KOMENTÁŘ - Vyjádření ministra zdravotnictví a mnoha dalších politiků vytvářejí dojem, že pandemie nemoci covid-19 je čistě zdravotnickým problémem, jehož řešení se musí řídit především zdravotnickou optikou. Takový přístup zásadně redukuje dopady, který mohou mít koronavirus a situace kolem něj na dlouhodobý společenský, politický a ekonomický vývoj (nejen) naší země.
Denně jsme svědky přívalu čísel o zdravotních aspektech koronavirové pandemie a epidemiologické situaci v České republice. Média obyvatelstvo pravidelně zásobují daty o pozitivně testovaných, aktivních případech, hospitalizacích a zemřelých. Jiné statistiky, které jsou z pohledu fungování a směřování společnosti přinejmenším stejně důležité, zůstávají upozaděny.
Více než měsíc slýcháme tu více, tu méně černé scénáře vývoje epidemiologické situace. Skuteční i samozvaní odborníci, stejně jako mnozí novináři-laici nám zapáleně nastiňují, co může stát, pokud zavedeme, resp. nezavedeme ta či ona restriktivní opatření, která mají šíření koronaviru v populaci zastavit. Zdá se, jakoby vše bylo precizně podloženo a spočítáno. Jde o iluzi. V těchto výpočtech totiž zpravidla chybí druhá strana pomyslné rovnice - jakou cenu si navrhované strategie boje s nemocí covid-19 vyžádají. Vše přitom naznačuje tomu, že jejich dopad bude drtivý. Koronavirová krize tak dávno není pouhým problémem veřejného zdraví, ale problémem mnohem komplexnějším. Od toho by se mělo odvíjet její řešení.
V posledních dnech sílí volání po "drastických opatřeních" s cílem zachránit životy, jak svůj apel zaobalil například prezident republiky. Objevují se náznaky, že z epidemiologického hlediska by snad bylo optimální na dva týdny zemi "zcela vypnout", jen k tomu není politická vůle. Neslyšíme však, co by takový postup způsobil. Nemluví o tom, jaký počet lidí se ocitne v existenční nouzi. Nikdo si netroufá vyčíslit, kolik si bude muset stát půjčit na bezprostřední sanaci škod. Málokdo otevřeně přizná, že růst státního zadlužení povede v budoucnu k drastickým úsporám, které patrně výrazně sníží kvalitu života většiny Čechů. Příliš nerezonují varovné hlasy, že karantény a uzavírání škol mají nezanedbatelný vliv na vzdělanost, která má být klíčem k dalšímu rozvoji země.
Navrhovaná opatření mohou mít extrémní dopad a dlouhodobě ovlivnit další směřování české společnosti a českého státu. Cítit mohou být roky, ne-li desetiletí poté, co pandemie odezní. Je totiž nasnadě, že při zachování aktuálního dominantního ekonomického paradigmatu povede růst státního dluhu po skončení pandemie - nejen v tuzemsku - k ráznému omezování veřejných výdajů. Nemusíme chodit daleko do minulosti, abychom viděli, jaký má takový postup důsledky. Po finanční krizi z roku 2008, jejíž ekonomické dopady koronavirová pandemie v mnoha ohledech již nyní překonává, vedla úsporná politika mnoha světových vlád k zhoršení životní situace nezanedbatelného počtu lidí.
Důsledek? V posledním desetiletí jsme svědky vzestupu antisystémových nálad, volebních vítězství populistů všeho druhu a zásadního oslabení důvěry lidí v liberální demokracii napříč západním světem. Dá se přitom předpokládat, že otřesy vyvolané pandemií budou ještě závažnější. Mnozí světoví analytici píšou o přízraku třicátých let dvacátého století. K čemu tehdejší velká hospodářská krize vedla není třeba člověku se základním historickým vzděláním připomínat.
Lékaři a zdravotničtí experti mají povinnost zachraňovat životy. Budou logicky předkládat taková opatření, která dle jejich úsudku povedou k tomuto cíli. Zvažovat další důsledky není v popisu jejich práce. Tyto důsledky ale s ohledem na svou závažnost zváženy být musí. Je nutné dát prostor ekonomům, sociologům, psychologům a expertům na klíčové oblasti fungování společnosti. Jen tak si veřejnost a politická reprezentace může udělat celkový obraz o situaci, posoudit cenu a rizika. Skutečně například víme, že případná další tvrdá a bolestivá opatření nepovedou v dlouhodobém horizontu k rozkolísání financování zdravotnictví, které nebude schopné zachraňovat životy v současném rozsahu? Kolik životů bude ve skutečnosti ušetřeno? Podobné studie byly zpracovány v jiných zemích. Existují pro české prostředí? Pokud ano, proč nejsou předmětem veřejné diskuze?
Nic z toho neznamená, že by se ohledně koronaviru nemělo dělat nic. Namísto konstruktivního a promyšleného přístupu se ale uchylujeme k ostrakizaci. Ti, kteří upozorňují na dlouhodobé dopady drastického postupu boje s koronavirem, jsou v posledních týdnech házeni částí epidemiologů a novinářů do stejného pytle s popírači pandemie, stoupenci konspiračních teorií a antisystémových hnutí, nejrůznějšími iniciativami jsou nálepkováni jako manipulátoři. Mnohá média vyslyšela volání, že vážnost situace velí omezit prostor těm, kteří by snad poukazovali na stinnou stránku restriktivních opatření. Ve veřejném prostoru se vytváří umělý dojem názorového konsensu. Obávám se, že pouze dále oslabí důvěru v tradiční a seriózní informační zdroje.
V českém kontextu je pandemie koronaviru největší zkouškou a krizí v uplynulých třiceti letech. Způsob jejího řešení určí další vývoj na dlouhé roky, ne-li dekády. Rozhodnutí je natolik závažné, že nemůže vycházet výhradně z lékařských hledisek. V sázce nejsou pouze životy momentálně nejohroženějších skupin obyvatel.
Historie se zpravidla přímo neopakuje. Vývoj je odvislý od mnoha faktorů, které nikdy nejsou identické. Lze však vysledovat jisté vzorce, od nichž se odvíjejí obecnější trendy. Doufejme tedy, že koronavirová krize nevychýlí události 21. století podobným směrem, jakým tok dějin 20. století nasměrovala velká hospodářská krize.
Autor je historik.
Související
Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo
Česko je ve zdražování na špici Evropy. Kdy enormní inflace skončí?
Ekonomika , historie , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 4 minutami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 42 minutami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 1 hodinou
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 1 hodinou
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 3 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
včera
Nečas myslel na přílet do Prahy hned po skončení v play-off NHL. Pohmožděná žebra vyloučil
včera
Francie navrhla olympijský mír. Zelenskyj řekl Macronovi, co si o tom myslí
včera
Po Ficovi je v ohrožení další evropský premiér. Tuskovi vyhrožovali smrtí
Aktualizováno včera
Na Slovensku se začalo rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
včera
Problémy lodi Starliner pokračují. Start k ISS se znovu odkládá
NASA znovu odložila první start vesmírné lodi Boeing Starliner s posádkou. Důvodem jsou technické potíže. Loď měla vzlétnout k Mezinárodní vesmírné stanici ISS v úterý 21. května, kvůli úniku hélia se start posouvá na 25. května, informovala agentura AFP.
Zdroj: Lucie Podzimková