Fiala: Migrační vlna z Ukrajiny nastupuje, zatím dorazilo asi 20.000 lidí

Do Česka dorazilo z Ukrajiny po napadení této země ruskou armádou zatím zhruba 20.000 lidí. Migrační vlna bude dál sílit. Premiér Petr Fiala (ODS) dnes ve Sněmovně řekl, že jeho vláda chystá legislativu pro snazší přístup Ukrajinců na pracovní trh. Postupně se ve všech krajích otevírají asistenční centra sloužící pro pomoc uprchlíkům.

České humanitární organizace už na finančních sbírkách na pomoc Ukrajině vybraly celkem přes miliardu korun a částka se každým den navyšuje o další desítky milionů.

Na cizinecké policii se od začátku ruské invaze do pondělí zaregistrovalo 13.977 uprchlíků z Ukrajiny, nejvíc v Praze a ve Středočeském kraji. Ministerstvo vnitra do dnešního rána vydalo 6449 speciálních dlouhodobých víz, která jsou určená pro Ukrajince zasažené válečným konfliktem.

"Cílovou zemí jsme a budeme," uvedl Fiala. Kabinet chce umožnit Ukrajincům volný přístup na trh práce bez pracovního povolení. Předlohu chce schválit ve stavu legislativní nouze.

Ve všech krajích vznikají asistenční centra, která budou složit jako takzvané hotspoty pro registraci nově příchozích Ukrajinců. Uprchlíci v nich zařídí všechny nezbytné úkony od registrace po zdravotní prohlídku, případně nasměrování na pracovní trh.

Vedle státu pomáhají Ukrajině přímo v jejich vlasti nebo po příchodu do Česka i humanitární organizace. Ve finančních sbírkách na pomoc Ukrajině shromáždily z darů firem, jednotlivců, podniků, měst a krajů, organizací i charitativních akcí dohromady částku vysoce převyšující miliardu korun a peníze dál přibývají. Dosavadním rekordem jednorázových sbírek v Česku zatím bylo 1,3 miliardy Kč vybraných po loňském tornádu na jižní Moravě.

Zhruba 316 milionů korun už lidé poslali také na sbírku ukrajinského velvyslanectví v Praze, jejímž cílem je podpora armády země vzdorující ruské invazi.

Ministerstvo zdravotnictví dnes varovalo před individuálním dovozem léků na Ukrajinu kvůli podmínkám skladování, které je mohou znehodnotit. Chce je nakoupit a poslat hromadně. U zdravotnických prostředků, jako jsou například obvazy, jsou podmínky mírnější. U krve a plazmy je potřeba vždycky povolení ministerstva zdravotnictví, zatím ale z ukrajinské strany takový požadavek není.

V reakci na ruskou invazi a kvůli bezpečnosti českých občanů Česká republika uzavřela Český dům v Moskvě. Předtím vyzvala české občany v Rusku a Bělorusku k návratu. Podle informací serveru Seznam Zprávy se o objekt bude starat pět administrativních pracovníků.

Česko už minulý týden pozastavilo provoz českých generálních konzulátů v Petrohradě a Jekatěrinburgu a odvolalo souhlas s provozem ruských konzulátů v Karlových Varech a Brně. Vláda rozhodla o zastavení vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů. Ministerstvo zahraničí povolalo na konzultace českého velvyslance v Rusku Vítězslava Pivoňku, což je standardní diplomatický postup, jak vyjádřit rozhodný protest.

Pražský hrad v pondělí vyjádří solidaritu s Ukrajinou. Při slavnostním střídání stráží bude vyvěšena ukrajinská vlajka a zazní její hymna. Hosté slavnostního předávání státních vyznamenání budou vyzváni, aby finančně podpořili pomoc ukrajinskému lidu. Následná slavnostní recepce ve Španělském sále byla zrušena, oznámil dnes Hrad. Zeman u příležitosti výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka předá státní vyznamenání za minulý a předminulý rok, kdy se 28. října nemohly uskutečnit slavnostní ceremoniály.

Zeman je podle ředitele zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolfa Jindráka z ruského prezidenta Vladimira Putina zklamaný, cítí se svým způsobem podvedený. Jindrák to řekl v rozhovoru pro dnešní Mladou frontu Dnes. Zeman útok Ruska na Ukrajinu odsoudil. Kritici mu ale vyčítají, že předtím dlouhodobě podporoval Putina a jeho režim, zpochybňoval informace Západu o hrozícím útoku a reputaci českých i amerických tajných služeb.

Kvůli agresi Kremlu rostou obavy o dodávky strategických surovin z Ruska do Evropy. Česko má ropy a ropných produktů na víc než tři měsíce, v případě výpadku dodávek ropy by tak nenastal výrazný problém. Zásob plynu má ČR při současné spotřebě zhruba na 30 dní, ale pokud skončí mrazivé počasí, vydrží v případě zastavení dodávek i na delší dobu, řekl dnes poslancům Fiala.

"V tuto chvíli nemusíme mít obavu o dostatek energie a energetických surovin, pokud jde o ropu a plyn v České republice, ale pracujeme i s těmi černějšími signály," uvedl předseda české vlády. Dodávky podle něj proudí v nasmlouvaném objemu a nejsou signály, že by tomu mělo být jinak.

Podle evropských pravidel má mít Česko zásoby ropy na 90 dní a Česko to podle něj naplňuje a má i něco navíc. Aktuálně činí zásoby plynu 700 milionů metrů krychlových, což při současných denních odběrech stačí zhruba na měsíc. I kdyby se zcela zastavily dodávky z Ruska, šel by plyn odjinud, protože existují čtyři možnost, kudy by proudil, informoval premiér.

Napříč celou společností pokračují projevy solidarity s Ukrajinou a nesouhlasu s ruskou agresí. Aktuální dění připomenou i organizátoři udílení filmových cen Český lev, které se uskuteční 5. března v pražském Rudolfinu. Během přímého přenosu České televize budou moci diváci přispět prostřednictvím dárcovských DMS na konto organizace Člověka v tísni. Pořadatelé koncertů ruského armádního pěveckého a tanečního souboru Alexandrovci pozastavili prodej vstupenek na jejich letošní turné v Česku. Soubor měl vystoupit na koncertech v Karlových Varech a v Praze.

Slovenské hranice z Ukrajiny od ruské invaze překročilo téměř 67.000 lidí

Na Slovensko od zahájení ruské invaze do dnešního rána vstoupilo z Ukrajiny téměř 67.000 lidí, na hranicích uprchlíci čekají i 35 hodin. ČTK o tom informovalo slovenské policejní prezidium, podle kterého odbavování na hraničních přechodech nadále zpomalují kontroly na ukrajinské straně.

Lidé z Ukrajiny nyní mohou hranice se Slovenskem překročit na třech přechodech, z nichž jeden je vyhrazen pouze pro pěší. Davy uprchlíků se tam začaly shromažďovat už minulý týden poté, co ruská armáda zaútočila na Ukrajinu. Před tímto konfliktem cestovalo denně z Ukrajiny na Slovensko jen kolem 1400 lidí. Hlavně v prvních dnech výrazná většina uprchlíků z Ukrajiny, hlavně žen a dětí, nezůstala podle dobrovolníků a úřadů na Slovensku, ale pokračovala dále do Evropy za rodinami. Na hranice je přijeli vyzvednout také ti Ukrajinci, kteří pracují v Česku.

Do Polska, které má s Ukrajinou mnohem delší hranici než Slovensko a ve kterém žije početná ukrajinská menšina, vstoupilo z Ukrajiny od ruské invaze více než 450.000 lidí.

Poslanci slovenské sněmovny za krajní pravici využili vlnu uprchlíků ke kampani, ve které tvrdili, že do země proudí afričtí migranti. Například poslanec opoziční strany Kotlebovci-Lidová strana Naše Slovensko (LSNS) Stanislav Mizík na videu z hranic tvrdil, že "vidí Afriku" a že tam očekával ženy a děti. Mizíkův bývalý stranický kolega Milan Mazurek, který po rozkolu v LSNS přestoupil do hnutí Republika, zase psal o ekonomických migrantech a mladých mužích z Afriky, přihlásil se ale k potřebě pomoci válečným uprchlíkům.

Slovenská policie v reakci informovala, že z Ukrajiny na Slovensko přicházejí také občané třetích zemí, kteří na Ukrajině žili, pracovali, studovali nebo byli na dovolené a kteří po uzavření ukrajinského vzdušného prostoru zamířili do sousedních zemí. Na Slovensko tak podle policie vstoupily z Ukrajiny i stovky občanů Maroka, Nigérie či Indie.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci Ukrajina Petr Fiala (ODS)

Aktuálně se děje

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

včera

včera

včera

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

včera

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

včera

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno včera

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

včera

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy