Volný do Sněmovny neprorazí. Lidé ho čtou i proto, že se nudí, prostor mu sebrala SPD a Trikolora, říká politolog

Jeho současnou aktivitu založenou na dezinformacích spojených s covidem-19 vůbec nepřeceňuje. Politolog Ladislav Mrklas míní, že nezařazený poslanec Lubomír Volný, jehož v neděli na demonstraci proti vládním opatřením zatkla policie kvůli trvalému odmítání nasadit si respirátor, nemá příliš velkou šanci na založení radikální strany, která by uspěla ve sněmovních volbách. „Prostor pro krajní pravici je zde díky SPD i Trikoloře obsazen. Navíc někteří lidé jeho příspěvky na sociálních sítích čtou jen proto, že se v karanténě nudí a je pro ně jen určitým oživením. Všichni, kteří jej sledují, nemusí zákonitě být jeho příznivci,“ říká pro EuroZprávy.cz Ladislav Mrklas.

Mgr. Ladislav Mrklas, Ph.D.
doporučujeme

Je přesvědčený, že nezařezaný poslanec Lubomír Volný v budoucnosti výrazně neprorazí, byť v současné době patří na sociálních sítích mezi nejsledovanější politiky v zemi. „Poslance Volného nyní podporuje několik stovek či desítek příznivců, a to je málo, když si uvědomíme, že na úspěch ve volbách je nutné získat kolem tři sta tisíc hlasů,“ tvrdí politolog Ladislav Mrklas. Zatčení na nedělní demonstraci, kde si opakovaně odmítal na výzvu policie nasadit respirátor, může radikální politik považovat za předvolební kampaň. „Ano, je možné se na celou kauzu i takto dívat.“

Poslancovi příznivci: nezaměstnaní i fotbaloví fanoušci

Expert na český politický systém rovněž zdůrazňuje, že zákonodárce nemá na nynější scéně mnoho prostoru. Proto se nedomnívá, že by se rýsoval vznik silné radikální strany, jakou v devadesátých letech představovali extrémní Sládkovi Republikáni. „Jednu radikální stranu v podobě SPD už zde máme a o voliče krajní pravice ještě usiluje Trikolora. I když je pan poslanec Volný v rétorice ještě ostřejší než SPD, nedomnívám se, že by se mu podařilo překročit pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny.“

Bývalý člen SPD se po novém roce enormně zviditelňuje. Vše začalo lednovou bitkou v parlamentu, při níž fyzicky napadl předsedajícího Tomáše Hanzela (ČSSD) a vypnul mu mikrofon. Za incident byl Sněmovním mandátovým a imunitním výborem potrestán pokutou ve výši 90 800 korun, tedy odebráním jednoho poslaneckého platu. Jednalo se o nejvyšší možný postih. „Rvačkou v parlamentu mnoho sympatizantů nezískal, mnozí fyzický atak brali jen jako narušení šedivého, nudného segmentu v Poslanecké sněmovně. Styl, jakým se pan poslanec prezentoval, zapadá do jeho celkového obrazu.“

Volný se poté stal středem pozornosti, když i v dolní komoře odmítal nosit ochranu dýchacích cest a byl z jednání společně s dalším nezařazeným poslancem Marianem Bojkem vykázán ze sálu. Nedávno se do centra pozornosti dostal díky příspěvku na sociálních sítích, v němž tvrdil, že letadlo společnosti DHL kroužilo nad Brnem a roznášelo britskou mutaci koronaviru. Začátkem měsíce zase šokoval, když na svém Facebooku psal, že má informace o plánu na diskreditaci experimentálního léku proti covidu Ivermektin, jehož součástí má být vražda několika pacientů. Volný byl Policií ČR vyzván, aby svá tvrzení vysvětlil, poslanec naopak reagoval, že kvůli podezření podal trestní oznámení na neznámého pachatele.

Podle Mrklase nezařazenému poslanci nahrává současná nejistá atmosféra ve společnosti. „Většina z jeho příznivců přišla vinou koronavirové pandemie o práci i celoživotní úspory, zkrachovala jim léta budované firmy a navíc se jim rozpadly partnerské vztahy. Psychologický dav je nevyzpytatelný a má sílu. Proto někteří, jež situace dostala na dno, jej přijali za vzor.“ Autor několika odborných publikací je přesvědčený, že příznivci Lubomíra Volného se mohou rekrutovat nejen z nezaměstnaných lidí či sympatizantů s radikálními proudy, ale podporu mohou vyjadřovat i fotbaloví fanoušci. „Jeho podporovatelé například chtěli v neděli z Ostravska do Prahy přijet na demonstraci proti vládním opatřením několika autobusy. Lze předpokládat, že mezi nimi mohlo být i tvrdé jádro příznivců Baníku Ostrava, kteří se stejně jako další fanoušci nemohou nyní vyřvat na fotbale, a tak si hledají jinou příležitost, kde se mohou společensky realizovat.“

Nejasná role opozice může vytvářet radikálům prostor

Bývalý prorektor vysoké školy CEVRO Institut však upozorňuje, že část populace ovlivňuje například i exprezident Václav Klaus, který stejně jako Volný odmítá nosit roušky, respektive respirátory. „Když někteří lidé vidí, jak se chová bývalý nejvyšší ústavní činitel v zemi, mají pocit, že jeho postoj je tak zcela legitimní a oni rovněž žádnou ochranu dýchacích cest nosit nemusí. Tím tak dávají ještě více najevo svoji frustraci a lidově řečeno upouští navenek svůj ventil,“ konstatuje politický komentátor, který míní, že prostor pro radikály paradoxně v současné době vytváří i opozice. „Její role vůči vládě je nyní nejasná. Příliš se proti ní nevymezuje a dokonce ani nereaguje ani na největší nesmysly kabinetu. A právě tím se rýsuje více místa pro radikály.“

Politolog, který absolvoval doktorské studium na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, si nemyslí, že by Volný představoval nebezpečí pro demokracii. „Je určitým oživením pro lidi, kteří se v karanténě nudí, tak jej sledují. Mnozí z nich mu ale nefandí. Více nebezpečný by mohl být, až odejde ze Sněmovny, je totiž otázkou, co by dělal v ilegalitě. Na druhou stranu pan poslanec má rád kamery a světla reflektorů, kterých si užívá. Pokud odejde z dolní komory, ztratí imunitu, přijde o poslanecký plat a pak se podle mě stáhne do ústraní,“ predikuje.

Odborný asistent na katedře politologie a mezinárodních vztahů CEVRO Institutu spatřuje mnohem větší riziko v neinformovanosti lidí, kteří jsou tak snáze náchylnější k dezinformacím. „Sám jsem o tom přesvědčil při jedné ze svých odborných prací. Když se odpíračů nošení respirátorů či kritiků vakcinace zeptáte, proč tak činí, nedovedou své postoje racionálně vysvětlit. Názory přejímají z různých pochybných webů, či někde něco zaslechli, ale sami žádné vysvětlení pro svůj odpor nemají.“ Podle Mrklase bohužel k nejistotě přispívá, že někteří lékaři či epidemiologové se neshodnou, jak by se boj proti covidu-19 měl vést. „A právě názorová rozdílnost vědců rovněž rozdírá společnost zevnitř a nahrává růstu ultraradikálů,“ říká pro EuroZprávy.cz přední tuzemský politolog Ladislav Mrklas.

Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Rektorka Mendelovy univerzity Nerudová zvažuje kandidaturu na Hrad

13.04.2021 08:53 Rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová přemýšlí o kandidatuře na prezidentskou funkci…

Vláda potvrdila opatření omezující setkávání, upravila i pravidla pro…

12.04.2021 22:18 Aktualizováno Vláda podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) dnes potvrdila sobotní mimořádné…

Další kulturní instituce žádají Babiše, ať nemění ministra kultury

12.04.2021 20:22 Aktualizováno Další instituce se přidaly k apelu na premiéra Andreje Babiše (ANO), aby nečinil změny na postu…

Piráti a STAN by podle modelu předběhli ANO o šest procent

12.04.2021 19:02 Sněmovní volby by v březnu vyhrála koalice Pirátů a STAN se ziskem 28,5 procenta hlasů. Druhému ANO…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama