Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.
Mezi prominentními účastníky s tímto statusem byl například Amin Nasser, šéf saúdskoarabského giganta Aramco, společně s devíti dalšími členy společnosti. Saúdská Arábie je dlouhodobě známá jako stát blokující ambiciózní klimatické cíle. Dalším významným příjemcem této „červeného koberce“ byla společnost ACWA Power, zaměřená na uhlí, plyn i obnovitelné zdroje. Její CEO Marco Arcelli přivedl 24 členů svého týmu.
Dalšími příklady jsou BP, reprezentovaná CEO Murray Auchinclossem a sedmi zaměstnanci, či ExxonMobil, zastoupená šéfem Darrenem Woodsem a dalšími třemi pracovníky. Tyto společnosti mají úzké vazby na Ázerbájdžán a jeho ropný a plynárenský sektor.
Nezisková koalice Kick Big Polluters Out (KBPO) odhalila, že na COP29 bylo přizváno celkem 1773 lobbistů z oblasti uhlí, ropy a plynu. Tento počet převyšuje velikost téměř všech národních delegací přítomných na konferenci. Mnozí z těchto lobbistů působí jako členové oficiálních národních delegací, což umožňuje fosilním průmyslům zasahovat přímo do klimatických jednání.
Rostoucí vliv fosilních firem na klimatická jednání vyvolává silnou kritiku. Dawda Cham z organizace Help, Gambia, upozornil na manipulace průmyslu s cílem ochránit své zájmy na úkor boje proti změně klimatu. Cham vyzval k přerušení vazeb mezi fosilním průmyslem a klimatickými summity, aby byly zvýrazněny hlasy zemí globálního Jihu, které často nesou největší břemeno klimatických změn.
V rámci konference byla udělena „Fosilie dne“, tradiční cena aktivistů upozorňující na selhání jednotlivých aktérů. G7, aliance nejbohatších států světa (USA, Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a Spojené království), získala toto „ocenění“ za neplnění svých finančních závazků vůči rozvojovým zemím. Organizátoři kritizovali zejména neochotu těchto zemí přispět na klimatické finance, které jsou zásadní pro podporu obnovitelných zdrojů, ochranu obyvatel před extrémními projevy počasí a obnovu po katastrofách.
Rozvojové země podle odhadů potřebují alespoň 1 bilion dolarů ročně, aby mohly reagovat na výzvy spojené s klimatickou krizí. G7 však nepředstavila žádnou konkrétní částku pro tento účel. Aktivisté také poukazují na to, že členové G7, jako jedni z největších historických znečišťovatelů, přenášejí odpovědnost za řešení klimatické krize na ostatní.
Rostoucí vliv petroprůmyslu na klimatická jednání vyvolává debaty o změně přístupu. Někteří experti navrhují, aby se budoucí summity pořádaly pouze v zemích, které jasně podporují klimatickou akci a mají přísnější pravidla pro účast fosilních lobby. Ázerbájdžán, který aktivně navyšuje těžbu zemního plynu, navazuje na minulý rok, kdy summit COP28 hostovala Spojené arabské emiráty se šéfem národní ropné společnosti jako prezidentem konference.
Přestože COP29 poskytuje platformu pro klíčové klimatické diskuse, přítomnost fosilního průmyslu a neochota bohatých států nést odpovědnost představují závažné překážky na cestě k dosažení klimatických cílů.
Související
Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Klimatické summity selhávají, místo politiků na ně jezdí tisíce lobbistů
Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil
Aktuálně se děje
včera
Británii halí atmosféra nejistoty. Starmer každý den bojuje o přežití
včera
EU se postavila proti zákazu potlačení identity LGBTQ+
včera
Otřes v Británii: Ministr zdravotnictví chystá rezignaci, chce vyměnit Starmera ve vedení strany
včera
Už to není politický nováček. Trump a Ťin-pching se setkávají za jiných okolností, na stole je řada citlivých témat
včera
Slovensko uzavřelo všechny hraniční přechody s Ukrajinou
včera
Trump přistál v Číně. Uvítali ho červeným kobercem, Zelenskyj mu poslal vzkaz
včera
Na další výletní lodi se šíří norovirus. V karanténě je 1700 pasažérů
včera
Trump se ostře pustil do Obamy. Sdílel lži, konspirační teorie a falešné citáty
včera
Česko kvůli hantaviru žádná speciální opatření nechystá
včera
Může vás postihnout kletba, vzkázal zlodějům lebky svaté Zdislavy pražský arcibiskup
včera
Polsko jako hlavní terč hybridní války. Počet cizích špionů v zemi raketově roste
včera
Trump odletěl na ostře sledovanou návštěvu Číny
včera
Pentagon zveřejnil, na kolik už USA vyšla válka v Íránu
včera
Trump prohlásil, že se blíží konec války na Ukrajině
včera
Muž v černém ukradl lebku svaté Zdislavy. Policie se obrátila na veřejnost
včera
Počasí do konce týdne: Celý víkend proprší
12. května 2026 21:28
Francie požaduje okamžitou celoevropskou reakci na šíření hantaviru
12. května 2026 20:17
Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl
12. května 2026 19:01
Sobotní exces v Edenu bude mít dohru. Šťastný chce zakázat zahalování obličeje na sportovních akcích
12. května 2026 17:51
Nové detaily o útoku Hamásu na Izrael: Ozbrojenci používali extrémní formu znásilňování a mučení
Nová rozsáhlá zpráva o událostech ze 7. října 2023 přináší dosud nejucelenější důkazy o tom, že ozbrojenci z hnutí Hamás a jejich spojenci používali znásilňování a intimní násilí jako promyšlenou strategii. Dokument, který jako první získala stanice CNN, dochází k závěru, že mučení obětí mělo za cíl maximalizovat bolest a utrpení izraelského obyvatelstva. Podle autorky zprávy a expertky na lidská práva Cochav Elkayam-Levyové nešlo o náhodné incidenty, ale o systémovou součást útoku.
Zdroj: Libor Novák