Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

Mezi prominentními účastníky s tímto statusem byl například Amin Nasser, šéf saúdskoarabského giganta Aramco, společně s devíti dalšími členy společnosti. Saúdská Arábie je dlouhodobě známá jako stát blokující ambiciózní klimatické cíle. Dalším významným příjemcem této „červeného koberce“ byla společnost ACWA Power, zaměřená na uhlí, plyn i obnovitelné zdroje. Její CEO Marco Arcelli přivedl 24 členů svého týmu.

Dalšími příklady jsou BP, reprezentovaná CEO Murray Auchinclossem a sedmi zaměstnanci, či ExxonMobil, zastoupená šéfem Darrenem Woodsem a dalšími třemi pracovníky. Tyto společnosti mají úzké vazby na Ázerbájdžán a jeho ropný a plynárenský sektor.

Nezisková koalice Kick Big Polluters Out (KBPO) odhalila, že na COP29 bylo přizváno celkem 1773 lobbistů z oblasti uhlí, ropy a plynu. Tento počet převyšuje velikost téměř všech národních delegací přítomných na konferenci. Mnozí z těchto lobbistů působí jako členové oficiálních národních delegací, což umožňuje fosilním průmyslům zasahovat přímo do klimatických jednání.

Rostoucí vliv fosilních firem na klimatická jednání vyvolává silnou kritiku. Dawda Cham z organizace Help, Gambia, upozornil na manipulace průmyslu s cílem ochránit své zájmy na úkor boje proti změně klimatu. Cham vyzval k přerušení vazeb mezi fosilním průmyslem a klimatickými summity, aby byly zvýrazněny hlasy zemí globálního Jihu, které často nesou největší břemeno klimatických změn.

V rámci konference byla udělena „Fosilie dne“, tradiční cena aktivistů upozorňující na selhání jednotlivých aktérů. G7, aliance nejbohatších států světa (USA, Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a Spojené království), získala toto „ocenění“ za neplnění svých finančních závazků vůči rozvojovým zemím. Organizátoři kritizovali zejména neochotu těchto zemí přispět na klimatické finance, které jsou zásadní pro podporu obnovitelných zdrojů, ochranu obyvatel před extrémními projevy počasí a obnovu po katastrofách.

Rozvojové země podle odhadů potřebují alespoň 1 bilion dolarů ročně, aby mohly reagovat na výzvy spojené s klimatickou krizí. G7 však nepředstavila žádnou konkrétní částku pro tento účel. Aktivisté také poukazují na to, že členové G7, jako jedni z největších historických znečišťovatelů, přenášejí odpovědnost za řešení klimatické krize na ostatní.

Rostoucí vliv petroprůmyslu na klimatická jednání vyvolává debaty o změně přístupu. Někteří experti navrhují, aby se budoucí summity pořádaly pouze v zemích, které jasně podporují klimatickou akci a mají přísnější pravidla pro účast fosilních lobby. Ázerbájdžán, který aktivně navyšuje těžbu zemního plynu, navazuje na minulý rok, kdy summit COP28 hostovala Spojené arabské emiráty se šéfem národní ropné společnosti jako prezidentem konference.

Přestože COP29 poskytuje platformu pro klíčové klimatické diskuse, přítomnost fosilního průmyslu a neochota bohatých států nést odpovědnost představují závažné překážky na cestě k dosažení klimatických cílů.

Související

COP29

Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil

Konference OSN o změně klimatu COP29, která se konala v Baku, hlavním městě Ázerbájdžánu, skončila s pocitem hořkosti. Vyjednávání, která trvala více než dva týdny, přinesla dohodu o klimatickém financování, ale výsledky zanechaly většinu delegátů nespokojených. Rozdíly mezi bohatými a chudými zeměmi se ještě více prohloubily a otázky týkající se odklonu od fosilních paliv zůstaly nevyřešeny, uvedl server The Guardian.

Více souvisejících

klimatická konference (COP29)

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Babiš chce hlasovat o nedůvěře vládě. Dělají z nás banánovou republiku, prohlásil

Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš hodlá vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Obvinil vládu Petra Fialy z nekalé činnosti a netransparentnosti v souvislosti s kauzou, kdy bývalý šéf české justice Pavel Blažek přijal pro svůj resort miliardu v bitcoinech od trestaného Tomáše Jiřikovského. „Skutečně z nás dělají banánovou republiku a vyšetřuje to i FBI,“ prohlásil.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Pavel Blažek

Stát z toho má miliardu a já ani korunu, jen demisi. Odcházím jako zpráskaný pes, stěžuje si Blažek

Bitcoinová kauza, která otřásla českou politickou scénou, se podle slov Pavla Blažka může stát definitivní tečkou za jeho politickou kariérou. Dosluhující ministr spravedlnosti z ODS se o celé záležitosti podrobně rozpovídal v podcastu Dimun, kde tvrdí, že jeho jediným cílem bylo získat finanční prostředky pro státní správu. Zároveň přiznal, že zvažuje odchod z politiky, neboť má pocit, že „odchází jako zpráskaný pes“. Na sociální síti X později uvedl, že nebude kandidovat v podzimních volbách do Poslanecké sněmovny.

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda postupuje. Čtvrtmilionové město Sumy je na dostřel dronů

Ruská vojska pokračují v mohutné ofenzivě na severu Ukrajiny a dostávají se do bezprostřední blízkosti regionálního centra Sumy. Město, které mělo před válkou přibližně čtvrt milionu obyvatel, se tak ocitá v dosahu ruských dělostřeleckých systémů i bezpilotních letounů, varují ukrajinští představitelé a analytici.

před 6 hodinami

Pavel Blažek

Politico: Bitcoinový skandál od drogového dealera může ovlivnit české volby

Českou politickou scénou otřásá rozsáhlý skandál, který by mohl výrazně ovlivnit výsledek nadcházejících podzimních parlamentních voleb. V centru aféry stojí dnes už bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), jenž rezignoval poté, co vyšlo najevo, že jeho ministerstvo přijalo dar v podobě bitcoinu v hodnotě 40 milionů eur od bývalého drogového dealera Tomáše Jiřikovského, upozornil server Politico.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vernisáž na náměstí Míru.

FESTMICHAEL 2025: studenti jako hrdinové dnešní doby

Před šestnácti lety přišli studenti Školy Michael s nápadem, že by svá díla měli sdílet s širší veřejností – nejen se svými učiteli nebo návštěvníky školy. Vznikl tak FESTMICHAEL, dnes už tradiční přehlídka nejlepších prací studentů Střední a Vyšší odborné školy reklamní a umělecké tvorby Michael, která každý rok oživuje veřejný prostor hlavního města.

před 7 hodinami

V Džiddě jednají delegace USA a Ukrajiny. (11.3.2025)

Tajemný vlivný muž stojící za Zelenským: Andrij Jermak tahá za nitky, sklání se před ním i jeho odpůrci

V únoru letošního roku vzbudilo setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkým prezidentem Donaldem Trumpem pozornost nejen kvůli konfrontační atmosféře, ale i kvůli výraznému kontrastu mezi bojovým oblečením Zelenského a elegantním oblekem jeho vedoucího kanceláře Andrije Jermaka, který tiše seděl po jeho boku. Právě Jermak, padesátník s minulostí právníka a filmového producenta, se za poslední roky stal jednou z nejvlivnějších postav v ukrajinské politice – a zároveň i jednou z nejkontroverznějších, píše Politico.

před 8 hodinami

Eva Decroix

Ministryní spravedlnosti bude Eva Decroix. Fiala svolává Bezpečnostní radu státu

Vláda se chystá na významnou personální změnu. Premiér Petr Fiala (ODS) v úterý oznámil, že do čela ministerstva spravedlnosti navrhuje poslankyni a místopředsedkyni ODS Evu Decroix. Tato čtyřiačtyřicetiletá právnička a mediátorka má ve funkci nahradit Pavla Blažka (ODS), který rezignoval kvůli rozsáhlé kauze spojené s přijetím daru v podobě bitcoinů v hodnotě téměř jedné miliardy korun.

před 8 hodinami

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Nizozemská vláda se rozpadla. Wildersova krajně pravicová strana opustila koalici

Nizozemská vládní koalice se v úterý ráno zhroutila poté, co Geert Wilders, předseda krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), oznámil odchod své strany z vlády kvůli neshodám ohledně azylové politiky. Konec podpory PVV znamená pád nejpravicovější vlády v moderních nizozemských dějinách a pravděpodobně povede k předčasným volbám.

před 9 hodinami

Britské batole Madeleine McCannová zmizela 3. května 2007.

Policie opět otevřela případ zmizelé Madeleine McCannové. Začalo nové pátrání

V portugalském letovisku Praia da Luz se znovu rozbíhá pátrání po zmizelé britské dívce Madeleine McCannové. Němečtí policisté se aktuálně soustředí na více než dvacet pozemků ve východní části města, přičemž oblast zahrnuje i okolí chaty, kde žil hlavní podezřelý Christian B. Zásahové jednotky a kriminalisté doufají, že právě tato oblast by mohla nabídnout nové indicie v případu, který již téměř dvě desetiletí zůstává nevyřešený.

před 10 hodinami

Donald Trump

Putin odmítl kompromis. Trvá na tvrdých podmínkách míru, Trump musí začít jednat

Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se konala v tureckém Istanbulu, skončila bez zásadního pokroku. Přestože obě strany souhlasily s výměnou dalších válečných zajatců, zásadní rozkol v pohledu na ukončení války zůstává. Moskva na jednání přivezla memorandum, které podle všeho opakuje její nejtvrdší požadavky – takové, které by znamenaly pro Ukrajinu de facto kapitulaci. Tento postoj nyní staví prezidenta Donalda Trumpa do nepříjemné pozice.

před 11 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Jihokorejci vyrazili k volbám. Po pádu Jun Sok-jola si volí nového prezidenta

Jihokorejští voliči dnes zamířili k volebním urnám, aby si v předčasných prezidentských volbách zvolili novou hlavu státu. Volby přicházejí po bezprecedentní politické krizi, kterou vyvolalo krátkodobé vyhlášení stanného práva bývalým prezidentem Jun Sok-jolem, jenž byl následně v dubnu ústavním soudem sesazen z funkce.

před 11 hodinami

Krveprolití v Rafahu: Izraelská armáda při čekání na humanitární pomoc postřílela desítky lidí

Jižní část Pásma Gazy se opět stala svědkem krveprolití. Podle palestinských úřadů přišlo nejméně 24 lidí o život a desítky dalších byly zraněny poté, co izraelská armáda zahájila palbu na civilisty shromážděné u distribučního centra humanitární pomoci ve městě Rafah. Incident se odehrál v blízkosti kruhového objezdu al-Alam, zhruba jeden kilometr od humanitárního centra, kde se tisíce lidí snažily získat potraviny a další nezbytnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy