Česko zažilo rok plný výzev. Jak Lipavský hodnotí předsednictví v Evropské unii?

Česko při předsednictví v Evropské unii obstálo. Ukázalo, že dokáže vést Evropu, v celé řadě agend dokázali čeští zástupci dovést věci ke konkrétním výsledkům. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Úspěšné předsednictví je podle něj výsledkem intenzivní práce vládního aparátu i konkrétních ministrů, kteří zároveň mohli příležitost využít k vybudování silných vazeb s ostatními partnery.

Lipavský ocenil například výsledky rad ministrů pro energetiku pod vedením Jozefa Síkely (za STAN). "V mé agendě se podařilo prosadit zpřísnění vstupu osob z Ruské federace na území Schengenu," uvedl šéf diplomacie. Dále vyjmenoval iniciativy v rozšiřovací politice EU, ať už udělení kandidátského statusu pro Bosnu a Hercegovinu, nebo dohodu na vízové liberalizaci pro Kosovo.

Připomněl také, že ministři vnitra v prosinci schválili vstup Chorvatska do schengenského prostoru. Nepodařilo se to kvůli postoji Rakouska u Bulharska a Rumunska, u Bulharska bylo proti i Nizozemsko. "Vnímám, že především v Rumunsku to nesou poměrně těžce, na druhou stranu je potřeba i v takto složitých otázkách mít velkou míru vytrvalosti," uvedl Lipavský.

"Není to o tom, že když unie nabídne nebo přislíbí, že vždy dodrží. Unie je dohodou jednotlivých zemí a procesy, které jsou do určité míry byrokratické a mají být plně transparentní, můžou být na konci zpolitizované. Jsme toho svědky poměrně často," konstatoval ministr. "Nicméně se ukazuje, že trend integrace, s výjimkou brexitu, je do určité míry jednosměrný. Je to otázka vytrvalosti," doplnil.

Některé vládou zamýšlené věci při předsednictví podle něj nepadly na úrodnou půdu. "Ale naše předsednictví bylo ambiciózní. Když máte ambice, tak věci zkoušíte a něco vyjde, něco nevyjde. Myslím, že je potřeba se dívat hlavně na ty věci, které se podařily," míní ministr. "Například jsem usiloval o to, abychom svolali mimořádnou radu ministrů zahraničních věcí v rozvojovém formátu, abychom se bavili také o rekonstrukci Ukrajiny. Ale to jsou věci, kde buď objektivně realita nedovolila posun v těch agendách, nebo jsme to třeba řešili jiným způsobem," uvedl.

"Počítá se finální výsledek. Kolikrát vystřelíte na branku, ještě nevypovídá o tom, jak dopadne zápas. Ale v našem případě si myslím, že gólů jsme dali poměrně hodně," podotkl Lipavský.

Na rozdíl od některých jiných členů vlády, sám radě ministrů zahraničí EU nepředsedal, neboť tak činí vysoký představitel unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell. Lipavskému to umožnilo více akcentovat zahraničněpolitické postoje ČR. "Jednoznačně mluvíme k ruské válce proti Ukrajině, o odpovědnosti (ruského prezidenta Vladimira) Putina za zločin agrese," poznamenal.

Například při jednání o protiruských sankcích některé země přicházely s vlastními podmínkami, nešlo jen o Maďarsko. Nenastal ale žádný konflikt s některou ze zemí, uvedl Lipavský. "To, že 27 států má různé názory, není žádné tajemství. (...) Jsou to různé skupiny států a je potřeba vždy s nimi citlivě pracovat a vysvětlovat naše postoje," dodal šéf diplomacie.

Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN) se domnívá, že plné členství pro některou z kandidátských zemí bude možné až poté, co se uskuteční debata o rozhodovacích procesech a pravomocích klíčových institucí EU. Kandidátskými zeměmi jsou Albánie, Severní Makedonie, Turecko, Srbsko, Černá Hora, Ukrajina, Moldavsko a Bosna a Hercegovina.

"To je současný stav politické debaty v Evropské unii ohledně rozšiřování. Na druhou stranu vidíme, že rozšiřování EU má zásadní dopad na ty země, které se k EU přibližují," poznamenal Lipavský. Pracují na reformách, mění se tím jejich vnitřní chod, struktura a fungování. Například Ukrajina, ale i některé další země podle něj reformy dělají intenzivním tempem a nemají problém sladit svoji zahraniční a bezpečnostní politiku se zeměmi EU. V takovém případě je podle Lipavského možné, že do EU vstoupí i před reformou.

"Dneska není žádná země, která by byla plně připravena na vstup do EU, čekala doslova za dveřmi jenom, než ji vpustíme. Každá z těch zemí je různě daleko v tom procesu, ale nikdo nemá splněno na 100 procent," podotkl Lipavský.

Lipavský: Rok byl plný výzev, v příštím se zaměřím na ekonomickou diplomacii

Za rok plný výzev a neočekávaných událostí označil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v rozhovoru pro ČTK první rok vlády Petra Fialy (ODS). Kabinet zprvu očekával, že největší výzvou pro něj bude předsednictví v Radě EU, které začalo v červenci. Nakonec se jí ale stala agrese ruského prezidenta Vladimira Putina proti Ukrajině. V příštím roce se chce Lipavský zaměřit například na ekonomickou diplomacii nebo digitalizaci resortu. Prioritou je pro něj návštěva Indie.

Lipavský věří, že se vláda Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) se situací vyrovnává dobře. "Rozhodně se za náš vládní výkon nijak nestydím," uvedl. V příštím roce chce vést obchodní delegace při návštěvách i vzdálenějších regionů. "Věřím, že se povede zrealizovat návštěvu Indie. To je pro mě velká priorita," poznamenal. Oblast Indo-Pacifiku je podle něj klíčová, kabinet také nedávno schválil strategii zabývající se tímto regionem.

Posílit chce také vnímání české vědy, výzkumu a inovací ve světě. "Abychom dokázali dobře prodávat to, v čem jsme jako Česko na světě nejlepší, a abychom dokázali přivádět do Česka nejlepší a nejtalentovanější lidi, technologie a firmy a pracovali jsme na vytváření našeho bohatství," řekl.

Vláda připravuje revizi programového prohlášení, podle vyjádření koaličních představitelů je nutná vzhledem k neočekávaným událostem - válce na Ukrajině či energetické krizi. Hotova by měla být na konci prvního čtvrtletí příštího roku. V případě ministerstva zahraničí by revize neměla být zásadní. "Zahraniční politika by se neměla měnit, je hodně o konsenzuálním pojetí i vůči opozici. Umím si představit, že některé jednotlivosti se mohou aktualizovat, ale v principu se směřování zahraniční politiky proměňovat nebude," konstatoval Lipavský.

Jedním z bodů programového prohlášení je revize vztahů s Ruskem a Čínou. V tomto ohledu je podle Lipavského ukončena první fáze inventury. "Velmi zevrubně jsme se podívali na stav našich vztahů, co je tvoří, co je jejich náplní a podstatou," uvedl. V případě Ruska podle něj v aktuální situaci nemá smysl uvažovat o narovnání vztahů. "Spíše se snažíme dočistit některé konkrétní záležitosti. (...) Máme například pracovní skupinu ohledně bubenečských nemovitostí," podotkl.

Šéf diplomacie dříve utvořil skupinu, jež se zabývá nápravou majetkoprávních vztahů k nemovitostem užívaným Ruskem v ČR. U řady z budov má úřad pochybnosti o tom, zda stále slouží k diplomatické činnosti. Ministerstvo eviduje asi pět desítek nemovitostí. Skupina se soustřeďuje na ty, které jsou v ruském vlastnictví, a to v Praze i v dalších obcích a městech.

K Číně ministerstvo přistupuje podle Lipavského citlivě. "Vycházíme z principiálních hodnotových východisek zájmů České republiky ve světě. Pro Česko je kriticky důležité, aby fungoval mezinárodní řád postavený na pravidlech," řekl. V organizacích, jako je EU nebo Severoatlantická aliance (NATO), není nad postojem k Číně jednota.

Například v oblasti bezpečnosti je podle Lipavského potřeba, aby Česko sehrálo aktivní roli. "Ať už jde o kybernetickou bezpečnost, či bezpečnost dodavatelských řetězců. Tam se například bavíme o výrobě léků nebo o čipech, o ochraně duševního vlastnictví," poznamenal.

Související

Petr Pavel

Pavel popřál Babišově vládě úspěch, ale také ji varoval

Prezident Petr Pavel v novoročním projevu popřál vládě premiéra Andreje Babiš (ANO), aby byla úspěšná. Zároveň současný kabinet upozornil, že ho bude pozorovat, aby nedošlo k ohrožení demokracie v Česku. Hlava státu se jinak v televizním vysílání k politice moc nevyjadřovala. 

Více souvisejících

Česká republika Jan Lipavský EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Věznice

Místo, kde drží Madura, má k luxusu daleko. Na soudní líčení čekají najatí profesionálové

V New Yorku vrcholí přípravy na jedno z nejsledovanějších soudních líčení historie. Sesazený venezuelský prezident Nicolás Maduro se dnes v poledne místního času poprvé postaví před federální soud na Manhattanu. Zatímco jeho sobotní dopadení americkými speciálními jednotkami bylo bleskovou a dramatickou show, pondělní realita v Brooklynu, kde byl Maduro dočasně uvězněn, připomíná spíše drsný industriální film než prezidentský protokol.

před 1 hodinou

Lodní doprava, ilustrační foto

Táhla kotvu po dně, dokud nenarazila na kabely. Finsko zadrželo sabotážní loď plující z Ruska

Finské úřady na Silvestra zadržely nákladní loď Fitburg, kterou podezřívají z úmyslného poškození podmořského telekomunikačního kabelu spojujícího Helsinky a Tallinn. Vyšetřování ukázalo, že plavidlo plující pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin táhlo kotvu po mořském dně desítky kilometrů, než narazilo na infrastrukturu patřící společnosti Elisa. Policie incident vyšetřuje jako závažné poškození cizí věci a pokus o sabotáž.

před 1 hodinou

Grónsko, ilustrační fotografie.

Strach narůstá. Trump po Venezuele potvrdil zájem o Grónsko, Británie nepotvrdila, že by jeho anexi odsoudila

Britský náměstek ministra zahraničí Mike Tapp odmítl v rozhovoru pro Sky News potvrdit, zda by Spojené království odsoudilo případnou americkou vojenskou akci proti Grónsku. Reagoval tak na čerstvé hrozby Donalda Trumpa, který prohlásil, že Spojené státy Grónsko „absolutně potřebují“ pro svou obranu. Tapp se vyhnul přímé odpovědi s tím, že spojenci jsou pro Británii důležití a že v zákulisí probíhají diplomatická jednání s partnery z NATO a aliance Five Eyes.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Trumpův zásah ve Venezuele ztrapnil ruskou armádu. Další na řadě by měl být Putin, naznačil Zelenskyj

Svržení a zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami představuje pro Vladimira Putina situaci, která má dvě velmi odlišné tváře. Na jedné straně jde o citelnou ztrátu strategického spojence v Latinské Americe, na straně druhé však tento krok poskytuje Kremlu silnou kartu pro jeho vlastní mocenskou hru. Podle analýzy deníku Le Monde se americká operace „Absolutní odhodlání“ (Absolute Resolve) stala pro Moskvu vítaným, byť hořkým argumentem.

před 3 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Venezuela disponuje největšími zásobami ropy na světě. Trump je chce využít, čeká jej ale tvrdý střet s realitou

Snaha prezidenta USA Donalda Trumpa o návrat amerických ropných gigantů do Venezuely naráží na realitu zdecimované infrastruktury a politické nestability. Přestože země disponuje největšími prokázanými zásobami ropy na světě, odborníci varují, že cesta k obnově těžby bude extrémně nákladná a riskantní. Trump sází na to, že největší americké společnosti zainvestují miliardy dolarů do oprav systému, který byl za vlády socialistů úmyslně zanedbáván a rozkrádán.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Kolumbie, Mexiko, Kuba i Grónsko. Trump po zásahu ve Venezuele vyhrožuje dalším zemím

Americký prezident Donald Trump po víkendovém zásahu ve Venezuele otevřeně pohrozil dalším latinskoamerickým státům. Na palubě letadla Air Force One naznačil, že by vojenská akce mohla postihnout i Kolumbii, kterou označil za „velmi nemocnou“ zemi. Tamního prezidenta Gustava Petra obvinil z toho, že podporuje výrobu kokainu a jeho prodej do Spojených států, a dodal, že v této činnosti nebude pokračovat dlouho.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Delcy Rodríguez

Rodríguezová obrátila. Po Trumpových hrozbách dalšími údery požaduje spolupráci s USA

Americký prezident Donald Trump oznámil po sobotní vojenské operaci zásadní změnu v latinskoamerické politice, když prohlásil, že Spojené státy budou nyní Venezuelu fakticky řídit. Současně varoval zbývající představitele tamní vlády, že pokud nebudou plně spolupracovat na jeho plánech pro nápravu země, může následovat další vojenský úder. Trumpovy kroky přicházejí v reakci na dlouhodobou krizi a jsou prezentovány jako snaha o nastolení nového řádu.

před 7 hodinami

včera

Maduro, Nicolas

Maduro stane před soudem už v pondělí. Dopadnete hůř než on, varoval Trump novou prezidentku

Venezuelská krize se přesouvá z bojiště přímo do soudních síní. Podle informací stanice CBS News mají sesazený venezuelský prezident Nicolás Maduro a jeho manželka Cilia Flores stanout již toto pondělí před federálním soudem na Manhattanu. Mluvčí soudu potvrdil, že slyšení je naplánováno na poledne místního času. Tento krok následuje poté, co byli oba zadrženi během bleskové operace amerických speciálních jednotek v Caracasu.

včera

včera

Venezuela, ilustrační foto

Ulice Venezuely ztichly. Lidé se odvažují jen na nákupy, bojí se chaosu a rabování

Venezuela prochází dramatickým zvratem. Po dvanácti letech u moci byl v noci na sobotu 3. ledna 2026 dopaden a odvezen ze země prezident Nicolás Maduro. Operace amerických speciálních jednotek Delta Force, která si podle odhadů vyžádala nejméně 40 obětí, zanechala zemi v šoku a nejistotě. Ulice hlavního města Caracasu jsou v neděli 4. ledna nezvykle tiché, slyšet je jen zpěv ptáků a lidé se ven odvažují jen kvůli nákupu nejnutnějších zásob.

včera

Nicolás Maduro, venezuelský politik, který se 8. března 2013 stal prozatímním prezidentem země.

Operace USA ve Venezuele změní svět. Odstartuje dominový efekt

Vojenská operace Spojených států ve Venezuele, která vyvrcholila dopadením Nicoláse Madura, představuje zásadní zlom v moderní geopolitice. Podle analýzy prestižního magazínu Politico může tento krok spustit řetězovou reakci, která změní rovnováhu sil nejen v Latinské Americe, ale v globálním měřítku. Experti se shodují, že svět se právě ocitl v éře takzvané „Trumpovy doktríny“, která upřednostňuje přímou sílu a kontrolu nad surovinami před mezinárodním právem.

včera

Těžba ropy

USA přebírají kontrolu nad venezuelskými ropnými rezervami. Co to ve skutečnosti znamená?

Prezident USA Donald Trump oznámil, že Spojené státy přebírají kontrolu nad venezuelskými ropnými rezervami. Tento krok, který následuje po bleskovém dopadení Nicoláse Madura, má za cíl otevřít cestu obřím americkým korporacím k miliardovým investicím. Plánem je kompletní rekonstrukce tamního ropného průmyslu, který je po letech socialistického hospodaření v katastrofálním stavu.

včera

Prezident Trump

Zajme Rusko Zelenského nebo Čína vůdce Tchaj-wanu? Trumpovi kritici po odstranění Madura důrazně varují

Světovou politikou otřáslo dopadení venezuelského lídra Nicoláse Madura americkými speciálními silami. Podle mezinárodního editora BBC Jeremyho Bowena tento krok ukazuje Trumpovu víru v neomezenou moc vlastní vůle, kterou podpořil hrubou vojenskou silou. Trump na tiskové konferenci v Mar-a-Lago sebevědomě prohlásil, že Spojené státy budou nyní Venezuelu „řídit“ až do doby, než dojde k bezpečnému a řádnému předání moci.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

První detaily odhaleny: Madura zajaly jednotky Delta Force za podpory CIA, akce se připravovala měsíce

Operace „Absolute Resolve“ (Absolutní odhodlání), která vedla k dopadení venezuelského diktátora Nicoláse Madura přímo v jeho sídle, byla vyvrcholením měsíců špionáže a utajovaného plánování. Donald Trump po úspěšném úderu prohlásil, že Spojené státy budou nyní Venezuelu „řídit“ po blíže neurčenou dobu, přičemž zdůraznil zájem o obrovské zásoby ropy a neodmítl ani možnost trvalejší vojenské přítomnosti.

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Babiš prezidentovi navrhne Turka do čela ministerstva životního prostředí, potvrdil Havlíček

Vztahy uvnitř nové vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů se vyostřují. Přestože prezident Petr Pavel dal jasně najevo, že Filipa Turka do čela ministerstva životního prostředí jmenovat nechce, Andrej Babiš na jeho nominaci trvá. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka je toto rozhodnutí stále aktuální a premiér ho hodlá hlavě státu oficiálně předložit. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce.

včera

včera

Svět s napětím sleduje dění ve Venezuele. Neskrývá znepokojení nad porušením státní suverenity

Světoví lídři reagují na dramatické události v Jižní Americe, kde Spojené státy během rozsáhlé vojenské operace zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Zatímco Washington oslavuje konec „narkoteroristického režimu“, značná část mezinárodního společenství vyjadřuje hluboké znepokojení nad porušením státní suverenity a mezinárodního práva. Celý svět podle BBC nyní s napětím sleduje, zda tento bezprecedentní krok povede k demokratické transformaci, nebo uvrhne region do dlouhodobého chaosu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy