Rusko ztrácí mocného spojence? Turecko Kreml zklamalo

Rusko vyjádřilo znepokojení nad rolí Turecka v rusko-ukrajinském konfliktu, zejména pokud jde o dodávky zbraní ukrajinským silám. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro turecký deník Hürriyet uvedl, že je pro Rusko „překvapivé“, že Turecko, které se snaží působit jako zprostředkovatel v konfliktu, pokračuje v zásobování Ukrajiny zbraněmi. 

Lavrov podle agentury Reuters upozornil, že „ukrajinské ozbrojené síly využívají turecké zbraně k zabíjení ruského vojenského personálu a civilistů.“ Lavrov dále zdůraznil, že současná situace „nemůže nezpůsobit překvapení“ s ohledem na prohlášení turecké vlády, která se zavázala k zprostředkování jednání mezi Moskvou a Kyjevem.

Kromě situace na Ukrajině se rozhovor Lavrova zaměřil i na geopolitickou spolupráci mezi Ruskem a Tureckem v rámci skupiny BRICS. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se zúčastnil nedávného summitu této skupiny rozvíjejících se ekonomik v ruské Kazani, což Moskva vnímá jako pozitivní signál k posílení vztahů s Ankarou.

BRICS, původně tvořený Brazílií, Ruskem, Indií a Čínou, se postupně rozšířil o Jihoafrickou republiku, Egypt, Etiopii, Írán a Spojené arabské emiráty. Moskva považuje rozšíření BRICS za klíčový prvek své zahraniční politiky a posilování vztahů mezi těmito rozvíjejícími se ekonomikami za krok k vytvoření protiváhy vůči západním aliancím.

Dodávky tureckých zbraní na Ukrajinu přidávají další napětí do vztahů mezi Moskvou a Ankarou, přičemž Rusko vyjadřuje nespokojenost s tím, že Turecko současně usiluje o zprostředkování konfliktu. V kontextu širších geopolitických posunů však Moskva stále vítá zájem Turecka o užší vazby s BRICS, což ukazuje na snahu obou zemí prohloubit spolupráci v oblasti ekonomiky a diplomacie.

Turecko zaujímá k válce na Ukrajině nejednoznačný postoj, snaží se totiž vybalancovat své vztahy s Ruskem i s Ukrajinou. Na jedné straně Turecko odsoudilo ruskou invazi a uznává územní celistvost Ukrajiny, což se projevilo například tím, že poskytuje Ukrajině vojenskou pomoc, včetně dodávek dronů Bayraktar TB2, které Kyjev aktivně využívá ve vojenských operacích.

Na druhé straně se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan staví do role zprostředkovatele mezi Ruskem a Ukrajinou a opakovaně nabídl svou pomoc při vyjednávání o mírovém řešení konfliktu.

Turecko se také angažovalo v diplomatických iniciativách, které zahrnovaly například dohodu o vývozu obilí přes Černé moře. Tato dohoda byla výsledkem společného úsilí Turecka, OSN, Ruska a Ukrajiny a pomohla zmírnit celosvětovou potravinovou krizi způsobenou blokádou ukrajinských přístavů.

Ve vztahu k sankcím Západu vůči Rusku Turecko zaujímá zdrženlivější postoj. Nepřipojilo se k nim přímo, což vedlo k tomu, že Moskva a Ankara prohloubily obchodní a energetickou spolupráci. Turecko se stalo pro Rusko důležitým obchodním partnerem, což je pro Ankaru klíčové i s ohledem na vlastní ekonomické zájmy.

Turecký postoj k válce na Ukrajině je tedy komplexní a vychází z geopolitických i ekonomických faktorů. Turecko se snaží udržet dobré vztahy s oběma stranami konfliktu, a to jak kvůli vlastnímu postavení ve světě, tak kvůli strategickým a ekonomickým zájmům. 

Související

Donald Trump

Trump: Rusko čekají vážné následky, pokud Putin neukončí válku.

Před blížícím se summitem začal americký prezident Donald Trump zjišťovat, jak se jeho ruský protějšek Vladimir Putin za poslední roky změnil. Od jejich posledního setkání v roce 2019 uplynulo dlouhých šest let. Trump, který se summitu na Aljašce zúčastní, slíbil, že rychle vyjedná mír na Ukrajině ještě před nástupem do úřadu. Putin však neprojevil zájem o příměří a naopak stupňuje útoky.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Turecko Sergej Lavrov

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

Vladimír Putin a Donald Trump

Kreml oznámil čas schůzky Putina s Trumpem

Prezidentský poradce Jurij Ušakov oznámil, že se Vladimír Putin a Donald Trump po jednání na Aljašce zúčastní společné tiskové konference. Uvedl, že oba lídři budou mít nejprve soukromý rozhovor za přítomnosti tlumočníků. Poté se k nim připojí pět členů z každé delegace.

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Izrael chce přesídlit Palestince z Pásma Gazy do Jižního Súdánu

Izrael jedná s Jižním Súdánem o možnosti přesídlení Palestinců z Pásma Gazy do této válkou zmítané východoafrické země. Jedná se o součást širšího úsilí Izraele usnadnit masovou emigraci z oblasti, kterou po 22 měsících ofenzívy proti Hamásu opustil v ruinách.

před 3 hodinami

Vlivná Kim Jo-čong, sestra diktátora na archivních snímcích.

KLDR plánuje zakotvit do ústavy odpor k Jižní Koreji

Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, důrazně odmítla tvrzení Jižní Koreje, že Pchjongjang odstranil některé ze svých propagandistických reproduktorů podél hranice. Podle prohlášení, které bylo zveřejněno státní agenturou KCNA, Severní Korea reproduktory nikdy neodstranila a ani je nemá v úmyslu odstranit.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Jak se chránit před extrémním počasím? Meteoroložka dala čtenářům EZ několik důležitých doporučení

Česko vstoupilo do další vlny úmorných veder, která vyvrcholí v pátek teplotami až 37 °C. Meteoroložka Dagmar Honsová pro EuroZprávy.cz varovala, že tropické počasí představuje zátěž hlavně pro seniory, děti a chronicky nemocné, a radí, jak se chránit. Klíčem je dostatek tekutin, lehké oblečení, vyhýbání se polednímu slunci a ochrana pokožky i očí.

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Demokraté v krizi. Potřebují lídra do prezidentských voleb, dodnes ale nikoho nemají, varuje Bidenův poradce

Marylandský guvernér Wes Moore nedávno vyjádřil názor, že by se demokraté neměli zabývat volbami v roce 2028 a měli by se plně soustředit na současnost. Na druhou stranu, ve svém nedávném komentáři pro magazín Time bývalý hlavní poradce prezidenta Joea Bidena John McCarthy tvrdí, že ačkoli je soustředění na aktuální dění důležité, strana si nemůže dovolit odkládat přípravu na budoucnost.

před 4 hodinami

Vlaky

Jak se Evropa chystá na ruskou hrozbu? Zvažuje i obnovu prastaré trati

Belgie, Nizozemsko a Německo diskutují o obnově železniční trati Železný Rýn. Trať, jejíž historie sahá až do 19. století, se má dočkat vzkříšení, aby posílila vojenskou mobilitu v reakci na rostoucí hrozbu ze strany Ruska. Tato trasa spojovala belgický přístav Antverpy s německou průmyslovou oblastí Porúří a během druhé světové války a po ní hrála klíčovou roli pro spojenecké síly.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump: Rusko čekají vážné následky, pokud Putin neukončí válku.

Před blížícím se summitem začal americký prezident Donald Trump zjišťovat, jak se jeho ruský protějšek Vladimir Putin za poslední roky změnil. Od jejich posledního setkání v roce 2019 uplynulo dlouhých šest let. Trump, který se summitu na Aljašce zúčastní, slíbil, že rychle vyjedná mír na Ukrajině ještě před nástupem do úřadu. Putin však neprojevil zájem o příměří a naopak stupňuje útoky.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Vlci, ilustrační foto

Vlci budí na Šumavě obavy. Správa parku připustila, že jí utekli z výběhu

Nepříjemná situace nastala během vrcholné turistické sezóny na Šumavě. Zástupci správy národního párku v úterý ustanovili krizový štáb pro odchyt vlků, kteří se vyskytují v širším okolí návštěvnického centra v Srní a vykazují nízkou hladinu plachosti. Není totiž vyloučeno, že jde o vlky chované ve zdejším výběhu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Litva se obává ruského útoku. Vycvičí tisíce dětí i dospělých v používání dronů

Litva, která má 2,8 milionu obyvatel a sousedí s ruskou enklávou Kaliningrad a Běloruskem, se snaží posílit svou obranu proti potenciální hrozbě ze strany Ruska. V rámci snahy o posílení „civilního odporu“ zahájila vláda iniciativu, která má naučit desítky tisíc lidí ovládat drony. Vláda chce do roku 2028 vycvičit více než 22 000 lidí, uvedl The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy