Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

Mezi prominentními účastníky s tímto statusem byl například Amin Nasser, šéf saúdskoarabského giganta Aramco, společně s devíti dalšími členy společnosti. Saúdská Arábie je dlouhodobě známá jako stát blokující ambiciózní klimatické cíle. Dalším významným příjemcem této „červeného koberce“ byla společnost ACWA Power, zaměřená na uhlí, plyn i obnovitelné zdroje. Její CEO Marco Arcelli přivedl 24 členů svého týmu.

Dalšími příklady jsou BP, reprezentovaná CEO Murray Auchinclossem a sedmi zaměstnanci, či ExxonMobil, zastoupená šéfem Darrenem Woodsem a dalšími třemi pracovníky. Tyto společnosti mají úzké vazby na Ázerbájdžán a jeho ropný a plynárenský sektor.

Nezisková koalice Kick Big Polluters Out (KBPO) odhalila, že na COP29 bylo přizváno celkem 1773 lobbistů z oblasti uhlí, ropy a plynu. Tento počet převyšuje velikost téměř všech národních delegací přítomných na konferenci. Mnozí z těchto lobbistů působí jako členové oficiálních národních delegací, což umožňuje fosilním průmyslům zasahovat přímo do klimatických jednání.

Rostoucí vliv fosilních firem na klimatická jednání vyvolává silnou kritiku. Dawda Cham z organizace Help, Gambia, upozornil na manipulace průmyslu s cílem ochránit své zájmy na úkor boje proti změně klimatu. Cham vyzval k přerušení vazeb mezi fosilním průmyslem a klimatickými summity, aby byly zvýrazněny hlasy zemí globálního Jihu, které často nesou největší břemeno klimatických změn.

V rámci konference byla udělena „Fosilie dne“, tradiční cena aktivistů upozorňující na selhání jednotlivých aktérů. G7, aliance nejbohatších států světa (USA, Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a Spojené království), získala toto „ocenění“ za neplnění svých finančních závazků vůči rozvojovým zemím. Organizátoři kritizovali zejména neochotu těchto zemí přispět na klimatické finance, které jsou zásadní pro podporu obnovitelných zdrojů, ochranu obyvatel před extrémními projevy počasí a obnovu po katastrofách.

Rozvojové země podle odhadů potřebují alespoň 1 bilion dolarů ročně, aby mohly reagovat na výzvy spojené s klimatickou krizí. G7 však nepředstavila žádnou konkrétní částku pro tento účel. Aktivisté také poukazují na to, že členové G7, jako jedni z největších historických znečišťovatelů, přenášejí odpovědnost za řešení klimatické krize na ostatní.

Rostoucí vliv petroprůmyslu na klimatická jednání vyvolává debaty o změně přístupu. Někteří experti navrhují, aby se budoucí summity pořádaly pouze v zemích, které jasně podporují klimatickou akci a mají přísnější pravidla pro účast fosilních lobby. Ázerbájdžán, který aktivně navyšuje těžbu zemního plynu, navazuje na minulý rok, kdy summit COP28 hostovala Spojené arabské emiráty se šéfem národní ropné společnosti jako prezidentem konference.

Přestože COP29 poskytuje platformu pro klíčové klimatické diskuse, přítomnost fosilního průmyslu a neochota bohatých států nést odpovědnost představují závažné překážky na cestě k dosažení klimatických cílů.

Související

Více souvisejících

klimatická konference (COP29)

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

COP29

Jde vůbec o počasí? Na COP29 dostalo pozvánku víc ropných lobbistů než zahraničních delegací

Fosilní paliva a jejich vliv na klimatické konference se znovu dostaly do centra pozornosti na letošním klimatickém summitu COP29, který se koná v Ázerbájdžánu. Podle informací od deníku The Guardian bylo na konferenci jako hosté ázerbájdžánské vlády pozváno nejméně 132 vedoucích pracovníků a zaměstnanců ropných a plynárenských společností. Tito hosté získali speciální akreditaci „hostitelské země“, což jim poskytlo privilegovaný přístup na jednání.

před 3 hodinami

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Scholz po dvou letech zvedl telefon a zavolal Putinovi

Německý kancléř Olaf Scholz si poprvé po dvou letech volal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru DW to potvrdil mluvčí spolkové vlády. Oba státníci spolu mluvili asi hodinu, Berlín hodlá o obsahu rozhovoru informovat členské státy NATO. 

před 4 hodinami

Lidé čekají ve stanici Můstek během zastavení provozu metra na lince B. Prohlédněte si galerii

Metro na lince B odpoledne nejezdilo

Na lince metra B musel být v pátek odpoledne na necelých 20 minut zastaven provoz po celé trase mezi stanicemi Zličín a Černý Most. Do kolejiště totiž vstoupila duševně narušená osoba. Aktuálně už vlaky opět jezdí v obou směrech. 

před 5 hodinami

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Problémy SOCDEM s Lidovým domem pokračují. Soud rozhodl ve prospěch Altnerových

Problémy sociálních demokratů s Lidovým domem nekončí. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že SOCDEM má zaplatit pozůstalým po zesnulém právníkovi Zdeňku Altnerovi, který po straně požadoval miliony za právní služby, téměř půl miliardy korun. K žalované částce ve výši 18 a půl milionu korun přibyly úroky a smluvní pokuta. Sociální demokraté s rozsudkem nesouhlasí. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

Jan Cimický

Cimický je vinen, rozhodl soud. Dostal nejvyšší možný trest

Psychiatr Jan Cimický, který čelil obviněním ze znásilnění a vydírání, je vinen, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 8 v pátek. Obžalovanému udělil nejvyšší možný a žalobkyní navrhovaný trest v délce pěti let odnětí svobody. Rozsudek není pravomocný, je možné se proti němu odvolat. Cimický, který dnes k soudu opět nepřišel, vinu dlouhodobě odmítá. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Počasí o víkendu: Teploty vyrostou jen pár stupňů nad nulu

O víkendu budou v Česku panovat typicky podzimní teploty. Sobota bude podle ČHMÚ.cz chladnější a denní maxima mohou vyrůst i jen na tři stupně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy