Zacharovova zase fantazíruje: Zbytky Ukrajiny pohltí Varšava

Představitelka kremelské propagandy Marija Zacharovova pustila do světa další útočný vzkaz. "Polsko mluví s Ukrajinou, dokud to je ještě potřeba, jako protiruský nástroj. Až bude hranice smazána, zbytky Ukrajiny pohltí Varšava," informoval polský server Gazeta.pl. Propagandistka se odvolávala na zákaz dovozu ukrajinského zemědělského zboží do Polska.

Zákaz dovozu platí ode dneška. Podle nařízení, které zveřejnil ministr rozvoje a technologií Waldemar Buda, se počítá s platností zákazu do 30. června, uvedla televize TVN 24. V příloze nařízení je vyjmenováno zboží, které je zakázáno dovážet. Seznam obsahuje obilí, cukr, sušená krmiva, semena, chmel, len a konopí, ovoce a zeleninu, vína, hovězí a telecí maso, drůbeží maso, mléko a mléčné výrobky, vejce a včelí produkty. Putinova propagandistka Marija Zacharovova se na toto rozhodnutí odvolala s tím, že nařízení odhaluje skutečné záměry polské vlády vůči Ukrajině.

"Polsko mluví s Ukrajinou tak dlouho, dokud je to ještě potřeba, jako protiruský nástroj. Až bude hranice smazána, zbytky Ukrajiny pohltí Varšava a pak už nikdo nebude mluvit s místním obyvatelstvem na všechny,“ napsala na svůj účet Telegram.

Mluvčí Evropské komise, která v rozhovoru pro RMF FM informovala, že EK se o zákazu zavedeném Polskem dozvěděla z médií, také reagovala. "Neznáme podrobnosti, takže se v této fázi nemůžeme vyjádřit." Požadujeme další informace od polských orgánů, abychom mohli opatření posoudit. Připomínáme, že obchodní politika je výlučnou pravomocí EU, zdůraznila Miriam Garcia Ferrerová.

Ministr zemědělství Telus řekl, že polská vláda ukrajinskou stranu o chystaném zákazu informovala v pátek. "Chápeme, že polští zemědělci jsou v těžké situaci, ale situace ukrajinských rolníků je ještě těžší," řekl na dnešní oznámení Varšavy zakázat dovoz řady zemědělských produktů ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj. "Ukrajinští zemědělci mají ohromné ztráty, kvůli ruským minám umírají na polích," dodal.

Rzeczpospolita připomíná, že všeobecný obchod s Ukrajinou je výsledkem dvou rozhodnutí. "První je dohoda DCFTA, která je v platnosti od roku 2017 - velmi moderní obchodní dohoda zajišťující postupné rušení cel a dalších obchodních překážek, jejímž účelem bylo přiblížit Ukrajinu ekonomickým a administrativním standardům EU. Druhým rozhodnutím je nařízení ze 4. června 2022, které je reakcí na ruskou agresi. Tento právní akt ruší všechna opatření na ochranu obchodu na jeden rok, EK již navrhla prodloužení tohoto nařízení o další rok.

Podle deníku polské rozhodnutí zakázat dovoz zemědělských produktů a potravin porušuje oba tyto právní akty, protože některé produkty na polském seznamu jsou liberalizovány podle DCFTA a některé - podle protiválečného nařízení. „Polsko nemůže v žádné z těchto záležitostí jednat samo,“ zdůrazňuje Rzeczpospolita.

Rozhodnutí Polska porušuje nejen právní akty EU, ale podle listu Rzeczpospolita se dotkne především Ukrajiny. Ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj vyjádřil politování nad polským zákazem dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny.

"Ukrajinu budeme podporovat. Ale cílem dobré vlády je především podporovat vlastní občany. Je také v zájmu Ukrajiny, aby v Polsku nevypukla krize," cituje Kaczyńského web deníku Gazeta Wyborcza. "Polské rolníky musíme bránit. A ubráníme je," zdůraznil Kaczyński. Rolníkům také slíbil minimální výkupní ceny a dotace na hnojiva.

Portál gazeta.pl napsal, že Kaczyński, který je neoficiálně nejvlivnějším politikem v Polsku, se dnes navzdory protestům zemědělců vypravil na venkov. Pro setkání s voliči si ale vybral obec Lyse na severu Mazovského vojvodství, v oblasti, kde se nepěstuje obilí, ale kukuřice. Krize kolem dovozu ukrajinského obilí se této obce proto netýká. Problém s dovozem ukrajinských potravin je pro Kaczyńského stranu Právo a spravedlnost citlivou záležitostí, protože Polsko čekají letos na podzim parlamentní volby a strana nechce přijít o voliče z řad zemědělců.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Polsko Rusko Marija Zacharovová

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 3 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 4 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy