Návrat k normálu kvůli kůrovci může trvat i pět let, tvrdí Toman

Návrat k normálnímu stavu kvůli přemnoženému kůrovci v českých lesích nebude možný dalších tři až pět let. Lýkožrouti loni napadli 25 až 30 milionů metrů krychlových dříví, podobně jako předloni, zpracovatelé ho zvládli vytěžit mezi 22 až 25 miliony metrů krychlových. ČTK to v rozhovoru řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Ministerstvo podle něj bude letos chtít najít pro vlastníky lesa sedm miliard na kompenzaci snížených cen dříví. Loni vyplatil na této dotaci zhruba stejně, na všech podporách vyplatil rekordních deset miliard korun.

ČR měla podle Tomana loni štěstí s počasím, díky chladnějšímu roku s vyšším úhrnem srážek se vyvinuly dvě generace lýkožroutů, předloni byly lokálně i tři. V roce 2019 se vysadilo rekordních 111,6 milionu listnatých stromů, smrku bylo zasazeno 36,1 milionu. Loňský trend byl podle Tomana obdobný.

Loni se kromě peněz na vyrovnání propadů cen dříví vyplácely také podpory z evropského rozvojového programu. Zatímco předloni šlo o 459 milionů Kč, loni už skoro o 700 milionů Kč. Letošní rok je ale v tomto podle ministra nejistý, v programu už peníze na jeho pokračování nejsou. Nyní přichází dvouleté přechodné období do nástupu nové evropské zemědělské politiky.

Stát se letos podle ministra bude snažit hledat cesty, jak spolupracovat s loni založeným lesnicko-dřevařským fondem, netouží ale dosadit své lidi do vedení fondu. Fond by měl zlepšovat konkurenceschopnost oboru, ministerstvo by mu mohlo nabídnout například know-how nebo například prostory na pořádání diskusí.

Státní podnik Lesy ČR měl loni podle předběžných odhadů zisk na úrovni 70 milionů korun. Dostat výsledek do plusu mu pomohly státní příspěvky. Na hospodaření a kompenzaci snížení cen dřeva z důvodu kalamity by měl stát firmě poslat 2,25 miliardy korun. Původně podnik v koncepci hospodaření počítal s tím, že kvůli kůrovcové kalamitě loni utrpí ztrátu až 1,9 miliardy korun. Podle ministra podniku také pomáhají úsporná opatření, například zrušení stavby nové budovy firmy. Do konce března by také mělo být propuštěno 42 administrativních pracovníků.

Předloňská těžba v ČR podle údajů Českého statistického úřadu dosáhla 32,6 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry, což byl rekord. Z toho 95 procent činila nahodilá těžba. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) o přemnoženém kůrovci hovořil jako o největší kalamitě od dob Marie Terezie.

Související

lesy Komentář

Problém, který jde za každým z nás. Leností ničíme ekosystémy, přitom stačí vyměnit oblečení za jídlo

Kvalitní jídlo by mělo být základním právem, ne nedostupným luxusem. Místo toho utrácíme za zbytečnosti, zlozvyky a statusové symboly, zatímco strava končí na chvostu priorit. Levné potraviny z velkochovů a průmyslové výroby snižují nejen kvalitu našeho života, ale také systematicky devastují přírodu. Ekosystémy trpí kvůli naší pohodlnosti, závislosti na levném a ochotě ignorovat důsledky. Pokud nezměníme spotřebitelské chování, nezachrání nás ani to, že plastové lahve házíme do žlutého kontejneru.
Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Devastace Země v přímém přenosu. Loňský rok přinesl tragický rekord

Úbytek světových lesů dosáhl v loňském roce nejvyšší úrovně od začátku měření, a to především kvůli bezprecedentnímu nárůstu požárů, které byly výrazně zesíleny globálním oteplováním. Podle nové analýzy University of Maryland zveřejněné prostřednictvím platformy Global Forest Watch zmizela z povrchu Země plocha lesů o velikosti Itálie.

Více souvisejících

lesy kůrovec Miroslav Toman

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 53 minutami

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Český tenis se ve Wimbledonu opět neztratil. Siniaková triumfovala v mixu

Ani letošní ročník slavného tenisového grandslamu ve Wimbledonu nebude bez českého vítěze, i když se nejedná o vítězství v singlu. Na Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024) a jejich singlové triumfy letos navázala Kateřina Siniaková svým premiérovým grandslamovým triumfem v mixu po boku Nizozemce Sema Verbeeka. Premiérovým i přesto, že Siniaková si připsala svůj již 11. triumf v All England Clubu. Všechny předešlé totiž získala v ženské čtyřhře, v ní tentokrát na londýnské trávě neuspěje.

včera

včera

Donald Trump

Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna

Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika. 

včera

včera

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

včera

včera

Ženy do armády, zavelelo Dánsko. Brannou povinnost určuje losování

Podle nových pravidel schválených dánským parlamentem se ženy zapojí do losovacího systému spolu s osmnáctiletými muži a mohou tak být povolány k povinné vojenské službě. Ta bude trvat jedenáct měsíců. Do této chvíle se do výcviku mohly ženy přihlásit pouze jako dobrovolnice. 

Zdroj: Tereza Marešová

Další zprávy