Děti stále plakaly, že chtějí domů, vidět tátu, našeho psa, říká Ukrajinka v ČR

Před válkou pracovala Alina jako učitelka na soukromé základní škole ve městě Luck na severozápadě Ukrajiny. Loni 23. února si připravovala prezentaci, ve které měla ukázat, čeho za posledních pět let ve své práci dosáhla. O den později už ale její proslov nikoho nezajímal, uvedla v rozhovoru s ČTK. Nad ránem 24. února 2022 totiž začala ruská invaze na Ukrajinu a život celé její rodiny se změnil.

Firma, ve které pracuje její manžel, spolupracuje s jednou českou společností a jim bylo hned v prvních dnech nabídnuto, aby se přestěhovali do Česka. „Byli jsme první rodina, která souhlasila. Nevěděli jsme, co se bude dít. Rozhodli jsme se, že odjedu já s mými dětmi a moje sestra s jejími dětmi,“ říká čtyřiatřicetiletá Alina, která nyní s rodinou žije v Poděbradech. Ukrajinu opustili 28. února, v Česku byli 1. března. „Byla to těžká cesta a velmi dlouhá noc. Část jsme šly pěšky, což bylo s dětmi náročné,“ dodala. Tak se dostaly do Polska, odtud měly zorganizovaný převoz do Poděbrad.

Česká společnost, se kterou byl Alinin manžel v kontaktu, pro ně pronajala byt, po měsíci a půl ho ale museli opustit. Společně se sestrou z toho byly zoufalé, najít střechu nad hlavou totiž tehdy v Poděbradech nebylo vůbec jednoduché, protože byly zrovna Velikonoce, v Poděbradech bylo plno turistů a veškeré dostupné bydlení bylo plné. Nakonec se jim podařilo najít místo v sociálním bydlení poskytovaném pro ukrajinské uprchlíky. Nějakou dobu žila Alina v malém bytě společně se sestrou a jejími dětmi, nyní zůstala na ubytovně sama se svými dvěma syny.

„Začátky byly hrozné. Děti každý den plakaly, že chtějí jet domů, že chtějí vidět tátu, našeho psa, že chtějí spát ve svých postelích, že chtějí vidět babičky a dědečky. Rvalo mi to srdce, ale věděla jsem, že tady musíme zůstat, protože vrátit se na Ukrajinu by nebylo bezpečné,“ popisuje Alina.

Alinin manžel zůstal na Ukrajině, kde pracuje. Protože má zdravotní problémy, nemůže nastoupit do armády. Stará se rovněž o své a Alininy rodiče, kteří v zemi zůstali. „Snaží se vydělat nějaké peníze, aby pak mohl přispět na pomoc armádě,“ říká mladá Ukrajinka.

Za uplynulý rok byla Alina zpátky ve svém rodném městě dvakrát. Jedou v září na pět dní a podruhé v listopadu. „Bylo to pro nás důležité. Vzala jsem děti, potřebovaly vidět tátu, prarodiče, našeho psa. Nebylo to ale vůbec snadné. Raketové útoky byly tehdy velmi časté, do toho nefungovala elektřina. Když jsme autobusem odjížděli zpátky, byla absolutní tma. Celá země byla ve tmě. Po této cestě ale byly děti už mnohem klidnější a začaly víc rozumět tomu, proč není jednoduché se vrátit,“ vypráví Alina.

Práci se jí podařilo najít už loni v březnu. Na internetovém fóru si tehdy přečetla, že v Poděbradech hledají učitele z Ukrajiny pro ukrajinské děti. V ukrajinské školce pracuje dodnes. Její mladší syn, kterému je pět let, nejdříve chodil do práce s ní, od loňského září ale začal navštěvovat místní českou mateřskou školu. „Bylo mi smutno z toho, když mi vyprávěl, jak pro něj bylo nejlepší, když si hrál sám, protože mu nikdo nerozuměl,“ popisuje. Teď už je to ale mnohem lepší, dodává s tím, že je opravdu velmi vděčná českým učitelům i škole za to, co pro děti dělají. Starší, dvanáctiletý syn, navštěvuje rovněž místní českou školu.

Co pro ni bylo za uplynulý rok nejtěžší? „Asi to, že jsem byla zvyklá, že já a můj muž děláme všechno dohromady, že jde o naše společná rozhodnutí a teď jsem tady na všechno byla jen já sama. A nevěděla jsem, co nás čeká. Jestli znovu uvidím mého manžela, moje rodiče. Nevěděla jsem nic. Navíc jsem neuměla česky,“ odpovídá Alina. Základy češtiny už nyní má a výhodou pro ní rovněž bylo, že mluví anglicky. Hlavně při komunikaci s mladší generací. „Starší generace anglicky moc neumí a mluví rusky. Rusky ale zase nemluvím já,“ dodává.

Češi jim pomáhali už od příjezdu do Poděbrad, nosili jim jídlo i oblečení. „Poznala jsem Češku Janu, která nám dala kolo i vánoční stromeček. A nejlepší bylo, když jsme mohli strávit Vánoce s její rodinou. Jsem jí za to velmi vděčná,“ říká Alina.

S manželem mluví každý den a situace v jejím rodném městě se poslední dobou nijak nezměnila. „Stále hrozí raketové útoky. Každý den jsou můj muž i rodiče připraveni, že může dojít k útoku jak z Ruska, tak i z Běloruska, které se nachází nedaleko Lucku,“ popisuje Ukrajinka. „Mám v telefonu aplikaci, kde vidím, když je nějaký poplach v Lucku a v jeho okolí a dnes mi to oznamovalo už dvakrát, že jsou nad městem rakety,“ dodává.

Zprávy z Ukrajiny sleduje neustále. Snaží se je ale nečíst předtím, než jde za dětmi do školky. „Nechci, aby mě děti viděly smutnou, snažím se, aby byly šťastné,“ říká Alina. Pokud jde o návrat na Ukrajinu, zůstává stále optimistkou. Věří ve vítězství ukrajinské armády a doufá, že se bude moci brzy vrátit. „Mám Českou republiku ráda, Češi jsou fajn, ale chci domů a příště jet do Česka už jen jako turista,“ uzavírá.

Související

Volodymyr Zelenskyj na návštěvě ve Vatikánu u papeže Františka (13. května 2023).

Zelenskyj dovezl papeži Františkovi netradiční dar

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek setkal s papežem Františkem na soukromé audienci ve Vatikánu, během níž mu předal symbolický dar – olejomalbu inspirovanou vražděním civilistů v Buči, kyjevském předměstí, kde v prvních týdnech ruské invaze došlo k masakru.  

Více souvisejících

válka na Ukrajině uprchlíci děti

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie

BND: Rusko bude do roku 2030 schopno zaútočit na NATO

Německo čelí vážným bezpečnostním hrozbám zvenčí, zejména ze strany Ruska, Číny a Íránu, zatímco uvnitř země je znepokojující vzestup islamismu a pravicového extremismu. Na každoročním slyšení před kontrolním výborem Spolkového sněmu to v pondělí uvedli šéfové tří německých tajných služeb.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Praha

Noční život v Praze se mění. Tahy po hospodách skončily

Praha se rozhodla zakročit proti takzvaným "pub crawls", organizovaným nočním toulkám po barech, které pořádají specializované agentury a které jsou spojeny s hlučnými skupinami opilých turistů. V pondělí tento zákaz schválila Rada hlavního města Prahy.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se nelíbí jaderné cvičení NATO

Každoroční cvičení Severoatlantické aliance (NATO) pod názvem Steadfast Noon, zaměřené na zacházení s jadernými zbraněmi, vyvolává napětí v době probíhající války na Ukrajině. Kreml varoval, že toto cvičení, které probíhá během "horké války" v rámci ukrajinského konfliktu, může přispět k další eskalaci. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

před 7 hodinami

Donald Tusk

Polskem hýbe otázka migrační politiky. Tusk chce zastavit právo na azyl

Polská vízová politika vůči občanům Ruska patří mezi nejpřísnější v Evropě, uvedlo polské ministerstvo vnitra na sociální síti X. Tím reagovalo na výroky Blažího Pobožyho, poradce prezidenta a bývalého náměstka ministra vnitra, který v rozhovoru pro Radio ZET zmínil, že více než 60 000 ruských občanů vstoupilo v první polovině letošního roku do Polska. Z toho 42 000 z nich překročilo hranici přímo z území Ruska.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Taliban, Afghánistán

Tálibán zavedl v Afghánistánu další bizarní pravidlo

Afghánské ministerstvo pro prevenci neřesti a šíření ctnosti oznámilo, že začne postupně uplatňovat zákon, který zakazuje médiím v zemi zveřejňovat záběry všech živých tvorů. Toto rozhodnutí je součástí širšího balíčku opatření přijatých vládnoucím Tálibánem, jehož cílem je přísné dodržování islámského práva šaría. Informovala o tom agentura AFP.

před 9 hodinami

Leonid Iljič Brežněv, byl sovětským politikem, nejvyšším představitelem Sovětského svazu v období let 1964–1982, mj. čtyřnásobným Hrdinou SSSR.

Pochmurnost ruských dějin. Zdroje nostalgie po brežněvismu 60 let po převratu v Kremlu

Před šedesáti lety, 14. října 1964, proběhl v Kremlu palácový převrat, který z čela Komunistické strany Sovětského svazu odstranil Nikitu Chruščova. Vůdcem jedné ze dvou tehdejších světových supervelmocí se stal sedmapadesátiletý Leonid Brežněv. Ačkoliv o jeho schopnostech mnozí pochybovali – což byl ostatně jeden z důvodů, proč byl vybrán jako Chruščovův nástupce –, ostřílený stranický byrokrat následně vládl dlouhých osmnáct let a zemi podstatně proměnil. Skutečnost, že i současní Rusové vnímají brežněvovskou éru velmi pozitivně, vypovídá mnohé o pochmurnosti moderních ruských dějin. 

před 10 hodinami

Konvoj OSN

Útoky na mise OSN otřásly světem. Izrael se kaje, vysvětluje a kritizuje

Evropská unie ostře odsoudila nedávné útoky izraelské armády na mírové jednotky OSN (UNIFIL) operující v jižním Libanonu, které vyústily ve zranění několika příslušníků mírových sil. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell ve svém prohlášení vyjádřil vážné znepokojení nad těmito incidenty a zdůraznil, že podobné útoky představují závažné porušení mezinárodního práva, přičemž vyzval k jejich okamžitému zastavení.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na návštěvě ve Vatikánu u papeže Františka (13. května 2023).

Zelenskyj dovezl papeži Františkovi netradiční dar

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek setkal s papežem Františkem na soukromé audienci ve Vatikánu, během níž mu předal symbolický dar – olejomalbu inspirovanou vražděním civilistů v Buči, kyjevském předměstí, kde v prvních týdnech ruské invaze došlo k masakru.  

před 12 hodinami

před 12 hodinami

António Guterres

Guterres nezvládá náplň své práce. Škodí i tak disfunkční Radě bezpečnosti

Generální tajemník OSN Antonio Guterres nezvládá základní náplň své práce. Místo toho, aby zachoval nestrannost a obhajoval mezinárodní právo se staví na stranu teroristů a teroristických režimů. Zdá se, že je potřeba nejen reformovat Radu bezpečnosti, ale také post, který zastává někdejší portugalský premiér a předseda Socialistické internacionály.

před 12 hodinami

Prezidentská debata CNN: bývalý prezident Donald Trump

Kamala sice vede průzkumy mezi voliči, v jednom netradičním ale zvítězil Trump

V klíčových amerických státech si voliči myslí, že republikánský kandidát Donald Trump lépe zvládne řešení války na Ukrajině a ozbrojených konfliktů na Blízkém východě než jeho demokratická soupeřka Kamala Harrisová. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který si objednal list Wall Street Journal (WSJ).

před 13 hodinami

Ve Varšavě proběhlo setkání Volodymyra Zelenského s Donaldem Tuskem (8. července 2024).

Spojenectví Ruska a KLDR se prohlubuje

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli varoval před rostoucím spojenectvím mezi Ruskem a režimy, jako je komunistická Severní Korea. Upozornil, že nejde jen o transfer zbraní, ale v případě Severní Koreje dokonce o možnost zapojení jejích vojáků do ruských okupačních sil. Tato prohlášení pronesl ve svém video-vystoupení na síti Facebook.

před 13 hodinami

Zemřela Věra Plívová-Šimková, režisérka notoricky známých filmů pro děti

Českou filmovou scénu zasáhla smutná zpráva na začátku nového týdne. Ve věku rovných 90 let zemřela Věra Plívová-Šimková, filmová režisérka, známá zejména svými filmy o dětech a pro děti. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy