Zelenskyj přirovnal Putina k Hitlerovi. Pokud Ukrajina padne, světu prý hrozí třetí světová válka

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi CBS přirovnal ruského prezidenta Vladimira Putina k nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi. Varoval také před třetí světovou válkou.

"Pokud Ukrajina padne, Putin určitě půjde dál. Co budou Spojené státy dělat, když se Putin dostane k baltským státům? Když se dostane k polské hranici? Co se stane potom? Pokud Ukrajina padne, co se stane za deset let? Třetí světová válka?" řekl Zelenskyj.

Podotkl, že se musí celý svět rozhodnout, zda chce zastavit Putina, nebo jestli si vybere začátek světového konfliktu. "Putina nezměníme. Ruská společnost ztratila respekt světa. Zvolili ho, znovu ho zvolili a vychovali druhého Hitlera," dodal Zelenskyj. 

Ukrajinský prezident tak nastínil, jaká budoucnost by čekala Evropu a zbytek světa ve chvíli, kdy by spojenci Kyjeva v čele se Spojenými státy přestali podporovat ukrajinskou armádu. Opakovaně také uvedl, že ukrajinská armáda zbraně dodávané spojenci nepoužívá k útokům na ruské území, dodala ale, že napadená země má právo odpovědět na útoky na své území. 

Zelenskyj už dříve připustil, že Ukrajině hrozí ztráta podpory řady velmocí, pokud bude docházet k nepřátelským akcím na ruském území. Na nedávnou otázku celostátní ukrajinské televize, zda by se válka měla přesunout na území Ruska, Zelenskyj odpověděl: "Existuje velké riziko, že zůstaneme definitivně sami." Dodal ale, že jakákoli válka, bez ohledu na to, kde je, s sebou nese ztráty a "se vším se musí počítat."

Doporučené články

Ukrajina se podle serveru Ukrajinska pravda snaží na svou stranu získat nejen státy, které ji podporovaly od samého počátku ruské agrese, ale také "ty státy, které se na nás dívají z dálky," uvedl. "Během války jsme se díky některým krokům, nějaké chemii, nějakým vztahům sblížili a někteří jsou dokonce na naší straně. A pro ně je bolestné téma, pokud vstoupíte na území jiné země," dodal.

Možnost ukrajinských útoků na ruské území některé partery dlouhodobě znervózňuje a promítá se i do dodávek zbraní. V posledních týdnech se o územní celistvosti v tomto ohledu spekulovalo například při dodávek střel s plochou dráhou letu Storm Shadow. Ty ukrajinským silám poskytly novou schopnost úderu na dlouhé vzdálenosti, britská vláda ale zároveň dala jasně najevo, že jde pouze o reakci na záměrné zacílení Ruska na civilní národní infrastrukturu a o přiměřenou odpověď.

Velká Británie tak poskytla Ukrajině dodávky raket až po ujištění od ukrajinské vlády, že tyto rakety budou použity pouze na suverénním území Ukrajiny, nikoli k úderům proti ruskému území. Podobné obavy panovaly i při dodávkách salvových raketových systémů HIMARS, jejichž software i hardware byl Spojenými státy původně upraven tak, aby z nich nebylo možné vypálit rakety doletu delšího než 80 kilometrů. 

USA se zdráhaly Ukrajině poskytnout rakety delšího doletu právě kvůli obavám z eskalace, pokud by Ukrajina zbraně použila k útoku na ruské území. Zelenskyj přitom již dříve slíbil, že armáda tak neučiní. Rusko se však v poslední době ocitá pod téměř každodenním útokem dronů mířících na Moskvu. Podle tamních médií se je daří sestřelovat, Ukrajina se ale k těmto útokům nehlásí.

První světová s drony

"Dnes se válka vede na 700 mil dlouhé frontě. 20 procent Ukrajiny je stále okupováno Ruskem. Právě tam měly Západem darované tanky prorazit a rozřezat ruskou sílu na polovinu. Obrněný postup ale zastavily zákopy, minová pole a dělostřelectvo. Nyní je to dělostřelecký souboj, kdy každá strana vystřelí asi 40 000 granátů denně," uvedl dále v rozhovoru Zelenskyj s tím, že ukrajinská pěchota krvácí. "Je to první světová válka s drony," dodal.

Podle předsedy sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil Marka Milleyho má ukrajinská armáda na svou protiofenzívu 30 až 45 dní, než se počasí zhorší a začne bránit dalším operacím. Milley poznamenal, že Ukrajinci postupují pomaleji, než se očekávalo, ale těžké boje stále pokračují.

Milley to uvedl před několika dny pro BBC s tím, že je příliš brzy na to, aby se dalo říct, zda protiofenzíva Kyjeva selhala. Podle něj Ukrajina postupuje vytrvale skrze ruské obranné linie a konflikt je dlouhý, pomalý a těžký s mnoha ztrátami, což bylo ale očekávané.

Doporučené články

To připouští i Zelenskyj. "Budu k vám zcela upřímný. Máme iniciativu. To je plus. Zastavili jsme ruskou ofenzívu a přešli jsme do protiofenzívy. Navzdory tomu ale nejde moc rychle. Je důležité, abychom se každý den posouvali vpřed a osvobozovali území," uvedl.

Omezeného času na protiútok si je ale vědom. "Musíme osvobodit co nejvíce našeho území a postoupit vpřed. Nemůžeme ztrácet čas. Zapomeňte na počasí a podobně. V místech, kterými se v obrněném vozidle nedostaneme, musíme létat. Pokud nemůžeme létat, pošleme drony. Nesmíme dát Putinovi pauzu," vysvětlil.

Moderátor následně uvedl, že Rusové utrpěli těžké ztráty, aniž by se uchýlili k jaderným zbraním. Zelenského se zeptal, zda věří, že hrozba jaderné války je pro tuto chvíli za námi. "Myslím, že (Putin) bude pokračovat ve vyhrožování. Čeká, až se Spojené státy stanou méně stabilními. Myslí si, že se tak stane během amerických voleb. Bude hledat nestabilitu v Evropě a Spojených státech amerických. Využije riziko použití jaderných zbraní k podpoře této (nestability). Bude vyhrožovat dál," uvedl.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu povstal jako fénix z popela. Na klíčová místa dosazuje své lidi, média hovoří o mafii

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu je po útoku hnutí Hamás ze 7. října 2023 v neobvyklé politické pozici, která mu přináší jak nové výzvy, tak i nečekané příležitosti. Útok, který byl jedním z nejničivějších za poslední desetiletí, přitom zpočátku přivedl jeho politickou kariéru na hranici propasti, když čelil kritice ohledně bezpečnostních selhání. Ukazuje to analýza serveru CNN.

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Plamenný projev Sáncheze na COP29: Počasí zabilo v Španělsku stovky lidí, může za to klimatická krize

Na klimatické konferenci COP29 v Baku vystoupil španělský premiér Pedro Sánchez, který ve své řeči varoval před narůstajícími hrozbami klimatické změny, která zasáhla i jeho zemi. Španělsko nedávno čelilo ničivým záplavám, které si vyžádaly více než 200 obětí, a Sánchez uvedl, že podle odborníků by záplavy byly méně intenzivní, kdyby nedocházelo k prohlubování klimatické krize. Svět podle něj vysílá stále hlasitější varovné signály, ale mnohé vlády reagují pomalu nebo dokonce popírají realitu.

včera

COP29

Za změny počasí nemůžeme, přesto nás ničí nejvíc. Jednání na COP29 se vyostřují, Čína se staví na odpor

V hlavním městě Ázerbájdžánu, Baku, se koná 29. konference COP o klimatické změně, kde světoví lídři a diplomaté usilují o dosažení nových cílů financování klimatických opatření pro rozvojové země. Tento závazek, který je součástí Pařížské dohody, má do roku 2025 přinést významné navýšení předchozího příslibu ve výši 100 miliard dolarů ročně, určeného k podpoře snižování emisí a adaptace na klimatické dopady v chudších zemích. Rozpory mezi očekáváním rozvojových zemí a možnostmi bohatších států jsou však výrazné a jednání se podle BBC vyostřují.

včera

včera

António Guterres

COP29: Počasí nás zničí. Svět předvádí ukázkovou lekci destrukce klimatu. Rodiny prchají, lidé umírají, děti hladoví

Letošní rok představuje „ukázkovou lekci destrukce klimatu,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres při svém vášnivém projevu na zahájení konference. Ve svém projevu Guterres vykreslil situaci jako katastrofální: rodiny prchající před bouřemi, zničenou biodiverzitu v přehřátých oceánech, pracovníky a poutníky kolabující v nesnesitelném horku, povodně ničí nejen komunity, ale i infrastrukturu, a děti jdou spát hladové, protože sucho pustoší úrodu. Podle něj jsou všechny tyto tragédie zesilovány změnou klimatu způsobenou člověkem. 

včera

včera

včera

včera

včera

Trump není jen noční můrou vědců. Ohrožuje i fungování americké armády, varují experti

Trumpův skeptický postoj k problematice klimatu by podle odborníků mohl vážně ohrozit efektivitu a operace americké armády. Navrhované změny, jako rozpuštění Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) nebo omezování snah o snižování závislosti Pentagonu na fosilních palivech, považují za velmi rizikové jak současní představitelé ministerstva obrany, tak i bývalí národní bezpečnostní úředníci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy