Česká republika i nadále odmítá systém povinných kvót pro přerozdělování migrantů, které v Evropské unii navrhují zavést některé jižní členské státy. ČTK to dnes řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Evropská komise se v příštích týdnech chystá předložit svůj návrh nové podoby unijní migrační a azylové strategie. Podle zdrojů ČTK pracovní návrh se systémem povinných kvót pro výjimečné případy zatím počítá.
Zástupci vlád Itálie, Španělska, Řecka, Kypru a Malty minulý čtvrtek poslali unijním orgánům návrh, v němž volají po zavedení "mechanismu povinného přerozdělování" migrantů mezi všechny členské státy. Podporu povinným relokacím dalo již dříve najevo Německo, které bude od července evropskému bloku předsedat. Proti přerozdělování se však staví devět dalších zemí včetně České republiky, které rovněž minulý čtvrtek přišly se svými návrhy.
Ne povinným kvótám, shodli se na jednání ministři vnitra V4 a Rakouska. Podle ministra @jhamacek je ČR při ochraně vnějších hranic EU připravená pomoci jakkoliv, jednoznačně však odmítá povinné relokace. Podrobnosti z jednání naleznete zde https://t.co/brHfTVCgEt
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) June 9, 2020
"Jasně jsme řekli, že odmítáme jakékoliv povinné kvóty a jsme připraveni pracovat na nějakém konstruktivním řešení toho, jak nakládat s migrací. Podporujeme posílení kontrol na vnějších hranicích a stanovení minimálních standardů, jak má vůbec ochrana hranice vypadat," řekl ČTK Hamáček. "Co odmítáme, je to, co už tu jednou selhalo a co Evropu dělí na minimálně dvě části, a to jsou povinné kvóty," dodal.
Česko proto iniciovalo společný dopis ministrů vnitra zemí, které kvóty odmítají. Kromě Hamáčka dopis podepsali ministři vnitra Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska, Estonska a Lotyšska. "Podařilo se nám dát dohromady silnou koalici podobně smýšlejících států. Pokládám to za úspěch České republiky, protože to byla naše iniciativa, dát tento dopis dohromady. Kromě těch, co to podepsali, tak stejný názor, ačkoli jinak formulovaný, vyjádřily ještě Rakousko a Dánsko," doplnil Hamáček.
V dopise, který má ČTK k dispozici, ministři mimo jiné upozorňují, že zavedení povinných kvót by mohlo zvýšit aktivitu převaděčů, což by ve výsledku ohrozilo lidské životy. Cílem by podle nich mělo být odrazovat lidi od nelegální migrace, ne ji podporovat.
Hamáček připomněl, že s ochranou hranic EU ČR pomáhá již nyní. Čeští policisté jsou součástí Frontexu, ČR také vysílá kontingenty například do Severní Makedonie.
Brusel chtěl balíček právně závazných návrhů a nezávazných doporučení týkající se azylové a migrační politiky představit už začátkem jara, kvůli koronavirové krizi však komise soustředila své síly na problémy bezprostředně spjaté s covidem-19. Zcela zavřené vnější hranice EU navíc dočasně znemožnily běžencům dostávat se na její území. S očekávaným zrušením zákazu cest cizinců do unie se však jihoevropské státy obávají nového nárůstu počtu migrantů v již tak plných táborech.
EU se snaží o reformu azylového systému od migrační krize před pěti lety, kdy do jihoevropských zemí proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Unijní státy tehdy odsouhlasily jednorázový program přerozdělování podle kvót s cílem odlehčit přetíženému Řecku a Itálii. Česko, Polsko a Maďarsko se tehdy k systému odmítly připojit s odkazem na bezpečnostní rizika, čímž podle dubnového verdiktu soudu EU porušily své povinnosti. Do konce programu v září 2017 byla přerozdělena necelá pětina z původně zamýšlených 160.000 lidí. Své kvóty zcela splnilo pouze pět unijních států, další přijaly jen část určených běženců.
Související
ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš
Policie odložila kauzu Hamáčkovy neuskutečněné cesty do Moskvy
Jan Hamáček , uprchlíci , Česká republika , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 12 minutami
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 40 minutami
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 1 hodinou
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
před 1 hodinou
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
před 1 hodinou
Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy
před 4 hodinami
Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
Asie byla v roce 2023 regionem s největším počtem katastrof způsobených klimatickými a povětrnostními jevy na světě, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) s tím, že hlavní příčinou úmrtí a majetkových škod byly záplavy.
Zdroj: Libor Novák