Vůle pomáhat Ukrajině musí přetrvat, řekl Fiala k výročí okupace Československa

Vůle pomáhat Ukrajině musí přetrvat, uvedl v souvislosti s dnešním 54. výročím začátku okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou premiér Petr Fiala (ODS). Podle předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše (ANO) tehdejší invaze oddálila v Československu pád totality. Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že imperiální tendence, dříve Sovětského svazu a nyní Ruska, se nezměnila.

Fiala připomněl, že invaze v srpnu 1968 ukončila období uvolněné atmosféry takzvaného pražského jara. "O 54 let později vpadlo Rusko za vydatné pomoci Běloruska na území samostatné Ukrajiny, aby ji zbavilo nezávislosti a svobody. Rusko tak kousek od nás rozpoutalo brutální válku, ve které denně zabíjí lidi, ničí školy, nemocnice a památky a vyhání obyvatele z jejich domovů. Naše vůle pomáhat Ukrajině nás nesmí opustit," napsal na twitteru předseda vlády. Nelze podle něho dovolit, aby agresor zvítězil. "Jde i o naši svobodu a bezpečnost," uvedl.

Česká společnost byla v roce 1968 podle Babiše na cestě ke svobodě. "Místo toho lidem invaze zničila všechny naděje a oddálila pád totalitního režimu o dalších 21 let. Přišli jsme o velkou část elit, která odešla za lepším životem do zahraničí. Je to pro nás poučení, že podobným hrozbám se do budoucna musíme umět bránit a že naše bezpečnost není, zvlášť v dnešní době, samozřejmost," napsal na twitteru.

Rakušan poznamenal, že do Československa přišla "bratrská pomoc", v Maďarsku šlo v roce 1956 o "operaci pro nastolení pořádku". "A teď se kousek na východ od českých hranic odehrává "speciální vojenská operace". "Všechno to má jednoho společného jmenovatele: Něco si urvat z cizího území, získat vliv, získat moc. Ta imperiální tendence, kdysi Sovětského svazu a dnes Ruska, se nezměnila," napsal na facebooku.

Rovněž předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová spojila srpnovou invazi do někdejšího Československa s nynějšími událostmi na Ukrajině. "Před 54 lety nám Sovětský svaz ukázal, že cokoli svobodného mu je cizí, a Rusko je dnes stejné. Musíme Ukrajincům pomoci, aby agresora porazili," napsala na twitteru.

Předseda sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) míní, že takzvané pražské jaro 1968 by nakonec vyústilo v tržní hospodářství a pluralitní demokracii. "Právě to nechtěla 'Říše zla' připustit. Naše touha po svobodě byla trestána tanky. Nikdy na to nezapomeňme a chraňme si ji," uvedl na twitteru.

Lídr SPD Tomio Okamura v souvislosti se srpnem 1968 řekl, že hnutí na základě těchto zkušeností odmítá přítomnost jakýchkoli cizích vojsk v Česku. "Ať jsou z východu, nebo ze západu. Chceme být suverénní svobodnou zemí, aby nám tady nikdo nediktoval, co a jak máme dělat," řekl v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News.

Vojska pěti států Varšavské smlouvy obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. V roce 1968 bylo v celém Československu již první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108. Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Potvrdilo to nastupující éru takzvané normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod.

Fiala: Odkaz srpna 1968 je dnes aktuálnější než jindy

Výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy v roce 1968 je podle premiéra Petra Fialy (ODS) připomínkou toho, jak je svoboda křehká. Kvůli ruské invazi na Ukrajinu nebyla tato připomínka nikdy aktuálnější než dnes, řekl dnes předseda vlády při pietním aktu před budovou Českého rozhlasu v Praze. Události srpna 1968 přirovnávali k válce na Ukrajině i další řečníci.

Invaze vojsk do Československa začala v noci na 21. srpna 1968. Již první den okupace zemřely při střetech s vojáky nebo při okupanty zaviněných dopravních nehodách desítky obyvatel Československa.

"Pro Čechy a Slováky zůstává srpen 1968 symbolem agrese, okupace, zrady a ponížení. Připomíná nám, jak je naše svoboda a nezávislost křehká," řekl premiér. Zdůraznil, že po 54 letech ruské tanky opět jezdí po cizí zemi, tentokrát po Ukrajině. "Snaží se rozstřílet její sny o lepší budoucnosti," podotkl.

Obě události jsou si podle něj v něčem podobné. "Jsme svědky zbabělého zneužívání hrubé síly, pohrdání válečnými konvencemi. Podobné je i to, že Rusko stále považuje středovýchodní Evropu za svůj majetek, s nímž si může nakládat podle libosti," řekl Fiala. Není podle něj náhoda, že Moskvu vyprovokoval podobný vývoj. V Československu to byl pokus o směřování k demokracii, na Ukrajině snaha o integraci do západních struktur.

Premiér míní, že Kreml se nemění a jeho dlouhodobým cílem je imperiální politika a tradičními nástroji vydírání, síla a lež. "Tak jako srpen 1968 pro mnohé znamenal konec iluzí o svobodnější verzi socialismu, dnešní válka na Ukrajině může pro někoho znamenat konec iluzí o tom, že ruský imperialismus odešel spolu s komunismem," uvedl.

Ohrožení svobody a nezávislosti je podle něj trvalé a má konkrétní podobu, Česko je ale v nesrovnatelně lepší situaci než před 54 lety. "Jsme členy společenství demokratických států, patříme do Evropské unie, naši bezpečnost účinně chrání Severoatlantická aliance. A především jsme hrdá, nezávislá země, ne něčí satelit, svůj osud máme ve svých rukou. Naši přátelé na Ukrajině chtějí přesně totéž, co my už máme. Neváhají za to bojovat. I proto je vojensky, humanitárně a diplomaticky podporujeme," dodal Fiala.

Vojska pěti států Varšavské smlouvy obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému. V roce 1968 bylo v celém Československu už první den okupace zabito či smrtelně zraněno 58 lidí a do konce roku 1968 stoupl počet obětí na 108. Další oběti si vyžádalo tvrdé potlačení protiokupačních demonstrací režimem v roce 1969. Potvrdilo to nastupující éru takzvané normalizace, která přinesla politické čistky, posílení cenzury či omezení svobod.

Vzpomínkové akce se účastnili vedle premiéra i místopředseda Senátu a místopředsedkyně Sněmovny, ministryně obrany, pražský primátor či poslanci z koalice i opozice. U budovy Českého rozhlasu položili věnce. Podle místopředsedy Senátu Jiřího Růžičky (za TOP 09) v roce 1968 zklamali i politici. Z tehdejších představitelů se sovětskému diktátu vzepřel jako jediný František Kriegel. Růžička míní, že by na to dnešní politická reprezentace měla myslet. Místopředsedkyně Sněmovny Věra Kovářová (STAN) je přesvědčena o tom, že pro budoucnost národa je důležité se útočníkům postavit, jinak za kapitulaci lidé platí morální ztrátou v kolektivním vědomí. Zmínila rok 1968 i 1938. Také podle Kovářové je podstatné mít politiky, kteří jsou schopni vydat rozkaz k obraně.

Události, které se odehrály před 54 lety, si k budově rozhlasu přišly připomenout desítky lidí. Mezi nimi nechyběli pamětníci a pamětnice. Někteří z příchozích přinesli květiny. Řada účastníků sledovala akci z druhé strany ulice. Doprava na místě se totiž nepřerušila, Vinohradskou po dobu ceremoniálu projížděly tramvaje a automobily.

Česko počítá s vojenskou pomocí Ukrajině, pomoci chce při obnově

Česká republika počítá s další vojenskou a humanitární pomocí Ukrajině. Pomoci chce už teď s opravou válkou poničených škol, nemocnic a dalších věcí, aby země mohla dál fungovat. Tuto podporu chce Česko za svého předsednictví v EU koordinovat. Novinářům to dnes po vzpomínkové akci k výročí okupace Československa řekl premiér Petr Fiala.

"Budeme pokračovat v tom, co děláme. Budeme dál posílat vojenskou techniku Ukrajině. Rozvíjíme jednání s Ukrajinou o poválečné pomoci a také to, kde bychom mohli pomoci už teď, ať už jde o opravu škol, zdravotnických zařízení, těch věcí, které Ukrajinci potřebují k tomu, aby do značné míry mohli normálně žít. Myslím si, že to je úkol nejen ČR, ale i dalších zemí. Využíváme i předsednické role v EU, abychom věci zkoordinovali tak, aby pomoc ze strany Evropy byla opravdu účinná," řekl Fiala.

Vedle vojenské pomoci a obnovy zmínil premiér pomoc humanitární či diplomatickou. "Ve všech těch směrech budeme pokračovat, protože jsme si vědomi toho, že Ukrajina čelí obrovské přesile. A jedině, když jim země jako naše a další západní demokratické země pomohou, dokáži Ukrajinci ruské přesile odolat," uvedl předseda vlády.

Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Česko od té doby vydalo válečným uprchlíkům 415.700 víz k ochraně. Přijalo tak nejvíc běženců na počet obyvatel. ČR na Ukrajinu od počátku posílá zbraně a vojenský materiál. Přesné informace o dodávkách česká strana většinou nezveřejňuje. Objevují se až dodatečně, a to často na záběrech z bojišť. Na Ukrajinu putuje i jiný materiál, a to třeba hasičské vozy či zdravotnické prostředky.

Vedle Fialy ruský vpád na Ukrajinu k okupaci Československa, která začala v noci z 20. na 21. srpna 1968, přirovnali dnes také další koaliční i opoziční politici. Řada z nich uvedla, že agresi je potřeba se postavit a svobodu bránit.

Související

Petr Fiala

Fiala připustil, že rozpočet není ideální. Pomůže ale překonat krizi, zdůraznil

Návrh státního rozpočtu podle premiéra Petra Fialy (ODS) sice není ideální, ale je přijatelný a realistický. Vláda se snaží využít všechny dostupné možnosti pomoci českým občanům a firmám v mimořádné situaci, uvedl Fiala při dnešním sněmovním schvalování rozpočtu. Řekl také, že kabinet nepodporuje žádné významné přesuny peněz. Poslanci, převážně opoziční, podali šest desítek návrhu úprav rozpočtu celkem skoro za 119 miliard korun.
Petr Fiala

Fiala požádá Jurečku, aby ještě zůstal ministrem životního prostředí

Premiér Petr FIala (ODS) požádá vicepremiéra Mariana Jurečku (KDU-ČSL), aby funkci ministra životního prostředí vykonával až do konce roku. Pokud nenastanou žádné nepředvídatelné okolnosti, bude poté připraven navrhnout do funkce lidoveckého ministerského kandidáta Petra Hladíka. Fiala to dnes řekl v České televizi (ČT) v pořadu Otázky Václava Moravce. 

Více souvisejících

Petr Fiala (ODS) Ukrajina Srpen 1968 okupace 1968

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

SMS, ilustrační fotografie

Esemesky (SMS) zrychlují komunikaci mezi lidmi už 30 let

Při samozřejmosti jejich dnešního používání se ani nechce věřit, že esemesky jsou s lidmi na světě "pouhých" 30 let. Úplně první z nich obsahovala přání „Merry Christmas“ (Veselé Vánoce), a odeslal ji 3. prosince 1992 programátor Neil Papworth, zaměstnanec IT společnosti Sema Group, svému kolegovi Richardu Jarvisovi, který se právě účastnil firemního předvánočního večírku. Přenos zprostředkoval britský mobilní operátor Vodafone a Jarvis si vzkaz přečetl na dvoukilovém mobilním telefonu Orbitel 901. Od té doby esemesky zlepšují komunikaci mezi lidmi a byť jim dnes konkurují jiné formy komunikace na sociálních sítích či pomocí aplikací WhatsApp či Viber, zůstávají stále populární.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

KVIFF CLassics: V návaznosti na tradici uvádění digitálně zrestaurovaných filmů a filmových retrospektiv na karlovarském festivalu se jeho pořadatelé rozhodli věnovat filmovým legendám samostatnou přehlídku.

Nová přehlídka KVIFF Classics připomene v pražských kinech filmové legendy

Projekcí digitálně restaurovaného filmu Sedmikrásky režisérky Věry Chytilové začne dnes v pražském kině Světozor přehlídka KVIFF Classics věnovaná filmovým legendám. Pořádá ji karlovarský filmový festival a na diváky čekají filmy ze zlatého fondu světové kinematografie, k jejichž autorům patří Jean-Luc Godard, Paul Thomas Anderson, Martin Scorsese či Luchino Visconti. V pražských kinech Světozor a Ponrepo potrvá do neděle.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Petr Kramný u soudu (15. 9. 2015)

Petr Kramný se vrací k soudu. Byl odsouzený za vraždu své ženy a dcery. Obnoví se proces, je nevinný?

Krajský soud v Ostravě dnes bude pokračovat v projednávání návrhu na obnovu řízení v kauze Petra Kramného, který byl v roce 2016 odsouzen k 28 letům vězení za vraždu manželky a dcery na dovolené v Egyptě. Součástí návrhu obhajoby jsou tři nové znalecké posudky, které podle obhájkyně Kramného Jany Rejžkové vylučují elektřinu jako příčinu smrti. Žádostí se soud začal zabývat v úterý. Podle místopředsedy krajského soudu Igora Krajdla senát s největší pravděpodobností dnes nerozhodne.

Aktualizováno před 2 hodinami

včera

Aktualizováno včera

včera

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj chce, aby se Musk na Ukrajině podíval na škody způsobené Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes pozval amerického podnikatele a nového majitele Twitteru Elona Muska na Ukrajinu, aby viděl škody způsobené ruskými invazními vojsky, informuje americký list The New York Times (NYT). Podle Zelenského by návštěva Ukrajiny Muskovi mohla pomoci porozumět situaci na místě, když se k ní vyjadřuje. Ukrajinský prezident také uvedl, že si nemyslí, že se ruský prezident Vladimir Putin chystá použít jaderné zbraně.

Aktualizováno včera

Islámský stát (ISIS), ilustrační fotografie

Mimořádná zpráva Vůdce Islámského státu (IS) abú Hasan Hášimí Kurajší byl zabit

Vůdce teroristické organizace Islámský stát (IS) abú Hasan Hášimí Kurajší byl zabit. Oznámil to mluvčí islamistů v audionahrávce na telegramu. Kurajší, který stál v čele skupiny teprve od března, podle něj zahynul "v boji proti nepřátelům". Jeho nástupcem se stal abú Husajn Husajní Kurajší, citovala mluvčího agentura Reuters. Podle USA stojí za jeho smrtí povstalecká Svobodná syrská armáda (FSA), která působí v Sýrii.

včera

Cyril Ramaphosa

Prezident JAR Ramaphosa je podezřelý z porušení ústavy

Skupina tří expertů, kterou jmenoval parlament, dnes vyzvala k prošetření, zda jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa neporušil přísahu a ústavu země. Podezření ohledně nekalého chování Ramaphosy zesílila poté, co vyšlo najevo, že na svém statku měl několik milionů dolarů v hotovosti, napsala agentura AFP. Samotný prezident odmítá, že by porušil ústavu. Parlament by mohl hlavu státu odvolat, což je ale málo pravděpodobné.

včera

Rusko, ilustrační fotografie.

Překvapivý průzkum. Více Rusů je pro vyjednávání než pro válčení

Pro vyjednávání s Ukrajinou je 55 procent Rusů, pro pokračování války jen 25 procent, napsal dnes zpravodajský server Meduza o výsledcích neveřejného průzkumu veřejného mínění, provedeného za zakázku Kremlu. Současně portál připustil, že Kreml, který není ochoten k ústupkům a nehodlá se vzdát zabraného území Ukrajiny, se sotva bude ohlížet na názor účastníků průzkumu. Větší vliv spíše bude mít další průběh války.

včera

Cristiano Ronaldo

Rozhodl se už Cristiano Ronaldo? Jeho kroky mají po šampionátu zamířit do Saúdské Arábie

Před mistrovstvím světa v Kataru bylo jasné, že hvězdný portugalský reprezentant Cristiano Ronaldo bude v dějišti tohoto sportovního svátku řešit i svou budoucnost poté, co skončil v Manchesteru United. Nyní se začínají v médiích objevovat spekulace, že by měl už mít jasno v tom, kam ho jeho kroky zavedou. Mluví se totiž o exkluzivní smlouvě se saúdskoarabským klubem an-Nasr, díky které by mohlo přistát Ronaldovi na účet za každou sezónu 200 milionů eur (v přepočtu 4,9 miliardy korun). Podle zákulisních informací už se pouze dolaďují detaily a mělo by být vše jen krok od podpisu.

Aktualizováno včera

Policie zasahuje na ambasádě Ukrajiny v Madridu

Na ambasádě Ukrajiny v Madridu vybuchla obálka s bombou

Na ukrajinskou ambasádu v Madridu dorazila obálka s bombou, která dnes krátce po poledni lehce zranila jednoho zaměstnance. Kyjev v reakci na incident oznámil, že posiluje bezpečnost všech svých velvyslanectví. Madridský soud Audiencia Nacional, který se zbývá závažnými trestnými činy, uvedl, že výbuch na velvyslanectví bude předběžně vyšetřovat jako terorismus, uvedla agentura AFP.

včera

Ilustrační fotografie.

EU varovala Muska před možným zákazem pro Twitter, informuje deník

Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton při videohovoru s miliardářem Elonem Muskem varoval, že EU zakáže twitter, pokud nebude dodržovat přísná pravidla o moderování obsahu. Uvedl to list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s rozhovorem. V EU se tak podle agentur zřejmě schyluje k regulační bitvě o budoucnost této sociální sítě.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

V Rusku údajně soud poprvé vyhověl žalobě mobilizovaného občana

Ruský soud poprvé vyhověl žalobě mobilizovaného občana a uznal jeho povolání do armády za nezákonné, oznámil dnes právník a ochránce lidských práv Pavel Čikov, od něhož tuto zprávu převzala média, včetně ruské redakce BBC. Průlomový verdikt vynesl soud v Gatčině, asi 50 kilometrů od Petrohradu na severozápadě Ruska.

Aktualizováno včera

Hasiči zasahovali u požáru roubeného domu v Novém Boru. (30.11.2022)

Tragédie při zásahu u požáru domu v Novém Boru. Zemřel dobrovolný hasič

Při likvidaci požáru roubeného domu v Novém Boru na Českolipsku zemřel dnes ráno 39letý dobrovolný hasič. Zřítil se na něj strop, svým zraněním přes veškerou snahu zdravotníků podlehl, řekla ČTK krajská policejní mluvčí Ivana Baláková. Požár domu v části Arnultovice sice hasiči uhasili, zásah ale neskončil a možná potrvá celou noc. Policie pohřešuje 73letého spolumajitele, který v domě bydlel. Není vyloučeno, že byl v době požáru doma a zemřel.

Aktualizováno včera

Olaf Scholz

NATO by mělo chránit podmořskou infrastrukturu, chtějí to Německo a Norsko

Německo a Norsko chtějí, aby v rámci Severoatlantické aliance vzniklo koordinační centrum, které bude monitorovat a chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou plynovody a telekomunikační kabely. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes po společném jednání řekli německý kancléř Olaf Scholz a norský premiér Jonas Gahr Störe. 

včera

Olaf Scholz

Západ se nezalekne jaderných hrozeb, vzkázal Scholz Rusku

Západní země se nezaleknou ruských jaderných výhrůžek. Dnes to na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, který označil Severoatlantickou alianci za garanta bezpečnosti. Dodal, že dokud budou jaderné arzenály států jako Rusko hrozbou, musí si NATO udržet potenciál vojenského odstrašení. Přispět k tomu podle kancléře hodlá i Německo.

Aktualizováno včera

Volby prezidenta 2023: Hrozí zrušení registrace Denisy Rohanové. Soud dostal 13 podnětů

Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel v souvislosti s registračním procesem pro volbu prezidenta 13 podnětů. Na soud se obrátilo pět kandidátů, které ministerstvo vnitra do voleb nepustilo, jde o podnikatele Karla Diviše a Karla Janečka, dále o Romana Hladíka, Pavla Zítka a Libora Hrančíka. Dále soud obdržel návrh na zrušení registrace Denisy Rohanové. Podala jej skupina senátorů, kteří pro prezidentskou volbu podpořili Marka Hilšera. 

Zdroj: ČTK

Další zprávy