Zelenskyj příměří s Ruskem odmítl: Putinovi na lidech nezáleží, Rusko by jej zneužilo

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé poskytl rozhovor středoasijským médiím, přičemž s nimi mluvil rusky. Setkání ve městě Charkov na severovýchodě Ukrajiny se uskutečnilo v budově jednoho z vydavatelství zničených v důsledku ostřelování ruskou armádou, informovala v sobotu britská stanice BBC.

Na téma možného příměří s Ruskem Zelenskyj uvedl, že nevidí možnost dosažení takové dohody. Obává se, že ruská strana by příměří mohla využít k posílení svých bojových pozic na frontě.

Připustil, že příměří by mělo smysl, kdyby se ruské jednotky nacházely na linii společné hranice Ukrajiny s Ruskem. V současné situaci, kdy jsou ruské jednotky na území Charkovské oblasti, by se však mohlo stát, že ruská těžká vojenská technika se nezastaví, a bude pokračovat v pohybu.

Zelenskyj v rozhovoru přiznal, že jeden ze západních lídrů navrhl, aby souhlasil s příměřím a poté monitoroval další vývoj událostí.

Ukrajinský prezident však argumentuje, že pokud ruská strana dohodu nesplní, bude mimořádně obtížné zastavit její postup. "Proto je to pro nás velmi nebezpečné," řekl Zelenskyj.

Uvedl také, že ztráty ruské armády během pokusu o průnik v Charkovské oblasti, který začal přibližně před dvěma týdny, jsou velmi velké: poměr ztrát byl osm ruských na jednoho Ukrajince.

"Jeden Ukrajinec na osm Rusů. (Ruskému prezidentovi Vladimirovi) Putinovi absolutně nezáleží na svých lidech, civilistech ani vojácích," míní Zelenskyj.

V části rozhovoru věnované spolupráci středoasijských států a Ruska Zelenskyj zdůraznil, že ani jeden by neměl mít strategické spojenectví s Putinem. Ukrajinský prezident si totiž myslí, že mezi "nejbližší cíle" Ruska patří pobaltské státy, Moldavsko a Kazachstán.

Upozornil, že lídři středoasijských států, které mají k válce na Ukrajině neutrální postoj, obecně více inklinují k Ruské federaci. Zelenskyj tuto nerovnováhu v postojích objasnil tím, že vrcholní politici ze Střední Asie mají "strach z Kremlu a bojí se Putina".

Putin v pátek v Minsku řekl, že mírová jednání s Ukrajinou je potřeba obnovit. Moskva je podle něj ale ochotná jednat jen s legitimním ukrajinským vedením. Informovala o tom agentura Reuters. 

Rusko opakovaně zpochybňuje legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, protože na Ukrajině se letos měly uskutečnit prezidentské volby, které však s ohledem na probíhající konflikt neproběhly. Putin také zdůraznil, že při mírových jednáních je nutné zohlednit současnou situaci na bojišti. 

Ruský prezident je ochoten zastavit boje na Ukrajině, pokud Kyjev se svými spojenci přistoupí na zachování hranic podle současné válečné fronty, uvedly dnes ruské zdroje agentury Reuters. Jeden z nich nicméně konstatoval, že k dohodě mezi oběma válčícími stranami nedojde, dokud bude ukrajinským prezidentem Volodymyr Zelenskyj. 

"Putin může bojovat tak dlouho, jak jen to bude potřeba, Putin je ale také připraven na příměří - nechat konflikt zamrznout," podotkl jiný ze zdrojů. Konkrétně by mělo jít o vysoce postaveného spolupracovníka ruského prezidenta. 

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v reakci na zprávu uvedl, že Putin se pouze snaží vykolejit červnový mírový summit ve Švýcarsku, protože se obává jeho úspěchu. "Jeho spolupracovníci vysílají tyto falešné signály, přestože ruské jednotky pokračují v brutálních útocích na Ukrajině," napsal na sociální síti X.

Související

Chemické zbraně

Rusko stále častěji nasazuje chemické zbraně na Ukrajině. Shazuje je z dronů

Ruská armáda podle evropských tajných služeb zintenzivnila používání chemických zbraní na Ukrajině – a to včetně látek, které jsou mezinárodně zakázané. Ve společném prohlášení na to upozornily německá a nizozemská rozvědka, podle nichž Kreml nejenže tyto prostředky nasazuje častěji než dříve, ale přechází i k silnějším a nebezpečnějším formám chemických bojových látek.
raketový systém Patriot

Patrioty nestačí. K rozhodujícímu zlomu ve válce je zapotřebí víc, než jen zbraně

Americký prezident Donald Trump sice tento týden oznámil nové dodávky zbraní pro Ukrajinu, včetně důležitých protivzdušných střel pro systémy Patriot, ale podle serveru Meduza to k rozhodujícímu zlomu ve válce nestačí. Americké zásoby totiž ubývají a bez celkové přestavby systému vojenské pomoci nebude možné Ukrajině dodat potřebné množství vybavení pro vítězství v opotřebovací válce s Ruskem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump přestal mlžit o svém zdravotním stavu. Přiznal, že je nemocný

Prezident USA Donald Trump má diagnostikovanou chronickou žilní nedostatečnost, potvrdil ve čtvrtek Bílý dům. Lékaři přišli na onemocnění poté, co si 79letý prezident stěžoval na otoky nohou. Podle tiskové mluvčí Karoline Leavitt podstoupil Trump řadu vyšetření včetně ultrazvuku, která odhalila problém s žilami.

před 1 hodinou

Chemické zbraně

Rusko stále častěji nasazuje chemické zbraně na Ukrajině. Shazuje je z dronů

Ruská armáda podle evropských tajných služeb zintenzivnila používání chemických zbraní na Ukrajině – a to včetně látek, které jsou mezinárodně zakázané. Ve společném prohlášení na to upozornily německá a nizozemská rozvědka, podle nichž Kreml nejenže tyto prostředky nasazuje častěji než dříve, ale přechází i k silnějším a nebezpečnějším formám chemických bojových látek.

před 1 hodinou

SPP

Hledáte jistotu v nejisté době? S elektřinou od SPP ji můžete mít

V posledních letech zažili odběratelé energií nebývalé turbulence. Ceny elektřiny kolísaly, podmínky se měnily a zákazníci často nevěděli, co čekat příště. Stabilitu, předvídatelnost a přímou komunikaci dnes nabízí jen někteří dodavatelé a právě SPP patří mezi ty, kterým se daří kombinovat výhodné ceny s férovým přístupem.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

raketový systém Patriot

Patrioty nestačí. K rozhodujícímu zlomu ve válce je zapotřebí víc, než jen zbraně

Americký prezident Donald Trump sice tento týden oznámil nové dodávky zbraní pro Ukrajinu, včetně důležitých protivzdušných střel pro systémy Patriot, ale podle serveru Meduza to k rozhodujícímu zlomu ve válce nestačí. Americké zásoby totiž ubývají a bez celkové přestavby systému vojenské pomoci nebude možné Ukrajině dodat potřebné množství vybavení pro vítězství v opotřebovací válce s Ruskem.

před 2 hodinami

Lubomír Zaorálek

Sociální demokraté se zničili. Strana už nedává žádný smysl, spolčení s komunisty je posledním hřebíčkem do rakve

Sociální demokracie se po uzavření memoranda o spolupráci s hnutím STAČILO! formálně zařadila po bok komunistů a nacionalistických uskupení. Tento krok završuje její dlouhodobý ústup z politického středu a potvrzuje hlubokou krizi identity, ve které se kdysi dominantní levicová síla nachází. Místo obnovy důvěry přichází další sešup, ze kterého se strana už zřejmě nevzpamatuje.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Trumpův zmocněnec tvrdí, že dohoda o propuštění rukojmích Hamasu je na dosah

Podle Adama Boehlera, zvláštního zmocněnce administrativy Donalda Trumpa pro záležitosti rukojmích, se Spojeným státům podařilo výrazně přiblížit dohodě o propuštění zbývajících izraelských rukojmích zadržovaných Hamasem. Přesto vyjádřil frustraci nad tím, jak obtížná jednání s touto palestinskou militantní skupinou jsou.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump žádá zveřejnění svědectví z Epsteinovy poroty kvůli zprávě o „oplzlém“ přání k narozeninám

Prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že pověřil ministryni spravedlnosti Pam Bondi, aby usilovala o zveřejnění dosud zapečetěných výpovědí před velkou porotou ve věci Jeffreyho Epsteina. Udělal tak poté, co deník Wall Street Journal zveřejnil zprávu, podle níž měl Trump přispět do Epsteinova narozeninového alba „oplzlým“ přáním doplněným kresbou nahé ženy.

před 7 hodinami

Aktualizováno před 14 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy