Rýsuje se změna ústavy: Přijdou o mandát poslanci za mřížemi?

Úpravu připravila předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) jako reakci na trestní kauzy zákonodárců. Na začátku projednávání připomněla, že v mnoha zemích Evropské unie mandát po odsouzení zaniknout může, například v Německu o zániku musí rozhodnout navíc rada starších spolkového sněmu. "Být zástupcem lidu neznamená být pouze zvolen," uvedla Němcová, která připomněla, že zákonodárci slibují při svém nástupu do funkce dodržování ústavy a zákonů. "Trestnou činnost považuji za porušení složeného slibu," vysvětlila.

Ústava v současnosti počítá s tím, že poslance nebo senátora lze vydat k trestnímu stíhání, nepamatuje však na možnost jeho pravomocného odsouzení pro spáchaný trestný čin. Neexistuje tak například způsob, jak připravit poslance nebo senátora za mřížemi o jeho plat a náhrady.

"Jednalo-li by se o pravomocné odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, není dost dobře možné, aby poslanec nebo senátor svůj mandát dále vykonával. Takové odsouzení odráží zvýšenou závažnost jednání, kterého se poslanec nebo senátor dopustil," zdůvodnila svůj návrh Němcová a dodala: "Další trvání mandátu poslance nebo senátora lze proto v případě takového odsouzení považovat za neslučitelné s posláním a obsahem mandátu poslance nebo senátora."

Podle zpravodaje zákona Stanislava Křečka (ČSSD) by se o návrhu lépe hovořilo, kdyby nebyli nyní poslanci ve vazbě nebo ve výkonu trestu.

Podle poslance Stanislava Grospiče (KSČM) by se měla otevřít diskuse o používání mandátů poslanců, kteří byli odsouzení k trestu odnětí svobody v kontextu přeběhlictví. Pokud mandát náleží poslancům a nikoliv straně, jak si před týdnem prosadila ve sněmovně strana LIDEM vytvořením poslaneckého klubu, mělo by se diskutovat, zda straně po odsouzení zákonodárce náleží jeho mandát.

Vláda se dříve k návrhu postavila neutrálně. "Z toho návrhu ústavního zákona čiší, že jeho hlavním motivem není ochránit parlament před přítomností pravomocně odsouzených poslanců nebo senátorů, ale spíše, jak to vyřešit, když bude v nepodmíněném trestu ve vězení a současně mu bude dále patřit jeho mandát," prohlásil premiér Petr Nečas (ODS).

Vláda podle premiéra o úpravě podrobně diskutovala především z ústavněprávního hlediska. "Návrh má celou řadu otazníků. Například by umožnil podle mého názoru bizarní situaci, kdy člen parlamentu, který by byl odsouzený za úmyslný trestný čin podmíněně, by o mandát nepřišel. Na rozdíl od člena parlamentu, který byl odsouzen za neúmyslný trestný čin nepodmíněně," uvedl Nečas.

Předseda vlády připojil i další, potenciálně absurdní situaci: "Co také udělat v případě, že bude pravomocné rozhodnutí soudu o vině, a pak bude cestou mimořádných opravných prostředků toto rozhodnutí zrušeno? Mezitím přijde náhradník a my budeme mít o jednoho poslance nebo senátora více?"

Pokud by změna ústavy získala souhlas obou parlamentních komor, vynutila by si i změnu jejich jednacího řádu. To by ovšem nemělo představovat žádnou závažnou překážku. "Tyto další návazné změny by již pouze promítaly změněný ústavní text a měly by spíše formální charakter. Rozhodující je znění ústavy, ze kterého by bylo nutné vycházet, a to již ode dne nabytí účinnosti této ústavní změny," připojila důvodová zpráva.

Impulsem pro sepsání ústavní změny byl pro Němcovou proces s poslanci Vítem Bártou (VV) a Jaroslavem Škárkou (nez.). Návrh pak poslanci dostali jen čtyři dny po zatčení dalšího poslance a bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha (nez.).

Novela by neměla být retroaktivní. Vztahovala by se tak pouze na ty poslance a senátory, kteří by byli pravomocně odsouzeni k nepodmíněnému trestu až poté, co by začala účinkovat. Podle návrhu má ústavní změna účinkovat od svého vyhlášení ve Sbírce zákonů.