Rozhovor | Politolog pro EZ hodnotí volby: Kdo to projel na celé čáře?

Komunální a senátní volby ukázaly, že česká pravice je dál v krizi a že pokud něco neudělá, její voliče si úplně přeberou jiné strany, vysvětluje pro EuroZprávy.cz politolog Jan Kubáček. Kdo vlastně nejvíce zabodoval? A kdo se stane pražským primátorem? I na to jsme se experta zeptali.

Začněme obecně. Přinesly volby z vašeho pohledu něco nečekaného či překvapivého?

Asi největším „překvapením“, nebo možná spíše zvýrazněním rysu, je, že posilují osobnosti a regionální osobnosti. A to dokonce až tak, že v některých oblastech dokonce zachránily ČSSD před pádem do propasti. Někde jsou dokonce tyto osobnosti tak silné, že vytlačily velké politické strany. Je to případ Libereckého kraje, ale i mnohých měst ve středních Čechách.

Ostatně Praha, Ostrava a další krajská města jsou důkazem, že výrazné osobnosti dokáží vstoupit i do velkých zastupitelstev, kde v minulosti dominovaly celostátní politické strany. Komunální volby jsou tentokrát o nestranících a sdružení nezávislých regionálních kandidátů. Vlna regionalismu se ale začíná dostávat o patra výš nejen na okresní města, ale i na města krajská. Pro mě je překvapením, jak se dokáží silně ozvat i ve městech jako Ostrava, Plzeň, ale i městech typu Praha.

Tito lidé v některých městech dokonce vytlačily klasické politické strany – a to nejen komunisty a sociální demokraty. Někde mají problém se do zastupitelstva dostat i občanští demokraté. Objevuje se tu tedy nový rys a bude zajímavé sledovat, jestli standardní politické strany využijí tyto osobnosti a využijí je posléze jako nominanty do sněmovních nebo senátních voleb. Protože právě volby do Senátu ukázaly, že lidé šli jednoznačně za svými osobnostmi. Druhou možností pak je, že strany přepustí pozice regionálním uskupením, čímž ale mohou riskovat svou perspektivu.

Zmínil jste Prahu. Tam to bylo hodně těsné. Hnutí ANO si celorepublikově vedlo velmi dobře, ale právě v Praze, kde čtyři roky vedlo magistrát, propadlo. Může v tom hrát roli výměna lídra na poslední chvíli? Proč ANO nedokázalo svou pozici obhájit?

Myslím si, že jde o kombinaci několika věcí. I když se o tom příliš nemluvilo, myslím, že pražský volič nezapomenul Andreji Babišovi, že sestavil vládu s podporou komunistů. Babiš v Praze dosáhl skleněného stropu – má sice řadu stoupenců, ale nedaří se mu už oslovit ty, kteří donedávna váhali. Ti k němu našli alternativu v podobě Čižinského, Pospíšilovců nebo Pirátů. Andrej Babiš byl hodně zapojený do kampaně a byl to podle mě jakýsi test důvěry pražského voliče vůči Andreji Babišovi.

Druhá věc je ona změna. Kandidát Petr Stuchlík dostal šest týdnů na kampaň a na představení se. A to nebylo dobře. Kandidát patřil výřečným, patřil k těm, kteří hodně vystupovali, byli hodně aktivní, ale těch šest týdnů je prostě málo. Je to stejný případ jako u Jakuba Landovského. Kdyby sociální demokraté dali panu Landovskému rok na vyprofilování, odehrání nějakých příběhů a témat, a kdyby hnutí ANO přesvědčilo paní Krnáčovou, aby poslední tři čtvrtě rok nevystupovala navenek, neprovokovala Pražany a dala šanci panu Stuchlíkovi nebo jinému kandidátovi, měli by podle mě lepší šance. O to víc, že jejich největší vyzyvatelé – Piráti – měli v zádech pana Čižinského, který jim sebral spoustu hlasů.

V Praze už začala první jednání. Dá se už teď říct, jakým směrem se budou vyvíjet a kdo by se mohl stát primátorem? Vypadá to totiž, že ODS, která vyhrála, by nakonec mohla být vyšachována ze hry…

Myslím, že velmi reálná je koalice Pospíšilovců, Čižinského a Pirátů. Velkou hodnotu získali především Pospíšilovci, protože ti jsou rozhodující bohatou nevěstou, která je mezi dvěma světy – ANO a ODS. S velkou pravděpodobností bude primátorem Jiří Pospíšil – to mu podle mého nabídnou obě strany. A teď se jen řeší, jaké rezorty bude mít Pospíšilova formace. To je podle mně to klíčové, o co se teď hraje. S podobnou nabídkou by totiž mohlo přijít i hnutí ANO a ODS – tedy že by dali Pospíšilovi primátorský řetěz. Všichni budou chtít, aby byl Pospíšil v jejich týmu, protože to rozhodne, jaká bude charakteristika Rady.

TOP 09 v Praze se svou koalicí zabodovali, Pospíšil by se tedy mohl stát primátorem. Ale celorepublikově už jejich výsledky tak slavné nejsou. Znamená to, že se z TOPky definitivě stává strana pro Pražáky?

TOP 09 dlouhodobě je strana pro Pražáky. Myslím si, že pražské volby potvrdily, že pokud vše dopadne dobře pro Jiřího Pospíšila a on se stane primátorem ,jeho strategie bude vytvářet širší koalice. Očekávám, že před evropskými, ale i třeba krajskými volbami zavelí, aby TOP 09 povinně vytvářela široké koalice. Protože TOP 09 uspěla pouze tam, kde měla další partnery. A také tam, kde měla zastoupeny regionální osobnosti.

Takže tady se hrálo i o tuto strategii – jestli jít a prosazovat TOP 09 jen jako TOP 09, nebo jestli roztáhnout volební náruč a vytvořit širší volební formaci. Touto strategií šel Jiří Pospíšil, bojoval de facto o své další bytí a fungování v rámci TOP 09 - protože spory mezi ním a Miroslavem Kalouskem prostě jsou. To, kdo dostane primátorský řetěz, teď určí, jaká bude pozice Jiřího Pospíšila v TOP 09 a jaká bude strategie strany do dalších voleb. TOP 09 v podstatě zastavila svůj pád. Nezapomínejme, že do Sněmovny se dostala tak tak a že ji zachránila Praha. Dlouhodobě už byla pražskou stranou. Když to tedy porovnáme s celostátní situací, tak pro ni volby a pražské volby především dopadly dobře a nadstandardně. Jsem přesvědčen, že kdyby šla do boje jen jako TOP 09, tak neuspěje tolik, jako včera uspěla v Praze.

Piráti v Praze také uspěli, byli druzí. Celorepublikově získali výrazně větší počet mandátů než před čtyřmi lety. Přesto, nečekalo se od nich ještě trochu víc? Třeba i s ohledem na to, jakou pozici si drží v Poslanecké sněmovně a v různých průzkumech?

Kdyby v Praze neměli Čižinského, mohli dopadnout ještě lépe. Dovolím si tvrdit, že by vyhráli.

Komunální volby jsou volby jiného typu. Chodí k nim méně lidí. Umím si představit, že kdyby přišel takový počet voličů, který se účastní sněmovních voleb, tak dopadnou lépe. A lépe by na tom byli možná i sociální demokraté. Myslím, že pro Piráty výsledek voleb není důvod pro šampaňské, ale je to na dobře vychlazené pivo kvalitní značky, protože se jim podařilo dostat do zastupitelstev klíčových měst ,takže budou moci konkrétně prezentovat politiku Pirátů, což je pro ně atraktivní. Kdyby měli možnost mít v těchto městech primátory a starosty, samozřejmě by to pro ně bylo krásnější, protože lidé spokojenost posuzují především v souvislosti se starostou nebo primátorem. I tak se jim ale podařilo dostat do mnoho rad a tak mohou konkrétně dělat komunální a regionální politiku – a tím pevně zakořenit do českého politického systému.

Takže z mého pohledu je to pro ně dobrá zpráva v tom ohledu, že i disciplinovaná část voličů, kteří jsou spíše konzervativnější a starší, byla schopná je podpořit. A potřebují do dalších voleb, protože jim budou postupně stárnout jejich voliči a prvovoliči, mobilizovat své příznivce a dostat je i ke komunálním volbám. Velká část jejich voličů totiž zůstala doma, protože jsou to prvovoliči a mladí voliči, kteří tyto volby nepovažují za tak důležité a sexy.

O ČSSD už jste mluvil. Strana propadla, stejně jako komunisté. Znamená to, že se česká levice dostává do hlubší krize a dál se u voličů propadá?

Jednoznačně se dá říci, že levice má problém. Na ni z jedné strany tlačí vysavač Tomio Okamura a z druhé strany vysavač Andrej Babiš. Takže umírněnou levici si přebírá hnutí ANO s tu radikální, naštvanou, protestně naladěnou si bere SPD. Jak pro sociální demokraty, tak pro komunisty je to velké varování, že už nic nemají automaticky dané a že se musí začít profilovat jinými tématy, jinými tvářemi a hlavně to dělat průběžně a aktivně. Protože čelí dvěma zdatným a vytrvalým rétorům – Tomio Okamurovi a Andreji Babišovi.

Pokud bychom to vše měli stručně shrnout – kdo z těchto voleb vychází jako vítěz a kdo jako poražený?

Kuriózně jsou asi největším vítězem regionální uskupení, která bodovala všude. A je jedno, jestli za nimi vidíme Čižinského, Starosty, lidovce nebo regionální osobnosti, či širší koalice. Všude jsou to regionální osobnosti. I v ODS a ČSSD si mnohokrát úlevně vydechli, že měli své regionální osobnosti, které je podržely a přilákaly voliče.

A poražený dne? To je nejen levice, ale i „protest“. Ono to trošku zapadlo, ale i Tomio Okamura si myslel na víc. A neproměnil to. Ukazuje se, že protestní volič k volbám komunálním a senátním nechodí a že jeho požadavek pro tento typ politiky je jiný. Že chce výraznou tvář, věcnou a konkrétní tvář, jakéhosi místního ombudsmana.

Část voličů vybírala i nové senátory. Hned dva kandidáti – Jiří Čunek a Jiří Drahoš – vyhráli v prvním kole. Jak moc obvyklé je, že někdo zaboduje už v prvním kole?

Je to velmi vzácné. Pokud se nepletu, pan Čunek je desátý a pan Drahoš jedenáctý senátor za celé to množství voleb. Vezměte si, že se co dva roky volí – takže od roku 1996 je to pořádná řádka voleb. A za celou tu dobu bylo přímo zvoleno 11 lidí. Včetně toho posledního - pana Drahoše.

Už se objevily spekulace, že vzhledem ke své silné pozici, by se Jiří Drahoš teoreticky mohl ucházet o post šéfa Senátu. Je to reálné?

Myslím si, že tuto ambici bude mít. To bezesporu. A bude to jen o tom, jak se dokáže dohodnout s těmi jednotlivými subjekty, které ho podporují. Ale pokud bude mít ambici jít znovu do prezidentské volby, je logickým mezikrokem post předsedy Senátu.

V senátních volbách ale zároveň řada známých či výrazných kandidátu propadla. Ať už jde o pana Ratha, Paroubka, Jakla, Konvičku či Martu Semelovou. Čím to je?

Lidé chtějí klidnějšího kandidáta, chtějí hlavně místního kandidáta. Je zajímavé, jak se často mluvilo o tom, že by Senátu prospělo regionalizovat ho. Například ho spojit s krajskými volbami a automaticky vysílat za kraje reprezentanty. Teď to tak trochu začínají dělat voliči sami. Mnohem více posunují do Senátu regionální osobnosti, lidi, kteří mají pouto s oním obvodem. A kteří se reprezentují jako vyslanci toho daného obvodu. Do této poptávky pánové s ostrými lokty příliš nezapadli. Ukazuje se, že lidé chtějí malinko jiný typ politiků. Přiznám se, že osobně jsem čekal, že Jiří Paroubek zaboduje mnohem víc.

Už teď je jasná, že vládní koalice ANO a ČSSD po těchto volbách většinu v Senátu nezíská. Jak moc je to důležité pro další politický vývoj?

Už se vládě několikrát stalo, že neměla většinu na své straně. Mírně to zkomplikovalo legislativní proces, ale jen opravdu mírně. Není to tak zásadní, protože většinu věcí má vláda šanci předjednat dopředu a vždy se nějaký kompromis najde. Kdyby měla na své straně své tábory, asi by to bylo snazší a Senát by byl více na její straně. Ale pravda je, že když se podíváme na stranické klíče, dokázali senátoři často vzdorovat i svým vlastním stranám. Obecně platí, že Senát je více osobnostní a tím více nezávislý. Vláda prostě bude muset se Senátem více vyjednávat.

Jediné téma, které je dle mého v tomto aspektu důležité, je, že se posílila skeptická poloha vůči ústavnímu zákonu o obecním referendu a vůči některým zásadnějším změnám politického systému. V tomto ohledu je Senát velmi zásadní partner a bude tyto aktivity komplikovat. Na druhou stranu si ale nejsem vůbec jist, že Andrej Babiš zákon o obecném referendu považuje za nějakou svou prioritu a že považuje za důležité ho prosadit. Vrásky mu to asi dělat nebude a navíc se bude moci odvolávat na to, že on ho chtěl, ale Senát ho odmítl.

Související

PhDr. Petr Just, Ph.D., český politolog a vysokoškolský pedagog vyučující na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a dalších vysokých školách. Rozhovor

25 let od pádu Klausovy vlády. Příběh o „zradě“ zcela zastínil podstatu celé krize, soudí politolog Just

Před pětadvaceti lety, 30. listopadu 1997, podala demisi druhá vláda Václava Klause. Vyvrcholila tím rychlá a velmi dynamická krize koaličního kabinetu ODS, KDU-ČSL a ODA, která se nejvíce odvíjela od odhalených nesrovnalostí ve financování první uvedené strany, jejímž byl Klaus předsedou. I z důvodu, že se jednalo o první větší tuzemskou vládní krizi od listopadu 1989, měla značný dopad na další vývoj české politiky, a to ve více rovinách, uvádí politolog Petr Just v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha v něm rovněž přiblížil další faktory pádu vlády i to, jak Klausem vytvořená a následně v mediálním prostoru vytvořená teze o zradě jeho nejbližších spolupracovníků otočila interpretaci tehdejších událostí. 
Andrej Babiš Rozhovor

Kandidatura Babiše na prezidenta je ostuda, s jeho výhrou by politická kultura v ČR klesla, soudí politolog

Za šest týdnů vypukne volební klání mezi devíti kandidáty, jejichž přihlášky potvrdilo Ministerstvo vnitra jako platné. Největší rozruch způsobil bývalý premiér a nynější poslanec Andrej Babiš. Po roce mlžení a popírání své kandidatury ji 31. října potvrdil s tím, že povede pozitivní kampaň. Prezentuje se jako krizový manažer, který bude pracovat pro občany. Přitom společnost prokazatelně rozděluje, jak potvrdil politolog Pavel Šaradín v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. „Tím, že si vytváříte nepřítele, neustále na něj útočíte, tak si zároveň formujete tu část společnosti, která chce útočit s vámi. Jako prezident by v tom samozřejmě pokračoval,“ upozornil politolog, který působí na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Více souvisejících

rozhovor Jan Kubáček (politolog) Komunální volby Senátní volby Andrej Babiš Hnutí ANO Česká pirátská strana Praha sobě (sdružení) top 09 Jiří Pospíšil ODS ČSSD KSČM Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 10 minutami

před 16 minutami

Cristiano Ronaldo

Rozhodl se už Cristiano Ronaldo? Jeho kroky mají po šampionátu zamířit do Saúdské Arábie

Před mistrovstvím světa v Kataru bylo jasné, že hvězdný portugalský reprezentant Cristiano Ronaldo bude v dějišti tohoto sportovního svátku řešit i svou budoucnost poté, co skončil v Manchesteru United. Nyní se začínají v médiích objevovat spekulace, že by měl už mít jasno v tom, kam ho jeho kroky zavedou. Mluví se totiž o exkluzivní smlouvě se saúdskoarabským klubem an-Nasr, díky které by mohlo přistát Ronaldovi na účet za každou sezónu 200 milionů eur (v přepočtu 4,9 miliardy korun). Podle zákulisních informací už se pouze dolaďují detaily a mělo by být vše jen krok od podpisu.

Aktualizováno před 38 minutami

Policie zasahuje na ambasádě Ukrajiny v Madridu

Na ambasádě Ukrajiny v Madridu vybuchla obálka s bombou

Na ukrajinskou ambasádu v Madridu dorazila obálka s bombou, která dnes krátce po poledni lehce zranila jednoho zaměstnance. Kyjev v reakci na incident oznámil, že posiluje bezpečnost všech svých velvyslanectví. Madridský soud Audiencia Nacional, který se zbývá závažnými trestnými činy, uvedl, že výbuch na velvyslanectví bude předběžně vyšetřovat jako terorismus, uvedla agentura AFP.

před 43 minutami

Ilustrační fotografie.

EU varovala Muska před možným zákazem pro Twitter, informuje deník

Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton při videohovoru s miliardářem Elonem Muskem varoval, že EU zakáže twitter, pokud nebude dodržovat přísná pravidla o moderování obsahu. Uvedl to list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s rozhovorem. V EU se tak podle agentur zřejmě schyluje k regulační bitvě o budoucnost této sociální sítě.

Aktualizováno před 49 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

V Rusku údajně soud poprvé vyhověl žalobě mobilizovaného občana

Ruský soud poprvé vyhověl žalobě mobilizovaného občana a uznal jeho povolání do armády za nezákonné, oznámil dnes právník a ochránce lidských práv Pavel Čikov, od něhož tuto zprávu převzala média, včetně ruské redakce BBC. Průlomový verdikt vynesl soud v Gatčině, asi 50 kilometrů od Petrohradu na severozápadě Ruska.

Aktualizováno před 1 hodinou

Hasiči zasahovali u požáru roubeného domu v Novém Boru. (30.11.2022)

Tragédie při zásahu u požáru domu v Novém Boru. Zemřel dobrovolný hasič

Při likvidaci požáru roubeného domu v Novém Boru na Českolipsku zemřel dnes ráno 39letý dobrovolný hasič. Zřítil se na něj strop, svým zraněním přes veškerou snahu zdravotníků podlehl, řekla ČTK krajská policejní mluvčí Ivana Baláková. Požár domu v části Arnultovice sice hasiči uhasili, zásah ale neskončil a možná potrvá celou noc. Policie pohřešuje 73letého spolumajitele, který v domě bydlel. Není vyloučeno, že byl v době požáru doma a zemřel.

Aktualizováno před 2 hodinami

Olaf Scholz

NATO by mělo chránit podmořskou infrastrukturu, chtějí to Německo a Norsko

Německo a Norsko chtějí, aby v rámci Severoatlantické aliance vzniklo koordinační centrum, které bude monitorovat a chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou plynovody a telekomunikační kabely. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes po společném jednání řekli německý kancléř Olaf Scholz a norský premiér Jonas Gahr Störe. 

před 2 hodinami

Olaf Scholz

Západ se nezalekne jaderných hrozeb, vzkázal Scholz Rusku

Západní země se nezaleknou ruských jaderných výhrůžek. Dnes to na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, který označil Severoatlantickou alianci za garanta bezpečnosti. Dodal, že dokud budou jaderné arzenály států jako Rusko hrozbou, musí si NATO udržet potenciál vojenského odstrašení. Přispět k tomu podle kancléře hodlá i Německo.

Aktualizováno před 2 hodinami

Denisa Rohanová

Volby prezidenta 2023: Hrozí zrušení registrace Denisy Rohanové. Soud dostal 13 podnětů

Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel v souvislosti s registračním procesem pro volbu prezidenta 13 podnětů. Na soud se obrátilo pět kandidátů, které ministerstvo vnitra do voleb nepustilo, jde o podnikatele Karla Diviše a Karla Janečka, dále o Romana Hladíka, Pavla Zítka a Libora Hrančíka. Dále soud obdržel návrh na zrušení registrace Denisy Rohanové. Podala jej skupina senátorů, kteří pro prezidentskou volbu podpořili Marka Hilšera. 

Aktualizováno před 3 hodinami

Jaderná elektrárna Dukovany

ČEZ obdržel tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Zájem mají podle očekávání francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. ČEZ nyní nabídky zanalyzuje a bude o nich s uchazeči dál jednat. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Dnes o tom informovala společnost ČEZ, která má tendr na starosti. Konkrétní podmínky nabídek firma neuvedla. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

Aktualizováno před 3 hodinami

Ukrajinská armáda

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. Moskva hlásí dobytí osady poblíž Bachmutu. V Chersonu při dnešním ruském ostřelování zahynula sedmdesátiletá žena, informoval dnes šéf chersonské oblasti Jaroslav Januševyč. 

Aktualizováno před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci schválili státní rozpočet na rok 2023

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. 

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Šojgu hovořil o rozvoji ruských jaderných sil, testování prý probíhá na Ukrajině

Ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko se kromě toho chystá zdokonalit infrastrukturu pro své jaderné síly, takzvaná raketová vojska strategického určení (RVSN), která chce vybavit novými raketovými komplexy, prohlásil na schůzi vedení ministerstva obrany Šojgu. Ministr ohlásil zvýšení obranných zakázek v příštím roce o 50 procent.

před 4 hodinami

Energetický regulační úřad

ERÚ stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku

Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě.

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

Christine Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, tvrdí Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, ale až nyní se podařilo zahájit jednání. Dnes to v projevu na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Ministryně připomněla, že projekt v srpnu v Praze navrhl německý kancléř Olaf Scholz. Oznámila také, že do léta příštího roku SRN na svém území vycvičí na 5000 ukrajinských vojáků.

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Konec obalů, které nelze recyklovat, a zálohy na PET a plechovky. Plán EK do roku 2030

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

Zdroj: ČTK

Další zprávy