RECENZE Z VARŮ: Česká Světýlka jsou půvabný koncept, který bude každý vnímat jinak

V hlavní soutěži zakončeného festivalu v Karlových Varech uvedla svůj třetí celovečerní film oblíbenkyně festivalu Beata Parkanová. Její Světýlka pokračují v osobité poetice, opět se opírají o generační rozdíly a tentokrát netradičně portrétují rozpad rodiny. A znovu budou štěpit kritiku na dva tábory.

Beata Parkanová po svém intimním debutu Chvilky o věčném boji s matkou a milostným životem, v soutěži ve Varech dva roky zpátky odpremiérovala rodinné melodrama na pozadí dějin Slovo. Její druhý titul se setkal s velmi rozporuplnými reakcemi stran kritiky, což ještě umocnila udělená cena za režii. Jedni kritizovali strojenost, přílišnou stylizaci, absenci autenticity a režijní nekonzistenci, druzí naopak vyzdvihli přiznané melodramatické kontury, celkový koncept, rodinnou dynamiku a její cestu za štěstím. Stejně různorodé jsou a budou i reakce na Světýlka, která po premiéře na karlovarském festivalu do široké distribuce vstoupí 5. září.

V centru dění opět stojí rodina a její problematické vztahy. Ještě více zde prosvítá neschopnost mezigenerační komunikace a uzurpátorská výchova a s ní spojená traumata. Středobodem v bezčasí horkého léta se odehrávajícím příběhu je šestiletá Amálka. Společně s ní trávíme jeden zdánlivě obyčejný den, kde jakoby bokem sbíráme střípky rozpadajícího se vztahu jejích rodičů. Do toho pozorujeme odlišné názory na výchovu skrze hysterickou postavu babičky a flegmatického dědečka, kteří s Amálkou tráví čas, sbírají s ní borůvky, koupou se a obědvají. Táta jde totiž na fotbal a máma má naplánovaný výlet.

Právě se přehrává: Světýlka - trasér

Světýlka - trasér Video: YouTube

Že je Amálka středobodem vyprávění nám neustále připomíná rámování kamery. Amálka se většinu času nachází ve středu kompozice, úroveň objektivu je souběžná s její úrovní pohledu. Snímaná je však frontálně, takřka se nedočkáváme hlediskových záběrů. Většinu času dospělým nevidíme do tváře, perspektiva je omezená na Amálku. Parkanová se nám s kameramanem Tomáš Juríčkem ani tak nesnaží přiblížit dětský pohled. Spíš nás vybízí k tomu, abychom si do Amálky projektovali vlastní emoce a vzpomínky na dětství.

Nejde totiž o dětský film. S trochou interpretační nadsázky by se čtení filmu dalo připodobnit k Babičce Boženy Němcové. Nejde primárně o četbu pro děti, jako spíš nostalgické o probouzení vzpomínek na dětství dospělých čtenářů. A v tom Světýlka vynikají. Dokáží nám díky všudypřítomné prchavosti a autentickému výkonu dětské herečky Mii Bankó otevřít krásy i rány dětství. Vybízí k revizi toho, v čem jsme vyrůstali a co formuje naší osobnost. A jestli náhodou výchová oblíbených prarodičů nestojí za neštěstím našich rodičů.

Výseče rychle měnících se dětských emocí, kdy Amálka z naštvání trhá kytky sousedovic zahrady, urazí se, když nemůže dostavit domeček z kamenů, dospělým neustále klade otázky, nudí se bez pozornosti a užívá si každodenního dobrodružství, k němuž mnohdy potřebuje dospělé, působí autenticky, hřejivě a podmanivě. Veškerá distribuce informací a prosakující problémy dospělých jsou výhradně omezené na vnímání Amálky. Nedozvíme se nic víc, než u čeho byla přítomna.

Koncept se pak snaží doplňovat artistní vintage prostřihy na imaginativní detaily, jež mají podporovat dětské vidění světa. Což z celkového konceptu působí vytrženě, jelikož nám dětská optika zprostředkovaná není. Jsme pouze omezení na dětskou postavu, do vyprávění se imaginace dětského světa neprokresluje. Světýlka nezprostředkovávají ani náhled dětské duše, která je zmítaná podněty a snaží se zorientovat v tom, co se děje ve světě dospělých. Jde tedy především o to, co od projektu očekáváme. Pro mnohé bude otevírání a revize osobní nostalgie málo. Možná by konceptuálně rozpačitý film fungoval lépe s krátkometrážní stopáží.

I tak jde ale o podmanivý a důležitý počin, což rozštěpené divácké reakce jen potvrzují. Jen málokdy se v domácí kinematografii setkáváme s dětským protagonistou. Výtvarná křehkost a měkkost barev je vtahující, asociující sladkou nevědmost dětských let a neobyčejnost v obyčejnostech. Jistě, Světýlka jsou ve své podstatě jednoduchá a mezigenerační problematiku nikam neposouvají. Je však otázkou, zda o to Parkanové skutečně šlo. 

Ve své banálnosti fungují nejlépe. Jednoduchost totiž odráží, jakým způsobem děti svět vnímají. Nedočkáme se přesahu a velkých zvratů. Film zkrátka skončí, stejně jako pro Amálku prožitý den. Je jen na diváckých požadavcích a očekáváních, zda jsou Světýlka ve své podstatě dostačující. Ačkoli jsou Světýlka konceptuálně rozštěpená a sedl by jim ucelenější tvar, stále se dokáží dotknout našich intimních světů, jež při vzpomínání mnohdy bolí.

Hodnocení: 65 %

Režie: Beata Parkanová

Scénář: Beata Parkanová

Hrají: Mia Bankó, Elizaveta Maximová, Martin Finger, Veronika Žilková, Marek Geišberg, Jenovéfa Boková, Aleš Bílík

Světová premiéra: KVIFF (28. 6. — 6. 7. 2024)

Premiéra v kinech: 5. září 2024

Distributor: Bontonfilm

Související

Boys Go to Jupiter

RECENZE: Dospívání je dnes těžké. Festival Anifilm uvedl brilantní indie výpověď o proměně ambic

V Liberci právě skončil největší festival animovaného filmu u nás. Zastřešujícím motivem letos bylo sci-fi. Jeden ze soutěžních celovečerních filmů s výstižným názvem Boys Go to Jupiter si se zastřešujícím žánrem velmi subtilně a humorně pohrává. Skrze simplifikovanou estetiku a práci s nostalgickou prchavostí nabízí silnou a nevtíravou reflexi dospívání v (nejen) dnešním světě.
Tomáš Töpfer v televizním filmu Kotrmelce pana herce.

RECENZE: Kotrmelce pana herce. Další unavené rýmovačky vysílají v telce

Česká televize se po zvýšení koncesionářských poplatků vrací s cyklem, jehož znaky jsou banální rýmovačky v názvech titulů a snaha o humor pramenící ze zdánlivě trpkých a nezáviděníhodných situací. Po čtveřici televizních filmů z roku 2022 teď vysílá další trojici. Opět jde o nijaký a zpátečnický zážitek.

Více souvisejících

recenze Světýlka (film) filmy Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary (MFF KV) Veronika Žilková

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Rubl, ilustrační foto

Opravu hrozí Rusku ekonomický kolaps? Nezhroutí se, zažilo i horší časy, varuje ekonom

Od zahájení nelegální invaze na Ukrajinu v roce 2022 je Rusko nejvíce sankcionovanou zemí světa, přesto jeho ekonomika vykazuje nečekanou odolnost. Podle oficiálních údajů ruské vlády dokonce v roce 2024 ekonomika země rostla rychleji než všechny státy G7 – tedy Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a Spojených států. Růst ruského HDP činil 4,3 %, zatímco například v Británii to bylo 1,1 % a v USA 2,8 %.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Jak Írán zareaguje na americký útok? Může to být podobná, ale daleko rozsáhlejší reakce než po zabití Sulejmáního, míní Salem

Napětí mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy se dále vyostřuje. Podle experta Paula Salema z Middle East Institute může Teherán odpovědět na útoky „ve zřetelně větším měřítku“, i když se bude snažit vyhnout přímé konfrontaci. Cílem Íránu je ukončení izraelských úderů a omezení americké eskalace. Opatrná deeskalace je podle něj možná, ale dohoda s USA zůstává nepravděpodobná.

před 1 hodinou

Summit NATO

NATO se dohodlo na cíli 5 % HDP na obranu, Španělsko dostalo výjimku

Spojenci Severoatlantické aliance dosáhli dohody o novém obranném výdajovém cíli ve výši 5 % hrubého domácího produktu. S výjimkou pro Španělsko, které si v poslední chvíli vyjednalo volnější podmínky, se na něm podle informací serveru Politico dohodli představitelé NATO během příprav nadcházejícího summitu v Haagu. Impuls k navýšení obranného rozpočtu vzešel přímo od amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě kritizuje evropské spojence za nízké výdaje na obranu.

před 1 hodinou

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud zrušil osvobození Babiše. Kauzu Čapí hnízdo vrátil na začátek

Případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí zrušil osvobozující rozsudek Městského soudu a nařídil nové projednání případu. Hlavními aktéry jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně Jana Nagyová. Oba dosud jakoukoliv vinu odmítají.

před 2 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Pondělní počasí si žádá novou výstrahu. Bouřky hrozí až do noci

Bouřky se v Česku vyskytly už ráno a dopoledne, ale varování jsou v platnosti i nadále. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) po poledni časově upřesnil výstrahu před velmi silnými bouřkami a snížil stupeň nebezpečí pro západní a severní části Čech. Meteorologové také rozšířili území platnost varování před vysokými teplotami.

před 2 hodinami

Andrej Babiš u soudu v kauze Čapí hnízdo.

Soud dnes rozhodne v kauze Čapí hnízdo. Bez účasti Babiše a Nagyové

Pražský vrchní soud dnes rozhoduje o osudu Andreje Babiše a Jany Nagyové v kauze spojené s farmou Čapí hnízdo. Oba obžalovaní se však závěrečného vyhlášení rozsudku nezúčastní – omluvili se z jednání. Babiš u soudu opakovaně prohlašuje, že je nevinný, že případ považuje za politicky motivovaný a že se stal terčem kvůli svému vstupu do politiky.

před 3 hodinami

Teherán pod útokem

Masivní nálety na Írán: Izrael útočí na vládní i vojenské budovy, zasáhl i komplex Fordo

Izrael podniká masivní sérii leteckých úderů proti strategickým cílům v Íránu, přičemž terčem se stal i podzemní jaderný komplex Fordo. Jak informují zahraniční média, útok směřoval přímo na zařízení nacházející se v provincii Qom, jižně od Teheránu. Mluvčí místního krizového štábu potvrdil, že „agresor opět zaútočil na jaderné zařízení Fordo“.

před 3 hodinami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Konec íránských snah o jadernou bombu? Americký útok mohl naopak vše zhoršit, odhalila analýza

Americký útok na íránská jaderná zařízení, který prezident Donald Trump označil za „spektakulární vojenský úspěch“, sice způsobil rozsáhlé škody, ale zároveň může paradoxně urychlit ambice Teheránu získat jadernou zbraň. Analýza CNN poukazuje na to, že i když byly klíčové íránské jaderné komplexy silně zasaženy, neznamená to konec hrozby. Naopak – mohlo dojít k jejímu prohloubení.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

V hlubinách Francie tiká časovaná bomba. Může zasáhnout miliony lidí ve střední Evropě

Pod poklidným povrchem bývalého dolu Stocamine v alsaském městečku Wittelsheim leží ekologická časovaná bomba. V podzemí se nachází přibližně 42 000 tun nebezpečného odpadu – chemikálií, těžkých kovů i toxických látek, které by v případě úniku mohly kontaminovat jednu z největších podzemních vodních nádrží Evropy. Ta zásobuje pitnou vodou obyvatele Francie, Německa i Švýcarska.

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

Íránská zbraň proti USA: Co by nastalo, kdyby Teherán uzavřel Hormuzský průliv?

Aktuální eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem, vyvolaná izraelským úderem na íránská jaderná zařízení a později i na ropnou infrastrukturu, opět vnesla do světové debaty otázku uzavření Hormuzského průlivu. Toto úzké mořské hrdlo, oddělující Perský záliv od Arabského moře, je považováno za nejdůležitější světový bod pro tranzit ropy. Přes tento koridor denně proudí přibližně pětina celosvětové spotřeby ropných produktů, což z něj činí klíčový strategický cíl, jehož ohrožení by mělo okamžité dopady pro globální ekonomiku.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

Donald Trump

Trump ukončil Hlas Ameriky. Nechal propustit stovky novinářů

Administrativa Donalda Trumpa propustila stovky novinářů americké vládní zpravodajské agentury Voice of America (VOA), což podle mnohých fakticky znamená její zánik. Americký prezident tak pokračuje v rozsáhlém omezování federálních médií, která dlouhodobě kritizuje za údajnou „levicovou zaujatost“.

včera

včera

včera

včera

včera

USA zveřejnili podrobný plán útoku. Mise "Půlnoční kladivo" trvala 18 hodin

Předseda Sboru náčelníků štábů americké armády generál Dan Caine v neděli na tiskové konferenci v Pentagonu představil podrobný časový plán vojenské operace „Operation Midnight Hammer“, tedy „Půlnoční kladivo“. Cílem byla přesně koordinovaná série útoků na íránská jaderná zařízení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy