Vláda bude moci nařízením stanovit maximální ceny elektřiny a plynu. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Informoval o tom Hrad. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu včetně daně z přidané hodnoty pro maloodběratele.
Novela zákona má také více chránit spotřebitele, kteří mají ve smlouvě ceny odvozené od cen na burzách. Zákon má vstoupit v účinnost den po svém vyhlášení ve sbírce.
Zeman už dříve ocenil, že vláda přistoupila k zastropování cen elektřiny a plynu. Označil to za nejlepší řešení energetické krize. Limity považuje za přiměřené.
K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví podrobnosti, tedy hlavně maximální cenu. Bude také určovat rozsah odběru, na který se bude cenový strop vztahovat, a kategorie odběratelů, kterých se bude cenový strop týkat. Dodavatelé budou mít právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. Při mimořádné tržní situaci bude moci vláda v krajním případě zakázat například obchodování s elektřinou a plynem na burzách.
Nařízení by vláda mohla podle dosavadních informací vydat 5. října. Předtím se mají 30. září sejít ministři energetiky zemí EU a jednat o dalších řešeních.
Premiér Petr Fiala (ODS) už dříve řekl, že řešení cenového stropu bude stát víc než 100 miliard korun. Dodavatelé energií budou mít právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. Vláda chce na financování tohoto kroku využít jak připravovanou daň z mimořádných zisků, tak i dividendy třeba ze státem kontrolované energetické skupiny ČEZ.
Nařízení o maximálních cenách bude moci vláda vydat v případě mimořádné tržní situace. Schválená novela ji nedefinuje. V důvodové zprávě k předchozí novele energetického zákona z letošního léta, kterou se zaváděl úsporný tarif pro domácnosti, vláda uvedla, že "mimořádnou tržní situací se rozumí stav, kdy se podstatná část občanů státu dostává do vážných finančních problémů v důsledku vysoké ceny elektřiny nebo zemního plynu a tento stav není možné, dostatečné nebo vhodné řešit jiným druhem státní pomoci, jakým je například příspěvek na bydlení."
Novela umožní spotřebitelům snáze vypovědět takovou smlouvu, která obsahuje takzvané spotové ceny, tedy ceny odvozené od vývoje na burzách. Před takovými smlouvami varuje Energetický regulační úřad. Vláda uvádí, že toto opatření má zajistit účinnou ochranu zranitelných zákazníků před kontrakty, které mohou podléhat cenovým výkyvům kvůli nestabilitě trhů. Právo vypovědět smlouvu se spotovými cenami během měsíce však budou mít pouze spotřebitelé, tedy nikoli například firmy. Bude se to týkat smluv na dobu určitou i neurčitou. Pokud bude ve smlouvě ujednání, které umožní dodavateli změnit sjednanou cenu elektřiny nebo plynu na cenu podle vývoje na burze, a to bez výslovného souhlasu spotřebitele, nebude se k takovému ujednání přihlížet.
Snížená sazba spotřební daně bude platit u nafty do konce příštího roku
Snížená sazba spotřební daně bude platit u nafty do konce příštího roku, od října tedy nevzroste. Prodloužení úlevy o 1,5 koruny na litr přinese novela o spotřebních daních, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Opatření má podle kabinetu pomoci konkurenceschopnosti dopravců. Rozpočty státu a Státního fondu dopravní infrastruktury letos přijdou podle důvodové zprávy dohromady až o 2,5 miliardy korun a příští rok až o 9,6 miliardy Kč. Předloha nabude účinnosti dnem po jejím zveřejnění ve sbírce.
Benzinu se nynější novela netýká. Spotřební daň z této pohonné hmoty se vrátí od října z nynějších 11,34 koruny na původní částku 12,84 Kč na litr. U motorové nafty podle předlohy dál zůstane sazba 8,45 Kč z litru místo 9,95 koruny, a to do konce roku 2023. V konečných cenách, po započtení daně z přidané hodnoty, může jít podle dřívějšího vyjádření ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) o úsporu až 1,8 koruny na litr.
Stanjura opakovaně uváděl, že hlavním důvodem pro delší zdaňování nafty nižší sazbou není její nynější vyšší cena, ale konkurenční prostředí. Největšími konkurenty českých dopravců, zejména menších, jsou podle něj při podávání cenových nabídek dopravci z Polska, Slovenska, Maďarska, Rumunska a také z Turecka. Ve většině z těchto zemí je spotřební daň na motorovou naftu podle ministra na evropsky nejnižší možné úrovni. Opatření pomůže i veřejné dopravě, když většina autobusů má dieselový pohon, uvedl. Stanjura také zdůraznil, že výpadek příjmů půjde výhradně na úkor státního rozpočtu, nikoli na vrub investic do dopravní infrastruktury.
Nižší daň na benzin i na motorovou naftu začala v Česku platit od června. Opatřením, původně přijatým na čtyři měsíce, vláda reagovala na prudké zdražení pohonných hmot, které podle tehdejších vyjádření analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu.
"Tím, že nedojde k avizovanému opětovnému nárůstu sazby daně z motorové nafty, nebude z tohoto titulu vytvářen tlak na další nárůst nákladů podnikatelských subjektů a dotčených domácností," stojí ve zdůvodnění nynější novely. Výše daně u nafty se bude podle důvodové zprávy nadále pohybovat mírně nad minimem, které stanovuje evropská směrnice o zdanění energií.
Předloha s ohledem na evropskou směrnici také ponechává výši vratky části spotřební daně z motorové nafty využité v části zemědělské prvovýroby na 7,3 Kč na litr. Na 8,5 koruny z litru se vrátí takzvaná zelená nafta podle novely od ledna 2024.
Související
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
Evropská unie pošle na Ukrajinu nouzovou energetickou pomoc
Energetika , pohonné hmoty , Miloš Zeman
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
před 1 hodinou
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
před 1 hodinou
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
před 1 hodinou
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
před 2 hodinami
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
před 2 hodinami
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
před 2 hodinami
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
před 3 hodinami
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
před 3 hodinami
Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi
před 3 hodinami
EuroZprávy.cz pořádají podcast na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky
před 3 hodinami
Daň z nemovitosti v roce 2024 vzrostla. Platební údaje už míří k poplatníkům
před 3 hodinami
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
před 4 hodinami
Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti
před 5 hodinami
Důchody v květnu 2025 s jednou drobnou změnou. Peníze vám mohou přijít v jiném termínu
před 5 hodinami
Munice a rakety za miliardy. USA chystají další masivní balík pomoci Ukrajině
před 6 hodinami
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 6 hodinami
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 7 hodinami
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
před 7 hodinami
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
před 7 hodinami
Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy
Ukrajina dočasně stáhla z bojiště americké tanky Abrams M1A1. Ukázaly se jako zranitelné při útocích ruskými drony, uvedla agentura AP s odvoláním na zdroje v americké armádě.
Zdroj: Libor Novák