Rusko ztrácí mocného spojence? Turecko Kreml zklamalo

Rusko vyjádřilo znepokojení nad rolí Turecka v rusko-ukrajinském konfliktu, zejména pokud jde o dodávky zbraní ukrajinským silám. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro turecký deník Hürriyet uvedl, že je pro Rusko „překvapivé“, že Turecko, které se snaží působit jako zprostředkovatel v konfliktu, pokračuje v zásobování Ukrajiny zbraněmi. 

Lavrov podle agentury Reuters upozornil, že „ukrajinské ozbrojené síly využívají turecké zbraně k zabíjení ruského vojenského personálu a civilistů.“ Lavrov dále zdůraznil, že současná situace „nemůže nezpůsobit překvapení“ s ohledem na prohlášení turecké vlády, která se zavázala k zprostředkování jednání mezi Moskvou a Kyjevem.

Kromě situace na Ukrajině se rozhovor Lavrova zaměřil i na geopolitickou spolupráci mezi Ruskem a Tureckem v rámci skupiny BRICS. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se zúčastnil nedávného summitu této skupiny rozvíjejících se ekonomik v ruské Kazani, což Moskva vnímá jako pozitivní signál k posílení vztahů s Ankarou.

BRICS, původně tvořený Brazílií, Ruskem, Indií a Čínou, se postupně rozšířil o Jihoafrickou republiku, Egypt, Etiopii, Írán a Spojené arabské emiráty. Moskva považuje rozšíření BRICS za klíčový prvek své zahraniční politiky a posilování vztahů mezi těmito rozvíjejícími se ekonomikami za krok k vytvoření protiváhy vůči západním aliancím.

Dodávky tureckých zbraní na Ukrajinu přidávají další napětí do vztahů mezi Moskvou a Ankarou, přičemž Rusko vyjadřuje nespokojenost s tím, že Turecko současně usiluje o zprostředkování konfliktu. V kontextu širších geopolitických posunů však Moskva stále vítá zájem Turecka o užší vazby s BRICS, což ukazuje na snahu obou zemí prohloubit spolupráci v oblasti ekonomiky a diplomacie.

Turecko zaujímá k válce na Ukrajině nejednoznačný postoj, snaží se totiž vybalancovat své vztahy s Ruskem i s Ukrajinou. Na jedné straně Turecko odsoudilo ruskou invazi a uznává územní celistvost Ukrajiny, což se projevilo například tím, že poskytuje Ukrajině vojenskou pomoc, včetně dodávek dronů Bayraktar TB2, které Kyjev aktivně využívá ve vojenských operacích.

Na druhé straně se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan staví do role zprostředkovatele mezi Ruskem a Ukrajinou a opakovaně nabídl svou pomoc při vyjednávání o mírovém řešení konfliktu.

Turecko se také angažovalo v diplomatických iniciativách, které zahrnovaly například dohodu o vývozu obilí přes Černé moře. Tato dohoda byla výsledkem společného úsilí Turecka, OSN, Ruska a Ukrajiny a pomohla zmírnit celosvětovou potravinovou krizi způsobenou blokádou ukrajinských přístavů.

Ve vztahu k sankcím Západu vůči Rusku Turecko zaujímá zdrženlivější postoj. Nepřipojilo se k nim přímo, což vedlo k tomu, že Moskva a Ankara prohloubily obchodní a energetickou spolupráci. Turecko se stalo pro Rusko důležitým obchodním partnerem, což je pro Ankaru klíčové i s ohledem na vlastní ekonomické zájmy.

Turecký postoj k válce na Ukrajině je tedy komplexní a vychází z geopolitických i ekonomických faktorů. Turecko se snaží udržet dobré vztahy s oběma stranami konfliktu, a to jak kvůli vlastnímu postavení ve světě, tak kvůli strategickým a ekonomickým zájmům. 

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Turecko Sergej Lavrov

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Rusko ztrácí mocného spojence? Turecko Kreml zklamalo

Rusko vyjádřilo znepokojení nad rolí Turecka v rusko-ukrajinském konfliktu, zejména pokud jde o dodávky zbraní ukrajinským silám. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro turecký deník Hürriyet uvedl, že je pro Rusko „překvapivé“, že Turecko, které se snaží působit jako zprostředkovatel v konfliktu, pokračuje v zásobování Ukrajiny zbraněmi. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

OSN

Rusko organizovaně mučí civilisty, potvrdila OSN. Situace je horší, než se myslelo

Organizací spojených národů podporovaní experti ve čtvrtek potvrdili, že mučení ukrajinských civilistů a válečných zajatců ruskými silami představuje zločin proti lidskosti. Podle šéfa nezávislé komise pro vyšetřování porušování lidských práv na Ukrajině, Nora Erika Mseho, panel již dříve označil rozšířené a systematické používání mučení za válečný zločin. Nyní ale došel k závěru, že jde o zločin s ještě širšími důsledky.

před 6 hodinami

katedrála Notre-Dame

Paříž stanovila datum otevření Notre-Dame. Macron přednese nezvyklý projev

Katedrála Notre Dame v Paříži, ikona francouzské kultury a architektury, se po pěti letech oprav znovu otevře veřejnosti 7. prosince. Hlavním řečníkem při této slavnostní události bude podle médií francouzský prezident Emmanuel Macron, čímž se vrátí k závazku, který dal po ničivém požáru 15. dubna 2019. 

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Postaráme se o chapadla i hlavu chobotnice, vzkazuje Netanjahu Íránu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že poslední útoky výrazně oslabily vojenskou kapacitu Íránu, což umožňuje Izraeli zasáhnout íránské cíle „prakticky kdekoli podle potřeby“. Tento vývoj, jak uvedl deník Times of Israel (TOI), je klíčový pro snahu Izraele zabránit Íránu získat jaderné zbraně, což je dlouhodobý cíl izraelské vlády.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

Kamala Harrisová a Tim Walz

Budoucnost NATO i války na Ukrajině? Ve volbách v USA se rozhodne

Blížící se prezidentské volby v USA mohou výrazně ovlivnit budoucnost transatlantické spolupráce v rámci NATO a přístup k podpoře Ukrajiny, která od roku 2022 čelí ruské agresi. Jak uvádí Simon Miles, odborník z Dukeovy univerzity, kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump představují odlišné vize v těchto klíčových otázkách.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Severokorejští vojáci bojují na Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko prostřednictvím kanálů západních tajných služeb potvrdilo nasazení severokorejských vojáků ve válce proti Ukrajině. Podle serveru CNN už tam navíc bojují.

včera

Jak Evropa bojuje se změnami počasí? Emise rapidně klesají, ani zdaleka to ale nestačí

Evropská unie učinila v oblasti snižování emisí skleníkových plynů významný krok, když v roce 2023 došlo k poklesu o osm procent. Údaj zveřejněný Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) a ukazuje, že emise jsou nyní o 37 procent nižší než v roce 1990. Nicméně dosažený pokles stále zaostává za ambiciózními cíli, které si Unie stanovila.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy