Klimatické konference ztrácí smysl? Aktivisté upozornili na zásadní problém

Reakce na klimatický summit COP29 v Baku, kde se znovu otevřela otázka účasti zástupců fosilního průmyslu a jejich lobbistů, nabývají na intenzitě. Kritika těchto zástupců, kteří podle mnohých aktivistů narušují jednání, vyvolává diskuzi o potřebě zásadní reformy celého procesu.

Na tiskové konferenci v Baku zdůraznil Michai Robertson, vyjednavač o klimatickém financování za Alianci malých ostrovních států (SIDS), význam COP jako jediné platformy, kde mají tyto země rovnocenné slovo vedle nejbohatších národů světa.

Podle Robertsona se klimatická témata sice probírají i na jiných fórech, jako je G20 nebo BRICS, avšak tam nejsou malé státy ani nejméně rozvinuté země zastoupeny.

„COP je jediné místo, kde náš hlas může být slyšet,“ uvedl Robertson. Přestože proces COP může být nedokonalý, jeho legitimita je klíčová pro globální spravedlnost v klimatických jednáních.

Na summitu proběhly protesty organizované skupinami jako 350.org, Center for Biological Diversity, Earthworks, Oil Change International a Pacific Climate Warriors. Demonstranti se shromáždili před pavilony OPEC a Fóra zemí vyvážejících plyn (GECF) na protest proti přítomnosti fosilního průmyslu na COP29. Aktivisté poukazují na to, že více než 1700 lobbistů fosilních paliv má akreditaci na tomto summitu, což podle nich brání dosažení ambiciózních klimatických cílů.

Joseph Sikulu z organizace 350.org a Pacific Climate Warriors přirovnal situaci k zákazu účasti tabákových lobbistů na summitech Světové zdravotnické organizace: „Proč není stejný zákaz uplatněn na fosilní průmysl na COP? Naše životy na tom závisí.“

Allie Rosenbluth z Oil Change International tvrdí, že právě vliv fosilního průmyslu brzdí pokrok v jednáních o klimatických opatřeních. „Trvalo 30 let, než jednání vůbec začala řešit fosilní paliva, hlavního viníka klimatické krize. Přítomnost OPEC a GECF na COP29 je ukázkou neokoloniálního přístupu bohatých zemí k těžbě fosilních paliv po celém světě,“ řekla.

Rosenbluth apelovala na potřebu přísnějších pravidel o konfliktu zájmů a na závazky bohatých zemí k poskytování klimatických financí, které by umožnily spravedlivý přechod k čistým energiím.

Nicolas Haeringer z 350.org poukázal na to, že fosilní průmysl není jen viditelný v pavilonech OPEC a GECF, ale jeho zástupci se nepozorovaně účastní jednání v samotných konferenčních sálech. „Potřebujeme přísnější pravidla, která zabrání těmto lobbistům vykolejovat proces. A bohaté země globálního Severu musí platit,“ uvedl.

Haeringer dále zdůraznil, že požadované biliony dolarů nejsou jen otázkou financování, ale také klíčem k tomu, aby země jako členové OPEC a GECF mohly postupně ukončit závislost na fosilních palivech.

Volání po změnách v procesu COP sílí. Aktivisté požadují, aby byly zavedeny přísné regulace proti účasti fosilních lobby a aby příští předsednictví COP stanovilo jasná pravidla. Pro mnoho rozvojových zemí a malých ostrovních států však COP zůstává nenahraditelným fórem, kde jejich hlasy mohou být slyšet. Otázkou zůstává, zda bude možné zajistit, aby tato platforma skutečně sloužila zájmům celého světa, nikoli jen vlivným průmyslovým odvětvím.

Související

COP29

Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil

Konference OSN o změně klimatu COP29, která se konala v Baku, hlavním městě Ázerbájdžánu, skončila s pocitem hořkosti. Vyjednávání, která trvala více než dva týdny, přinesla dohodu o klimatickém financování, ale výsledky zanechaly většinu delegátů nespokojených. Rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi se ještě více prohloubily a otázky týkající se odklonu od fosilních paliv zůstaly nevyřešeny, uvedl server The Guardian.

Více souvisejících

klimatická konference (COP29)

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

Michel Barnier

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO: Putin zneužívá zimu jako zbraň a Ukrajinu jako testovací pole. Nikdo nevěří, že Putin Kyjevu vrátí území

Odcházející americký ministr zahraničí Antony Blinken na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že administrativa Joea Bidena bude stát pevně za Ukrajinou až do konce svého mandátu. Blinken na setkání ministrů zahraničí NATO uvedl, že cílem je zajistit, aby Ukrajina měla vše potřebné nejen na bojišti, ale také pro zvládnutí útoků na svou energetickou infrastrukturu.

včera

Letadla, ilustrační foto

Rusko použilo k deportaci dětí z Ukrajiny Putinova letadla. Zbavilo je identity a rozmístilo do rodin

Podle výzkumu podpořeného americkou vládou bylo prezidentské letadlo Vladimira Putina využito k deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Tento výzkum, zpracovaný Yaleovou školou veřejného zdraví a financovaný americkým ministerstvem zahraničí, tvrdí, že ruský prezidentský letecký park a státní finance byly zapojeny do programu, který přemisťoval děti z okupovaných ukrajinských území do Ruska.

včera

včera

Izraelská armáda

Libanon není jen Hizballáh? Pokud příměří padne, bude nám to jedno, varuje Izrael

Izraelský ministr obrany Izrael Katz varoval, že pokud dojde ke zhroucení příměří v Libanonu, izraelské síly přestanou rozlišovat mezi Libanonem jako státem a militantní skupinou Hizballáh. Toto prohlášení přichází uprostřed stále napjatější situace na severní izraelské hranici, kde konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem pokračuje od 7. října 2023. Uvedl to server The Guardian.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Proč Biden omilostnil syna? Bílý dům odráží rostoucí kritiku

Prezident Joe Biden čelí ostré kritice za rozhodnutí omilostnit svého syna Huntera Bidena, které přichází krátce před jeho plánovaným odsouzením ve dvou federálních případech. Bílý dům toto rozhodnutí hájí s tím, že bylo nezbytné k ochraně Huntera před politicky motivovanými útoky, které mohly být podněcovány odcházející administrativou a jejími spojenci, uvedl server BBC.

včera

včera

Praha

Doprava v Praze zkolabovala. Policie řeší desítky nehod a přejetých chodců

Pražskou dopravu dnes ráno ochromilo více než 20 dopravních nehod, přičemž dvě z nich byly vážné a zahrnovaly srážky s chodci. Situaci navíc komplikoval silný déšť, který přispěl k četným nehodám na klíčových komunikacích. Policie i záchranné složky apelují na řidiče, aby zvážili použití hromadné dopravy, pokud směřují do hlavního města.

včera

Angela Merkelová

Merkelová: Trumpa fascinuje Putin a Kim. Chtěl po jejich vzoru vládnout sám

Angela Merkelová, bývalá německá kancléřka, ve svých pamětech přiblížila svůj pohled na Donalda Trumpa, Vladimira Putina a výzvy, kterým čelila během svého šestnáctiletého působení ve funkci. Rozhovor s CNN a její nová memoárová kniha "Svoboda" otevírají téma vztahů mezi západními lídry a autoritářskými režimy, stejně jako dilemata, která se Merkelová snažila řešit.

včera

včera

včera

Vzdejte se území za příměří, navrhují Ukrajině. Jenže Putin o to vůbec nestojí, varují experti

Podle analytiků z amerického Institutu pro studium války (ISW) Vladimir Putin odmítá jakoukoliv formu vyjednávání s Ukrajinou, která by vedla k něčemu jinému než k úplné kapitulaci Kyjeva. Upozornil na to server SkyNews.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy