Důchodová reforma: Návrh by vedl k propadu systému penzí o procento HDP ročně

Navržená důchodová reforma, kterou představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD), by mohla znamenat propad důchodového systému o víc než procento hrubého domácího produktu (HDP) ročně. V nynější hodnotě to odpovídá deficitu přes 60 miliard Kč.

Výdaje zvedají chystaná minimální penze, bonus za dítě a dřívější důchod pro náročné profese. Plánované příjmy ze zvýšených odvodů firem a živnostníků pokryjí jen část nových nákladů. Vyplývá to z podkladů ke třem navrženým novelám, které mají systém penzí upravit. Návrhy zákonů zveřejnila na webu vláda.

Procento HDP se rovnalo v roce 2019 podle údajů statistického úřadu zhruba 57,5 miliardy korun. Česko na penze vydává kolem osmi procent HDP. Podle předloňské zprávy o stavu důchodového systému podíl poroste. Kolem roku 2060 by mohl přesahovat 13 procent HDP. Zpráva uvádí, že ČR má nyní v EU důchodové výdaje spíš nižší, budou se ale zvedat rychleji než v jiných zemích a kolem roku 2070 by mohly být druhé nejvyšší. Kondici systému penzí nyní navíc oslabila covidová epidemie. Jeho bilance se podle podkladů k novele o změně důchodu zhorší zhruba o procento HDP.

Maláčová představila návrh své reformy v prosinci. Tento týden oznámila, že bude usilovat o to, aby se do podzimních voleb předložené novely schválily. Někteří ekonomové a opoziční politici navrhované změny penzí kritizují. Podle nich udržitelnost a stabilitu penzijní soustavy ještě zhoršují a zajištění příjmů neřeší.

Návrh reformy počítá s bonusem 500 korun za vychované dítě, nejvýš ale s částkou 1500 korun. Pracovníci s náročnou profesí by mohli chodit do penze dřív, a to o rok za každých deset let práce v rizikovém prostředí. Týkalo by se to asi desetiny zaměstnanců v Česku, tedy víc než 400.000. Třetí norma přerozděluje solidární a zásluhovou část starobního důchodu. Solidární část, která je pro všechny stejná, by místo deseti procent průměrné mzdy činila 28 procent. Zvedla by se tak z letošních 3550 na 10.000 korun. Zbytek by připadl na zásluhový díl. Výše penze by měla zůstat zhruba stejná.

Dodatečné výdaje na dřívější penze by podle podkladů k novele měly být kolem 0,3 procenta HDP ročně. Ministerstvo zmiňuje částku 15 miliard korun v nynější hodnotě. Také na bonus za výchovu by bylo potřeba 0,3 procenta HDP ročně. V prvním roce by to mělo být podle resortu práce asi 17,6 až 18,6 miliardy korun. Úprava složení důchodu se zavedením minimální solidární penze by si měla ročně v prvních letech vyžádat asi 0,1 procenta HDP, postupně pak procento HDP.

Ze zpráv k novelám tak vyplývá, že by po reformě bylo postupně ročně potřeba dodatečně asi 1,6 procenta HDP. V nynější hodnotě je to kolem 90 miliard korun. Odpovídá to asi 18 procentům současných ročních výdajů na starobní, invalidní a pozůstalostní penze.

Ministerstvo v novele se zavedením minimální penze počítá se zvýšením odvodů živnostníků. Přiblížit by se měly odvodům zaměstnanců. Osoby samostatně výdělečně činné by měly nově platit pojistné ze 75 procent zisku místo z 50 procent. Podle autorů novely by to mohlo znamenat příjmy navíc "potenciálně až na úrovni do 0,3 procenta HDP", podíl by časem slábl. Ministerstvo práce uvádí, že kolem roku 2060 by roční saldo příjmů a výdajů na penzi jen po úpravě solidární a zásluhové části a zvýšení odvodů OSVČ mohlo činit asi šest procent HDP. To odpovídá nyní téměř 350 miliardám korun.

Zhruba devět miliard by mohly zajistit příjmy ze zvýšeného pojistného, které by za zaměstnance v náročných profesích odváděli zaměstnavatelé. Resort práce v podkladech uvádí, že výdaje na dřívější penze rychle porostou a po čtvrt století převýší dodatečné příjmy z vyšších odvodů o zhruba 60 až 70 procent. Po reformě tak nové příjmy nepokryjí nové výdaje, roční rozdíl by podle údajů ze zpráv k novelám činil víc než procento HDP.

Ministryně i šéfka důchodové komise Danuše Nerudová zdůrazňují, že penze mají být důstojné. Poukazují na to, že důchody v Česku jsou nízké a řadě lidí ve stáří hrozí chudoba. Týká se to hlavně žen. Po navržené reformě by se riziko chudoby snížilo. Podle Nerudové by se solidární část důchodu měla platit z daní a daňovou reformu by bylo nutné provést do pěti let. Na těchto návrzích daňových změn se pracovat nezačalo.

Související

Důchody, ilustrační fotografie. Komentář

Důchody se v letech 2023 a 2024 po letech nicnedělání mění. Co na to Češi?

Je zajímavé, že se v online prostředí českého jazyka za loňský rok, alespoň podle toho, co eviduje Google Trends, mezi nejčastějšími otázkami neobjevila žádná, která by řešila výši nebo změnu důchodů. Tak si tak říkám, že je asi většina lidí na stáří řádně připravena. Dokládá to třeba to, že už se i více lidí v internetovém vyhledavači doptávalo na to, co to je Only Fans. Inu, zřejmě nahota nejrůznějších celebrit láká více než nějaké změny v důchodech. Ale vážně, určitě mi dáte za pravdu, že v roce 2023 byly důchody hned po inflaci, energiích či válkách mezi nejfrekventovanějšími výrazy a náměty, o kterých se mluví. 

Více souvisejících

důchodová reforma důchody Jana Maláčová (ČSSD) HDP ČR Ekonomika

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 38 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Volby prezidenta RF 2024

Golos: Volby v Rusku byly největší podvod v dějinách země

Ruské nezávislé hnutí Golos (v překladu Hlas), které monitoruje dodržování práv voličů a volebních pravidel, označilo prezidentské volby v Rusku za "nejpodvodnější a nejzkorumpovanější v historii země." Jejich vítězem byl vyhlášen úřadující šéf Kremlu Vladimir Putin, který získal téměř 90 procent odevzdaných hlasů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Danko odstoupil ze slovenské prezidentské volby. Podpořil jednoho z kandidátů

Předseda Slovenské národní strany Andrej Danko se v pondělí oficiálně vzdal kandidatury na prezidenta. Vysvětlil to vývojem preferencí a snahou netříštit národně-konzervativní síly. Ve volbách podpořil exministra spravedlnosti Štefana Harabina.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy