ROZHOVOR | Armádní rozkazy ze strany vlády přivedly lidi na náměstí. Násilí k demokracii nepatří, říká pro EZ Rakušan

ROZHOVOR – Dospěl k názoru, že pokud by vláda s občany lépe komunikovala, nepřišlo by na nedělní pražskou demonstraci tak vysoký počet lidí. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan vytýká exekutivě, že národ v době koronavirové pandemie straší jen pokutami a dalšími postihy. „Od začátku krize je vládní rétorika s občany vedena armádním stylem a je zdůrazňováno, co se jim stane, když neuposlechnou. Postrádám nějaké detailnější vysvětlování či prevenci,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz šéf Starostů a nezávislých Vít Rakušan.

Je přesvědčený, že nedělní demonstrace na pražském Staroměstském náměstí, která byla namířena proti vládním opatřením v souvislosti s koronavirovou pandemií, nebyla ojedinělou protestní akcí. „Jisté je, že se společenská a sociální tenze bude zvyšovat,“ říká poslanec Vít Rakušan. Zatím nechce predikovat, zda včerejší protest může vytvořit novou extrémní stranu či hnutí. „Zatím bych se opravdu zdržel jakéhokoli předpovědi ohledně toho, zda nespokojenost části lidí povede k založení extrémní či jiné strany. Tak daleko nevidím.“

Člen Výboru pro bezpečnost ve Sněmovně se rezolutně vymezuje proti násilí, které na akci vyeskalovalo. „Násilné projevy jsou úplně něčím jiným než svobodným vyjádřením názoru. Pokud posílám skandováním někoho do plynu, pak to s demokracií nemá už opravdu nic společného,“ podotýká Rakušan.

Bývalý starosta Kolína ale odmítá tvrzení, že v metropoli demonstrovali jen samí chuligáni, kteří se přijeli porvat kvůli nemožnosti dát si v hospodě pivo. „Byli tam i lidé, kterým současné vládní restrikce přijdou omezující, příliš zasahující do jejich osobního života či mají strach, jak vyžijí, když přišli o práci anebo nemohou podnikat. Právě této zmíněné skupině bych se opravdu intenzivně věnoval.“

Absolvent historie a germanistiky na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a školského managmentu na Univerzitě Karlově v Praze postrádá v České republice podobný přístup, jaký razí Německo. „U našich sousedů má prestižní virolog Christian Drosten své podcasty, které jsou hojně sledované, a srozumitelným jazykem veřejnosti vysvětluje, jakým způsobem se chránit, anebo co vir přináší či odnáší a podobně. Bohužel u nás taková vysvětlující osobnost chybí.“

Zastupitel Středočeského kraje konstatuje, že u nás je boj s koronavirem založen hlavně na represích. „ Což dokumentuje i prezident Miloš Zeman, který vyzývá k pokutování těch, co nenosí roušky,“ všímá si v rozhovoru pro EuroZprávy.cz předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

NA RODÍCÍ SE EXTREMISTICKOU STRANU JE ZATÍM BRZY

Pane předsedo Rakušane, nemáte obavy, že by po nedělní demonstraci namířené proti vládním opatřením v souvislosti s koronavirovou pandemií vyrostlo v zemi extrémistické hnutí či strana. Nemohl včerejší protest napomoci vzniku podobného spolku?

Nevím, zda je už nyní příhodné hovořit o nějaké rodící se extrémistické straně, ale jisté je, že se společenská a sociální tenze bude zvyšovat. Na Staroměstském náměstí totiž nebyli jen fotbaloví či hokejoví chuligáni, kteří se přijeli jen porvat. Byli tam i lidé, kteří se díky opatřením ocitli v životní nouzi, a to tím, že ztratili práci či životní perspektivu a samozřejmě hledají viníka, kdo za jejich situaci může. A část těchto nespokojenců se pak snadno dostává na vlnu nejrůznějších dezinformací i zjednodušeného vidění celé problému. Jejich postoj se pak promítne do skutečnosti, že odmítají respektovat vládní opatření. Osobně předpokládám a podotýkám, že radost z toho nemám, ale akce, jakou Praha zažila v neděli, nebyla ojedinělou. Zatím bych se ale opravdu zdržel jakéhokoli predikování ohledně toho, zda nespokojenost části lidí povede k založení extrémní či jiné strany. Tak daleko nevidím.

Odborníka na extrémismus Miroslava Mareše překvapila poměrně vysoká účast demonstrujících. Nezarazilo množství protestujících i vás?

Jelikož pozorně sleduji i virtuální prostor, v němž se řada lidí živí zaručenými informacemi a pravdami, které pochopitelně pocházejí z neověřených zdrojů, pak mě počet protestujících nepřekvapil. Spíše mně udivuje, že naše exekutiva nepracuje tak, aby podobným akcím předešla.

Měla by tedy podle vás s lidmi více komunikovat či detailněji jim vysvětlovat vyřčená vládní opatření? Jako germanista jste už jistě zareagoval, že německá i rakouská média označují včerejší protest za krizový mód, v němž prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš ztratili morální autoritu.

Ano, a právě proto se podívejme na Německo, kde prestižní virolog Christian Drosten má své podcasty, které jsou hojně sledované, a srozumitelným jazykem veřejnosti vysvětluje, jakým způsobem se chránit, anebo co vir přináší či odnáší a podobně. Bohužel u nás taková vysvětlující osobnost chybí. Musím konstatovat, že v České republice je boj s koronavirem založen hlavně na represích, což dokumentuje i rétorika prezidenta Miloše Zemana, který vyzývá k pokutování těch, co nenosí roušky. Od začátku krize je vládní komunikace s občany vedena armádním stylem. A to ve smyslu, tohle nedělejte, tam nechoďte, když to uděláte, hrozí vám sankce, ale lidé potřebují slyšet i nějaké vysvětlení, včetně prevence a jsem přesvědčený, že jim to chybí. Nedostatečná komunikace a absence informační kampaně ze strany státu je hmatatelná, viditelná a stojí právě za vysokou účastí lidí na nedělní demonstraci.

Tvrdíte, že vysoký počet nespokojených lidí vás nepřekvapil. Je něco, co vás v souvislosti s akcí udivilo? Například brutalita či agrese lidí, s jakou zaútočili na policisty.

Je jasné, že pokud na podobné akce přijdou lidé, jejichž cílem je organizovat bitky, anebo se těší, jak se porvou, potom takové atmosféry pro svůj záměr zcela evidentně využijí. Pak automaticky dojde k obrovské eskalaci násilí, jakého jsme byli svědky v poslední fázi demonstrace. Ale já bych trochu rozlišoval, kdo v neděli na Staroměstské náměstí přišel. Nemohu tvrdit, že na něj přišli jen chuligáni, kteří se chtěli porvat a pro své jednání by využili jakékoli situace, a jediné, co jim vadí je, že si nemohou nyní zajít do hospody na pivo. Zbývající část ale netvořili pouze násilníci. Byli tam i lidé, kterým současné vládní restrikce přijdou omezující, příliš zasahující do jejich osobního života či mají strach, jak vyžijí, když přišli o práci anebo nemohou podnikat. Právě této zmíněné skupině bych se opravdu intenzivně věnoval.

Ale i někteří lidé, kteří nepatří do skupiny chuligánů, napadli policisty. Jakékoli násilí je zavrženíhodné a nikdo nemá právo bít druhého jen kvůli tomu, že nemá na chleba.

Máte pravdu. Násilné projevy jsou úplně něčím jiným než svobodným vyjádřením názoru. Pokud budu mluvit za sebe, pak já osobně nikdy nikomu za žádných okolností nebudu ubírat právo, aby ve svobodné zemi vyjádřil jiný názor, než má vláda či politici. V tom přece tkví kouzlo demokracie, ale zásadně k ní nepatří násilné chování a vyřvávání, že chci někoho poslat do plynu. (Část demonstrantů posílala skandováním ministra zdravotnictví Romana Prymulu do plynu – pozn. red.). To už nemá s demokracií nic společného, naopak se dotýkám práv druhého člověka, jehož tak omezuji.

Související

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn. Rozhovor

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.
Irácká věznice Abú Ghrajb Rozhovor

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

Více souvisejících

rozhovor Vít Rakušan (STAN) demonstrace proti opatřením (18.10.2020) Policie ČR Vláda ČR Roman Prymula (epidemiolog) Andrej Babiš Miloš Zeman Starostové a nezávislí (STAN)

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii

Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy