Vítězové a poražení v Praze: Aktuální volební situace

Sledujeme aktuální situaci v hlavním městě Praze po sečtení většiny hlasů.

Jedna z tradičních českých stran a součást nynější vládní koalice ČSSD se nedostane do městských zastupitelstev v Praze, Hradci Králové, Ústí nad Labem či ve Zlíně. Pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do zastupitelstva sociální demokraté v letošních komunálních volbách nepřekročili ani v Karlových Varech, Českých Budějovicích, Liberci a některých okresních městech. Vyplývá to z informací na webu volby.cz.

Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou vedle ČSSD ani zástupci KSČM, což vyplývá z propočtu ČTK. Sociální demokraté měli po minulých volbách osm mandátů a byli zastoupeni v radě města, komunisté měli čtyři zastupitele.

Po sečtení hlasů z víc než 90 procent volebních okrsků v hlavním městě mají sociální demokraté 2,87 procenta, komunisté 3,29 procenta. ČSSD dosud v Praze vládla v koalici s hnutím ANO a Trojkoalicí Zelených, lidovců a STAN. V radě města měli sociální demokraté tři členy z jedenácti.

V Karlových Varech a Českých Budějovicích budou sociální demokraté bez zastupitele také poprvé od roku 1990. Ve Varech měli po minulých volbách pět mandátů a stali se součástí rady, nyní nepřekročili tři procenta. V Budějovicích ČSSD minule skončila druhá a s devíti zastupiteli rovněž vstoupila do rady. Letos dostala 4,83 procenta hlasů.

Poprvé po roce 1989 chybějí sociální demokraté také v zastupitelstvu Hradce Králové, kde jsou nyní v radě města. Volby zde vyhráli v roce 2010. Tentokrát ale dostali jen 3,33 procenta hlasů.

V Ústí nad Labem skončila ČSSD těsně pod třemi procenty, v minulých volbách byla třetí s 11,7 procenta hlasů a měla pět mandátů. Ještě v roce 2010 zde volby vyhrála a její člen Vít Mandík obsadil místo primátora.

Ve Zlíně měli sociální demokraté po minulých volbách šest zastupitelů, součástí koalice se nestali. V nynějších volbách ČSSD s podporou SPOZ a nezávislých dostala 4,17 procenta. V Liberci nyní ČSSD získala jen těsně přes dvě procenta, před čtyřmi lety skončila čtvrtá, čímž si zajistila čtyři mandáty. Také v Liberci byla strana v zastupitelstvu vždy od roku 1990.

Sociální demokracie se na rozdíl od minulosti nestane součástí zastupitelstva ani v Příbrami, kde dostala 4,78 procenta hlasů. Ve vedení města přitom kdysi měla hlavní slovo, v dosavadním zastupitelstvu držela čtyři křesla.

Podobně ČSSD neuspěla v Jablonci nad Nisou, obdržela 4,22 procenta. V minulém volebním období přitom ve městě vládla spolu s ODS. Stejně i v Mostě sociální demokraté dostali 3,29 procenta, po předchozích volbách měli s víc než sedmi procenty tři zastupitele.

V Turnově ČSSD, která zde byla před čtyřmi roky třetí se 13 procenty a čtyřmi mandáty, letos dostala 4,3 procenta hlasů. V Rokycanech sociální demokraté minulé komunální volby vyhráli s téměř pětinou hlasů, nyní jich získali 4,72 procenta.

V Praze 9 vyhrála ODS s podporou Svobodných

V městské části Praha 9 vyhrála ODS s podporou Svobodných, pro kterou hlasovalo 36,94 procenta voličů. Obsadí 16 křesel v třiatřicetičlenném zastupitelstvu. Ke složení většinové rady tak občanským demokratům chybí jeden zastupitel. U voličů uspěla ještě tři další uskupení. K volbám přišlo 42,52 procenta voličů, což je zhruba o deset procent více proti volbám před čtyřmi lety. 

Koalice STAN a TOP 09 získala v zastupitelstvu Prahy 9 sedm mandátů, šest křesel obsadí Piráti a poslední čtyři hnutí ANO. Devátá městská část byla pro komunální volby jako jediná městská část Prahy rozdělena na více obvodů. Voliči vybírali různé kandidáty ve třech obvodech. Kandidátky vítězného uskupení ODS s podporou Svobodných do voleb vedli politici ODS, starosta Jan Jarolím, místostarosta Tomáš Portlík a radní Tomáš Holeček.

Před čtyřmi lety vyhrála volby v Praze 9 ODS, která s 36,4 procenty získala 12 mandátů ve 33členném zastupitelstvu. Následovaly TOP 09 se ziskem 21,3 procenta a osmi mandáty a ČSSD s necelými 17 procenty a šesti křesly. Po třech mandátech dostalo uskupení Pro Prahu a Trojkoalice, kterou tvoří KDU-ČSL, Zelení a nezávislí kandidáti. Strana svobodných občanů získala jeden mandát. Vládnoucí koalice je složena z ODS, TOP 09 a Pro Prahu. Starostou je Jarolím, který městskou část vede od roku 2006.

V Praze 15 vyhrálo volby hnutí Patnáctka náš domov, druhé je ANO

Volby v Praze 15 vyhrálo se ziskem 33,5 procenta hlasů hnutí Patnáctka náš domov. V 31členném zastupitelstva získalo 12 mandátů. Druhé skončilo hnutí ANO s 22,7 procenty a osmi mandáty a třetí ODS s 18,2 procenty a sedmi křesly. Do zastupitelstva se dostala také koalice TOP 09 a Naše 15 s podporou STAN s 12 procenty a čtyřmi mandáty. 

V patnácté městské části přišlo k volbám 10.902 lidí a volební účast dosáhla 44,4 procenta.

Na kandidátce koalice Patnáctka náš domov kandidovali zástupci lidovců, Zelených a nezávislí kandidáti. Lídrem byla vedoucí sociální služby pro rodiny s dětmi Jana Vachulová. Lídrem ANO byl dosavadní starosta Milan Wenzl a ODS vedl do voleb umělecký kovář Jan Beran.

V Praze 15, která spojuje Měcholupy, Hostivař, Petrovice a Dubeč, vyhrálo v roce 2014 volbyhnutí ANO. Získalo přes 25 procent hlasů a devět mandátů v 31členném zastupitelstvu. Po pěti křeslech získaly TOP 09, ODS a Patnáctka náš domov, tři mandáty obsadili sociální demokraté, dva komunisté a dva nezávislí.

Po volbách v Praze 15 vznikla koalice ANO, hnutí Patnáctka náš domov a ČSSD pod vedením starosty Milana Wenzla (ANO).

V Praze 11 vyhrálo hnutí vedené bývalým starostou Štylerem

Volby do zastupitelstva Prahy 11 vyhrálo stejné uskupení jako v roce 2014, Hnutí pro Prahu 11. Kandidátka vedená bývalým starostou Jiřím Štylerem získala 24,7 procenta hlasů a obsadí 13 křesel v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu. Mandáty získalo dalších šest kandidátních listin. V Praze 11 přišlo k volbám 44,35 procenta voličů, před čtyřmi lety to bylo 38,4 procenta. 

Na druhém místě skončili Piráti, kteří obsadí devět křesel. Sedm mandátů získalo ANO, šest mandátů koalice TOP 09 a STAN, pět křesel obsadí ODS, tři uskupení Jižní Město - náš domov a zbývající dva mandáty SPD.

Ve volbách v roce 2014 vyhrálo v městské části Hnutí pro Prahu 11 (HPP 11), které získalo 32,5 procenta hlasů a 18 mandátů. Druhé skončilo hnutí ANO s necelými 18 procenty a devíti mandáty, následovala TOP 09 s devíti procenty a pěti křesly. ČSSD získala čtyři zastupitele a ODS, KSČM a Jižní Město - náš domov obsadily každá tři křesla.

Po volbách vládla v městské části koalice HPP 11, ANO a TOP 09 pod vedením Jiřího Štylera. Koncem roku 2016 se koalice rozpadla a zastupitelstvo Štylera odvolalo. V lednu 2019 byl starostou zvolen Petr Jirava (ANO), radnici vládne TOP 09 s ANO a nezávislými s podporou několika dalších zastupitelských klubů.

V Praze 14 vyhrála volby koalice TOP 09, STAN a lidovců

Volby v Praze 14 vyhrála koalice TOP 09, STAN a lidovců, která získala 29,4 procenta voličských hlasů a 11 zastupitelských mandátů ve 31členném zastupitelstvu. Druhé skončilo hnutí ANO s 16,5 procenty a šesti křesly. Následovali Piráti, které podpořilo 13,8 procenta voličů a kteří získali pět zastupitelů, stejně jako ODS. Do zastupitelstva se dostalo také sdružení Nezávislí - Naše Čtrnáctka s 9,9 procenty a čtyřmi zastupiteli. 

Ve čtrnácté městské části přišlo k volbám 12.729 lidí a volební účast dosáhla 39,1 procenta. Kandidátku vítězné koalice vedl dosavadní starosta Radek Vondra (TOP 09).

V roce 2014 v Praze 14 vyhrálo ANO, které získalo 25,2 procenta hlasů a obsadilo devět křesel v zastupitelstvu. Sedm zastupitelů získala TOP 09, čtyři ČSSD a po třech křeslech obsadily ODS a Strana zelených. Shodný počet dvou křesel měly rovněž KSČM a Konzervativní aliance 2014. Poslední mandát získala koalice Pro Prahu a KDU-ČSL.

Na koalici se domluvily TOP 09, ČSSD, ODS a Strana zelených pod vedením starosty Vondry, který městskou část vedl i v předchozím volebním období.

Drahoš byl zvolen novým senátorem za Prahu 4 už v prvním kole

Senátorem za Prahu 4 bude nově bývalý prezidentský kandidát a šéf Akademie věd Jiří Drahoš. Mandát získal už v prvním volebním kole. Porazil mimo jiné dosavadní senátorku, vědkyni Evu Sykovou (dříve za ČSSD, nyní za ANO). V prvním kole byl letos do Senátu zvolen také hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek (KDU-ČSL), který místo v horní komoře obhajoval.

Drahoše podle výsledků po sečtení čtyř pětin okrsků v obvodu volilo zhruba 53 procent voličů.

Bývalého předsedu Akademie věd do Senátu nominovalo hnutí STAN, měl také podporu KDU-ČSL, Strany zelených a TOP 09. Počátkem roku byl ve volbách hlavy státu nejvážnějším protikandidátem současného prezidenta Miloše Zemana.

V Praze 10 ve volbách zvítězila dosavadní opozice

Volby v Praze 10 vyhrála se ziskem 20,3 procenta hlasů koalice Vlasta sdružující lidovce, STAN, Desítku pro domácí a nezávislé kandidáty. V 45členném zastupitelstvu získala 11 mandátů. Druzí skončili Piráti se ziskem 17,8 procenta a deseti mandáty, třetí ODS s 14,2 procenty a osmi křesly a čtvrté ANO se ziskem 13,4 procent a sedmi zastupiteli. TOP 09 získala 12,4 procenta a šest křesel a do zastupitelstva se dostalo také hnutí Starostové pro Prahu, které má 6,7 procenta hlasů a tři mandáty. 

V desáté městské části přišlo k volbám 34.019 lidí a volební účast dosáhla 42,7 procenta.

Vítězné uskupení Vlasta dosud působilo v Praze 10 v opozici, stejně jako Piráti. Koalici Vlasta vede senátorka Renata Chmelová. Lídrem ANO je Jaroslav Štěpánek a ODS do volebvedl bývalý předseda pražské organizace strany Filip Humplík.

V minulých volbách Piráti v Praze 10 kandidovali jako součást koalice Vlasta a donedávna byli součástí jejího zastupitelského klubu. Po úspěchu ve sněmovních volbách se dva pirátští zastupitelé oddělili a založili si vlastní klub, tvořený nově zvolenou poslankyní Olgou Richterovou a Janou Komrskovou. Richterová letos v Praze 10 nekandidovala, Komrsková je jedničkou kandidátky Pirátů.

Volby v roce 2014 vyhrálo v Praze 10 hnutí ANO, které získalo 19 procent hlasů a devět křesel ve 40členném zastupitelstvu. Po osmi mandátech získaly opoziční koalice Vlasta a TOP 09, pět ČSSD, tři ODS a Zelení a po dvou komunisté a hnutí Nezávislí pro Prahu 10 - Hnutí pro lepší Desítku. V letošních volbách se v Praze 10 oproti předchozím nevolí 40, ale 45 zastupitelů.

Po volbách vládla Praze 10 koalice ANO, ČSSD, Zelených a hnutí nezávislých. Starostkou byla kontroverzní politička Radmila Kleslová, která na začátku roku 2016 rezignovala. Půl roku nato vznikla nová koalice TOP 09, ČSSD, ODS, Zelených, nezávislých a dvou nezařazených zastupitelů pod vedením starosty Vladimíra Nováka (ČSSD). Ten nedávno ze sociální demokracie vystoupil a letos kandidoval za hnutí Starostové pro Prahu, stejně jako dosavadní radní za Zelené Ivana Cabrnochová. Oba se do zastupitelstva dostali.

V Praze 6 získaly ODS a TOP 09 po deseti mandátech

V Praze 6 uspělo ve volbách do zastupitelstva městské části šest uskupení z 11 kandidujících. Koalici Klid, která je složena z TOP 09 a KDU-ČSL, podpořilo 19,94 procenta voličů, kandidátku ODS pak 19,53 procenta. Obě uskupení obsadí shodně deset křesel v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu. V Praze 6 přišlo k volbám 52,4 procenta voličů, před čtyřmi lety to bylo 43,93 procenta. 

Devět křesel obsadí v zastupitelstvu Piráti, sedm STAN, ANO získalo šest mandátů. Posledním uskupením, které se do zastupitelstva Prahy 6 dostalo, jsou Zelení, kteří budou mít tři zastupitele.

Lídrem vítěze voleb byl současný starosta Ondřej Kolář (TOP 09), občanské demokraty vedl Jakub Stárek.

Volby v Praze 6 na podzim 2014 vyhrála TOP 09 se ziskem 20,6 procenta a 11 mandátů. Druhé skončilo hnutí ANO s více než 15 procenty a osmi křesly. ODS a Zelení získali shodně po šesti mandátech, následovali Starostové s pěti mandáty, sociální demokraté se čtyřmi, komunisté se třemi a lidovci získali dva zastupitele.

Původní koalice TOP 09, ANO, STAN, KDU-ČSL a Zelených se změnila v listopadu 2015. Po neshodách byli odvoláni místostarostka pro dopravu Petra Kolínská a radní pro životní prostředí Antonín Nechvátal (oba Zelení). Zelení následně přešli do opozice. Starostou zůstal Ondřej Kolář (TOP 09).

Vítězství v Praze 2 opět obhájila ODS, za ní skončili Piráti

Volby v Praze 2 opět vyhrála ODS, která získala 32,3 procenta hlasů a 13 mandátů v 35členném zastupitelstvu. Druzí skončili Piráti se ziskem 19,4 procenta a sedmi mandáty a třetí koalice lidovců, Zelených, ČSSD a nezávislých s 11,4 procenta hlasů a čtyřmi křesly. Stejný počet zastupitelů bude mít i TOP 09, kterou podpořilo 11 procent voličů. Tři zastupitele získá za 9,9 procenta ANO a po dvou STAN a Občané za spokojené bydlení. 

Ve druhé městské části přišlo k volbám 14.453 lidí a volební účast dosáhla 45 procent.

Vítěznou ODS do voleb vedla současná starostka a zároveň poslankyně Jana Černochová, která městskou část řídí od roku 2010. Lídrem Pirátů byl Jaroslav Němec, TOP 09 vedl Martin Víšek a koalici KDU-ČSL, Zelených, ČSSD a nezávislých Jan Hruška.

V roce 2014 vyhrála volby v Praze 2 ODS se ziskem 25,3 procenta hlasů a jedenácti mandátů v 35členném zastupitelstvu. Následovala TOP 09 s 15,3 procenta a šesti mandáty, Občané za spokojené bydlení (OSB) s 15 procenty a rovněž šesti křesly, ANO se ziskem 13,4 procenta a pěti zastupiteli. Zelená pro Prahu 2 získala 11,4 procenta a čtyři křesla a ČSSD 7,5 procenta a tři mandáty. Vládní koalici vytvořily ODS, TOP 09 a OSB pod vedením starostky Černochové.

V Praze 12 vyhráli Piráti s podporou Zelených

V Praze 12 zvítězila kandidátka Pirátů s podporou Zelených, která se ziskem 25,69 procenta obsadí deset křesel v pětatřicetičlenném zastupitelstvu městské části. Ve volbách uspělo dalších pět uskupení. V Praze 12 přišlo k volbám 44,5 procenta voličů, před čtyřmi lety byla účast 33,97 procenta. 

Piráty spolupracující se Zelenými do voleb vedl Lukáš Findeis, kterého však přeskočila dvojka kandidátky, bývalá ředitelka České inspekce životního prostředí Eva Tylová, která uspěla také ve volbách do Senátu. Po sedmi křeslech získaly kandidátky ANO a ODS, uskupení složené z KDU-ČSL, STAN, Konzervativní strany a nezávislých Změna pro Prahu 12 bude mít pět zastupitelů, TOP 09 čtyři a poslední dva mandáty získala kandidátka sdružení komunistů a nezávislých kandidátů Občané dvanáctky.

Volby na podzim 2014 vyhrálo v Praze 12 hnutí ANO, které získalo 23,3 procenta hlasů a devět mandátů. Druhá byla Změna pro Prahu 12 se ziskem 16,5 procenta a sedmi mandáty a třetí TOP 09, která získala přes 16 procent hlasů a šest zastupitelů. Sociální demokraté obsadili čtyři křesla, po třech hlasech získali ODS, KSČM a Zelení s podporou Pirátů a LES.

Po volbách na modřanské radnici vládla koalice ANO, ČSSD a Změny pro Prahu. V koaliční smlouvě se dohodly, že starostku Danielu Rázkovou (KDU-ČSL/Změna pro Prahu 12) v polovině volebního období vystřídá Milan Maruštík z ANO, což se také v listopadu 2016 stalo. V dubnu následujícího roku zastupitelstvo odvolalo Rázkovou z rady spolu s dalším radním za Změnu pro Prahu 12, která přešla do opozice. O pět měsíců později pak zastupitelé odvolali radního Michala Pince (ANO) a tento týden dalšího z radních Františka Adámka (ČSSD) kvůli podezření z machinací se stavebními pozemky.

Související

Češi hlasují v komunálních volbách

O sobotní komunální volby byl zájem, k urnám přišlo 70 procent voličů

K sobotním komunálním volbám, které se uskutečnily ve 33 obcích v Čechách a na Moravě, přišlo v průměru 70 procent voličů. Téměř stoprocentní byla jejich účast v Hradišti na Rokycansku, kde z 37 voličů nepřišel hlasovat pouze jeden. Naopak nejnižší účast byla ve Lhánicích na Třebíčsku, kde odvolilo 46,88 procenta ze 128 voličů, oznámil dnes mluvčí Českého statistického úřadu Jan Cieslar. Loni v září v celorepublikových obecních volbách dosáhla průměrná účast 46 procent
Češi hlasují v komunálních volbách

Lidé si dnes v některých obcích volí zastupitelstva, hlasovalo až 70 procent lidí

V některých obcích, v kterých si dnes lidé vybírají nová zastupitelstva, už volební účast dosáhla 70 procent. Vyplývá to ze zjištění zpravodajů ČTK. V obci Křenovice na Písecku odvolilo před 17:00 zhruba 75 procent ze 150 oprávněných voličů, v Senince na Vsetínsku a Horní Myslové na Jihlavsku odevzdalo svůj hlas kolem 70 procent lidí. Nové zastupitele mohou lidé vybírat až do dnešních 22:00, výsledky poté budou zveřejněny na volebním webu.

Více souvisejících

Komunální volby volby ODS hnutí ANO

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 58 minutami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 1 hodinou

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 2 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

včera

včera

Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly

Kreml se ohradil proti úpravám amerického mírového plánu, které navrhla evropská strana společně s Kyjevem. Hlavní poradce ruského prezidenta pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v neděli prohlásil, že tyto změny rozhodně nezvyšují naději na dosažení trvalého smíru. Podle jeho slov snahy Evropanů a Ukrajinců o úpravu dokumentu spíše komplikují možnost nalezení dlouhodobého řešení téměř čtyři roky trvajícího konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy