Poslední rozloučení s Danou Němcovou bude příští sobotu

Po mši v kostele bude téhož dne pochována do rodinného hrobu na Malvazinkách. Přátelé, spolupracovníci i politici označili Danu Němcovou za statečnou, lidskou, poctivou a přitom neokázalou ženu, která se zastávala slabých a znevýhodněných v každé době.

Němcová byla jedna z prvních, kteří podepsali Chartu 77. Spoluzaložila Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS), který pomáhal obětem komunistického bezpráví. Vystudovaná psycholožka a matka sedmi dětí sama čelila za své názory za minulého režimu pronásledování, výslechům a domovním prohlídkám. Několik měsíců strávila ve vězení.

Během revoluce 1989 stála u zrodu Občanského fóra. Poté krátce působila jako poslankyně Federálního shromáždění a zejména pokračovala v obraně lidských práv a v pomoci slabým či bezmocným. Společně s Olgou Havlovou stála od počátku ve Výboru dobré vůle, který dodnes pomáhá lidem se zdravotním postižením, opuštěným dětem, seniorům a nemocným. Založila Poradnu pro uprchlíky a Centrum pro otázky migrace. V roce 1998 dostala od prezidenta Václava Havla státní vyznamenání - medaili Za zásluhy.

Narodila se 14. ledna 1934 v Mostě jako Valtrová. Ve svých čtyřech letech se musela s rodiči po Mnichovu z pohraničí vystěhovat. Když jí bylo 11 let, do svého rodného města se vrátila. V roce 1953 odešla na vysokou školu do Prahy. Studovala psychologii, chodila na bytové semináře profesora Jana Patočky a od něj si odnesla přesvědčení, že nebude žít ve lži. Zde se také seznámila s psychologem a filozofem Jiřím Němcem a roku 1955 se za něj provdala.

Nějaký čas pracovala na foniatrii a vychovávala sedm dětí. Z podpory undergroundové skupiny Plastic People of the Universe na konci roku 1976 vznikla Charta 77, ve které Němcová viděla cestu, jak si v době normalizačního režimu po okupaci zachovat identitu a důstojnost. V roce 1979 byla šest měsíců vězněna v Ruzyni a následně podmínečně odsouzena ke dvěma letům odnětí svobody za podvracení republiky. Poté jako nepřítel socialistického státu směla pracovat jen jako uklízečka a domovnice.

Prezident Petr Pavel označil Němcovou za hlas disentu, ochránkyni lidských práv i po roce 1989 a člověka, který tu byl vždy pro druhé. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) byla Němcová mimořádnou osobností, statečnou a hluboce lidskou, která se svou vytrvalou a důslednou obhajobou lidských práv významně zasloužila o svobodu a demokracii. Projekt Paměť národa připomenul, že Němcová s manželem vytvořili ve svém bytě v Ječné ulici v Praze jedno z neformálních center opozice proti komunistickému režimu.