Maláčová chce ukončit větší část Antiviru a zmrazit platy ústavních činitelů

Program Antivirus je schválený do dneška. Odbory a zaměstnavatelé požadovali jeho prodloužení do konce června.

"Nenavrhujeme další prodloužení, jak bylo požadováno, ale chceme v podstatě prodloužit tu nejmenší možnou část. Antivirus v karanténě stojí stát zhruba 30 milionů korun měsíčně... Antivirus navrhuji ukončit s výjimkou karantén tak, abychom byli případně připraveni na podzim. Pevně doufám, že to nebude potřeba," uvedla Maláčová. Už dřív ČTK řekla, že při rozvolnění by byla pro vypnutí Antiviru.

Antivirus měl bránit propouštění. Poskytují se z něj příspěvky na mzdy firmám, na které dopadla nařízená omezení proti covidu a koronavirová krize. Od loňského 12. března od vyhlášení prvního nouzového stavu do dneška výdaje činí 43,2 miliardy korun. Z toho čtyři pětiny hradí EU a pětinu stát. Podporu získalo 74.000 firem pro víc než milion zaměstnanců.

Podle údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo práce, činily výdaje na karanténní podporu v dubnu 380,6 milionu korun. V březnu částka dosáhla 882,4 milionu, v únoru 566 milionů a v lednu 762,1 milionu korun.

Z Antiviru se nyní poskytují tři druhy podpor. Příspěvek A+ a B by měly podle Maláčové dneškem skončit. Příspěvkem A+ se proplácí celé mzdy s odvody do 50.000 korun v zavřených provozech. Příspěvek B dorovnává při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin 60 procent náhrady mzdy do 29.000 korun. Pokračovat by mělo poskytování příspěvku A. Ten představuje 80 procent vyplacené náhrady mzdy lidí v karanténě do 39.000 korun.

Maláčová vládě předloží návrh na zmrazení platů ústavních činitelů

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) vládě předloží návrh na zmrazení platů ústavních činitelů pro příští rok. Na rozdíl od premiéra Andreje Babiše (ANO) nechce změnu výpočtu platové základny, od níž se platy jednotlivých činitelů odvíjejí. Maláčová to řekla na dnešní tiskové konferenci sociální demokracie.

Základní měsíční plat poslance a senátora by tak i v příštím roce zůstal na úrovni 90.800 korun, kde byl i loni. Základní plat prezidenta by i nadále činil 302.700 korun hrubého a premiéra 243.800 korun. Loni si platy ústavních činitelů vyžádaly 5,8 miliardy korun. Pro letošní rok na ně návrh rozpočtu počítal s částkou o 83 milionů korun nižší.

Průměrná mzda podle Maláčové v posledních měsících rostla zejména kvůli odměnám vyplaceným zdravotníkům a pracovníkům sociálních služeb, ale také tím, že o práci přišli nízkopříjmoví občané. "Řadovým poslancům by příští rok k 1. lednu stoupl plat o více než 6000 korun. To je neúnosné v době, kdy spousta lidí o práci přišla a ekonomika potřebuje restart," uvedla ministryně.

Takzvaná platová základna, od níž se odvíjejí platy jednotlivých činitelů, se podle platného zákona vypočítá jako násobek průměrné hrubé mzdy na přepočtené osoby v celém hospodářství. Dříve se odvíjela pouze od průměrných mezd v nepodnikatelské sféře.

Babiš navrhuje změnu výpočtu tak, aby se platová základna na daný rok násobila indexem růstu mezd podle vývoje v předminulém roce proti tomu, na který se základna počítá. Pokud by mzdy v ekonomice klesly, zůstala by platová základna na stejné úrovni, ale v dalším roce by se o ně růst platů očistil. Babiš návrh zákona předložil jako poslanec ve Sněmovně.

ČSSD nesouhlasí s tím, aby se výpočet měnil. "Pan premiér přišel s novým způsobem indexace. Je to věc netransparentní, velmi složitá na výpočet," konstatovala Maláčová. Sociální demokracie považuje za nejsystémovější cestu vládního návrhu zákona, chtějí případně jeho schválení Sněmovnou zrychleně v prvním čtení.

Parlament loni schválil změnu zákona o platech představitelů státní moci, která od příštího roku navazuje růst platů ústavních činitelů na růst průměrné hrubé mzdy za celé hospodářství. Maláčová připomněla, že ČSSD loni prosazovala i snížení platů ústavních činitelů.