PŮVODNÍ ZPRÁVA | Ruská ekonomika nezkolabuje. Relativní zaostávání není důvod pro pád režimu, upozorňuje ekonom

Rubl se za poslední týdny postupně propadá. Minulou středu se propadl na dosud nejnižší úroveň za poslední dva roky. EuroZprávy.cz informovaly o tom, že tento vývoj je důsledkem klesajících cen ropy, nových sankcí proti ruským podnikům a rostoucích vládních výdajů na válečné úsilí.

Kromě jiného situaci ještě zhoršilo nové kolo sankcí Spojených států, které se zaměřily na ruskou banku Gazprombank a jiné finanční instituce. Washington se pro zesílení sankcí rozhodl poté, co Moskva rozhodla o vypálení balistické rakety středního doletu Orešnik proti ukrajinskému městu Dnipro.

Gazprombank doposud měla výjimku napříč sankcionovanými subjekty a mohla tak zpracovávat platby za zbývající export ruského plynu do Evropy. Spolu s touto bankou sankce zasáhly více než 50 dalších ruských finančních institucí s mezinárodními vazbami, 40 registrátorů cenných papírů a 15 finančních úředníků.

Ruské centrální banka se v tomto ohledu snaží činit opatření, naráží ale na rostoucí kritiku vlivných průmyslníků, jako Oleg Děripaska nebo Sergej Čemezov. Předseda Severstalu Alexej Mordašov kroky centrální banky silně kritizoval s tím, že situace je „bezprecedentní v moderních dějinách“, neboť centrální banka udržuje úrokovou sazbu 2,5krýt vyšší než inflaci a ani přesto nedokáže zastavit oslabování měny.

Ruská ekonomika od invaze proti Ukrajině čelí tvrdým sankcím ze Západu, zároveň trpí obchodní vztahy Moskvy s Pekingem či Dillím. Podle ekonoma Libora Žídka z brněnské Masarykovy univerzity ale ruské ekonomice zhroucení nehrozí. „Myslím si, že ruská ekonomika prokázala v posledních letech značnou odolnost a nemyslím, že by došlo k jejímu zhroucení,“ nastínil pro EuroZprávy.cz.

Znehodnocení rublu má široké dopady, nikoliv však jen negativní. „Znehodnocení rublu zdražuje importy, což posílí již tak vysoké inflační tendence v ruské ekonomice. Centrální banka bude pravděpodobně nucena dále zvýšit úrokové sazby, což bude mít negativní vliv na ruský hospodářský růst. Na druhou stranu znehodnocení znamená i vyšší zisky pro exportéry,“ vysvětlil Žídek.

Rusko od invaze na Ukrajinu přešlo na válečnou ekonomiku, velkou část jejího rozpočtu tvoří výdaje na armádu. Podle ekonoma je udržitelná. „Z mého pohledu ano. Neočekával bych zhroucení ekonomiky. To se od sankcí a podobných opatření ani nedalo očekávat,“ podotkl.

Místo pádu celé ekonomiky lze očekávat spíše zpomalení ekonomického růstu. „V praxi se jedná primárně o faktory, které podvazují dlouhodobější hospodářský růst – tj. ruská ekonomika v delším časovém horizontu poroste méně a bude relativně zaostávat. Na druhou stranu relativní zaostávání není důvod pro kolaps režimu,“ pokračoval Žídek.

Doplnil, že Západ neměl mnoho možností, co mohl dělat. „Buď se mohl snažit být ‚hodný‘ a obchodovat a doufat v to, že Rusko se kvůli hospodářským vazbám bude chovat slušně. To byl případ Německa, které je za tuto cestu v současnosti masivně kritizováno,“ přiblížil.

Existovala ještě druhá varianta. „Mohl se snažit být ‚zlý‘ a uvalit sankce, které v propojeném světě nemají sílu udělat Rusku zásadní škody. Anebo mohl poslat armády, což pochopitelně nikdo udělat nechce. Nevidím žádné další možnosti,“ uzavřel Žídek.