Rýsuje se změna ústavy: Přijdou o mandát poslanci za mřížemi?

Praha - Ústavně-právní výbor se bude zabývat návrhem ústavní změny, která má připravit pravomocně a nepodmíněně odsouzené poslance a senátory o jejich mandát. Novela v pátek prošla prvním sněmovním čtením.

Úpravu připravila předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) jako reakci na trestní kauzy zákonodárců. Na začátku projednávání připomněla, že v mnoha zemích Evropské unie mandát po odsouzení zaniknout může, například v Německu o zániku musí rozhodnout navíc rada starších spolkového sněmu. "Být zástupcem lidu neznamená být pouze zvolen," uvedla Němcová, která připomněla, že zákonodárci slibují při svém nástupu do funkce dodržování ústavy a zákonů. "Trestnou činnost považuji za porušení složeného slibu," vysvětlila.

Ústava v současnosti počítá s tím, že poslance nebo senátora lze vydat k trestnímu stíhání, nepamatuje však na možnost jeho pravomocného odsouzení pro spáchaný trestný čin. Neexistuje tak například způsob, jak připravit poslance nebo senátora za mřížemi o jeho plat a náhrady.

"Jednalo-li by se o pravomocné odsouzení k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, není dost dobře možné, aby poslanec nebo senátor svůj mandát dále vykonával. Takové odsouzení odráží zvýšenou závažnost jednání, kterého se poslanec nebo senátor dopustil," zdůvodnila svůj návrh Němcová a dodala: "Další trvání mandátu poslance nebo senátora lze proto v případě takového odsouzení považovat za neslučitelné s posláním a obsahem mandátu poslance nebo senátora."

Podle zpravodaje zákona Stanislava Křečka (ČSSD) by se o návrhu lépe hovořilo, kdyby nebyli nyní poslanci ve vazbě nebo ve výkonu trestu.

Podle poslance Stanislava Grospiče (KSČM) by se měla otevřít diskuse o používání mandátů poslanců, kteří byli odsouzení k trestu odnětí svobody v kontextu přeběhlictví. Pokud mandát náleží poslancům a nikoliv straně, jak si před týdnem prosadila ve sněmovně strana LIDEM vytvořením poslaneckého klubu, mělo by se diskutovat, zda straně po odsouzení zákonodárce náleží jeho mandát.

Vláda se dříve k návrhu postavila neutrálně. "Z toho návrhu ústavního zákona čiší, že jeho hlavním motivem není ochránit parlament před přítomností pravomocně odsouzených poslanců nebo senátorů, ale spíše, jak to vyřešit, když bude v nepodmíněném trestu ve vězení a současně mu bude dále patřit jeho mandát," prohlásil premiér Petr Nečas (ODS).

Vláda podle premiéra o úpravě podrobně diskutovala především z ústavněprávního hlediska. "Návrh má celou řadu otazníků. Například by umožnil podle mého názoru bizarní situaci, kdy člen parlamentu, který by byl odsouzený za úmyslný trestný čin podmíněně, by o mandát nepřišel. Na rozdíl od člena parlamentu, který byl odsouzen za neúmyslný trestný čin nepodmíněně," uvedl Nečas.

Předseda vlády připojil i další, potenciálně absurdní situaci: "Co také udělat v případě, že bude pravomocné rozhodnutí soudu o vině, a pak bude cestou mimořádných opravných prostředků toto rozhodnutí zrušeno? Mezitím přijde náhradník a my budeme mít o jednoho poslance nebo senátora více?"

Pokud by změna ústavy získala souhlas obou parlamentních komor, vynutila by si i změnu jejich jednacího řádu. To by ovšem nemělo představovat žádnou závažnou překážku. "Tyto další návazné změny by již pouze promítaly změněný ústavní text a měly by spíše formální charakter. Rozhodující je znění ústavy, ze kterého by bylo nutné vycházet, a to již ode dne nabytí účinnosti této ústavní změny," připojila důvodová zpráva.

Impulsem pro sepsání ústavní změny byl pro Němcovou proces s poslanci Vítem Bártou (VV) a Jaroslavem Škárkou (nez.). Návrh pak poslanci dostali jen čtyři dny po zatčení dalšího poslance a bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha (nez.).

Novela by neměla být retroaktivní. Vztahovala by se tak pouze na ty poslance a senátory, kteří by byli pravomocně odsouzeni k nepodmíněnému trestu až poté, co by začala účinkovat. Podle návrhu má ústavní změna účinkovat od svého vyhlášení ve Sbírce zákonů.

Související

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.
Andrej Babiš

Hnutí ANO televizní poplatky zcela zruší, prohlásil Babiš

Sněmovna se v těchto dnech intenzivně zabývá vládním návrhem na zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Návrh počítá se zvýšením poplatku za ČT na 150 korun měsíčně a za ČRo na 55 korun měsíčně. 

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna ústava čr Miroslava Němcová

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Palestina, pásmo Gazy

Dětské osudy, které lámou srdce. Život v Gaze připravuje děti o sny i končetiny

Život v Gaze, poznamenaný dlouholetým konfliktem, přináší osudy, které lámou srdce i ty nejzkušenější. Pro některé děti je cesta za lékařskou péčí jedinou šancí na přežití, avšak jen málo z nich tuto možnost dostane. Příběhy malých pacientů, kteří unikli válečným hrůzám a byli převezeni k léčbě do Spojených států, ukazují nejen lidskou tragédii, ale také odvahu a obrovskou solidaritu. Zmapoval je server SkyNews.

včera

včera

Vladimír Putin a Robert Fico

Kreml zveřejnil detaily schůzky Putina s Ficem

Slovenský premiér Robert Fico uskutečnil pracovní návštěvu v Rusku, kde se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem. Jednalo se o jejich první osobní schůzku od roku 2016, která přichází v době složitých vztahů mezi Moskvou a Bratislavou. 

včera

Vladimir Putin

Politico: Vítězem voleb v Rumunsku je Putin

Vůdci v zemích na východní hranici NATO byli už dlouho náchylní k manipulaci ze strany Moskvy, což bylo důsledkem desítek let špatného vládnutí. Upozornil na to server Politico s tím, že vítězem voleb v Rumunsku se stal ruský prezident Vladimir Putin.

včera

Z jádra EU do pozice vyvrhela. Orbán i Fico začali hledat nepřátele společně

Od návratu Roberta Fica do premiérského křesla uběhl více než rok, a zatímco jeho čtvrtá vláda pokračuje v prosazování své agendy, debaty o geopolitickém směřování Slovenska a jeho oddanosti Západu se dostávají do pozornosti veřejnosti. Tyto diskuse přitahuje především premiérův politický posun – od původní doktríny, jež měla stavět Slovensko do „jádra Evropské unie“, k důrazu na „suverénní zahraniční politiku“. 

Zdroj: Patrik Bohačiak

Další zprávy