, že jeho úlohou je důkladně prověřit petiční archy a zjistit, zda splňují zákonné náležitosti a ústavní požadavky. Kancelář prezidenta SR zkontrolovala celkem 384 512 podpisů. Z tohoto počtu bylo 363 799 vyhodnoceno jako platných a 20 713 jako neplatných, čímž byla splněna podmínka pro vyhlášení plebiscitu.

Právní tým prezidenta vyhodnotil otázku ohledně zkrácení volebního období jako neústavní. Pellegrini připomněl, že podle aktuálního znění ústavy je možné zkrátit volební období pouze prostřednictvím usnesení parlamentu. Jiný okamžitý způsob, jak ukončit probíhající mandát Národní rady, právní řád Slovenska v současnosti nezná.

Hlava státu se v rozhodování opřela také o nález Ústavního soudu SR ze 7. července 2021. Ten tehdy na podnět bývalé prezidentky Zuzany Čaputové jednoznačně rozhodl, že referendem nelze zkrátit probíhající volební období parlamentu. Vzhledem k těmto verdiktům nepovažoval prezident za nutné se s touto otázkou znovu obracet na soud.

Postoj prezidenta k vyloučení třetí otázky je podle jeho slov čistě odborný a není ovlivněn žádnými politickými vlivy. Stejný názor zastávají i mnozí další ústavní právníci, které hlava státu konzultovala. Prezident zdůraznil, že postupuje striktně v souladu s platnými právními normami.

Pellegrini dodal, že pokud by v budoucnu došlo ke změně ústavy tak, aby občané mohli o zkrácení volebního období rozhodovat v referendu, takovou změnu by plně respektoval. Podle jeho občanského přesvědčení by měl lid mít možnost vzít moc politikům, pokud ji svěřil. Nicméně bez změny ústavy je taková realizace dnes nemožná.

U zbývajících dvou otázek prezident neviděl žádné právní pochybnosti a vyhlásil referendum v tomto rozsahu. Upozornil však, že otázka obnovy Úřadu speciální prokuratury a Národní kriminální agentury není přímo vykonatelná. Její výsledek by vytvořil spíše obecnou právní normu a záviselo by na svobodném rozhodnutí poslanců, zda ji uvedou do praxe.

Termín 4. července zvolil prezident s ohledem na lhůty pro hlasování poštou. Zákon vyžaduje, aby se zájemci přihlásili nejpozději 52 dní před konáním referenda. Stanovený termín poskytuje občanům na registraci 23 dní, což je dostatečný prostor, na rozdíl od kratší lhůty, která by vznikla při dřívějším termínu.

Pro platnost referenda ústava stanovuje jasné podmínky. K urnám musí přijít nadpoloviční většina všech oprávněných voličů. Zároveň musí být rozhodnutí přijato nadpoloviční většinou hlasujících účastníků, aby se referendum stalo právně závazným.

Historie všeobecných hlasování na Slovensku od roku 1993 je bohatá, ale z hlediska platnosti spíše problematická. Dosud se konalo devět referend, z nichž úspěšné a platné bylo pouze jedno. První pokus se uskutečnil 22. října 1994 a týkal se prokazování finančních prostředků při privatizaci, avšak skončil jako neplatný kvůli nízké účasti 19,96 procenta.

Druhé referendum v květnu 1997 o vstupu do NATO a přímé volbě prezidenta bylo zmařené po sporu o přílohu hlasovacího lístku. Následné referendum v roce 1998 o zákazu privatizace strategických podniků bylo rovněž neplatné, protože se zúčastnilo pouze 44,06 procenta voličů.

V roce 2000 se konalo referendum o předčasných volbách, které skončilo neúspěchem při účasti 20,03 procenta. Výjimkou se stalo referendum z května 2003 o vstupu do Evropské unie. S účastí 52,15 procenta se stalo jediným platným referendem v historii SR, přičemž za členství se vyslovilo 92,46 procenta hlasujících.

V dalších letech se neplatnými stala referenda v letech 2004 o zkrácení volebního období, 2010 o omezení poslanecké imunity a dalších otázkách, 2015 o rodině a naposledy 2023 o změně ústavy umožňující zkrácení volebního období. Všechna tato hlasování trpěla nízkou volební účastí pod hranicí potřebných padesáti procent.