Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže

V textovém doprovodu příspěvku Trump kritizoval íránské vedení, které podle něj není schopno jednat racionálně. Uvedl, že íránská strana si neví rady se situací a postrádá dovednosti potřebné k uzavření dohody o nešíření jaderných zbraní. Prezident vyzval íránské představitele, aby začali jednat chytře a situaci v brzké době vyřešili, přičemž naznačil, že Teherán je v současnosti ve stavu kolapsu a sám žádá o otevření Hormuzského průlivu.

Tato eskalace rétoriky přichází v době, kdy Trump ve Washingtonu hostí britského krále Karla III. Při úterní večeři v Bílém domě prezident tvrdil, že britský monarcha s jeho postojem k Íránu souhlasí. Trump prohlásil, že Spojené státy vojensky porazily svého soka a nikdy nedopustí, aby získal jadernou zbraň, přičemž dodal, že Karel III. v tomto sdílí jeho názor dokonce ještě silněji, než on sám.

Buckinghamský palác na tato slova reagoval diplomaticky a s jistou rezervovaností. Mluvčí královské rodiny uvedl, že král si je přirozeně vědom dlouhodobého a veřejně známého postoje své vlády, který se týká otázky prevence šíření jaderných zbraní. Snažil se tak zjevně distancovat od prezidentových výroků, které se snažily britského panovníka vtáhnout do politicky citlivého konfliktu.

Vztahy mezi Washingtonem a Teheránem zůstávají po osmi týdnech bojů na bodu mrazu, přičemž nedávno plánované kolo mírových rozhovorů v Pákistánu bylo zrušeno. Írán reagoval na únorové útoky v rámci operace Epic Fury odvetnými údery na sousední státy v Zálivu, kde jsou rozmístěny americké a izraelské vojenské kapacity. Následná blokáda Hormuzského průlivu, kudy proudí zhruba pětina světové ropy, vyvolala globální růst cen pohonných hmot.

Americká armáda se na blokádu snaží reagovat uzavíráním íránských přístavů, ale diplomatické řešení konfliktu stále chybí. Přestože v regionu platí křehké příměří, napětí způsobuje neustálé problémy po celém světě. Prezident je přesvědčen, že íránské vedení se snaží zorientovat ve své situaci a brzy dojde k průlomu, ačkoliv prozatím nedošlo k žádnému konkrétnímu posunu v jednáních.

Prezident ve svých úterních příspěvcích nezůstal jen u Íránu, ale ostře napadl i německého kancléře Friedricha Merze. Trump napsal, že Merz podle něj považuje za přijatelné, aby Írán disponoval jadernými zbraněmi, a dodal, že kancléř vůbec neví, o čem mluví. Prezident zdůraznil, že pokud by Írán takovou zbraň získal, celý svět by se stal rukojmím.

Útok na německého lídra pokračoval i v ekonomické rovině, kdy Trump zpochybnil současný stav Německa. Podle prezidenta je právě v této oblasti patrný nezdar, protože země na tom není ekonomicky dobře. Trump se zároveň pochválil, že podniká kroky vůči Íránu, které měly být podle jeho slov učiněny již dávno, ačkoliv jiné hlavy států v tom selhaly.

Přestože prezident deklaruje, že na dosažení mírové dohody není pod časovým tlakem, politická realita naznačuje něco jiného. V listopadu čekají Spojené státy volby v polovině funkčního období a Trump bude chtít mít nepopulární konflikt uzavřený dlouho předtím, než začnou voliči rozhodovat. Obavy z dopadu války na domácí ekonomiku totiž negativně ovlivňují jeho popularitu.

Odborníci varují, že ačkoliv blokáda průlivu stojí Teherán značné prostředky, tamní režim vykazuje větší odolnost, než se původně čekalo. Dlouhotrvající kampaň by mohla paradoxně posílit autoritářské tendence v Íránu. Mezitím se v zákulisí objevují pochybnosti o kvalitě informací, které prezident dostává. Viceprezident JD Vance se podle zpráv soukromě dotazoval, zda Trump dostává přesné údaje o pokroku v konfliktu, nebo zda mu Pentagon pouze předkládá informace, které chce slyšet.

Toto napětí podtrhuje i předchozí rétorika, kterou Trump opakovaně používá. Již v dubnu varoval, že přestává být „hodným pánem“, pokud režim v Teheránu nedojde k dohodě, která by válku ukončila. Tehdy pohrozil vyřazením íránských elektráren a mostů z provozu, což dokresluje jeho aktuální strategii nátlaku na íránské vedení.