ČSSZ dostala 33.000 žádostí o výchovné

ČTK to sdělil ústřední ředitel ČSSZ František Boháček. Výchovné se zavedlo od ledna. Nárok na navýšení penze za výchovu potomků má ten z rodičů, který pečoval víc. Většinou jsou to ženy. Sociální správa už dřív uvedla, že v lednu se důchod automaticky zvedl 1,4 milionu žen za tři miliony jejich dětí.

"V současné době evidujeme necelých 33.000 žádostí o výchovné. Z tohoto čísla představují žádosti o výchovné mužů asi 75 procent. V tomto počtu jsou zahrnuti jak vdovci, tak rozvedení muži.," uvedl Boháček. Úřad bude dál prověřovat případy, u nichž nebude zřejmé, nakolik žadatel či žadatelka o děti pečovali. "Pokud se nepodaří v rámci došetřování čestného prohlášení prokázat, že osoba ve větším rozsahu pečovala, budou žádosti zamítány," dodal šéf správy.

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zopakoval, že nárok na bonus má ten z rodičů, který pečoval víc. "Setkáváme se s žádostmi vdovců o výchovné. To však mělo náležet hlavně jejich ženám - maminkám. Jen ty měly kvůli výchově svých dětí nižší výdělky... Výchovné samozřejmě může dostat i muž, ale jen v případě, kdy splní příslušné podmínky," uvedl ministr.

Starobní penzi od ČSSZ má přes 952.000 mužů a více než 1,4 milionu žen. V lednu průměrný mužský starobní důchod činil 20.710 korun a ženský 18.255 korun. Výchovné rozdíl snížilo. V prosinci pobírali muži průměrně o 20 procent víc než ženy, v lednu o 13 procent.

Na výchovné je letos potřeba 19 miliard korun, částka je na dluh. Bonus posiluje zásluhovou procentní výměru důchodu, takže se spolu s ní i valorizuje. Podle nynějších zákonných pravidel by se při chystaném mimořádném červnovém přidání každých 500 korun zvedlo o 58 korun a do konce roku by to stálo 1,22 miliardy korun navíc. Podle návrhu vládní novely s omezenou valorizací by se každá pětisetkoruna za dítě navýšila o 12 korun a výdaje do konce roku by činily čtvrt miliardy navíc. V dalších letech by suma rostla.

Koalice jedná o případných úpravách výchovného. Jurečka ČTK řekl, že se diskutuje jen o tom, zda se má výchovné valorizovat. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je ale potřeba debata o parametrických změnách. "Například jestli to má být pro všechny bez ohledu na výši penze, nebo jestli se tam má dát nějaký limit. Zda máme zohlednit i dobu, kdy ten člověk šel do penze. To znamená, že ti, kteří jsou v penzi delší dobu, měli objektivně menší šanci zajistit si vyšší penze," řekl tento týden novinářům Stanjura.

Podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) představuje výchovné nesystémové opatření a jednu z největších nových výdajových položek státu bez zajištění příjmů. Rada ho doporučovala nezavádět. Odborníci radí zaměřit se spíš na rovné odměňování žen a mužů, zajištění dostatku školek a zkrácení dlouhé rodičovské.