Opozice chce upravit letošní rozpočet, navrhuje přesuny za 48 miliard korun

Opoziční poslanci navrhují v novele letošního státního rozpočtu přesuny v celkovém objemu zhruba 48 miliard korun. Peníze chtějí brát hlavně z vládní rozpočtové rezervy a přidávat je chtějí například ministerstvu školství nebo ministerstvu vnitra.

Nejvyšší částku chce přesouvat místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř z opozičního hnutí SPD. Chce odebrat 30 miliard z odvodů do rozpočtu EU a přesunout je do vládní rozpočtové rezervy. Jejich pozměňovací návrhy jsou k dispozici na webu Sněmovny. Další návrhy na přesuny peněz mohou ještě poslanci předkládat.

Novelu rozpočtu, která navyšuje jeho schválený schodek z 280 na 330 miliard, má ve druhém čtení projednávat Sněmovna ve čtvrtek. Poslanci budou mít příležitost své návrhy přednést a přihlásit se k nim. Rozhodnou o nich až ve třetím čtení při schvalování novely.

Příjmy novelizovaného rozpočtu činí 1,678 bilionu korun a výdaje 2,008 bilionu korun. Výdaje vzrostly o 115,1 miliardy Kč, zatímco příjmy v důsledku vývoje aktuální ekonomické situace a loňské ziskovosti firem očekává ministerstvo financí o 65,1 miliardy Kč vyšší. Vláda navrhla změny v rozpočtu hlavně kvůli situaci vyplývající z ruské agrese vůči Ukrajině i kvůli vysokému růstu cen, hlavně energií.

Poslanec Hrnčíř (SPD) chce odebrat polovinu peněz do odvodu rozpočtu EU, tedy 30 miliard korun, a převést je do vládní rozpočtové rezervy. Argumentuje tím, že na většinu domácností dolehla vysoká inflace a skokové zdražení energií, a proto je nutné nechat peníze v tuzemsku na snížení dopadu růstu cen. Jeho stranický kolega Vladimír Zlínský chce odebrat pět miliard korun z odvodů do rozpočtu EU a přesunout je chce také do vládní rozpočtové rezervy.

Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš se svým stranickým kolegou Janem Richterem navrhuje přesunout 2,5 miliardy korun do rozpočtu Národní sportovní agentury na rozvoj a podporu sportu. Odebrat je chtějí z vládní rozpočtové rezervy. Návrh zdůvodňují hlavně tím, že náklady na provoz sportovních klubů stouply v důsledku energetické krize v průměru meziročně o více než 130 procent.

Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová se svým stranickým kolegou Karlem Turečkem navrhuje odebrat z vládní rozpočtové rezervy miliardu korun a přidat ji ministerstvu zemědělství na vodní hospodářství. Vládou navržené zvýšení rozpočtu podle nich nepokryje ani již schválené víceleté dotační akce. Chtějí přidat peníze například na výkupy pozemků pro plánované vodní nádrže nebo na investice do vodárenské infrastruktury. Poslanci ANO Tureček, David Pražák a Josef Kott navrhli přesun deseti milionů korun z vládní rozpočtové rezervy na podporu vydávání odborných časopisů pro včelaře, myslivce a rybáře. Bývalá středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) chce dvěma návrhy přidat 400 milionů korun na kulturu.

Poslanec SPD Karel Sládeček a jeho stranický kolega Hrnčíř chtějí přesunout uvnitř rozpočtu ministerstva školství čtyři miliardy korun. Odebrat je chtějí z peněz na inkluzi a přidat je chtějí naopak speciálnímu školství.

Bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) chce z vládní rozpočtové rezervy přesunout 300 milionů korun ministerstvu pro místní rozvoj na podporu rekonstrukce školských zařízení v malých obcích. Spolu s předsedkyní klubu ANO Schilerovou navrhuje Dostálová převést rovněž 300 milionů korun z vládní rezervy ministerstvu pro místní rozvoj na podporu bydlení. Jana Mračková Vildumetzová (ANO) a její straničtí kolegové Jiří Mašek a Drahoslav Ryba chtějí v rozpočtu ministerstva vnitra přidat celkem 855 milionů korun na platy. Z toho například 600 milionů má jít na platy policistů a 110 milionů na platy hasičů. Další peníze mají směřovat na platy občanských zaměstnanců. Předkladatelé uvádějí, že i přes zvýšení platů o 700 korun platy příslušníků a dalších zaměstnanců reálně klesají. Stejní poslanci chtějí přidat přidat ještě 100 milionů dobrovolným hasičům.

Poslanec SPD Zdeněk Kettner chce přesunout 120 milionů korun z vládní rezervy ministerstvu školství na platy nepedagogických pracovníků. Poslanec Kettner navrhuje rovněž převést miliardu korun do resortu školství do položky ostatní neinvestiční výdaje. Z nich se hradí hlavně nákup pomůcek, ale i prvních 14 dní náhrad v případě nemocenské. "V lednu a únoru 2022 byly tyto náhrady velmi vysoké kvůli karanténám a izolacím řady zaměstnanců," uvedl poslanec.

Sněmovní rozpočtový výbor podpořil v minulých dnech pouze přesun 60 milionů korun na mládežnické spolky. Výbor projednával i Kettnerovy návrhy, ale nepřijal je.

Související

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel potvrdil, že zákon o státním rozpočtu vetovat nebude

Prezident Petr Pavel v nejnovější debatě Deníku otevřeně komentoval aktuální vnitropolitické i zahraniční otázky. Jedním z hlavních témat byl zákon o státním rozpočtu na rok 2026, který připravila vláda Andreje Babiše. Přestože prezident vnímá navržené snížení armádních výdajů o 21 miliard korun jako nezodpovědné a varuje před rizikem, že Česko bude v rámci NATO vnímáno jako černý pasažér, zákon se neystá vrátit. Svůj postoj zdůvodnil snahou o zachování stability a rozpočtové kontinuity, byť má k prioritám kabinetu značné výhrady.
Vláda ČR

Vláda schválila schodek rozpočtu 310 miliard. Schválila růst platů ve veřejném sektoru, na obranu půjdou 2 % HDP

Vláda Andreje Babiše schválila v pondělí upravený návrh státního rozpočtu se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová při představení dokumentu uvedla, že kabinet musel zásadně přepracovat plán předchozí vlády Petra Fialy, který označila za nereálný a plný nadhodnocených příjmů. Současný návrh navyšuje deficit o 24 miliard korun oproti původnímu záměru, což má podle Schillerové směřovat výhradně do prorůstových investic a nápravy chybějících výdajů na povinné platby státu.

Více souvisejících

státní rozpočet Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 46 minutami

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

před 5 hodinami

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

před 6 hodinami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 6 hodinami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 7 hodinami

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 8 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 8 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 10 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 11 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 11 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 12 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 13 hodinami

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

včera

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy