České předsednictví podle vlády zlepšilo kredit země v zahraničí

Podle Fialy je důležité dál zkušenosti zúročit při mezinárodních jednáních, v prosazování zájmů České republiky či v posílení personálního obsazení českých občanů v unijních institucích.

Země EU se za českého předsednictví dohodly například na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Po mnoha týdnech vyjednávání se shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. Kompromisní návrh českého předsednictví podpořila velká většina zemí včetně Německa, které bylo dlouhodobě proti.

EU také jednomyslně přijala další tři sankční balíky proti Rusku a nakonec schválila finanční podporu Ukrajiny na příští rok 18 miliard eur (435 miliard korun), kterou zprvu blokovalo Maďarsko.

Zástupci předsednictví se s europoslanci shodli také na omezení prodeje nových aut s klasickými spalovacími motory od roku 2035 nebo na reformě trhu s emisními povolenkami, jež se stala terčem kritiky opozice i některých oborů ekonomiky.

MF vidí úspěchy předsednictví v dohodách, které reagovaly na válku na Ukrajině

Vyjednání finanční pomoci pro Ukrajinu ve výši 24 miliard eur (576 miliard korun) a rozdělení 20 miliard eur (480 miliard korun) na snížení energetické závislosti Evropské unie na Rusku považuje ministerstvo financí za hlavní úspěchy českého předsednictví v EU v oblasti hospodářství a financí. Dnes o tom informovalo na svých internetových stránkách. Připomnělo, že konflikt na Ukrajině a jím vyvolaná energetická krize patřily mezi hlavní body jednání Rady pro hospodářské a finanční věci (Ecofin).

Ministři hospodářství a financí se v uplynulém půlroce dohodli na půjčce pro Ukrajinu ve výši šesti miliard eur, která už byla loni poskytnuta, a na dalších 18 miliardách eur, které země napadená Ruskem dostane letos. "Peníze zajistí fungování základních veřejných služeb v zemi, jako jsou hasiči, policie, školy či nemocnice," uvedlo ministerstvo financí.

"Schválili jsme balíček RePowerEU, který rozdá mezi členské země EU celkem 20 miliard eur na derusifikaci jejich energetického mixu. České republice připadne téměř 16 miliard korun, které použijeme ke snížení závislosti zejména na ruském plynu," doplnilo ministerstvo.

Kromě agendy spojené s konfliktem na Ukrajině považuje ministerstvo financí za úspěch i přijetí dohody Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), podle které budou nadnárodní firmy platit daň z příjmu ve výši minimálně 15 procent. Dalším krokem by podle ministerstva mělo být jednání o tom, aby firmy tuto daň odváděly v místě, kde zisk vzniká, a ne v zahraničí, kde mají svá sídla.