Fiala: Migrační vlna z Ukrajiny nastupuje, zatím dorazilo asi 20.000 lidí

Do Česka dorazilo z Ukrajiny po napadení této země ruskou armádou zatím zhruba 20.000 lidí. Migrační vlna bude dál sílit. Premiér Petr Fiala (ODS) dnes ve Sněmovně řekl, že jeho vláda chystá legislativu pro snazší přístup Ukrajinců na pracovní trh. Postupně se ve všech krajích otevírají asistenční centra sloužící pro pomoc uprchlíkům.

České humanitární organizace už na finančních sbírkách na pomoc Ukrajině vybraly celkem přes miliardu korun a částka se každým den navyšuje o další desítky milionů.

Na cizinecké policii se od začátku ruské invaze do pondělí zaregistrovalo 13.977 uprchlíků z Ukrajiny, nejvíc v Praze a ve Středočeském kraji. Ministerstvo vnitra do dnešního rána vydalo 6449 speciálních dlouhodobých víz, která jsou určená pro Ukrajince zasažené válečným konfliktem.

"Cílovou zemí jsme a budeme," uvedl Fiala. Kabinet chce umožnit Ukrajincům volný přístup na trh práce bez pracovního povolení. Předlohu chce schválit ve stavu legislativní nouze.

Ve všech krajích vznikají asistenční centra, která budou složit jako takzvané hotspoty pro registraci nově příchozích Ukrajinců. Uprchlíci v nich zařídí všechny nezbytné úkony od registrace po zdravotní prohlídku, případně nasměrování na pracovní trh.

Vedle státu pomáhají Ukrajině přímo v jejich vlasti nebo po příchodu do Česka i humanitární organizace. Ve finančních sbírkách na pomoc Ukrajině shromáždily z darů firem, jednotlivců, podniků, měst a krajů, organizací i charitativních akcí dohromady částku vysoce převyšující miliardu korun a peníze dál přibývají. Dosavadním rekordem jednorázových sbírek v Česku zatím bylo 1,3 miliardy Kč vybraných po loňském tornádu na jižní Moravě.

Zhruba 316 milionů korun už lidé poslali také na sbírku ukrajinského velvyslanectví v Praze, jejímž cílem je podpora armády země vzdorující ruské invazi.

Ministerstvo zdravotnictví dnes varovalo před individuálním dovozem léků na Ukrajinu kvůli podmínkám skladování, které je mohou znehodnotit. Chce je nakoupit a poslat hromadně. U zdravotnických prostředků, jako jsou například obvazy, jsou podmínky mírnější. U krve a plazmy je potřeba vždycky povolení ministerstva zdravotnictví, zatím ale z ukrajinské strany takový požadavek není.

V reakci na ruskou invazi a kvůli bezpečnosti českých občanů Česká republika uzavřela Český dům v Moskvě. Předtím vyzvala české občany v Rusku a Bělorusku k návratu. Podle informací serveru Seznam Zprávy se o objekt bude starat pět administrativních pracovníků.

Česko už minulý týden pozastavilo provoz českých generálních konzulátů v Petrohradě a Jekatěrinburgu a odvolalo souhlas s provozem ruských konzulátů v Karlových Varech a Brně. Vláda rozhodla o zastavení vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů. Ministerstvo zahraničí povolalo na konzultace českého velvyslance v Rusku Vítězslava Pivoňku, což je standardní diplomatický postup, jak vyjádřit rozhodný protest.

Pražský hrad v pondělí vyjádří solidaritu s Ukrajinou. Při slavnostním střídání stráží bude vyvěšena ukrajinská vlajka a zazní její hymna. Hosté slavnostního předávání státních vyznamenání budou vyzváni, aby finančně podpořili pomoc ukrajinskému lidu. Následná slavnostní recepce ve Španělském sále byla zrušena, oznámil dnes Hrad. Zeman u příležitosti výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka předá státní vyznamenání za minulý a předminulý rok, kdy se 28. října nemohly uskutečnit slavnostní ceremoniály.

Zeman je podle ředitele zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolfa Jindráka z ruského prezidenta Vladimira Putina zklamaný, cítí se svým způsobem podvedený. Jindrák to řekl v rozhovoru pro dnešní Mladou frontu Dnes. Zeman útok Ruska na Ukrajinu odsoudil. Kritici mu ale vyčítají, že předtím dlouhodobě podporoval Putina a jeho režim, zpochybňoval informace Západu o hrozícím útoku a reputaci českých i amerických tajných služeb.

Kvůli agresi Kremlu rostou obavy o dodávky strategických surovin z Ruska do Evropy. Česko má ropy a ropných produktů na víc než tři měsíce, v případě výpadku dodávek ropy by tak nenastal výrazný problém. Zásob plynu má ČR při současné spotřebě zhruba na 30 dní, ale pokud skončí mrazivé počasí, vydrží v případě zastavení dodávek i na delší dobu, řekl dnes poslancům Fiala.

"V tuto chvíli nemusíme mít obavu o dostatek energie a energetických surovin, pokud jde o ropu a plyn v České republice, ale pracujeme i s těmi černějšími signály," uvedl předseda české vlády. Dodávky podle něj proudí v nasmlouvaném objemu a nejsou signály, že by tomu mělo být jinak.

Podle evropských pravidel má mít Česko zásoby ropy na 90 dní a Česko to podle něj naplňuje a má i něco navíc. Aktuálně činí zásoby plynu 700 milionů metrů krychlových, což při současných denních odběrech stačí zhruba na měsíc. I kdyby se zcela zastavily dodávky z Ruska, šel by plyn odjinud, protože existují čtyři možnost, kudy by proudil, informoval premiér.

Napříč celou společností pokračují projevy solidarity s Ukrajinou a nesouhlasu s ruskou agresí. Aktuální dění připomenou i organizátoři udílení filmových cen Český lev, které se uskuteční 5. března v pražském Rudolfinu. Během přímého přenosu České televize budou moci diváci přispět prostřednictvím dárcovských DMS na konto organizace Člověka v tísni. Pořadatelé koncertů ruského armádního pěveckého a tanečního souboru Alexandrovci pozastavili prodej vstupenek na jejich letošní turné v Česku. Soubor měl vystoupit na koncertech v Karlových Varech a v Praze.

Slovenské hranice z Ukrajiny od ruské invaze překročilo téměř 67.000 lidí

Na Slovensko od zahájení ruské invaze do dnešního rána vstoupilo z Ukrajiny téměř 67.000 lidí, na hranicích uprchlíci čekají i 35 hodin. ČTK o tom informovalo slovenské policejní prezidium, podle kterého odbavování na hraničních přechodech nadále zpomalují kontroly na ukrajinské straně.

Lidé z Ukrajiny nyní mohou hranice se Slovenskem překročit na třech přechodech, z nichž jeden je vyhrazen pouze pro pěší. Davy uprchlíků se tam začaly shromažďovat už minulý týden poté, co ruská armáda zaútočila na Ukrajinu. Před tímto konfliktem cestovalo denně z Ukrajiny na Slovensko jen kolem 1400 lidí. Hlavně v prvních dnech výrazná většina uprchlíků z Ukrajiny, hlavně žen a dětí, nezůstala podle dobrovolníků a úřadů na Slovensku, ale pokračovala dále do Evropy za rodinami. Na hranice je přijeli vyzvednout také ti Ukrajinci, kteří pracují v Česku.

Do Polska, které má s Ukrajinou mnohem delší hranici než Slovensko a ve kterém žije početná ukrajinská menšina, vstoupilo z Ukrajiny od ruské invaze více než 450.000 lidí.

Poslanci slovenské sněmovny za krajní pravici využili vlnu uprchlíků ke kampani, ve které tvrdili, že do země proudí afričtí migranti. Například poslanec opoziční strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) Stanislav Mizík na videu z hranic tvrdil, že "vidí Afriku" a že tam očekával ženy a děti. Mizíkův bývalý stranický kolega Milan Mazurek, který po rozkolu v LSNS přestoupil do hnutí Republika, zase psal o ekonomických migrantech a mladých mužích z Afriky, přihlásil se ale k potřebě pomoci válečným uprchlíkům.

Slovenská policie v reakci informovala, že z Ukrajiny na Slovensko přicházejí také občané třetích zemí, kteří na Ukrajině žili, pracovali, studovali nebo byli na dovolené a kteří po uzavření ukrajinského vzdušného prostoru zamířili do sousedních zemí. Na Slovensko tak podle policie vstoupily z Ukrajiny i stovky občanů Maroka, Nigérie či Indie.

Související

Vláda

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče

Vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny soubor zásadních změn, které zpřísňují podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny pobývající na území České republiky. Novela zákona přezdívaného „lex Ukrajina“ vznikla na návrh ministerstva vnitra a jejím hlavním cílem je upravit pravidla pro držitele dočasné ochrany. O schválení této legislativní úpravy novináře informoval premiér Andrej Babiš.
Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

Více souvisejících

uprchlíci Ukrajina Petr Fiala (ODS)

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Ilustrační foto

Designové sprchové sety mění pravidla možností

Koupelna není jen o očistě těla. Je zároveň místem, kde si dovolíme na chvíli zbavit se rolí, které po celý den převlékáme, poodstoupit od hektičnosti moderní doby a na chvíli spočinout jen se svými potřebami. Tato chvíle pomůže našemu tělu relaxovat a zahájit proces regenerace. Co nás v této snaze může podpořit? 

před 1 hodinou

Nová vláda Andreje Babiše na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Schillerová představila zásadní změny důchodového systému

Ministerstvo financí po měsících intenzivních příprav a expertních diskusí představilo rozsáhlou reformu třetího pilíře penzijního systému. Nová podoba doplňkového penzijního spoření by měla začít platit od ledna roku 2027 a přinese s sebou hned několik zásadních změn pro miliony českých střadatelů. 

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusko války proti Ukrajině nelituje. Jedna věc se přesto mění

Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.

před 2 hodinami

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Ukrajina vrací úder. Na Rusko posílá stovky dronů

Ruská protivzdušná obrana oznámila, že během noci na úterý zlikvidovala stovky bezpilotních letounů nad svým územím, přičemž zhruba 60 z nich zneškodnila nad Leningradskou oblastí. Tento rozsáhlý ukrajinský útok se odehrál v době, kdy v Petrohradě začíná významné ekonomické fórum. Petrohradský guvernér Alexandr Beglov upřesnil, že noční nálety dronů zasáhly tři tamní okresy, přičemž zranily několik lidí a způsobily škody na infrastrukturních zařízeních. Ministerstvo obrany Ruské federace uvedlo, že armáda zachytila a zničila více než 350 ukrajinských bezpilotních letounů jak v oblastech poblíž hranic, tak i ve vnitrozemí, včetně Moskvy, Petrohradu a Novgorodu na západě země.

před 3 hodinami

Íránské drony revolučních gard

Bahrajn likviduje íránské rakety a drony, Kuvajt po útocích zavřel letiště

Vojenské velení Bahrajnu oznámilo, že tamní protivzdušná obrana ve středu úspěšně zachytila a zlikvidovala tři rakety a několik bezpilotních letounů. Armáda ostře odsoudila tyto vzdušné údery a obvinila Teherán z pokračujícího nepřátelského přístupu vůči celému regionu. Podle oficiálního prohlášení generálního štábu Írán systematicky cílí svými raketovými a dronovými útoky na civilní objekty v Bahrajnském království. Všechny bahrajnské zbraně a armádní jednotky byly uvedeny do stavu nejvyšší bojové pohotovosti a obranné připravenosti, přičemž úřady zároveň varovaly civilní obyvatelstvo, aby se nedotýkalo žádných podezřelých předmětů.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy