Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.
Mezi prominentními účastníky s tímto statusem byl například Amin Nasser, šéf saúdskoarabského giganta Aramco, společně s devíti dalšími členy společnosti. Saúdská Arábie je dlouhodobě známá jako stát blokující ambiciózní klimatické cíle. Dalším významným příjemcem této „červeného koberce“ byla společnost ACWA Power, zaměřená na uhlí, plyn i obnovitelné zdroje. Její CEO Marco Arcelli přivedl 24 členů svého týmu.
Dalšími příklady jsou BP, reprezentovaná CEO Murray Auchinclossem a sedmi zaměstnanci, či ExxonMobil, zastoupená šéfem Darrenem Woodsem a dalšími třemi pracovníky. Tyto společnosti mají úzké vazby na Ázerbájdžán a jeho ropný a plynárenský sektor.
Nezisková koalice Kick Big Polluters Out (KBPO) odhalila, že na COP29 bylo přizváno celkem 1773 lobbistů z oblasti uhlí, ropy a plynu. Tento počet převyšuje velikost téměř všech národních delegací přítomných na konferenci. Mnozí z těchto lobbistů působí jako členové oficiálních národních delegací, což umožňuje fosilním průmyslům zasahovat přímo do klimatických jednání.
Rostoucí vliv fosilních firem na klimatická jednání vyvolává silnou kritiku. Dawda Cham z organizace Help, Gambia, upozornil na manipulace průmyslu s cílem ochránit své zájmy na úkor boje proti změně klimatu. Cham vyzval k přerušení vazeb mezi fosilním průmyslem a klimatickými summity, aby byly zvýrazněny hlasy zemí globálního Jihu, které často nesou největší břemeno klimatických změn.
V rámci konference byla udělena „Fosilie dne“, tradiční cena aktivistů upozorňující na selhání jednotlivých aktérů. G7, aliance nejbohatších států světa (USA, Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a Spojené království), získala toto „ocenění“ za neplnění svých finančních závazků vůči rozvojovým zemím. Organizátoři kritizovali zejména neochotu těchto zemí přispět na klimatické finance, které jsou zásadní pro podporu obnovitelných zdrojů, ochranu obyvatel před extrémními projevy počasí a obnovu po katastrofách.
Rozvojové země podle odhadů potřebují alespoň 1 bilion dolarů ročně, aby mohly reagovat na výzvy spojené s klimatickou krizí. G7 však nepředstavila žádnou konkrétní částku pro tento účel. Aktivisté také poukazují na to, že členové G7, jako jedni z největších historických znečišťovatelů, přenášejí odpovědnost za řešení klimatické krize na ostatní.
Rostoucí vliv petroprůmyslu na klimatická jednání vyvolává debaty o změně přístupu. Někteří experti navrhují, aby se budoucí summity pořádaly pouze v zemích, které jasně podporují klimatickou akci a mají přísnější pravidla pro účast fosilních lobby. Ázerbájdžán, který aktivně navyšuje těžbu zemního plynu, navazuje na minulý rok, kdy summit COP28 hostovala Spojené arabské emiráty se šéfem národní ropné společnosti jako prezidentem konference.
Přestože COP29 poskytuje platformu pro klíčové klimatické diskuse, přítomnost fosilního průmyslu a neochota bohatých států nést odpovědnost představují závažné překážky na cestě k dosažení klimatických cílů.
Související
Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Klimatické summity selhávají, místo politiků na ně jezdí tisíce lobbistů
Co přinesla letošní COP29? Počasí šlo stranou, rozdíly se prohlubují, paliva nikdo neřešil
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Policie vyšetřuje tragédii ve Vsetíně. Důchodkyně nepřežila střet s autem
před 1 hodinou
Britská monarchie ukázala soudržnost. Na fotce ale chybějí někteří členové rodiny
před 2 hodinami
Slavia potrestala hříšníky z posledních zápasů. Bořil a Chorý zaplatí pokutu
před 3 hodinami
Vojtěch si vytyčil nelehký úkol. Chce, aby Češi omezili pití alkoholu
před 4 hodinami
Babiš opět píše do Bruselu. Premiér prozradil, co se Česku nelíbí
před 4 hodinami
Senior tvrdil, že umístil bombu na ministerstvu. Po vyjednávání se vzdal
před 5 hodinami
Předpověď počasí předpokládá změnu, kterou pocítíme. Nastane o víkendu
před 8 hodinami
Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace
před 9 hodinami
Z Bílého domu vylezl další bizár. Trump nabízí slevy, které jsou matematicky nemožné
před 9 hodinami
Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil
před 10 hodinami
Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala
před 11 hodinami
Moderní verze Rakouska-Uherska? Magyarovy plány s Visegrádskou skupinou se dotýkají i Česka
před 12 hodinami
Lídři EU se sejdou se Zelenským na Kypru. Potvrdí 90miliardovou půjčku Ukrajině
před 13 hodinami
Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil
před 13 hodinami
Víte, kolik je na světě miliardářů a milionářů? Možná výrazně víc, než si myslíte
před 14 hodinami
Otevření Hormuzského průlivu je podle Íránu nemožné. Příměří platí na neurčito, prohlásil Trump
před 16 hodinami
Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou
včera
Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí
včera
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
včera
Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou
Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.
Zdroj: Libor Novák