Brexit obráceně: EU a Británie si k sobě opět hledají cestu, kvůli Putinovi a Trumpovi musí

Po letech relativního ticha se téma Brexitu opět dostává do popředí evropské i britské politiky. Nová jednání mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií se zaměřují na úpravu stávajícího vztahu, přičemž obě strany doufají v pragmatickou dohodu, kterou si podle diplomatů vynutila dramaticky proměněná geopolitická situace.

Evropský diplomat to pro BBC shrnul slovy: „Venku je zima. Musíme se k sobě přitulit.“ Tím narážel na tlak vnějších okolností, především ruské agrese na Ukrajině a neochoty prezidenta Donalda Trumpa dál financovat evropskou bezpečnost.

Jednání tak nejsou jen o obchodu a rybolovu, ale i o bezpečnostních garancích, vojenské spolupráci a novém diplomatickém rámci. Ožívají přitom staré výrazy jako „hádky o ryby“, „suverenita“, „soudy“ a „peníze“, stejně jako oblíbená fráze evropských jednání: „Nic není dohodnuto, dokud není dohodnuto všechno.“

Britská vláda přitom jasně říká, že se nehodlá vracet do celní unie, jednotného trhu ani znovu zavádět volný pohyb osob – tři základní pilíře členství v EU. Přesto je rozsah možných změn značný a týká se mnoha oblastí.

Jednání vede za britskou stranu ministr Nick Thomas-Symonds společně s Michaelem Ellamem, bývalým komunikačním šéfem premiéra Gordona Browna, který se do vlády vrátil začátkem roku. V posledních hodinách probíhají rozhovory převážně virtuálně, i když v minulých měsících se opakovaně uskutečnily osobní schůzky.

Podle posledních informací má být do Londýna v pondělí přivítána předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Její přítomnost podtrhuje důležitost a pravděpodobné završení aktuální fáze vyjednávání.

Zásadními tématy jsou například dohoda o veterinárních standardech, která by zjednodušila pohyb potravin mezi Británií a EU, nebo usnadnění cestování pro hudební skupiny a další umělce. Mluví se i o vzájemném uznávání profesních kvalifikací a bezpečnostním paktu.

Zajímavým bodem je i plánované zkrácení čekacích dob pro britské občany cestující do zemí EU. Evropská unie zároveň prosazuje návrh na program mobility mládeže, který by umožnil mladým lidem snadnější přesuny mezi Spojeným královstvím a členskými státy EU. Britská vláda tento návrh zpočátku popírala, ale v posledních týdnech jej začala brát vážně a prezentovat veřejnosti jeho přínosy.

Na druhou stranu si vláda uvědomuje, že někteří konzervativní voliči by v tom mohli spatřovat návrat svobody pohybu „zadními vrátky“. Jak bude program konkrétně pojmenován a strukturován, se teprve ukáže.

Samozřejmě se také znovu objevují klasické brexitové otázky: Kolik bude muset Británie zaplatit za přístup k určitým evropským programům? A jakou roli bude hrát Soudní dvůr EU při řešení případných sporů?

Odpůrci přílišného sbližování varují před tzv. „dynamickým slaďováním“, tedy závazkem přijímat nejen stávající, ale i budoucí unijní pravidla v určitých oblastech. To by podle nich bylo v přímém rozporu se základními principy Brexitu. Zároveň připomínají, že tento mechanismus nebyl zmíněn ani v loňském předvolebním manifestu Labouristické strany.

Premiér Keir Starmer však argumentuje, že právě jeho mandát – podpořený parlamentní většinou i veřejným míněním – mu dává právo jednat o užších vztazích s Bruselem. Navíc poukazuje na čerstvě uzavřené dohody s Indií a Spojenými státy jako důkaz, že Británie umí těžit z post-brexitových svobod, aniž by se musela vracet do EU.

Přesto riskuje, že staré spory o Brexit opět vyplavou na povrch. Zatímco jedni budou hovořit o zraku na lepší vztahy s kontinentem, druzí budou křičet o „zradě“ a o návratu k unijním strukturám, od nichž se Spojené království s takovým úsilím před lety odpoutalo.

Nadcházející summit v Londýně, na němž má být přivítána předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, by mohl přinést odpovědi. Detaily dohod, pokud se je podaří uzavřít, pak určí, zda půjde o dílčí korekce, nebo skutečný posun ve vztazích mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií.