Fiala se ohradil proti kritice Pavla, Vysvětluje zvýšení daní z nemovitostí

Podle Fialy o redukci poboček České pošty musela kvůli špatnému stavu jejího hospodaření rozhodnout vláda. "Nerozhodovala o těch konkrétních (pobočkách), to byl odborný názor managementu České pošty. Ve chvíli, kdy se mluvilo o konkrétních pobočkách, tak byli dotazováni starostové, a my jsme je k tomu i vyzvali," uvedl Fiala.

Mnozí starostové své připomínky k plánu zrušit poštovní pobočky podle Fialy vznesli. "Odpovědnost vlády je rozhodnout o tom, že zrušíme 300 poboček. To prostě je úkol vlády a tam by tomu žádná předcházející debata nepomohla," řekl Fiala, podle kterého byla posléze zahájena debata se starosty a na základě jejich argumentů byly na seznamu poboček určených ke zrušení provedeny některé změny.

Fiala řekl, že se zástupci měst a obcí se naposledy sešel v závěru loňského roku. S nově zvoleným vedením SMO se chce co nejdříve sejít. "Budeme hledat formy pravidelné komunikace," uvedl Fiala. Předseda SMO František Lukl premiérovu vstřícnost ocenil. Starostové se podle něj chtějí na nutné konsolidaci veřejných financí podílet jako partneři.

Na dvoudenním sněmu SMO v Olomouci delegáti diskutovali o financování samospráv i o vládním úsporném balíčku. Svaz odmítl návrh vládní koalice na zvýšení daně z nemovitosti bez ohledu na místní podmínky a sdílení jejího výnosu se státem, pokládá to za krok špatným směrem.

SMO je nevládní organizací sdružující přes 2800 měst a obcí, v nichž žije 8,5 milionu obyvatel České republiky.

Fiala: Návrh zákona o přeměnách společností je obecný, netýká se konkrétní firmy

Návrh zákona o přeměnách obchodních společností je podle premiéra Petra Fialy (ODS) obecnou úpravou. Není zacílen na konkrétní firmu, vztahuje se na všechny obchodní společnosti, řekl dnes ČTK Fiala na sněmu Svazu měst a obcí ČR v Olomouci. Zároveň ale podotkl, že vláda se netají snahou posílit kontrolu nad energetickou infrastrukturou. Fiala tak komentoval situaci, kdy akcie společnosti ČEZ se po zprávách o návrhu zákona o přeměnách obchodních společností, který ve středu schválila vláda, na burze výrazně propadly. Pokles akcií ČEZ je podle analytiků reakcí právě na tento vládní návrh zákona.

"Vládní návrh zákona vlastně nemá konkrétní směřování. Je to obecná úprava, která se týká všech společností daného typu. A je to obecná úprava, která vlastně srovnává tu situaci u nás se situací ve zbytku Evropy," uvedl dnes Fiala. Podle vládního návrhu by místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. Pro její usnášeníschopnost by navíc stačilo jen zastoupení dvou třetin základního kapitálu. Podle Fialy to jsou hranice běžně používané v Evropě. "To, co bylo u nás dosud, je v Evropě naprosto neobvyklé a vlastně ojedinělé. Čili je to obecný předpis, který se obecně vztahuje na všechny a ne pouze na jednu společnost," dodal.

Vláda má podle premiéra ambici posílit kontrolu státu nad energetickou infrastrukturou, což se ukázalo být důležité v době nedávné energetické krize. "Převzali jsme vládu ve chvíli, kdy byl stát energeticky nezabezpečen," řekl Fiala, podle kterého se jeho vládě po výpadku dodávek z Ruska postupně podařilo zajistit náhradní dodávky plynu a ropy. Dodal, že stát musí zajistit dostatek energie za přijatelné ceny. Zmínil například dostavbu JE Dukovany.

Akcie energetické společnosti ČEZ na pražské burze dnes dopoledne pokračovaly v prudkém poklesu. Krátce po 11:00 ztrácely víc než pět procent a jejich cena se po dvou měsících dostala pod 1000 korun. Dolů tak táhnou celou burzu, index PX byl necelou hodinu před polednem proti čtvrtečnímu závěru níže o 0,73 procenta na 1306,65 bodu. Před 14:00 se propad akcií ČEZ zmírnil, když oslabovaly o zhruba tři procenta a pohybovaly se kolem 1011 Kč.

Stát nyní drží zhruba 70 procent akcií ČEZ. O rozdělení firmy v minulosti mluvil Fiala jako o jedné z možností restrukturalizace podniku cílené k tomu, aby stát získal kontrolu nad energetickou infrastrukturou.

Fiala: Zvýšení daně z nemovitosti a její dělba se státem nesníží příjmy obcí

Chystané zvýšení daně z nemovitosti a sdílení části jejího výnosu se státem, které je součástí konsolidačního balíčku vlády, podle premiéra Petra Fialy (ODS) nesníží příjmy měst a obcí z této daně. "Budou (příjmy obcí z daně nemovitosti) stejné jako dosud," řekl dnes Fiala na sněmu Svazu měst a obcí ČR v Olomouci. Stát podle něj dosud tuto daň spravoval a měl s tím pouze náklady. Výši daně z nemovitosti nyní podle svých potřeb určují samosprávy pomocí koeficientu. SMO se záměrem vlády nesouhlasí. Podle svazu by na tuto změnu doplatily obce.

Obce mohou zvýšit daň z nemovitosti pomocí místního koeficientu v rozmezí 1,1 až pět, kterým se násobí základní sazba stanovená podle počtu obyvatel. Sazba daně z nemovitosti se podle návrhu ministerstva financí má od příštího roku zvýšit dvojnásobně. Dodatečný výnos nad rámec dosavadní daně půjde po jejím zvýšení od příštího roku i do státního rozpočtu. Zvýšení příští rok vynese devět miliard korun.

"Chápu, že z vašeho pohledu je významnou položkou zvýšení daně z nemovitosti, která se nově bude dělit mezi obce a stát. Zatímco stát dosud daň (z nemovitosti) spravoval a měl s tím nějaké náklady, tak veškeré příjmy šly obcím. Nově zaváděný státní koeficient bude příjmem státu. Co je ale důležité, na příjmech obcí se tímto vůbec nic nezmění. Příjem obcí bude stejný jako dosud," uvedl Fiala, podle kterého vláda neuvažuje o přehodnocení plánu zvýšit daň z nemovitosti.

Stát chce podle premiéra ozdravit veřejné finance hlavně pomocí redukce výdajů státního rozpočtu. Konsolidační balíček se však neobejde ani bez některých úprav na jeho příjmové stránce, mezi které patří zvýšení daně z nemovitosti. Majetkové daně jsou v ČR podle Fialy druhé nejnižší ze všech členských zemí OECD. "I po tomto zvýšení daně z nemovitosti budeme mezi státy, které mají nejnižší majetkové daně," podotkl Fiala. Zvýšení daně z nemovitosti vládě podle něj doporučili i nezávislí ekonomové a odborníci z Národní ekonomická rada vlády (NERV).

Města a obce záměr vlády ale kritizují. Podle SMO nesou obce náklady spojené se zajišťováním základních služeb, které s užitím nemovitých věcí bezprostředně souvisejí. "Odčerpání části výnosu daně z nemovitých věcí by zcela zásadním způsobem narušilo základní principy, na kterých je od 90. let minulého století založeno rozpočtové určení daní," usnesli se delegáti sněmu SMO.

Předseda finanční komise SMO a senátor Vladislav Vilímec (ODS) upozornil na to, že místní koeficient zvyšující základní sazbu daně z nemovitosti v uplynulých letech zavedla pouze třetina měst a obcí. Podle předsedy SMO Františka Lukla zamýšlené zvýšení daně z nemovitosti pro stát sváže městům a obcím ruce při rozhodování o zvýšení svého koeficientu, protože by to už mohla být velká zátěž pro majitele nemovitostí. Mnohá města o tom přitom kvůli vysoké inflaci uvažují.

SMO je nevládní organizací sdružující přes 2800 měst a obcí, v nichž žije 8,5 milionu obyvatel České republiky.