Zelenskyj příměří s Ruskem odmítl: Putinovi na lidech nezáleží, Rusko by jej zneužilo

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé poskytl rozhovor středoasijským médiím, přičemž s nimi mluvil rusky. Setkání ve městě Charkov na severovýchodě Ukrajiny se uskutečnilo v budově jednoho z vydavatelství zničených v důsledku ostřelování ruskou armádou, informovala v sobotu britská stanice BBC.

Na téma možného příměří s Ruskem Zelenskyj uvedl, že nevidí možnost dosažení takové dohody. Obává se, že ruská strana by příměří mohla využít k posílení svých bojových pozic na frontě.

Připustil, že příměří by mělo smysl, kdyby se ruské jednotky nacházely na linii společné hranice Ukrajiny s Ruskem. V současné situaci, kdy jsou ruské jednotky na území Charkovské oblasti, by se však mohlo stát, že ruská těžká vojenská technika se nezastaví, a bude pokračovat v pohybu.

Zelenskyj v rozhovoru přiznal, že jeden ze západních lídrů navrhl, aby souhlasil s příměřím a poté monitoroval další vývoj událostí.

Ukrajinský prezident však argumentuje, že pokud ruská strana dohodu nesplní, bude mimořádně obtížné zastavit její postup. "Proto je to pro nás velmi nebezpečné," řekl Zelenskyj.

Uvedl také, že ztráty ruské armády během pokusu o průnik v Charkovské oblasti, který začal přibližně před dvěma týdny, jsou velmi velké: poměr ztrát byl osm ruských na jednoho Ukrajince.

"Jeden Ukrajinec na osm Rusů. (Ruskému prezidentovi Vladimirovi) Putinovi absolutně nezáleží na svých lidech, civilistech ani vojácích," míní Zelenskyj.

V části rozhovoru věnované spolupráci středoasijských států a Ruska Zelenskyj zdůraznil, že ani jeden by neměl mít strategické spojenectví s Putinem. Ukrajinský prezident si totiž myslí, že mezi "nejbližší cíle" Ruska patří pobaltské státy, Moldavsko a Kazachstán.

Upozornil, že lídři středoasijských států, které mají k válce na Ukrajině neutrální postoj, obecně více inklinují k Ruské federaci. Zelenskyj tuto nerovnováhu v postojích objasnil tím, že vrcholní politici ze Střední Asie mají "strach z Kremlu a bojí se Putina".

Putin v pátek v Minsku řekl, že mírová jednání s Ukrajinou je potřeba obnovit. Moskva je podle něj ale ochotná jednat jen s legitimním ukrajinským vedením. Informovala o tom agentura Reuters. 

Rusko opakovaně zpochybňuje legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, protože na Ukrajině se letos měly uskutečnit prezidentské volby, které však s ohledem na probíhající konflikt neproběhly. Putin také zdůraznil, že při mírových jednáních je nutné zohlednit současnou situaci na bojišti. 

Ruský prezident je ochoten zastavit boje na Ukrajině, pokud Kyjev se svými spojenci přistoupí na zachování hranic podle současné válečné fronty, uvedly dnes ruské zdroje agentury Reuters. Jeden z nich nicméně konstatoval, že k dohodě mezi oběma válčícími stranami nedojde, dokud bude ukrajinským prezidentem Volodymyr Zelenskyj. 

"Putin může bojovat tak dlouho, jak jen to bude potřeba, Putin je ale také připraven na příměří - nechat konflikt zamrznout," podotkl jiný ze zdrojů. Konkrétně by mělo jít o vysoce postaveného spolupracovníka ruského prezidenta. 

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v reakci na zprávu uvedl, že Putin se pouze snaží vykolejit červnový mírový summit ve Švýcarsku, protože se obává jeho úspěchu. "Jeho spolupracovníci vysílají tyto falešné signály, přestože ruské jednotky pokračují v brutálních útocích na Ukrajině," napsal na sociální síti X.

Související

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Konflikt na Ukrajině ukazuje, jak moc se změnila válka. Prim už nehrají tanky ani pěchota

V roce 2024 Rusko nasadilo na Ukrajině více než 8 000 dronů Šáhid-136, které vyvinul jeho dlouholetý spojenec Írán. Tento bezprecedentní rozsah využití bezpilotních letounů (UAV) zdůrazňuje měnící se povahu moderního válečnictví, kde se drony stávají klíčovým prvkem jak ofenzivních, tak defenzivních operací. Drony Šáhid-136, známé také jako „Witness“ nebo v ruštině „Geran-2“, se ukázaly být zvláště obtížní soupeři pro Ukrajinu a další země, které se staly cílem těchto útoků, včetně konfliktů s Hútíji v Jemenu. 
Rusko, ilustrační foto

Ruské elity promluvily: Jsme zklamaní. Čekali jsme konec v roce 2024

Rok 2024 měl být podle mnohých ruských elit rokem ukončení války na Ukrajině. Místo toho však konflikt trvá dál a únavu střídá frustrace z ekonomických potíží a pokračujících sankcí. Informace od zdrojů blízkých Kremlu ukazují, že rozčarování se šíří jak mezi vládními představiteli, tak mezi byznysovými kruhy. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Požár v Kalifornii

Masivní požáry v LA se nedaří zastavit. Počet evakuovaných strmě stoupá

V oblasti Los Angeles nyní zuří pět velkých požárů, které devastují tisíce hektarů a vyvolávají obrovské obavy obyvatel. Největší z nich, Palisades, vypukl v úterý a již zničil více než 5300 staveb na ploše téměř 20 000 akrů. I přesto se hasičům podařilo tento požár zkrotit pouze ze 6 %. Počet evakuovaných podle CNN přesáhl 400 000.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Kanada

Mohou USA sebrat Britům Kanadu? Historie ukazuje, že teoreticky ano

Možnost, že by Spojené státy mohly usilovat o anexi Kanady, se může zdát jako vzdálený a přehnaný scénář. Nicméně historické precedenty a ústavní mechanismy Spojených států naznačují, že tato otázka by neměla být brána na lehkou váhu, varuje server The Conversation.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump se sejde s Putinem

Donald Trump oznámil, že se připravuje setkání mezi ním a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Nově zvolený americký prezident však neuvedl, kdy přesně by mohlo k této schůzce dojít. Ve svém sídle Mar-a-Lago na Floridě prohlásil: „Putin se chce setkat a my to organizujeme.“

před 9 hodinami

Požár v Kalifornii

10 mrtvých, astronomické škody. Požár v Los Angeles je jednou z nejhorších katastrof v historii

Lesní požáry v Kalifornii, které se během posledních dnů rozhořely v oblasti Los Angeles, způsobily dosud nepředstavitelné škody. Společnost AccuWeather výrazně navýšila svůj předběžný odhad celkových ztrát, které nyní mohou dosáhnout až 150 miliard dolarů, což je výrazný nárůst oproti původnímu odhadu ve výši 57 miliard dolarů. Podle BBC jde o jednu z nejhorších katastrof na území USA.

před 10 hodinami

Aktualizováno před 11 hodinami

Petr David Josek s vítěznou fotografií roku 2024 v soutěži Czech Press Photo. Prohlédněte si galerii

Czech Press Photo 2024 vyhrál Petr David Josek z AP. Michal Zelinka z INCORP images získal ocenění druhý rok po sobě + VIDEO

Fotograf Petr David Josek z agentury AP si odnáší hlavní cenu Czech Press Photo 2024. Jeho vítězný snímek zachycuje dramatický okamžik překážkového běhu na olympiádě, který dokonale vystihuje napětí a odhodlání sportovců. Již druhý rok po sobě zvítězil v juniorské kategorii také fotograf fotografické agentury INCORP images.

včera

Grónsko

Může Trump skutečně získat Grónsko? USA už to jednou zkusily, tentokrát mohou uspět

Myšlenka, že by Donald Trump mohl koupit Grónsko, může znít absurdně, ale technicky to není zcela nemožné. Pokud by Spojené státy skutečně usilovaly o získání kontroly nad největším ostrovem na světě, nabízí se několik možností, jak by tento proces mohl proběhnout. Nicméně každý z těchto scénářů čelí zásadním právním, politickým a etickým výzvám, uvedl server Politico.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ilustrační foto

Noční můra úřadů: Proč je evakuace Los Angeles nadlidský úkol?

Los Angeles čelí jednomu z nejničivějších požárů ve své historii. Počet evakuovaných obyvatel přesáhl 130 000, přičemž pět lidí přišlo o život. Kromě zničených domovů a spálené krajiny přináší požáry další příběh – příběh evakuace provázené chaosem, dopravními zácpami a zoufalými rozhodnutími.

včera

Ilustrační foto

Nebezpečný čínský virus už řeší i české úřady. Vydaly první doporučení

Lidský metapneumovirus (HMPV) je virové onemocnění respiračního traktu, které se obvykle projevuje příznaky podobnými běžnému nachlazení. Objeven byl v roce 2001 v Nizozemí, ale retrospektivní analýzy naznačují jeho přítomnost v lidské populaci již od roku 1958. V posledních týdnech je aktivní především v Číně, ale i český Státní zdravotní ústav zveřejnil podstatné informace o této nemoci.

včera

včera

Trump chce Panamský průplav, USA na něj ale nemají nárok. Panamě definitivně patří od roku 1999

Budoucí šéf Bílého domu Donald Trump několikrát ohlásil úmysl převzít Panamský průplav zpět pod kontrolu Spojených států. Tato klíčová vodní cesta sice za svou existenci vděčí právě USA, jenže od chvíle, kdy nad ní kontrolu v roce 1999 převzali Panamci, nemají Američané v oblasti žádné územní nároky.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy