V Praze rokovali šéfové parlamentů EU. Podpořili Ukrajinu a zdůrazňovali nezávislost na autoritářích

Šéfové parlamentů také podpořili užší spolupráci mezi EU a Severoatlantickou aliancí (NATO) či ustavení tribunálu pro stíhání ruských zločinů, oznámila předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Tlak na Rusko by podle závěrů měl být nadále vyvíjen ekonomickými sankcemi i dodávkami zbraní a munice Ukrajině.

Zmrazený ruský majetek by podle rezoluce měl být využit na obnovu Ukrajiny. Předsedové parlamentních komor také vyjádřili zklamání nad dlouhodobým postojem Číny k válce na Ukrajině a apelovali na čínské představitele, aby situaci na bojišti ještě nezhoršovali dodáváním zbraní Rusku.

Vystrčil ke snahám o zbavení se závislosti na autoritářských režimech uvedl, že je potřeba hledat zdroje v podobně smýšlejících zemích a využívat je i v případě, že v nějakém okamžiku nabízí levnější zdroje z totalitních států. "Nabízení levnějších zdrojů není nic jiného než kupování si naší svobody," poznamenal.

Pokud se ukáže, že některé strategické suroviny nejsou k dispozici jinde, je potřeba se zamýšlet nad alternativami, řekl dále šéf Senátu. Za důležitou považuje spolupráci s demokratickými zeměmi v Indo-Pacifiku.

Na dotaz ČTK ohledně toho, jak by měla EU přesvědčit ty své členy, kteří říkají, že při nákupu surovin by se nemělo hledět na ideologii a politiku, odpověděla Pekarová Adamová, že příkladem může jít i Česko, které se z téměř stoprocentní závislosti na ruském plynu dokázalo vyvázat.

"A co se týče té ideologie, teď například můžeme vidět, jak platíme za to, že jsme v minulosti nevnímali, že jiná ideologie je vůči nám namířená nepřátelsky. Ta situace prostě není jen o cenách," řekla předsedkyně Poslanecké sněmovny.

Vystrčil doplnil, že zbavení strategické závislosti podle něj "neznamená, že s určitými zeměmi nebudeme na základě vzájemné výhodnosti obchodovat". "První krok na správnou cestu je uvědomit si, že strategická závislost je nebezpečná. A pro ilustraci toho už neznám lepší příklad, než je ruská invaze na Ukrajinu," doplnil předseda Senátu.

Šéfové obou českých parlamentních komor také na tiskové konferenci hovořili o potřebě rozšíření EU o kandidátské země. Je to podle nich v zájmu celé Evropy, nikoli pouze daných států. Co se týče Ukrajiny, tamní parlament podle Pekarové Adamové předsedům parlamentů předal písemný přehled toho, co už země udělala pro splnění požadavků Evropské komise. Předsedkyně Sněmovny míní, že by přístupové rozhovory s Ukrajinou mohly začít už letos.

Pekarová Adamová také připomněla, že řada zemí má kandidátský status i více než deset let. Mnohé podle ní upozorňují na to, že se vrší další nové požadavky ve chvíli, kdy už byly splněny všechny předchozí. Podle předsedkyně dolní komory Parlamentu je nutné v tomto ohledu i tlačit na evropské instituce, aby se proces zrychloval.

Lídři parlamentů se vyslovili také pro pokračování schůzek předsedkyň parlamentních komor, která se uskutečnila v neděli. "Tématy, která máme k řešení, byla nejen lidská práva, ale i pomoc Ukrajině z pohledu toho, jak konflikt dopadá na ženy a děti, ale třeba i větší zapojení žen do politiky a rozhodování," poznamenala Pekarová Adamová.

Dvoudenní konferenci označil Vystrčil za úspěšnou, zúčastnilo se jí 53 delegací ze 40 zemí. Vedle členských zemí EU přijeli i zástupci kandidátských států a dalších států, které smýšlejí podobně jako členské země EU. Příští taková konference se uskuteční za rok v Madridu.