Vláda zrušila Rusku možnost využívat pozemky. Schválila usnesení o eDokladech i koncepci pro boj se suchem

Vláda na návrh ministra zahraničních věcí zrušila devět usnesení komunistických vlád ze 70. a 80. let, kterými tehdejší ČSSR umožnila Sovětskému svazu bezplatně užívat některé pozemky a další objekty. I na základě těchto usnesení dnes Ruská federace v Česku vlastní 42 budov, které označila za budovy mise podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích.

„Rusko ale dlouhodobě tyto pozemky nevyužívá pro diplomatické účely, což bylo i tehdy jednou z podmínek těchto usnesení. A jenom připomínám, že tehdejší vláda je dělala v okupované zemi právě ze strany Sovětského svazu. Rusko nereagovalo na opakovaná upozornění ze strany Ministerstva zahraničních věcí, že je potřeba situaci řešit. Proto jsme se rozhodli přistoupit ke zrušení těchto usnesení a k narovnání těchto vztahů. Po desítkách let se tak dostáváme do normální situace. Jinými slovy to znamená, že nyní budeme za tyto pozemky po Rusku požadovat nájemné, které je pro podobný typ pozemku v daném místě obvyklé,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Podle zjištění ministerstva se jedná o bezmála tři desítky neoprávněně využívaných nemovitostí. Česká republika také Ruskou federaci vyzve, aby uhradila bezdůvodné obohacení za předchozí téměř tři roky, kdy tyto nemovitosti k nestátním účelům užívala.

Kabinet také odsouhlasil realizaci projektu s pracovním názvem eDoklady. Digitální a informační agentura na základě dnešního rozhodnutí vlády ve spolupráci s místopředsedou vlády pro digitalizaci a ministrem pro místní rozvoj do 31. prosince 2023 zajistí technické řešení, které umožní nahradit současné plastové průkazy totožnosti a další dokumenty elektronickými doklady, které budou moci být ve střednědobém horizontu propojeny s celoevropským systémem eWallet podle nařízení Evropské unie. Zároveň s technickým řešením bude připravována i příslušná legislativní změna, která umožní elektronickou verzi dokladů lidem při prokazování totožnosti a styku s úřady a službami používat. 

Vláda schválila rovněž koncepci ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023 až 2027. Nová koncepce obsahuje aktualizovaná opatření, která mají v probíhající změně klimatu pomoci zajistit České republice vodní zdroje s pitnou vodu pro obyvatele, zadržet a posílit vodu v krajině pro přírodu i zemědělskou produkci a zabezpečit energetické zdroje. Koncepce má tři strategické cíle: zvýšit informovanost o riziku sucha, zabezpečit udržení rovnováhy mezi dostupnými vodními zdroji a potřebou vody napříč sektory i v měnících se klimatických a socioekonomických podmínkách a zmírňovat dopady sucha na akvatické i terestrické ekosystémy. Plnění úkolů obsažených v koncepci si vyžádá každoročně zhruba 15,9 miliardy korun za Ministerstvo zemědělství (podíl národních zdrojů činí přibližně 40 procent) a přibližně 9 miliard korun za Ministerstvo životního prostředí. 

Schválen byl i návrh novely zákona o přeměnách obchodních společností a družstev. Navržené změny jednak aplikují do českého právního řádu novou evropskou směrnici, která upravuje přeshraniční přemístění sídla, přeshraniční fúze a přeshraniční rozdělení, a reagují na poznatky z praxe. Novela také mění pravidla pro akciové společnosti, jejichž akcie jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu, v případech, kdy má dojít k jejich rozdělení odštěpením se zánikem účasti všech menšinových akcionářů a rozdělení s nerovnoměrným výměnným poměrem. Novela navrhuje snížit potřebnou kvalifikovanou většinu k přijetí těchto změn ze současných 90 procent hlasů všech akcionářů na 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, a to za současného navýšení usnášeníschopnosti, která má přesahovat dvě třetiny základního kapitálu. Tato úroveň je běžná v prakticky všech členských státech EU.