Děti stále plakaly, že chtějí domů, vidět tátu, našeho psa, říká Ukrajinka v ČR

Před válkou pracovala Alina jako učitelka na soukromé základní škole ve městě Luck na severozápadě Ukrajiny. Loni 23. února si připravovala prezentaci, ve které měla ukázat, čeho za posledních pět let ve své práci dosáhla. O den později už ale její proslov nikoho nezajímal, uvedla v rozhovoru s ČTK. Nad ránem 24. února 2022 totiž začala ruská invaze na Ukrajinu a život celé její rodiny se změnil.

Firma, ve které pracuje její manžel, spolupracuje s jednou českou společností a jim bylo hned v prvních dnech nabídnuto, aby se přestěhovali do Česka. „Byli jsme první rodina, která souhlasila. Nevěděli jsme, co se bude dít. Rozhodli jsme se, že odjedu já s mými dětmi a moje sestra s jejími dětmi,“ říká čtyřiatřicetiletá Alina, která nyní s rodinou žije v Poděbradech. Ukrajinu opustili 28. února, v Česku byli 1. března. „Byla to těžká cesta a velmi dlouhá noc. Část jsme šly pěšky, což bylo s dětmi náročné,“ dodala. Tak se dostaly do Polska, odtud měly zorganizovaný převoz do Poděbrad.

Česká společnost, se kterou byl Alinin manžel v kontaktu, pro ně pronajala byt, po měsíci a půl ho ale museli opustit. Společně se sestrou z toho byly zoufalé, najít střechu nad hlavou totiž tehdy v Poděbradech nebylo vůbec jednoduché, protože byly zrovna Velikonoce, v Poděbradech bylo plno turistů a veškeré dostupné bydlení bylo plné. Nakonec se jim podařilo najít místo v sociálním bydlení poskytovaném pro ukrajinské uprchlíky. Nějakou dobu žila Alina v malém bytě společně se sestrou a jejími dětmi, nyní zůstala na ubytovně sama se svými dvěma syny.

„Začátky byly hrozné. Děti každý den plakaly, že chtějí jet domů, že chtějí vidět tátu, našeho psa, že chtějí spát ve svých postelích, že chtějí vidět babičky a dědečky. Rvalo mi to srdce, ale věděla jsem, že tady musíme zůstat, protože vrátit se na Ukrajinu by nebylo bezpečné,“ popisuje Alina.

Alinin manžel zůstal na Ukrajině, kde pracuje. Protože má zdravotní problémy, nemůže nastoupit do armády. Stará se rovněž o své a Alininy rodiče, kteří v zemi zůstali. „Snaží se vydělat nějaké peníze, aby pak mohl přispět na pomoc armádě,“ říká mladá Ukrajinka.

Za uplynulý rok byla Alina zpátky ve svém rodném městě dvakrát. Jedou v září na pět dní a podruhé v listopadu. „Bylo to pro nás důležité. Vzala jsem děti, potřebovaly vidět tátu, prarodiče, našeho psa. Nebylo to ale vůbec snadné. Raketové útoky byly tehdy velmi časté, do toho nefungovala elektřina. Když jsme autobusem odjížděli zpátky, byla absolutní tma. Celá země byla ve tmě. Po této cestě ale byly děti už mnohem klidnější a začaly víc rozumět tomu, proč není jednoduché se vrátit,“ vypráví Alina.

Práci se jí podařilo najít už loni v březnu. Na internetovém fóru si tehdy přečetla, že v Poděbradech hledají učitele z Ukrajiny pro ukrajinské děti. V ukrajinské školce pracuje dodnes. Její mladší syn, kterému je pět let, nejdříve chodil do práce s ní, od loňského září ale začal navštěvovat místní českou mateřskou školu. „Bylo mi smutno z toho, když mi vyprávěl, jak pro něj bylo nejlepší, když si hrál sám, protože mu nikdo nerozuměl,“ popisuje. Teď už je to ale mnohem lepší, dodává s tím, že je opravdu velmi vděčná českým učitelům i škole za to, co pro děti dělají. Starší, dvanáctiletý syn, navštěvuje rovněž místní českou školu.

Co pro ni bylo za uplynulý rok nejtěžší? „Asi to, že jsem byla zvyklá, že já a můj muž děláme všechno dohromady, že jde o naše společná rozhodnutí a teď jsem tady na všechno byla jen já sama. A nevěděla jsem, co nás čeká. Jestli znovu uvidím mého manžela, moje rodiče. Nevěděla jsem nic. Navíc jsem neuměla česky,“ odpovídá Alina. Základy češtiny už nyní má a výhodou pro ní rovněž bylo, že mluví anglicky. Hlavně při komunikaci s mladší generací. „Starší generace anglicky moc neumí a mluví rusky. Rusky ale zase nemluvím já,“ dodává.

Češi jim pomáhali už od příjezdu do Poděbrad, nosili jim jídlo i oblečení. „Poznala jsem Češku Janu, která nám dala kolo i vánoční stromeček. A nejlepší bylo, když jsme mohli strávit Vánoce s její rodinou. Jsem jí za to velmi vděčná,“ říká Alina.

S manželem mluví každý den a situace v jejím rodném městě se poslední dobou nijak nezměnila. „Stále hrozí raketové útoky. Každý den jsou můj muž i rodiče připraveni, že může dojít k útoku jak z Ruska, tak i z Běloruska, které se nachází nedaleko Lucku,“ popisuje Ukrajinka. „Mám v telefonu aplikaci, kde vidím, když je nějaký poplach v Lucku a v jeho okolí a dnes mi to oznamovalo už dvakrát, že jsou nad městem rakety,“ dodává.

Zprávy z Ukrajiny sleduje neustále. Snaží se je ale nečíst předtím, než jde za dětmi do školky. „Nechci, aby mě děti viděly smutnou, snažím se, aby byly šťastné,“ říká Alina. Pokud jde o návrat na Ukrajinu, zůstává stále optimistkou. Věří ve vítězství ukrajinské armády a doufá, že se bude moci brzy vrátit. „Mám Českou republiku ráda, Češi jsou fajn, ale chci domů a příště jet do Česka už jen jako turista,“ uzavírá.

Související

Marco Rubio

„Nevíme, jestli to Rusko myslí vážně.“ Rubio sklidil za projev na MSC potlesk ve stoje

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci s projevem, který se nesl v duchu historické paralely i ostré kritiky poválečného směřování Západu. Rubio připomněl počátky konference v roce 1963, kdy Evropu dělila železná opona a osud západní civilizace visel na vlásku. Podle něj nás tehdy sjednotil společný cíl, za který stálo za to bojovat, ovšem vítězství v této zkoušce nás dovedlo k nebezpečnému sebeklamu.
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ukrajina mrzne. Proč jsou ruské údery na energetickou síť tak efektivní? V Česku by měly stejný účinek

Mnoho Ukrajinců se během letošní zimy, která je zatím nejmrazivější od začátku války, ocitlo bez vytápění v důsledku neustálých ruských útoků na energetickou infrastrukturu. Ukrajina je vůči těmto úderům obzvláště zranitelná kvůli dědictví ze sovětské éry v podobě komunálního centrálního vytápění. Tento systém využívají celá sídliště a obytné bloky, což Moskvě umožňuje jediným zásahem odstavit od tepla rozsáhlé oblasti.

Více souvisejících

válka na Ukrajině uprchlíci děti

Aktuálně se děje

před 13 minutami

Alexej Navalnyj

Mimořádná zpráva Británie: Navalnyj byl otráven smrtícím neurotoxinem jihoamerických pralesniček

Britské ministerstvo zahraničí oficiálně oznámilo, že ruský opoziční lídr a protikorupční aktivista Alexej Navalnyj byl otráven smrtícím toxinem. Podle Londýna je za jeho smrt „s vysokou pravděpodobností“ zodpovědné Rusko, které k útoku využilo látku epibatidin. Tento silný neurotoxin se v přírodě vyskytuje v kůži jihoamerických pralesniček, konkrétně u druhů z Ekvádoru, a způsobuje paralýzu, zástavu dechu a bolestivou smrt.

před 32 minutami

Keir Starmer

Po uzavření mírové dohody na Ukrajině nebezpečí pro Evropu vzroste, varoval na MSC Starmer

Britský premiér Keir Starmer na Mnichovské bezpečnostní konferenci varoval, že dlouholetá stabilita míru v Evropě začíná povážlivě křehnout. Podle něj byl pro většinu Britů válečný konflikt po generace něčím vzdáleným, co se jich sice hluboce dotýkalo, ale odehrávalo se mimo jejich bezprostřední dosah. Nyní však lídři musí čelit varovným signálům z Ruska a připravit se na budoucnost, ve které mír již nebude samozřejmostí.

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj na MSC

Zelenskyj na MSC: Obětování Československa Evropu nezachránilo. Je iluzorní věřit, že rozdělení Ukrajiny přinese mír

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na konferenci v Mnichově s projevem, v němž poděkoval všem spojencům, kteří při Ukrajině stojí nejen emocemi a slovy, ale především konkrétními činy. Zvláštní pozornost věnoval mechanismu PURL, tedy seznamu prioritních požadavků, skrze který Spojené státy dodávají zbraně nezbytné pro boj proti ruské agresi. Zdůraznil, že jednou z nejtěžších věcí pro lídra je slyšet, že jednotkám protivzdušné obrany došlo střelivo a nemohou odrážet útoky, které často přicházejí v poslední sekundě.

před 2 hodinami

Slovenský hokejový tým

Finové si zlepšili chuť, Slováci zdolali domácí Italy. Kanada postupuje přímo do čtvrtfinále

V pátek pokračoval svým dalším hracím dnem ostře sledovaný hokejový turnaj pod milánskými pěti kruhy. V rámci B došlo k severskému derby mezi Finskem a Švédskem a byla to země tisíce jezer, která si spravila chuť poté, co nezvládl vstup do turnaje, když podlehla nečekaně Slovákům. V souboji se svým největším rivalem totiž zvítšzili 4:1. Slováci si připsali druhou výhru na turnaji, když tedy po Finsku porazili 3:2 i domácí Itálii, i když jim to dalo poněkud více zabrat. I favorizovaná Kanada má za sebou dvě výhry ve skupinové fázi, když si po Česku poradila se suverénností sobě vlastní i se Švýcarskem 5:1. Zámořští hokejisté se tak můžou těšit z přímého postupu do čtvrtfinále.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Marco Rubio

„Nevíme, jestli to Rusko myslí vážně.“ Rubio sklidil za projev na MSC potlesk ve stoje

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci s projevem, který se nesl v duchu historické paralely i ostré kritiky poválečného směřování Západu. Rubio připomněl počátky konference v roce 1963, kdy Evropu dělila železná opona a osud západní civilizace visel na vlásku. Podle něj nás tehdy sjednotil společný cíl, za který stálo za to bojovat, ovšem vítězství v této zkoušce nás dovedlo k nebezpečnému sebeklamu.

před 4 hodinami

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci

Macron na MSC: Nastal čas, aby Evropa uvažovala o vlastních jaderných zbraních

Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci s vizí zásadní proměny evropské bezpečnosti. Podle jeho slov musí Evropa v reakci na agresivní politiku Ruska navrhnout vlastní bezpečnostní architekturu, která bude nezávislá na vnějších mocnostech. Macron zdůraznil, že stávající rámec, vytvořený v dobách studené války, již neodpovídá současné realitě a potřebám kontinentu.

před 5 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ukrajina mrzne. Proč jsou ruské údery na energetickou síť tak efektivní? V Česku by měly stejný účinek

Mnoho Ukrajinců se během letošní zimy, která je zatím nejmrazivější od začátku války, ocitlo bez vytápění v důsledku neustálých ruských útoků na energetickou infrastrukturu. Ukrajina je vůči těmto úderům obzvláště zranitelná kvůli dědictví ze sovětské éry v podobě komunálního centrálního vytápění. Tento systém využívají celá sídliště a obytné bloky, což Moskvě umožňuje jediným zásahem odstavit od tepla rozsáhlé oblasti.

před 6 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Cvičení jednotek NATO se zúčastnili i Ukrajinci. Výsledky byly otřesné, dva prapory rozmetali za jediný den

Vojenské cvičení Hedgehog 2025, které proběhlo v Estonsku na jaře roku 2025, přineslo nečekané výsledky a odhalilo zranitelnost moderních armád NATO. Do manévrů se zapojilo přes 16 000 vojáků z 12 členských států Aliance, včetně britské brigády a estonské divize. Vedle nich se cvičení zúčastnili také ukrajinští experti na drony, z nichž někteří dorazili přímo z frontové linie, uvedl list The Wall Street Journal.

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Čeští hokejisté ostudu nedopustili. S Francií otočili skóre z 2:3 na 6:3

Po úvodní prohře 0:5 s Kanadou, s níž se výhra vzhledem ke kvalitě kanadského kádru ani nečekala, čeští fanoušci věřili, že se během olympijského hokejového turnaje v Miláně dočkají hned další den první české výhry. Aby také ne, když – při vší úctě k soupeři – v pátek proti Čechům nastoupili Francouzi. Začátek probíhal podle českých představ, když nad outsiderem svěřenci kouče Radima Rulíka vedli 2:0, jenže úvod druhé třetiny byl z kategorie hororových. Během čtyř minut dokázali Francouzi skóre otočit na 3:2 ve svůj prospěch. Vypadalo to tak hned v úvodu turnaje po prohře s Kanadou na nečekaný marasmus pro české fanoušky, kteří v tu chvíli měli hlavy v dlaních, možná ale české hráče nabudil svým zlatým závodem rychlobruslař Metoděj Jílek a ještě ve druhé třetině začali cestu za svým obratem, který se nakonec uzavřel na skóre 6:3.

včera

včera

včera

Metoděj Jílek

Muž z jiné planety. Rychlobruslař Jílek získal zlato na deseti kilometrech

Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.

včera

Petr Pavel na předchozím shromáždění Společně za Ukrajinu.

Společně za Ukrajinu. Na shromáždění vystoupí prezident i osobnosti veřejného života

Prezident Petr Pavel, bývalý hokejový brankář Dominik Hašek, filmařka Agnieszka Holland, to jsou někteří ze zástupců českých a evropských veřejných osobností, které vystoupí 21. února od 15 hodin na pražském Staroměstském náměstí na shromáždění Společně za Ukrajinu. Na podporu země ve válce a spravedlivého míru vystoupí také matky Čechů, kteří padli v boji za svobodu Ukrajiny, zástupci a zástupkyně ukrajinské občanské společnosti i dětský pěvecký sbor. V minulých letech se ho zúčastnily desítky tisíc lidí a patřilo mezi největší na světě.

včera

Ilustrační fotografie.

Janatová se ani ve volné technice neztratila. Medaile se rozdávaly ve snowboardových disciplínách

I šestý soutěžní den 25. her zimní olympiády v Miláně a Cortině d´Ampezzo přinesl řadu bojů o medaile i další várku olympijských příběhů. Ke svému dalšímu olympijskému závodu se postavili třeba běžkyně na lyžích, které po skiatlonu a sprintu absolvovaly desetikilometrový běh volnou technikou. Nechybělo mnoho, a i v tomto závodě, stejně jako ve skiatlonu, mohla nejlepší česká běžkyně na lyžích v současnosti Kateřina Janatová opět skončit v TOP 10. Tentokrát její výkon stačil „jen“ na 12. místo. Ze zlata se podruhé na těchto hrách radovala Švédka Frida Karlssonová. Vítěze poznali snowboardisté v mužském snowboardcrossu a na U-rampě mezi ženami. A medailisté se dekorovali i po závodě smíšených štafet sáňkařů.

včera

včera

Kallasová vyvrátila tvrzení USA. OSN podporuje Radu míru jinak, než Trumpovi lidé tvrdí

Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová vystoupila na hlavní scéně Mnichovské bezpečnostní konference v diskusním panelu po boku saúdskoarabského ministra zahraničí, kolumbijského ministra obrany a amerického velvyslance při OSN Mikea Waltze. Kallasová se ve svém příspěvku shodla s diagnózou německého kancléře Merze, že dosavadní světový řád je u konce. Podle ní byl tento systém vybudován proto, aby předcházel válkám, což se, jak ukazuje současné dění ve světě, zjevně nedaří.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy