Jourová na konferenci v Praze: Země s nouzovým stavem se snažily zachovat právní stát

Evropská komise (EK) v zásadě u všech zemí Evropské unie, které kvůli pandemii koronaviru vyhlásily nouzový stav, viděla snahu, aby dál fungoval právní stát. Na dnešní bezpečnostní konferenci na Pražském hradě to uvedla místopředsedkyně komise Věra Jourová. Z krize by se podle ní měla unie poučit a posílit svou suverenitu a nezávislost na zbytku světa zejména v oblasti kritické infrastruktury.

Jourová uvedla, že v nějaké podobě vyhlásilo nouzový stav 24 států Evropské unie. "Tři to řešily bez vyhlášení. Ale v zásadě všude jsme viděli snahu, aby vyhlášení nouzového stavu neznamenalo vypnutí ústavy, aby fungoval právní stát, vyvážení mocí a opatření byla pod kontrolou občanů a soudů," řekla Jourová, která má v unijní exekutivě na starosti dodržování evropských hodnot.

Vlády podle ní při nouzovém stavu měly širší pravomoci a stály před pokušením "odolat nesnesitelnému zavádění autoritativních metod". Podle Jourové obstály. "My ze strany EK jsme sledovali, jestli nedochází k nedodržování evropských pravidel. Teď sledujeme návrat zpátky do normálu. U některých zemí aspoň do normálu, který byl před covidem-19," řekla bez označení konkrétních států.

V dubnu Jourová ČTK řekla, že komise sleduje se znepokojením vývoj v Maďarsku, kde vláda získala v rámci nouzového stavu časově neohraničenou možnost řídit zemi pomocí dekretů. Varovala tehdy, že ani koronavirová krize nemůže omezit kontrolní roli národních parlamentů a médií. V únoru označila vedle maďarské za křehkou demokracii také polskou.

Jourová dnes uvedla, že při novinářských dotazech na maďarský nouzový stav v poslední době zachovala chladnou hlavu. Dodala, že ji za to chválil i tamní premiér Viktor Orbán, což pro ni "nebyl dobrý moment". Dodala, že komise se chystá v září zveřejnit zprávu o stavu právních států v unijních zemích. V hodnocení fungování dělby mocí, justice či svobody slova zahrne i zhodnocení nynějšího návratu do normálu po nouzových stavech, řekla.

Krize má podle Jourové nepříjemnou vlastnost, že posiluje negativní trendy, které už existovaly před ní. "Jsme například svědky zneužití strachu a obav lidí a jejich zavalení všemi možnými zprávami a dezinformacemi, které je mohou i zdravotně poškodit," uvedla. Poučením z pandemie podle ní je, že by Evropa měla být nezávislejší na zbytku světa v oblasti kritické infrastruktury a dalších věcech nezbytných k životu.

Související

Věra Jourová

EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová

Evropská unie zahrne do připravovaného balíku sankcí i mediální platformu Voice of Europe, řekla eurokomisařka Věra Jourová v nedělním vydání diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce. Česko ji na svůj národní sankční seznam zařadilo již na konci března. 

Více souvisejících

Věra Jourová evropská komise EU (Evropská unie) Praha Viktor Orbán demokracie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Bělorusko, Minsk

Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem

Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Co bude s Pásmem Gazy dál? Hamás dohodu odsouhlasil, teď záleží na Izraeli

Palestinská militantní skupina Hamás oznámila, že její delegace, účastnící se jednání o příměří v Pásmu Gazy v Káhiře, odcestovala do Kataru. Hamás zdůraznil, že další vývoj záleží na Izraeli.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy