Zelenskyj přirovnal Putina k Hitlerovi. Pokud Ukrajina padne, světu prý hrozí třetí světová válka

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi CBS přirovnal ruského prezidenta Vladimira Putina k nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi. Varoval také před třetí světovou válkou.

"Pokud Ukrajina padne, Putin určitě půjde dál. Co budou Spojené státy dělat, když se Putin dostane k baltským státům? Když se dostane k polské hranici? Co se stane potom? Pokud Ukrajina padne, co se stane za deset let? Třetí světová válka?" řekl Zelenskyj.

Podotkl, že se musí celý svět rozhodnout, zda chce zastavit Putina, nebo jestli si vybere začátek světového konfliktu. "Putina nezměníme. Ruská společnost ztratila respekt světa. Zvolili ho, znovu ho zvolili a vychovali druhého Hitlera," dodal Zelenskyj. 

Ukrajinský prezident tak nastínil, jaká budoucnost by čekala Evropu a zbytek světa ve chvíli, kdy by spojenci Kyjeva v čele se Spojenými státy přestali podporovat ukrajinskou armádu. Opakovaně také uvedl, že ukrajinská armáda zbraně dodávané spojenci nepoužívá k útokům na ruské území, dodala ale, že napadená země má právo odpovědět na útoky na své území. 

Zelenskyj už dříve připustil, že Ukrajině hrozí ztráta podpory řady velmocí, pokud bude docházet k nepřátelským akcím na ruském území. Na nedávnou otázku celostátní ukrajinské televize, zda by se válka měla přesunout na území Ruska, Zelenskyj odpověděl: "Existuje velké riziko, že zůstaneme definitivně sami." Dodal ale, že jakákoli válka, bez ohledu na to, kde je, s sebou nese ztráty a "se vším se musí počítat."

Doporučené články

Ukrajina se podle serveru Ukrajinska pravda snaží na svou stranu získat nejen státy, které ji podporovaly od samého počátku ruské agrese, ale také "ty státy, které se na nás dívají z dálky," uvedl. "Během války jsme se díky některým krokům, nějaké chemii, nějakým vztahům sblížili a někteří jsou dokonce na naší straně. A pro ně je bolestné téma, pokud vstoupíte na území jiné země," dodal.

Možnost ukrajinských útoků na ruské území některé partery dlouhodobě znervózňuje a promítá se i do dodávek zbraní. V posledních týdnech se o územní celistvosti v tomto ohledu spekulovalo například při dodávek střel s plochou dráhou letu Storm Shadow. Ty ukrajinským silám poskytly novou schopnost úderu na dlouhé vzdálenosti, britská vláda ale zároveň dala jasně najevo, že jde pouze o reakci na záměrné zacílení Ruska na civilní národní infrastrukturu a o přiměřenou odpověď.

Velká Británie tak poskytla Ukrajině dodávky raket až po ujištění od ukrajinské vlády, že tyto rakety budou použity pouze na suverénním území Ukrajiny, nikoli k úderům proti ruskému území. Podobné obavy panovaly i při dodávkách salvových raketových systémů HIMARS, jejichž software i hardware byl Spojenými státy původně upraven tak, aby z nich nebylo možné vypálit rakety doletu delšího než 80 kilometrů. 

USA se zdráhaly Ukrajině poskytnout rakety delšího doletu právě kvůli obavám z eskalace, pokud by Ukrajina zbraně použila k útoku na ruské území. Zelenskyj přitom již dříve slíbil, že armáda tak neučiní. Rusko se však v poslední době ocitá pod téměř každodenním útokem dronů mířících na Moskvu. Podle tamních médií se je daří sestřelovat, Ukrajina se ale k těmto útokům nehlásí.

První světová s drony

"Dnes se válka vede na 700 mil dlouhé frontě. 20 procent Ukrajiny je stále okupováno Ruskem. Právě tam měly Západem darované tanky prorazit a rozřezat ruskou sílu na polovinu. Obrněný postup ale zastavily zákopy, minová pole a dělostřelectvo. Nyní je to dělostřelecký souboj, kdy každá strana vystřelí asi 40 000 granátů denně," uvedl dále v rozhovoru Zelenskyj s tím, že ukrajinská pěchota krvácí. "Je to první světová válka s drony," dodal.

Podle předsedy sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil Marka Milleyho má ukrajinská armáda na svou protiofenzívu 30 až 45 dní, než se počasí zhorší a začne bránit dalším operacím. Milley poznamenal, že Ukrajinci postupují pomaleji, než se očekávalo, ale těžké boje stále pokračují.

Milley to uvedl před několika dny pro BBC s tím, že je příliš brzy na to, aby se dalo říct, zda protiofenzíva Kyjeva selhala. Podle něj Ukrajina postupuje vytrvale skrze ruské obranné linie a konflikt je dlouhý, pomalý a těžký s mnoha ztrátami, což bylo ale očekávané.

Doporučené články

To připouští i Zelenskyj. "Budu k vám zcela upřímný. Máme iniciativu. To je plus. Zastavili jsme ruskou ofenzívu a přešli jsme do protiofenzívy. Navzdory tomu ale nejde moc rychle. Je důležité, abychom se každý den posouvali vpřed a osvobozovali území," uvedl.

Omezeného času na protiútok si je ale vědom. "Musíme osvobodit co nejvíce našeho území a postoupit vpřed. Nemůžeme ztrácet čas. Zapomeňte na počasí a podobně. V místech, kterými se v obrněném vozidle nedostaneme, musíme létat. Pokud nemůžeme létat, pošleme drony. Nesmíme dát Putinovi pauzu," vysvětlil.

Moderátor následně uvedl, že Rusové utrpěli těžké ztráty, aniž by se uchýlili k jaderným zbraním. Zelenského se zeptal, zda věří, že hrozba jaderné války je pro tuto chvíli za námi. "Myslím, že (Putin) bude pokračovat ve vyhrožování. Čeká, až se Spojené státy stanou méně stabilními. Myslí si, že se tak stane během amerických voleb. Bude hledat nestabilitu v Evropě a Spojených státech amerických. Využije riziko použití jaderných zbraní k podpoře této (nestability). Bude vyhrožovat dál," uvedl.

Související

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

včera

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

včera

Viktor Orbán

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

včera

včera

Benjamin Netanjahu

Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí

Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.

včera

5. března 2026 21:59

Opozice tepe vládu, Babiš se brání. Tvrdá kritika Česka z úst Merricka rezonuje politiky

Mezi českou vládou a Spojenými státy se rozhořel spor o výši investic do vlastní obrany. Premiér Andrej Babiš v reakci na kritiku amerického velvyslance Nicholase Merricka prohlásil, že navržené výdaje na armádu jsou pro letošní rok „maximem možného“. V rozhovoru pro Českou televizi zdůraznil, že jeho kabinet sice považuje obranu za důležitou, ale prioritou zůstávají sociální otázky a každodenní problémy českých občanů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy