Dovolená v Turecku? Češi se začínají bát a ministerstvo varuje

Pochopitelně, že nejhorší následky pumového útoku nese a ještě ponese Turecko. Bomba v autě, která vybuchla v turecké metropoli Ankaře, zabila 34 lidí a 125 jich zranila. To jsou první tragické dopady. Další patrně budou na turistickém ruchu, na nějž budou mít útoky (včerejší není jediný) negativní vliv.

Ačkoliv podle českého ministerstva zahraničí při útoku nezahynuli žádní Češi, má riziková situace v Turecku přesah i do Česka. Ministerstvo zahraničí už v únoru po podobném teroristickém výbuchu kasáren nedaleko parlamentu vydalo varování pro Čechy, kteří by se do Turecka chtěli vydat.

Ve výzvě ministerstvo varuje před zalidněnými místy, které by teroristé mohli využít jako cíl útoku: "Z bezpečnostních důvodů a v souvislosti s případy pumových útoků na veřejných místech doporučuje Ministerstvo zahraničních věcí ČR českým občanům pobývajícím na území Turecké republiky vyhýbat se shromážděním a místům s vyšší koncentraci osob a řídit se pokyny místních úřadů a bezpečnostních orgánů."

Už od loňska přitom ministerstvo zahraničí varovalo na svém webu před některými regiony Turecka - a výzva platí doposud: "Vzhledem ke stávající bezpečnostní situaci MZV ČR důrazně nedoporučuje cestovat do oblasti jihovýchodního Turecka, zejména nedoporučujeme cestovat do oblasti jižně a východně od jezera Van až k hranicím, včetně provincií Hakkari, Sirnak. Do měst Mardin, Siirt, Tunceli, Van, Diyarbakır, Hatay, Şanlıurfa a jejich okolí se doporučuje cestovat jen v nejnutnějších případech. Zásadně se nedoporučuje cestovat do míst poblíž syrských a iráckých hranic, kde může dojít k bezpečnostním incidentům."

Pro ty, kdo v Turecku jsou nebo se tam chystají má ministerstvo zahraničí tato doporučení: "Doporučuje se cestovat organizovaně a ve skupinách, vyhýbat se nočnímu cestování, autem jezdit po hlavních silnicích, apod. Při výběru místa ubytování je nutno se zejména přesvědčit, že se ubytování nachází v bezpečném místě. Je zakázáno fotografovat vojenské a policejní objekty a zároveň nedoporučujeme fotografovat budovy státních institucí."

Teď, po dalším mohutném výbuchu přímo v hlavním tureckém městě, ministerstvo zvažuje, zda výzvu a varování před cestami do Turecka dokonce nezpřísní. "Původní varování platí. Nejsme si zatím jisti, jestli ho ještě nezpřísníme. To teď zjišťujeme ve spolupráci s dalšími odbory," uvedl pro tiskový odbor ministerstva.

Zájem o cesty do Turecka se propadá, lidé mají strach

Češi obecně bývají nebojácní a teroru se při svých zahraničních cestách příliš nebojí. I tady se ale situace mění. "Nejvíce se to projevuje na dotazech klientů. Lidé se mnohem více ptají na bezpečnostní rizika, na bezpečí konkrétních regionů a destinací. Řada lidí pak zájezdy koupí, jiní ne a další vyčkávají, jak se to vyvine," řekl místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.

Podle něj zájem o cesty do Turecka rozhodně poklesl a je znát zdrženlivost českých turistů. Zásadní podle místopředsedy Papeže bude to, zda teroristé budou v budoucnu útočit i v dosud bezpečných turistických enklávách nebo v místech oblíbených turistických cílů. "pokud by se útoky dotkly turistů, dopad bude výrazný," uvedl Papež. "I pro nás, cestovní kanceláře, je teď Turecko nervózní destinace," dodal.

Prohlášení úřadu ankarského guvernéra upřesnilo, že terčem výbuchu byl zjevně autobusový dopravní uzel, zastávka pro minibusy a centrální stanice podzemní dráhy ve čtvrti Kizilay. K atentátu se zatím nikdo nepřihlásil. Nicméně turecké úřady obvykle takové útoky připisují kurdským separatistům a podle agentury Reuters nejmenovaný bezpečnostní činitel uvedl, že první poznatky naznačují, že i za dnešním útokem je zakázaná Strana kurdských pracujících (PKK) a kurdští radikálové ze Sýrie. PKK ale už vydala prohlášení, v němž atentát odsoudila.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v reakci na další krvavý zločin namířený proti Turecku slíbil "srazit terorismus na kolena". Takovéto útoky podle něj jen posílí odhodlání Turecka bojovat s terorismem a země se nikdy nevzdá práva na sebeobranu. "Náš lid by se neměl obávat, boj s terorismem zcela jistě skončí úspěchem a terorismus bude sražen na kolena," prohlásil.

Podporu a soustrast Turecku vyjádřila už řada státníků, včetně ruského prezidenta Vladimira Putina a šéfa francouzského státu Françoise Hollandea. Útok odsoudilo i ministerstvo zahraničí Spojených států, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.