Tluchoř se může radovat, Nejvyšší soud se ho rázně zastal

Vyplývá to z usnesení NS v případu Petra Tluchoře, které se v některých formulacích mírně odlišuje od dříve zveřejněného usnesení ohledně Marka Šnajdra, podstata však zůstává stejná. 

Soud v Tluchořově případě znovu připomněl, že na projevy poslanců se vztahuje hmotně právní imunita, takzvaná indemnita, spojená s vyloučením trestní odpovědnosti. Projevem pak nejsou jen slovní výroky, ale také gesta, písemná podání, návrhy a jiné projevy vůle v souvislosti s výkonem mandátu, uvedl NS s odkazem na odbornou literaturu. Projevem je i nesouhlas s určitým zákonem - v kauze tří exposlanců to byl daňový balíček.

"Stejně tak lze označit za výkon jeho (Tluchořova) poslaneckého oprávnění i jeho další postoj, pokud se vzdal svého poslaneckého mandátu proto, aby umožnil pokračování vlády, která s přijetím uvedeného zákona spojila hlasování o důvěře," stojí v usnesení senátu s předsedou Petrem Šabatou. 

Sněmovnu Nejvyšší soud vylíčil jako místo, kde se střetávají názory skupin reprezentujících různé části voličstva a kde se konflikty řeší uzavíráním dohod. "Zájmové střety jsou tak řešeny nikoli cestou striktního dodržování stranické linie, ale hledáním ad hoc kompromisů. Jelikož jsou zákonodárci jak reprezentanty lidu, tak i členy politických stran, musí při konečném rozhodování řešit, jaké zájmy budou reprezentovat," napsali soudci. 

Podobně jako v případě Šnajdra, také v "Tluchořově usnesení" soud zdůrazňuje, že nepředjímá další postup policie a žalobců a že se nemůže vyjadřovat k dalším okolnostem případu. Vynětí z pravomoci se týká jen období, kdy ještě exposlanci zasedali ve Sněmovně.

Nejvyšší soud čelil za rozhodnutí kritice části odborné veřejnosti. Podle některých ústavních právníků zvolil příliš široký výklad imunity.

Policie provedla 13. června rozsáhlou razii. Zasahovala na Úřadu vlády, na pražském magistrátu, v Lesích ČR, ve firmě Kardio Port a provedla přes 30 domovních prohlídek, mimo jiné u šéfky Nečasova kabinetu Jany Nagyové, kmotrů Ivo Rittiga a Romana Janouška či někdejšího žalobce z pražského vrchního státního zastupitelství Libora Grygárka.

Policie zabavila množství dokumentů a také až 150 milionů korun (nezveřejnila, v jaké měně) a desítky kilogramů zlata.

Policie viní Janu Nagyovou, že zneužila tajnou službu ke sledování tří osob včetně Nečasovy ženy Radky, s niž se premiér rozvádí. Ze zneužití pravomoci veřejného činitele viní vedle ní i Páleníka, Kovandu a Pohůnka, kteří sledování posvětili. Nagyovou obvinila policie i z korupce. Měla organizovat uplácení Tluchoře, Fuksy a Šnajdra, prostředníkem měl být Boček. 

Naopak, jak dodáva server Lidovky.cz, Rittiga, Janouška, bývalého šéfa odboru městského investora Jiřího Tomana či vlivného člena ODS Tomáše Hrdličku, o nichž se mluví v usnesení o trestním stíhání Nagyové, policie nezadržela, nevyslechla, ani neobvinila. Rittig, Janoušek a Hrdlička byli v době razie v zahraničí.