Zelenskyj přirovnal Putina k Hitlerovi. Pokud Ukrajina padne, světu prý hrozí třetí světová válka

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi CBS přirovnal ruského prezidenta Vladimira Putina k nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi. Varoval také před třetí světovou válkou.

"Pokud Ukrajina padne, Putin určitě půjde dál. Co budou Spojené státy dělat, když se Putin dostane k baltským státům? Když se dostane k polské hranici? Co se stane potom? Pokud Ukrajina padne, co se stane za deset let? Třetí světová válka?" řekl Zelenskyj.

Podotkl, že se musí celý svět rozhodnout, zda chce zastavit Putina, nebo jestli si vybere začátek světového konfliktu. "Putina nezměníme. Ruská společnost ztratila respekt světa. Zvolili ho, znovu ho zvolili a vychovali druhého Hitlera," dodal Zelenskyj. 

Ukrajinský prezident tak nastínil, jaká budoucnost by čekala Evropu a zbytek světa ve chvíli, kdy by spojenci Kyjeva v čele se Spojenými státy přestali podporovat ukrajinskou armádu. Opakovaně také uvedl, že ukrajinská armáda zbraně dodávané spojenci nepoužívá k útokům na ruské území, dodala ale, že napadená země má právo odpovědět na útoky na své území. 

Zelenskyj už dříve připustil, že Ukrajině hrozí ztráta podpory řady velmocí, pokud bude docházet k nepřátelským akcím na ruském území. Na nedávnou otázku celostátní ukrajinské televize, zda by se válka měla přesunout na území Ruska, Zelenskyj odpověděl: "Existuje velké riziko, že zůstaneme definitivně sami." Dodal ale, že jakákoli válka, bez ohledu na to, kde je, s sebou nese ztráty a "se vším se musí počítat."

Doporučené články

Ukrajina se podle serveru Ukrajinska pravda snaží na svou stranu získat nejen státy, které ji podporovaly od samého počátku ruské agrese, ale také "ty státy, které se na nás dívají z dálky," uvedl. "Během války jsme se díky některým krokům, nějaké chemii, nějakým vztahům sblížili a někteří jsou dokonce na naší straně. A pro ně je bolestné téma, pokud vstoupíte na území jiné země," dodal.

Možnost ukrajinských útoků na ruské území některé partery dlouhodobě znervózňuje a promítá se i do dodávek zbraní. V posledních týdnech se o územní celistvosti v tomto ohledu spekulovalo například při dodávek střel s plochou dráhou letu Storm Shadow. Ty ukrajinským silám poskytly novou schopnost úderu na dlouhé vzdálenosti, britská vláda ale zároveň dala jasně najevo, že jde pouze o reakci na záměrné zacílení Ruska na civilní národní infrastrukturu a o přiměřenou odpověď.

Velká Británie tak poskytla Ukrajině dodávky raket až po ujištění od ukrajinské vlády, že tyto rakety budou použity pouze na suverénním území Ukrajiny, nikoli k úderům proti ruskému území. Podobné obavy panovaly i při dodávkách salvových raketových systémů HIMARS, jejichž software i hardware byl Spojenými státy původně upraven tak, aby z nich nebylo možné vypálit rakety doletu delšího než 80 kilometrů. 

USA se zdráhaly Ukrajině poskytnout rakety delšího doletu právě kvůli obavám z eskalace, pokud by Ukrajina zbraně použila k útoku na ruské území. Zelenskyj přitom již dříve slíbil, že armáda tak neučiní. Rusko se však v poslední době ocitá pod téměř každodenním útokem dronů mířících na Moskvu. Podle tamních médií se je daří sestřelovat, Ukrajina se ale k těmto útokům nehlásí.

První světová s drony

"Dnes se válka vede na 700 mil dlouhé frontě. 20 procent Ukrajiny je stále okupováno Ruskem. Právě tam měly Západem darované tanky prorazit a rozřezat ruskou sílu na polovinu. Obrněný postup ale zastavily zákopy, minová pole a dělostřelectvo. Nyní je to dělostřelecký souboj, kdy každá strana vystřelí asi 40 000 granátů denně," uvedl dále v rozhovoru Zelenskyj s tím, že ukrajinská pěchota krvácí. "Je to první světová válka s drony," dodal.

Podle předsedy sboru náčelníků štábů amerických ozbrojených sil Marka Milleyho má ukrajinská armáda na svou protiofenzívu 30 až 45 dní, než se počasí zhorší a začne bránit dalším operacím. Milley poznamenal, že Ukrajinci postupují pomaleji, než se očekávalo, ale těžké boje stále pokračují.

Milley to uvedl před několika dny pro BBC s tím, že je příliš brzy na to, aby se dalo říct, zda protiofenzíva Kyjeva selhala. Podle něj Ukrajina postupuje vytrvale skrze ruské obranné linie a konflikt je dlouhý, pomalý a těžký s mnoha ztrátami, což bylo ale očekávané.

Doporučené články

To připouští i Zelenskyj. "Budu k vám zcela upřímný. Máme iniciativu. To je plus. Zastavili jsme ruskou ofenzívu a přešli jsme do protiofenzívy. Navzdory tomu ale nejde moc rychle. Je důležité, abychom se každý den posouvali vpřed a osvobozovali území," uvedl.

Omezeného času na protiútok si je ale vědom. "Musíme osvobodit co nejvíce našeho území a postoupit vpřed. Nemůžeme ztrácet čas. Zapomeňte na počasí a podobně. V místech, kterými se v obrněném vozidle nedostaneme, musíme létat. Pokud nemůžeme létat, pošleme drony. Nesmíme dát Putinovi pauzu," vysvětlil.

Moderátor následně uvedl, že Rusové utrpěli těžké ztráty, aniž by se uchýlili k jaderným zbraním. Zelenského se zeptal, zda věří, že hrozba jaderné války je pro tuto chvíli za námi. "Myslím, že (Putin) bude pokračovat ve vyhrožování. Čeká, až se Spojené státy stanou méně stabilními. Myslí si, že se tak stane během amerických voleb. Bude hledat nestabilitu v Evropě a Spojených státech amerických. Využije riziko použití jaderných zbraní k podpoře této (nestability). Bude vyhrožovat dál," uvedl.

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 4 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Petr Fiala

Vláda schválila novou obrannou strategii, reaguje na válku na Ukrajině

Česko bude mít novou obrannou strategii, která reaguje na aktuální bezpečnostní situaci v Evropě, která se zásadně zhoršila po ruském útoku na Ukrajinu. Dokument schválila vláda Petra Fialy na jednání ve středu 4. října 2023. Podpořila také poslanecký návrh novely školského zákona, který mimo jiné zavádí elektronický systém přihlášek na střední školy a rozhodla o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic se Slovenskem na dobu deseti dnů.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Wagnerova skupina v Rostově na Donu (24. června 2023).

Co pro Ukrajinu znamená návrat wagnerovců? Za určitých podmínek představuje vážnou hrozbu

Po srpnovém úmrtí velitele Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina se zdálo, že budoucnost pro jeho žoldáky nevypadá nijak příznivě. Část z nich se odebrala do Běloruska, zatímco jiní podle nejrůznějších zpráv skončili zpátky v Africe, kde se v minulosti zapojovali do konfliktů v několika státech. Nejnovější zprávy ale hovoří o jejich návratu na Ukrajinu, kde mohou v případě sjednocení pod novým velitelem představovat pro Kyjev vážný problém.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov

Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za kvantové tečky

Trojice vědců z USA a Ruska letos získala Nobelovu cenu za chemii za své revoluční objevy a výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Laureáty jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov. Informace o čerstvých vítězích unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

V Benátkách se zřítil autobus z nadjezdu

Proč došlo k tragédii v Benátkách? Itálie má zatím jediné vysvětlení

Za zřícením autobusu z nadjezdu nad železniční tratí u Benátek, při němž zemřelo nejméně 21 lidí, může podle prvních informací stát chyba řidiče. Čtyřicetiletý Alberto Rizzotto z provincie Treviso je jedinou italskou obětí nehody a policie pracuje s verzí, že zkušený řidič mohl trpět zdravotními problémy.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Policisté zastavili dodávku s migranty

Policisté zadrželi už desítky příchozích migrantů. Slovensko zavádí hraniční kontroly s Maďarskem

Slovenská vláda v Bratislavě dnes rozhodla, že od čtvrtka dočasně zavede kontroly na hranicích s Maďarskem kvůli migrační situaci. Tento krok je pokračováním podobných opatření, která v úterý ohlásily také Česká republika, Polsko a Rakousko. Krátce poté, co Česko začalo na hranicích se Slovenskem kontrolovat vytipovaná vozidla, už policie zachytila desítky nelegálních migrantů.

před 10 hodinami

Jednání v Baku s prezidentem Ilhamem Alijevem. Tajemník Jurij Kim a hlavní poradce pro jednání Kavkazu Louis Bono řeší naléhavou humanitární situaci v Náhorním Karabachu.

Politico: USA, EU a Rusko před útokem Ázerbájdžánu tajně jednali o Náhorním Karabachu

Zástupci Spojených států, Evropské unie a Ruska se v září setkali v Turecku na neveřejných mimořádných jednáních, s cílem najít řešení pro složitou situaci týkající se Náhorního Karabachu. Tato schůzka se uskutečnila jen krátce před tím, než Ázerbájdžán zahájil vojenskou ofenzivu, snažící se získat kontrolu nad územím spravovaným etnickými Armény. 

před 10 hodinami

Počasí v noci dalo hasičům zabrat. Zlámané stromy místy zastavily dopravu

Bouřky a silný vítr, které v úterý večer a v noci zasáhly Česko, lámaly stromy, ničily střechy i elektrická vedení. Hasiči měli napříč několika kraji stovky výjezdů. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy