Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v účelovém zkreslování historie, které má ospravedlnit ničím nevyprovokovanou agresi Ruska na Ukrajině, sdělil ČTK premiér Petr Fiala (ODS) k dnešnímu Putinově projevu na moskevské přehlídce k výročí konce druhé světové války. Projev podle něj potvrdil důležitost jednotného a razantního postupu Západu proti agresorovi.
Rusové podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) ztratili morální nárok oslavovat konec druhé světové války.
"Vladimir Putin v projevu navázal na nepravdivé informace a účelové zkreslování historie i současnosti, kterými se ruská propaganda snaží ospravedlnit ničím nevyprovokovanou agresi Ruska na Ukrajině. Nemá smysl se ohrazovat proti každé jednotlivé lži, která v Moskvě zazněla, projev ale potvrdil důležitost jednotného a razantního postupu Západu proti agresorovi," uvedl Fiala.
Hrůzy druhé světové války podle Lipavského vedly k sepsání Charty OSN, do níž byl vetkán zákaz útočné války. Rusko to podle šéfa české diplomacie porušilo, a tudíž nemá morální nárok oslavovat konec války. "Dnes když vidíme, co ruská vojska na Ukrajině provádí, tak to je srovnatelné s tím, co bylo to nacistické řádění i na Ukrajině a jinde v Evropě," uvedl na tiskové konferenci. "Putinův projev je kompletně odtržený od reality," dodal.
Předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) poznamenal, že ruský prezident neřekl, že "vyhrává a mobilizuje, aby Ukrajinu dorazil". "V zásadě zmínil jen část Donbasu. Evidentně tak zužuje své vojensko-politické cíle. Putinovi dochází, že prohrává. Myslím, že všichni okolo něj si uvědomují, že se řítí do velkého průšvihu. Ruská vojska nebyla schopna požadavky naplnit,“ uvedl Žáček v tiskové zprávě.
"Je evidentní, že jeho armáda na Ukrajině nezískala žádný úspěch, kterým by se mohl chlubit. A je zodpovědná pouze za desítky tisíc mrtvých Ukrajinců a Rusů. Tak jen zopakoval 123 starých lží a zamíchal je do historické demagogie," uvedl na twitteru místopředseda Jan Bartošek (KDU-ČSL).
Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) ruský prezident v projevu vršil lež za lží. "Jeho výklad historie je nebezpečím pro celý civilizovaný svět, protože podlehl své zrůdné ideologii a přesvědčil o ní také velkou část ruského obyvatelstva. Agresorem je ale Rusko. Válka skončí, až přestane vraždit nevinné lidi," uvedla na twitteru.
Lež za lží viděl v projevu také europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). "Já bych považoval za jediné správné rozhodnutí, aby stanul před tribunálem v Haagu a vyfasoval doživotní svěrací kazajku. A i tak by to bylo málo za to, co způsobil!" napsal.
Putin ruskou invazi na Ukrajinu označil za jediné správné rozhodnutí a za reakci na postup západních zemí a Kyjeva. Tvrdil také, že Kyjev chystal další kárnou operaci proti proruským separatistům na východě Ukrajiny, nezávislost jejichž jednostranně vyhlášených republik Moskva uznala těsně před začátkem svého vpádu na Ukrajinu. NATO podle Putinova dnešního tvrzení začalo aktivně připravovat území u ruských hranic a rozvíjet tam vojenskou infrastrukturu. U hranic země vznikla bezprostřední hrozba, chystal se útok, a to i na anektovaný Krym, prohlásil ruský prezident. Rusko proto podle Putina na svou obranu proti agresi zasadilo preventivní úder.
Severoatlantická aliance začala v reakci na ruskou anexi Krymu v roce 2014 posilovat bezpečnost svého východoevropského křídla, především států Pobaltí a Polska, jako nepodložená ale odmítá opakovaná ruská obviňování z toho, že by Ukrajinu plánovala využít k nějaké agresi vůči Ruské federaci.
Fiala v rozhovoru s Die Welt varoval před ustupováním Putinovi
Ruský prezident Vladimir Putin vede již roky válku proti Evropě. V dnes zveřejněném rozhovoru s německým deník Die Welt to řekl český premiér Petr Fiala, který varuje před ustupováním autoritářským režimům. Fiala prohlásil, že Česko bude ukrajinské armádě čelící ruské invazi pomáhat, jak bude moci, neboť jinak mohou jednou ruští vojáci stát na českých hranicích a poté i na německých.
"Ukrajině jsme zbraně dodávali již před válkou. Byli jsme první zemí. Po ruské agresi jsme byli jedni z prvních, kdo poslali i těžké zbraně," řekl Fiala. "Rakety, tanky, vše, co můžeme. Mnohé jsme měli na skladě, další jsme koupili," uvedl.
Česko dodává zbraně Ukrajincům podle Fialy nejen kvůli tomu, že bojují za svou zemi, ale že bojují i za svobodu Čechů. "Pokud nebude Putin na Ukrajině zastaven, bude jeho armáda jednou na našich hranicích. Nejdříve zřejmě v Pobaltí, pak ale brzy i v Česku. A jednou i na německých hranicích," řekl.
"Putin vede již roky válku proti Evropě! Hybridní, přes dezinformace a kybernetické útoky a stále častěji i vojensky," řekl český premiér s tím, že Putin jasně sdělil, že si přeje Evropu vrátit do doby sfér vlivu Sovětského svazu. Do područí Moskvy tehdy patřila i Praha.
To, že se ustupování agresorovi nevyplácí, připomenul Fiala českou historickou zkušeností z let 1938 a 1968. V roce 1938 Západ umožnil vůdci nacistického Německa Adolfu Hitlerovi získat československé pohraničí, ale druhé světové válce to nezabránilo. V roce 1968 pak vojska Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem vtrhla do Československa, aby zabránila jeho přechodu k demokracii.
V rozhovoru Fiala vyjádřil pochopení pro to, jak těžký obrat musela německá politika po ruské invazi učinit. Německo totiž po desetiletí sázelo na dobré vztahy s Ruskem, což si Moskva podle kritiků vysvětlovala jako slabost. Německo po zahájení nynější invaze začalo dodávat Ukrajině zbrojní materiál a po určitém zdráhání souhlasilo i s poskytnutím těžkých zbraní.
Fiala, který před týdnem ve čtvrtek jednal v Berlíně s kancléřem Olafem Scholzem, listu Die Welt řekl, že Německo může s vyzbrojením Ukrajiny pomoci i tak, že přenechá některou západní techniku Česku výměnou za to, že česká armáda předá ukrajinské straně svou výzbroj sovětského původu. Na tom se Fiala se Scholzem dohodli.
Tématem rozhovoru deníku Die Welt s českým premiérem byla i kritická prohlášení Ukrajiny na adresu některých západních spojenců, mimo jiné Německa. Fiala poukázal na to, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj činí těžká rozhodnutí pod tlakem války. A to se může odrazit i v prohlášeních a v emocích, které Kyjev vyjádří. "Pro některé západní politiky to může být bolestivé. Ale možná i právě to pomáhá dát věci trochu do pohybu," dodal.
Související
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Rusko řeší korupční kauzu na Šojguově ministerstvu. Putin o případu ví
Vladimír Putin , Petr Fiala (ODS)
Aktuálně se děje
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
včera
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
včera
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
včera
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
včera
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
včera
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
včera
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák