ANALÝZA | O přítomnosti Prigožina v havarovaném letadle se vědělo až příliš brzy. Co o jeho údajné smrti vlastně víme?

Americká stanice CNN analyzovala let havarovaného stroje, v němž měl podle zprávy Ruské federální agentury pro leteckou dopravu sedět šéf wagnerovců cestovat. „Letadlo, které odletělo z Moskvy a bylo na cestě do Petrohradu, přestalo krátce po 18. hodině místního času vysílat data a zřítilo se poblíž obce Kuzhenkino,“ citovala stanice tamní úředníky.

V regionu, kde letadlo spadlo, běží čas oproti České republice o hodinu napřed. Když letadlo havarovalo, hodiny v Česku ukazovaly něco kolem 17. hodiny. Čas potvrdil také server listu Wall Street Journal.

Není právě obvyklé, aby jakákoliv společnost zveřejnila seznam cestujících jen několik málo hodin po tragédii. Ruská federální agentura pro leteckou dopravu sice zveřejnila seznam cestujících okolo 22. hodiny, informace o Prigožinově (a Utkinově) přítomnosti v letounu přišly daleko dříve. První informace se napříč českými médii začaly šířit jen dvě hodiny po havárii, BBC je zveřejnila s odvoláním na ruskou agenturu v 19:27.

Ruská agentura TASS však zprávu o pádu letadla sdílela už v 18:55. V tu chvíli znala detaily pádu. „Letadlo Embraer letělo ze Šeremetěva do Petrohradu. Na palubě byli tři piloti a sedm cestujících. Všichni zahynuli,“ napsala. A jako první se odvolala na Ruskou federální agenturu pro leteckou dopravu s tím, že na palubě byl Prigožin.

Dosud není vůbec jasné, co za únikem informace takovouto rychlostí stálo. Dá se spekulovat o tom, že vše bylo pečlivě naplánované a letadlo se setkalo se zemí přesně ve chvíli, kdy se tak stát mělo? Podle taktiky, s jakou se ruský prezident Vladimir Putin zbavuje svých oponentů to zní překvapivě relevantně. Podezřelými úmrtími na vysokých úrovních se to v Rusku jen hemží.

Jaká jsou v tuto chvíli nezpochybnitelná fakta?

Letadlo vyrobené brazilskou společností Embraer spadlo zhruba v půli cesty mezi Moskvou a Petrohradem okolo včerejší osmnácté hodiny moskevského času, tedy pražské sedmnácté hodiny. Tuto skutečnost otevřeně přiznávají ruská média – ať už kontrolovaná Kremlem nebo nezávislá. Rovněž o tom svědčí analýzy provedené zpravodajskými stanicemi v čele s CNN a Wall Street Journal.

V návaznosti na zveřejněný seznam média přebrala tvrzení, že Prigožin na palubě byl ve společnosti Utkina a dalších hlavních představitelů Wagnerovy skupiny. Za tímto seznamem stojí Ruská federální agentura pro leteckou dopravu.

Šéf wagnerovců byl Putinovi trnem v oku od ozbrojené vzpoury, kterou odstartoval v červnu. Během ní obsadil klíčové vojenské objekty v Rostovu na Donu, Voroněži a Lipecku. Ohlásil rovněž „tažení na Moskvu“.

Od té doby se po něm slehla zem. Uzavřel dohodu s běloruským lídrem Alexandrem Lukašenkem o tom, že wagnerovci budou moci působit na teritoriu Minsku. Následně ale začal cestovat poměrně libovolně po Rusku, vyskytl se i na summitu Rusko-Afrika v Petrohradu.

Spekulace o fyzické likvidaci Prigožina ze strany Kremlu živí série desítek úmrtí vysoce postavených Rusů – ať už jde o politiky či oligarchy. Několik vysoce postavených vojenských představitelů je dokonce pohřešovaných, a to v čele generálem Sergejem Surovikinem. Ten byl dva měsíce po vzpouře odvolán z funkce velitele vzdušných a kosmických sil ruské armády. Od 24. června – dne vzpoury – ho však nikdo neviděl na veřejnosti.

Nově zprávy o Prigožinově úmrtí odmítla komentovat Evropská komise, zastoupená mluvčím Peterem Stanom. „Ale opět, jako mnoho jiných věcí v Rusku, je to pro nás velmi těžko ověřitelné, a proto nám nepřísluší to komentovat,“ uvedl. „Všude, kde wagnerovci byli, jsou nebo byli přítomni, zanechali stopy porušování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva. Je zde spousta neodpovědnosti, jsou zde nejasná pravidla, podle kterých operují.“